Mořská pěna na pláži

Pěna je směs, která je tvořena bublinami plynu v kapalině, nebo v pevné látce. Jedná se o disperzi plynu v jiné látce. Tvoří se probubláváním kapalin plynem nebo šleháním. Není stálá (záleží na stěnách mezi bublinami).

Přípravu pěnotvorných činidel a mýdel lze provést i odpěněním. Různé druhy pěny se vyskytují i v přírodě (přírodní pěny). Důležitý význam má pěna v průmyslu, kde se využívá její výborné (tepelně i zvukově) izolační vlastnosti a nízké hustoty. Pro různé průmyslové účely byla vyvinuta řada tekutých i tuhých pěn.

Pěny v potravinářství

Pěna má i estetický význam u některých druhů potravin (např. pivo – pivní pěna, cappucino). Zpěněná smetana vytváří šlehačku, zpěněný slepičí bílek vytváří cukrářský sníh.

Pěny při úklidu a hygieně

Pěna se používá i v domácnostech např. při úklidu nečistot z textilních povrchů (matrace, sedačky, textilní potahy, koberce), dále také jako hygienická přísada do koupelí apod.

Tuhá pěna

Kousek polystyrenu

Tuhá pěna je typ koloidu. Od pěny se liší tím, že jde o plyn v pevné látce, ne v kapalině. Řadí se mezi heterogenní směsi. Mezi tuhé pěny patří pemza, aerogely, a pěnové plasty (např. polystyren).

Tuhá pěna se používá mimo jiné pro výrobu matrací, kde se pěna rozlišuje na pěnu PUR, studenou pěnu, latex či BIO pěnu.^[1]

Druhy pěn

1. vlhké (obsah plynu do 85 % objemu)
2. suché (obsah plynu více než 85 %)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pěna na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo pěna ve Wikislovníku
• Článek o pěnách na serveru vydavatelství Vysoké školy chemicko-technolgické

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.