Rakouští vojáci s minometem nedaleko štítů Tre Cime

Italská fronta byla jedním z významných evropských bojišť první světové války, které vzniklo v květnu 1915, kdy do války proti Rakousko-Uhersku vstoupila Itálie. Většina frontové linie probíhala po značnou část války pásem hraničních vrcholů a extrémním vysokohorským terénem Alp. Nejhůře bránitelnou oblast představoval úsek fronty u řeky Soča táhnoucí se od tolminské kotliny k Jadranu. Italové se v jedenácti bitvách pokusili frontu na Soči prolomit. Navzdory obrovským ztrátám na obou stranách se však rakousko-uherským obráncům podařilo tyto útoky odrazit. S podporou Německa pak Rakušané v říjnu 1917 nečekaně přešli do útoku a prolomili italskou linii v bitvě u Caporetta. Itálii se s podporou Dohody podařilo zkonsolidovat obranné pozice teprve na řece Piavě, kde došlo k porážce Ústředních mocností. V samém závěru války dokázali Italové překročit Piavu a zvítězit nad vyčerpanou a rozkládající se rakousko-uherskou armádou v bitvě u Vittorio Veneta. Příměří podepsané 3. listopadu 1918, které formálně ukončilo boje na italské frontě, uzavřela Itálie se zástupci již neexistující monarchie.

19. květen za první světové války

• 1916 – Kanadské město Berlin ležící v provincii Ontario uspořádalo kvůli probíhající válce s Německem referendum na své přejmenování. Po smrti maršála Horatia Kitchenera bylo město nakonec přejmenováno na Kitchener.
• 1918 – Padl francouzský pilot a letecké eso Raoul Lufbery.

Luigi Cadorna

Luigi Cadorna byl italský generál a politik, který neblaze proslul jako neúspěšný vrchní velitel italské armády v letech 1914 až 1917. Pocházel z aristokratické rodiny a v roce 1869 vystudoval vojenskou akademii v Turíně. Během vojenské kariéry postoupil v roce 1898 do hodnosti generálporučíka, načež velel armádnímu sboru a před válkou se stal velitelem 2. italské armády. Náčelníkem italského generálního štábu byl Luigi Cadorna jmenován v červenci roku 1914. Poté, co Itálie vstoupila v květnu 1915 do války s bývalými spojenci z Trojspolku, Německem a Rakousko-Uherskem, zahájil Cadorna ofenzívu proti Rakušanům v oblasti řeky Soči. Přes obrovské ztráty a mizivé úspěchy Luigi Cadorna nepolevoval v opakování ofenzív v této oblasti, takže do roku 1917 vybojovali Italové proti rakousko-uherským jednotkám celkem jedenáct bitev na Soči. Neúspěšné a krvavě zaplacené pokusy o průlom vyvrcholily kolapsem italské armády po nečekaném protiútoku Ústředních mocností a drtivé porážce u Caporetta. Po ní byl Cadorna odvolán z pozice vrchního velitele a jeho nástupcem se stal generál Armando Diaz. Italská vláda po skončení války prošetřovala podíl Cadornovy viny na prorážce v bitvě u Caporetta. Sám Cadorna provinění odmítl ve svých pamětech a po nástupu Benita Mussoliniho dokonce v roce 1924 obdržel hodnost maršála. Zemřel o čtyři roky později v městě Bordighera.