Petar Preradović
Narození	19. března 1818 Grabrovnica
Úmrtí	18. srpna 1872 (ve věku 54 let) Pottenstein
Místo pohřbení	Mirogoj
Povolání	básník, překladatel, voják, spisovatel, důstojník a armádní důstojník
Alma mater	Tereziánská vojenská akademie
Děti	Zora Preradović
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petar Preradović, v srbské cyrilici Петар Прерадовић (19. března 1818 – 18. srpna 1872) byl ilyristický básník, panslavista a překladatel.

Život

Původem byl z hraničářské rodiny chorvatských Srbů^[1], později studoval na vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a svůj život zasvětil armádě. Žil proto většinou mimo Chorvatsko. Zpočátku psal německy, po setkání s řadou ilyristických (ale i jiných slovanských, včetně Čechů) obrozenců však otočil a psal chorvatsky. Patřil k oblíbeným tvůrcům, kteří se hlásili k myšlenkám ilyrského hnutí, měřit se mu mohli pouze Ivanem Mažuranićem, či Stanko Vrazem.^[2] Do němčiny přeložil také i část Máchova Máje.

Byl básníkem zvučné, sladké a mohutné milostné i vlastenecké lyriky, spolu se Stanko Vrazem a Ivanem Mažuraničem byl zakladatelem obrozené, duchem národní chorvatské literatury, Slovinci i Srby pak milován a ctěn je stejně, jako slovenský Jan Kollár pro ideálně slovanské stanovisko vzájemné lásky a mezislovanského sblížení.^[2]

Pohřben je na záhřebském hřbitově Mirogoj. Náhrobek je dílem sochaře Rendiče.

Při oslavách jeho jubilea 100 let od narození (19. března 1918) byla účastna i česká deputace z Prahy (básník Jaroslav Kvapil a redaktor Vincenc Červinka), kteří položili na básníkův hrob věnec se stuhami v českých barvách, s nápisem: „Český pozdrav a hold básníku slovanské vzájemnosti". Shromáždění pak zapělo „Kde domov můj" a „Hej Slované", poté i chorvatskou národní "hymnu" „Liepa naša domovina" a srbskou Marseillaisu "Onamo, 'namo!" ^[2]

Dílo

Kromě následujících sbírek je Preradović také i autorem dramata Putnik (poutník), ve kterém plně vyjádřil svojí nespokojenost a melancholii z neustálého putování daleko od své vlasti.

• „Prvenci“ (1846)
• „Nove pjesme“ (1851)
• „Prvi ljudi“ (1862)
• „Pustinjak“

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Petar Preradović na Wikimedia Commons