Vítejte na portálu Obojživelníci!
Obojživelníci (Amphibia) jsou studenokrevní obratlovci, nejprimitivnější známí čtyřnožci. Jejich končetiny mají rozlišené zápěstí (zánártí) a jednotlivé prsty, což je odděluje od původního, rybě podobného předka. Věda, která obojživelníky zkoumá, se nazývá batrachologie. Od pokročilejších skupin čtyřnožců je odlišuje fakt, že ještě nejsou plně přizpůsobeni životu na souši: jejich vajíčka nemají ochranný obal, musejí být proto kladena do vody (nebo do podobně vlhkého prostředí), stejně tak ani rostoucí embryo si nevytváří obaly (obojživelníci proto patří do skupiny Anamnia). Vývoj probíhá přes larvu, která žije ve vodě a prodělává metamorfózu, během které se přemění v dospělého jedince. U některých obojživelníků se setkáváme s neotenií, kdy k metamorfóze nedochází a rozmnožuje se přímo larvální stadium. Všichni recentní obojživelníci jsou vázáni na sladkou (výjimečně brakickou) vodu.
Na tomto portálu si můžete číst vybrané články a zajímavosti ze světa obojživelníků, listovat kategoriemi i prohlédnout si seznam článků, které dosud nebyly založeny nebo by mohly být vylepšeny. Budeme rádi, pokud se pokusíte založit nový článek nebo vylepšit stávající a napomoci tak tomu, aby Wikipedie byla zase o kousek úplnější.
|
|
|
Článek měsíce
|
Hrabatka drsná (Pyxicephalus adspersus) je velká africká žába z čeledi skokanovití. Samec dosahuje velikosti až 25 cm a hmotnosti až 1500 g. Druh obývá středoafrické a jihoafrické savany – travnatá území a stojaté sladké vody; suché oblasti s mělkými dočasnými jezírky; mokřadní biotop.
K rozmnožování využívá mokřady vznikající v období dešťů. V období rozmnožování naroste samci v dolní čelisti pár nepravých zubů, jimiž dokáže citelně kousnout. Zuby používá při bojích o teritorium a o samici – před pářením samec o samičku bojuje tak, že vráží do soupeřova břicha a snaží se ho převrátit na záda. Po spáření v mokřadu naklade samice do kaluží 2000 až 4000 vajíček, která samec hned oplodní a poté je hlídá. Samička se po nakladení vajec vzdálí. Již po 20 hodinách se z vajíček líhnou pulci, o které samec pečuje. Stará se, aby pulci měli dostatek potravy a byli v bezpečí, přičemž komunikačním prostředkem mezi ním a pulci je patrně potřásání hlavou. Navádí pulce do míst s dostatkem potravy, při vysychání vody vyhrabává zadníma nohama kanál do vodnatějšího místa a útočí na potenciální predátory. Když pulci vyrostou, vyhrabe jim samec cestu – kanál – do větších vodních nádrží, aby se mohli vyvíjet dále. Nejdelší kanál zaznamenaný vědci měřil 18 m. Více…
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Zajímavosti
|
Víte, že…
- … někteří červoři z čeledi cecíliovití mají jedové zuby?
- … žáby rodu Ascaphus se rozmnožují vnitřním oplodněním?
|
|
|
|
Obojživelníci v Česku
|
Čolek hranatý (Lissotriton helveticus) je druh čolka z rodu Lissotriton. Je nápadný vyvinutými postranními hřbetními lištami, které působí, že jeho tělo vypadá v průřezu hranatě, odtud jeho české druhové jméno „hranatý“. Čolek hranatý se v Evropě vyskytuje v rozsahu nadmořské výšky od 500 do 1500 m, v ČR od 540 do 810 m. Dospělec dýchající plícemi žije skrytě ve vlhkých lesních podrostech v dírách, pod kořeny stromů, drny nebo ve spadaném listí. Žije převážně nočním životem, kdy loví potravu tvořící hlavně drobní bezobratlí, hmyz, červi a korýši, u tohoto druhu byly prokázány sklony ke kanibalismu. V hlubokých úkrytech v zemi přečkává v zimním spánku období od konce října do počátku dubna. Více…
|
|
|
|
|
O portálu
|
|
e
Nové články
|
e
Wikimedia
|
e
Příbuzné portály
|
e
Informace
|
- Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou
{{Portály|Obojživelníci}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, vizte návod.
- Pokud založíte nový článek týkající se obojživelníků neváhejte ho přidat do nových článků.
- Krátké články by měly být označeny
{{Pahýl}}.
|
|
_swimming.jpg)
_(5984077767).jpg)
.jpg)
