Poruba (Ostrava) - Wiki slovník

Poruba
	Hlavní třída v Porubě
	znakvlajka
Lokalita
Status	městský obvod
Statutární město	Ostrava
Okres	Ostrava-město
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Zeměpisné souřadnice	49°49′30″ s. š., 18°10′16″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	66 603 (2011)
Rozloha	13,18 km²
Nadmořská výška	225 m n. m.
PSČ	708 00
Počet domů	2 301 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	25
Kontakt
Adresa úřadu MO	Klimkovická 55/28; 708 00 Ostrava ; posta@moporuba.cz
Starostka	Lucie Baránková Vilamová (ANO)
	Oficiální web: poruba.ostrava.cz
	Poruba
Další údaje
Kód MO	546224
Kód části obce	414085
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poruba (německy Hannersdorf) je někdejší obec, roku 1957 připojená k Ostravě, od 24. listopadu 1990 jeden z městských obvodů statutárního města Ostravy. Rozkládá se na západě města, v jeho slezské části a je jedním z nejlidnatějších ostravských obvodů. Území městského obvodu se skládá z celých katastrálních území Poruba a Poruba-sever.

Území městského obvodu Poruba je jakoby „klínem“ katastrálního území městského obvodu Pustkovec rozděleno na dvě téměř oddělené části, které jsou propojeny jen úzkým koridorem silniční komunikace v Martinovské ulici. Nejstarší částí obvodu je tzv. stará Poruba, původní obec, jejíž historické kořeny sahají až do středověku. Většina z 65 000 obyvatel však žije v sídlištní zástavbě, která byla budována od počátku 50. let 20. století. Na území obvodu nejsou větší průmyslové závody, obyvatelé většinou pracují v jiných částech Ostravy. Nachází se zde několik základních a středních škol. Od roku 1973 v Porubě sídlí Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Od roku 1992 je její historické jádro prohlášeno za městskou památkovou zónu s názvem městská památková zóna Ostrava-Poruba.

Název

Název Poruba byl pravděpodobně odvozen od rubání stromů a souvisí se způsobem založení obce. Z roku 1655 je doložen také německý název Hannersdorf.

Symboly

Znak a prapor byly uděleny usnesením Rady města Ostravy číslo 2278/64 z 24. 8. 1993.

Znak

Polcený štít; v pravém zlatém poli vyniká půl slezské orlice, levá polovina červeno-modře dělena, nahoře zlatá hlavice berly, dole zkřížená zlatá hornická kladívka.

Prapor

Avers opakuje znak, revers tvoří tři vodorovné pruhy, žlutý, červený a modrý.

Historie

K založení Poruby došlo ve 13. století na území pokrytém hraničním hvozdem, který se rozkládal od Opavy k Těšínu a byl přirozenou ochranou hranic. Vrchnost začala území kolonizovat a hospodářsky využívat. Osada Poruba byla založena podél potoka Porubka.^[3]

Ves Poruba je poprvé připomínána v roce 1377, kdy náležela k Třebovicím. Třebovice vlastnil Beneš z Kravař, který byl též držitelem Bílovce, Krumlova, Klimkovic a jednoho dílu Svinova.
Další zmínka o Porubě je z roku 1393, kde se uvádí Stach z Poruby jako man olomouckého biskupství.
1434 byla ves prodána bratrům Janu Sobkovi a Matějovi z Kornic.
1451 prodána Střelům z Chechla. V roce 1513 zdědila třebovické panství včetně Poruby Markéta Střelová z Chechla, později provdána Bzencová z Markvartovic.
1553 po smrti Jindřicha Bzence se Poruba odpoutala od Třebovic. Porubskou tvrz, ves i dvůr zdědil jeho syn Odřej Bzenec z Markvartovic. Ten zakoupil později klimkovické panství (Klimkovice, Lagnov, Martinov, dvůr Hýlov, díly Polanky a Svinova). V roce 1578 zdědil Třebovice s dalším svinovským dílem. Olomoucký biskup Stanislav II. Pavlovský mu v roce 1593 svěřil své léno na vsi Zábřeh, Starou Bělou a Výškovicemi. V roce 1573 vystavěl v renesančním slohu porubský zámek a v roce 1578 zámek v Klimkovicích. 1592 se stal hejtmanem opavského knížectví. Tuto funkci však prakticky nezastával, protože byl v roce 1595 zastřelen. Po smrti Ondřeje Bzence ves změnila několikrát majitele: Kryštof Bzenec, Jindřich Vanecký z Jemničky (1599), Skrbenští z Hříště a Oppersdorfové (1689).
Před rokem 1720 prodal Hrabě Oppersdorf ves Porubu Jindřichu Vilému Wilczkovi z Dobré Zemice. Rod Wilczků připojil Porubu k vlastnímu klimkovickému panství a byl vlastníkem nejlepších pozemků až do roku 1945. O část z nich přišli v roce 1924 při první pozemkové reformě.
Vlivem místního učitelstva a starosty obce byla 7. prosince 1906 založena dětská opatrovna (mateřská škola) v prostorech domu č. 57 naproti obecní škole.
1921 Poruba měří 817 ha 48 arů, největším vlastníkem půdy hrabě Vlček – 21620 arů. Rozdělení celkové plochy dle kultur: orná půda 556 ha 56 a, louky 85 ha 47 a, lesy 65 ha 22 a, pastviny 46 ha 85 a, zahrady 20 ha 85 a, rybníky 7 ha 55 a, plochy neplodné a zastavené 34 ha 98 a.^[4]

9. října 1938 byla Poruba navzdory svému národnostnímu složení (většinu obyvatel tvořili Češi) obsazena nacistickým vojskem a připojena k německému státu jako součást Sudetské župy.
27.–29. dubna 1945 osvobodila Porubu po těžkých bojích Rudá armáda. Škody způsobené válkou se odhadovaly na 37 mil. předválečných korun.
Počátek padesátých let 20. století znamenal zlom ve vývoji Poruby. Záměrem tehdejších úřadů bylo vybudovat na katastrálním území Poruby nové centrum Ostravy, která se stávala průmyslovým centrem Československa. Pozemky rozkládající se severně od původní vesnice Poruba byly vybrány zejména na zkonfiskovaných polích hraběte Wilczeka a nuceně vykoupených polích porubských rolníků. Dalšími faktory pro výběr pozemků bylo, že se jedná o oblast mimo poddolování, a že převládají jihozápadní větry, díky čemuž byly veškeré exhaláty z továren odnášeny na opačnou stranu.
1951 začala výstavba nového sídliště Poruba. V roce 1957 se Poruba stala součástí města Ostravy.

Škola je v Porubě již od roku 1650. Až do 19. století do ní chodily i děti ze sousedních obcí Třebovice, Svinov a Vřesina. Ve zdejší škole vyrostl i hudební skladatel Ilja Hurník (nar. 1922).

Monumentální výstavba představuje nejstarší (jihozápadní) část Poruby.

Průmyslový rozvoj

Porubská radnice a továrna Carman

Průmyslový rozmach Moravské Ostravy na přelomu 19. a 20. století nijak podstatně neovlivnil život obce, která si zachovávala svůj zemědělský charakter.

První továrna na výrobu nábytku s parní pilou a velkoobchodem dříví Ignáce Blažeje byla založena v roce 1903. V roce 1928 zaměstnávala 120 dělníků a 12 úředníků. Dnes stojí na její místě závod na výrobu dřevěných dveří společnosti Carman a.s.

2. srpna roku 1925 byla Poruba napojena na místní dráhu Svinov-Vřesina. Dráha, prodloužena v r. 1927 do Kyjovic-Budišovic, umožnila spojení s průmyslovým centrem města a naopak občanům ostravské aglomerace zpřístupnila malebnou přírodu v údolí říčky Porubky.

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo Poruby se tradičně živilo především zemědělstvím. Podle karolinského katastru z let 1724–1738 žilo v Porubě 21 sedláků, jeden mlynář a 21 zahradníků. Dále byly v Porubě dva panské dvory. V 2. polovině 19. století a na počátku 20. století se většina obyvatel nadále živila zemědělstvím. Někteří dojížděli za prací do ostravských průmyslových závodů, a někteří našli práci v porubské továrně na nábytek, založené v r. 1903 Ignácem Blažejem.

V roce 1804 bylo v Porubě 75 domů s 574 obyvateli.

V roce 1845 622 obyvatel, 75 domů s 138 rodinami, z nichž 126 se zabývalo zemědělstvím.

V roce 1851 610 obyvatel

V roce 1869 4 67 obyvatel

V roce 1880 840 obyvatel

V roce 1890 911 obyvatel

V roce 1900 1127 obyvatel

V roce 1910 1403 obyvatel

V roce 1921 1554 obyvatel

V roce 1936 počet domů stoupl na 272

V roce 1930 1880 obyvatel

V roce 1939 žilo v Porubě 1754 obyvatel.^[5]

V roce 1946 1500 obyvatel, úbytek byl dán stěhováním před okupací, vystěhováním železničářských rodin během okupace a vysídlením původního německého obyvatelstva.^[6]

V roce 1949 1546 obyvatel

Po roce 1951 se začal počet obyvatel prudce zvyšovat. Během následujících třiceti let se Poruba stala z původní zemědělské obce městem pro skoro sto tisíc obyvatel. Pád socialismu v roce 1989 a následující změny znamenaly obrat i v demografickém vývoji Poruby. V 90. letech 20. století počet obyvatel začal klesat.

1. 1. 2009 celkem 70 898

1. 1. 2010 70 789, z toho 1012 cizinců

1. 1. 2011 69 858, z toho 1092 cizinců

1. 1. 2012 68 478, z toho 1259 cizinců (451 z EU)

1. 1. 2013 65 898

1. 1. 2014 67 556, z toho 1227 cizinců

1. 1. 2015 67 365, z toho 1356 cizinců

1. 1. 2016 66 879, z toho 1433 cizinců

1. 1. 2017 66 337, z toho 1398 cizinců

1. 1. 2018 65 908, z toho 1532 cizinců

K 1. 1. 2018 žilo v Porubě 30 212 mužů a 34 164 žen. Trvalý pobyt na území Poruby mělo 8228 dětí do šestnácti let (4244 chlapců a 3984 dívek). Nejstarší Poruban měl 103 let. V roce 2017 se uskutečnilo 240 svateb a ve fakultní nemocnici Ostrava se narodilo 2012 dětí.

Vzdělání

Poruba nabízí širokou možnost vzdělávání. Vedle škol a mateřských škol, které zřizuje městský obvod, tam existují i specializovaná školská zařízení zřizovaná krajem nebo soukromníky. Středoškoláci si mohou vybrat z řady středních škol od gymnázií po specializované školy. Na území Poruby sídlí i jedna z nejlépe hodnocených vysokých škol v Česku, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, na které studuje skoro dvacet tisíc studentů. Studenti jsou významnou součástí života Poruby. Škola pořádá řadu zajímavých akcí (například festival Art & Science) a nabízí špičkové zázemí pro vědeckou práci. V areálu univerzity je jeden z nejvýkonnějších superpočítačů světa Salomon.

Základní školy zřizované městským obvodem Poruba

Městský obvod Poruba je zřizovatelem 12 základních škol, do kterých chodí přibližně 5700 dětí, třetina z nich je mimoporubských. Většina základních škol má nějaké speciální zaměření (sport, umění, jazyky). 3. září 2018 zasedlo do lavic prvních tříd 610 prvňáčků a porubské základní školy otevřely 27 prvních tříd. V předchozím školním roce nastoupilo do škol a deset prvňáčků více.

ZŠ A. Hrdličky 1638
ZŠ Bulharská 1532
ZŠ Dětská 915
ZŠ I. Sekaniny 1804
ZŠ J. Šoupala 1609
ZŠ J. Valčíka 4411
ZŠ K. Pokorného 1382
ZŠ Komenského 668
ZŠ L. Štúra 1085
ZŠ generála Zdeňka Škarvady (Porubská 831)
ZŠ Porubská 832
ZŠ Ukrajinská 1533

Další základní školy

Základní škola pro sluchově postižené a Mateřská škola pro sluchově postižené, Spartakovců 1153
Základní škola a Mateřská škola, Ostrava-Poruba, Ukrajinská 19
Základní škola, Ostrava-Poruba, Čkalovova 942

Střední školy

Biskupské gymnázium v Ostravě
Jazykové gymnázium Pavla Tigrida
Wichterlovo gymnázium
Gymnázium Olgy Havlové
Gymnázium, základní a mateřská škola Hello s.r.o.
Střední škola prof. Zdeňka Matějčka
Obchodní akademie
Střední škola služeb a podnikání
Střední škola teleinformatiky
Střední odborná škola ochrany osob a majetku s.r.o.

Mateřské školy

Městský obvod Poruba zřizuje devatenáct mateřských škol rovnoměrně rozprostřených po celém území obvodu. Navštěvuje je 2000 dětí. Vedle toho tam fungují i specializované i soukromé mateřské školy a vlastní školku má i univerzita. V areálu ZŠ Ivana Sekaniny fungují i mikrojesle.

Sport

V Porubě sídlí hokejový klub HC RT Torax Poruba.

Správa obce

1850–1918 příslušnost Poruby k politickým a soudním okresům: V období 1850–1855 patřila obec k politickému okresu opavskému a soudnímu okresu klimkovickému. V letech 1855–1868 spadala Poruba do působnosti smíšeného okresního úřadu klimkovického. V r. 1868 došlo k obnovení stavu z r. 1850. Ke změně došlo 1. září 1896, kdy zahájilo svou činnost nové okresní hejtmanství v Bílovci, k němuž byly přičleněny soudní okresy Bílovec a Klimkovice (tedy i Poruba) z politického okresu opavského.

Vzhledem k dochování obecních a školních kronik jen od roku 1870, lze provést následující výčet starostů obce. Historické dokumenty obce Poruba byly ve velké míře zničeny při požáru Obecního domu při bombardování na konci druhé světové války.

1615 porubským fojtem je zmiňován Matěj Sladký,
1722 fojt Andris Besta,
1734 fojt Jan Besta ^[7]
1870–1871 starosta František Malík, rolník
1874 starosta Josef Hurník, rolník
1880 starosta Antonín Žídek, panský pokladník
1886 starosta Ignác Bárta, rolník
1889 starosta Leopold Švidernoch, hostinský
1889–1907 starosta obce Antonín Besta, rolník
1907–1918, starosta Josef Tichý, rolník ^[5]
Po obecních volbách v roce 1919 se správy obce Poruba ujalo 18členné zastupitelstvo a starostou se stal František Lazar.
1923 po obecních volbách bylo vytvořeno 24členné zastupitelstvo a starostou se stal Ludvík Dědoch.
1927, 1931 znovuzvolen v obecních volbách starosta Ludvík Dědoch
1938 Hned po obsazení Poruby německým vojskem přešla správa obce do německých rukou. Do čela obce byl postaven Josef Lorenz, který vykonával funkci starosty až do roku 1943. Po narukování starosty Josefa Lorenze k vojsku nastoupil na jeho místo český Němec Schuppler z Lanškrouna.
1950 proběhla reorganizace MNV a na místo odvolaného předsedy Josefa Gelnara nastoupil Mojmír Tesař
V období mezi rokem 1950 a 1989 byli v Porubě následující předsedové: František Turhanovský, Antonín Janta, Františka Novotná, Ing. Mojmír Strakoš
1976–1989 Ing. Jaromír Sasín
1. 7. 1989 – 14. 3. 1990 RSDr. Jaromír Hořínek

Starostové po roce 1989

1990–1998 starosta městského obvodu Miloslav Bartoš (ODS)
1998–2002 starosta městského obvodu Petr Jedlička (ODS)
2002–2008 starosta městského obvodu Miroslav Novák (ČSSD)
2008–2014 starosta městského obvodu Lumír Palyza (ČSSD)
2014–2018 starosta městského obvodu Petr Mihálik (ČSSD)
2018–2019 starosta městského obvodu Libor Folwarczny (ANO 2011)
od ledna 2019 starostka městského obvodu Lucie Baránková Vilamová (ANO 2011)

Členové rady po prvních volbách po roce 1989

Miloslav Bartoš (Občanské Fórum)
Petr Jedlička, 1. zástupce starosty (Občanské fórum)
Ing. Radim Berka, 2. zástupce starosty (Strana zelených)
Ing. Pavel Papoušek, 3. zástupce starosty (Občanské fórum)
Jiří Obrusník (KDU-ČSL)
MUDr. Zora Koudelová (Občanské fórum)
Ing. Rudolf Salzbrunn (Občanské fórum)
Radek Hofírek (Strana zelených)
Ing. Otakar Purkyně (Občanské fórum)
RNDr. Jiří Žárský (KDU-ČSL)
Bohumil Lehen (Občanské fórum)
Ing. Rostislav Sochorec (KDU-ČSL)
Ing. Vladimír Lasák (Občanské fórum)

Památky

Kostel sv. Mikuláše

Jednou z nejstarších dochovaných památek Poruby je kostel svatého Mikuláše, který údajně už od 15. století poskytoval duchovní služby nejen obyvatelům obce Poruba, ale i okolním obcím Vřesina, Svinov (do r. 1929) a Třebovice (do r. 1906). Obraz Sv. Mikuláše s berlou, patrona zdejšího kostela, měla kdysi ve znaku i obec Poruba.

Dnešní podobu kostel získal po stavebních úpravách v letech 1788–1793. Věž byla vystavěna v roce 1808.

Porubský zámek

Okolo roku 1573 byl v renesančním slohu vystavěn porubský zámek. Sloužil jako sídlo rodu Markvartoviců. V roce 1993 byl už téměř zničený zámek opraven jeho novým majitelem p. Statisem Prusalisem.

Sorela

První porubský stavební obvod byl postaven v 50. letech 20. století ve stylu socialistického realismu, tzv. Sorela. Řada architektonických prvků byla eklektická s historizujícími reminiscencemi.Typické stavby jsou budovy na Hlavní třídě, dále Oblouk a Věžičky. Od konce 50. let se stavělo v umírněnějším stylu. Od 60. let se začalo s panelovou výstavbou, která se zásadně neliší od sídlišť budovaných v té době jinde.

Zaniklé stavby

Větrný mlýn, kulturní památka

Přírodní památky

Jasan u Bártova statku

Geomorfologie

Poruba je součástí tzv. Porubské plošiny. Porubská plošina tvoří okrsek v západní části Ostravských rovin. Jedná se o plochou pahorkatinu tvořenou fluvioglaciálním souvrstvím štěrků a písků, které jsou překryty vrstvou sprašových hlín, spočívajících na skalních horninách moravskoslezského karbonu. Povrch je ale značně změněn zástavbou a další antropogenní činností. Oblast Porubské plošiny je málo zalesněná. Převažují smrkové porosty, ve kterých jsou místy vtroušené duby. ^[8]

Vodní toky

Největšími vodními toky v Porubě jsou Porubka a Plesenský potok.

Galerie

Kostel sv. Mikuláše
Porubský zámek
Oblouk, střední část
Oblouk, věžovité zakončení
Věžičky
Poliklinika

Zajímavosti

Poruba má největší letní koupaliště s uměle vybudovanou nádrží nejen v České republice, ale i ve střední Evropě, které představuje celkovou vodní plochu 41 200 m² s obřími 55metrovými skluzavkami a toboganem a 70 000 m² zelených ploch. Koupaliště má délku 380 m a šířku 220 m.
V Porubě na Vřesinské ulici najdeme druhý největší bludný balvan v ČR (největší se nachází v Ostravě-Kunčicích). Může se pyšnit absolutně nejdelší osou v České republice. Další bludné balvany v Ostravě jsou například Pustkovecký bludný balvan a Rovninské bludné balvany.
V Porubě je univerzitní kampus Vysoké školy báňské – Technické univerzity, nejrozsáhlejší v Ostravě.
V Porubě ve fakultní nemocnici se nachází největší krevní centrum v České republice.
V Porubě (Ostrava-Poruba – Kyjovice-Budišovice) je jediná normálně rozchodná tramvajová jednokolejka v ČR.
V Porubě se roku 1960 otevřela vozovna tramvají.

Panorama Poruby z Fakultní nemocnice, pohled směrem na centrum Ostravy

V kultuřeeditovat | editovat zdroj

V čtvrti Poruba vyrůstal český zpěvák Jaromír Nohavica, ten v roce 2017 vydal stejnojmenné album. Ve třinácti písních Nohavica zpívá například o životě v této čtvrti a svých příbězích.

Odkazyeditovat | editovat zdroj

Referenceeditovat | editovat zdroj

↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. cit. 2022-04-18
↑ Průvodce Porubou, vydala Osvětová beseda při ObvNV v Ostravě, červen 1970.
↑ Kronika obce, archív obce Poruba.
↑ ^a ^b Archiv obce Poruba 1923-1944, vydal Archív města Ostravy, zpracovala Eva Rohlová, 1991.
↑ Odkazy porubských kronik, vybral a sestavil Jiří Lexa, vydal Městský obvod Poruba, 2007
↑ Dějiny farnosti Porubské ve Slezsku, Josef Bystřičan, vlastním nákladem, 1903
↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter eds. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny.. 2. vydání. vyd. Praha, Brno: AOPAK ČR, 2006. 582 s. S. 354.