Periodizace historie označuje rozdělení dějin (historického období) na jednotlivé úseky a jejich pojmenování. Periodizace umožňuje studium jednotlivých fakt a událostí v rámci určitého, něčím charakterizovaného období. Tato charakteristika není dějinám vlastní, ale hledají ji a dle zvolených kritérií nalézají historici, kteří podle toho vytvářejí vhodnou periodizaci. Vhodná kritéria závisí mj. na oblasti tematické (dějiny politické, ekonomické, umění atd.), geografické (dějiny lokální, určitého kulturní okruhu, světové) a na přístupu historika (z hlediska metodologického, ideologického ap.).

Zatímco různá periodizace může pomoci lépe uchopit studované jevy, z praktických důvodů se často odkazuje na tradiční periodizaci. Umožňuje totiž bez znalosti zvolených kritérií periodizace zařadit událost do určitého období. Typickým příkladem může být vymezení středověku lety 476 a 1492, i když ani pád posledního římského císaře, ani objevení Ameriky (domněle cesty do Indie) neznamenaly okamžitý zásadní dějinný zvrat a kromě toho existují smysluplné alternativní hranice středověku posunuté v řádu staletí.^[1]

Rozdělení dějin podle letopočtu představuje do jisté míry neutrální periodizaci, která je nezávislá na dějinné skutečnosti. Časté bývá rozdělení podle desetiletí či staletí, například v italské renesanci. V praxi se ale někdy k událostem přihlíží, např. „skutečné“ dvacáté století pro některé začíná až zvratem, který přinesla první světová válka.

Příklad tradiční periodizace historie

Tradiční periodizace má kořeny v renesanci, kdy učenci vlastní dobu nazývali novověk a kdy se snažili obnovit zašlou slávu antiky (starověk). Mezilehlé období středověku bylo považováno za období úpadku. Později přibyl výraz pravěk pro nejstarší období, o kterém nemáme písemné zprávy. Naše současnost stále náleží do nového věku, ale v užším smyslu se často od novověku odlišuje moderní doba zahájená francouzskou a průmyslovou revolucí.

Pravěk

• Doba kamenná (cca 3 miliony let př. n. l. – 4. tisíciletí př. n. l.)
  • Starší doba kamenná
    • Paleolit (cca do 11. tisíciletí př. n. l.)
    • Mezolit (cca do 8. tisíciletí př. n. l.)
  • Mladší doba kamenná
    • Neolit (cca do 5200 př. n. l.)
    • Eneolit (chalkolit, doba měděná, na Předním východě cca do 3500 př. n. l.)

Starověk

• Doba bronzová (cca do 750 př. n. l.)
  • Starší doba bronzová (cca do 1550 př. n. l.)
  • Střední doba bronzová (cca do 1330 př. n. l.)
  • Mladší doba bronzová (cca do 750 př. n. l.)
• Doba železná (cca 750 př. n. l. – 0)
  • Starší doba železná (cca do 400 př. n. l.)
    • Doba halštatská
  • Mladší doba železná (cca do 0)
    • Doba laténská
• Doba římská (cca 0 – 400 n. l.)
• Doba stěhování národů (cca po 400 n. l.)
• Starověký Orient a Starověký Egypt
• Klasický starověk
  • Mínojská civilizace
  • Mykénská civilizace
  • Temné období
  • Klasické Řecko
  • Helénismus
  • Starověký Řím

Středověk

• Raný středověk
• Vrcholný středověk
• Pozdní středověk

Novověk

• Raný novověk

Moderní doba

• První světová válka
• Meziválečné období
• Druhá světová válka
• Studená válka
• Současná doba

Alternativní periodizace

Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

• Karel Marx – společensko-ekonomické formace
  • Prvotně pospolná společnost
  • Otrokářská společnost
  • Feudální společnost
  • Kapitalistická společnost
  • Komunistická společnost
• Walt Whitman Rostow – stádia ekonomického růstu společnosti
  • Tradiční společnost
  • Společnost s předpoklady pro hospodářský vzestup
  • Společnost hospodářského vzestupu
  • Zralá společnost
  • Společnost věku masové potřeby
• Josef Pekař – dle duševní úrovně doby
  • Románská
  • Středověk – gotika, renesance, baroko
  • Novověk – osvícenství, romantismus
• Pompeius Trogus – periodizace dle dynastií
  • Asýrská
  • Médská
  • Perská
  • Řecká
  • Římská

Reference