A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Pražský most Most arciknížete Karla Wilsonův most | |
|---|---|
 Pražský most od elektrárny Hučák | |
| Základní údaje | |
| Státy |  Česko |
| Kraj | královéhradecký |
| Město | Hradec Králové |
| Číslo mostu | HK-030 |
| Doprava | silniční včetně trolejbusové, pěší a cyklistická |
| Řeka | Labe |
| Architekt | Jan Kotěra, Ladislav Lauda |
| Projektant | Adolf Janoušek |
| Začátek výstavby | 1909 |
| Otevřen | 7. července 1910 |
| Souřadnice | 50°12′35,77″ s. š., 15°49′41,4″ v. d. |
| Parametry | |
| Typ | obloukový most |
| Materiál | ocel, beton |
| Délka | 57,45 m a 40,5 m |
| Šířka | 12,96 m |
| Mapa | |
 | |
| Další data | |
| Kód památky | 41909/6-4537 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pražský most je secesní most přes řeku Labe v Hradci Králové. Je nejstarším silničním mostem v Hradci Králové.
Historie
Pražský pevnostní most
Na místě dnešního Pražského mostu dříve stával kamenný Pražský pevnostní most (v 18. století znám též jako Labský most), který byl postavený v letech 1767 až 1768 v rámci přebudování Hradce Králové na pevnost. Byl dokončen 10. června 1768. Měl 8 polí o šířce 4 metry. Problémem mostu byla jeho nízká propustnost při povodních. Proto byl roku 1908 zbourán a bylo rozhodnuto o stavbě nového mostu.[1] Zároveň byla postavena provizorní dřevěná lávka pro dobu stavby nového mostu.
Pražský pevnostní most mohl být stejně jako Moravský pevnostní most pomocí stavidel přeměněn ve hráz.[2]
Nový most
Nový most postavila firma Märky, Bromovský a Schulz podle projektu Adolfa Janouška. Ten navrhl kovový most, podobný pražskému mostu pod letenským svahem od Františka Mencla a Jana Kouly z let 1907–1908. Most se měl stát nejen fyzickou, ale i symbolickou spojnicí mezi starým městem a nově se rozvíjejícími čtvrtěmi. Po dostavbě mostu zadala městská technická kancelář Janu Kotěrovi práci na doplňkových dekoracích mostu. Kotěra navrhl oblouky s osvětlením a pylony se žárovkami a praporové stožáry s městskými znaky.[3] Zpracování kiosků zadal svému studentovi Ladislavu Laudovi.[4]
7. července 1910 byl most dán do užívání pro dopravu, realizace úprav podle návrhu Jana Kotěry však proběhla až v letech 1911–1912.[1] Kiosky však zprvu nebyly přijaty veřejností kladně.[4]
V Hradci Králové se již v 19. století uvažovalo o zavedení městské tramvajové dopravy. Pražský most se stal jediným místem ve městě, kde již byly dokonce položeny koleje a stožáry. Od projektu bylo nakonec upuštěno, i když Josef Gočár ještě v letech 1926–1928 zahrnul velkorysou tramvajovou síť do svého regulačního plánu. Hradec se však definitivně vydal cestou autobusové a od roku 1949 i trolejbusové dopravy a při první rekonstrukci v roce 1932 byly koleje z Pražského (tehdy Wilsonova) mostu odstraněny.[5][6]
V 80. letech 20. století byl tříkloubový most přestavěn na dvoukloubový.[7] V letech 1992 až 1993 došlo k opravě mostu. V roce 2017 začaly opravy kiosků, stavbu však překazily technické problémy. V roce 2020 radnice oznámila, že bude kiosky opravovat podle původních Kotěrových plánů.[8][9]
Popis
Most
Most má příhradovou ocelovou konstrukci. Nad řekou je jeden oblouk segmentový, napravo nad nábřežím ve směru toku Labe je menší betonový oblouk půlkruhově zaklenutý.[7] Šířka jednoho pole je 6,5 metru a nad vodou je rozpětí mostního oblouku 40 metrů.[10]
Kiosky
Čtyři kiosky podle návrhu Kotěrova studenta Ladislava Laudy se nacházejí na březích mostu po jeho stranách. Vytvářejí tak symbolickou bránu a lemují most. Nejsou však stejné. Na staroměstském břehu stojí kiosky na kamenném soklu, ze kterého vyrůstá válec s kamennými pilastry, které nesou nahoře římsu. Jižní kiosek měl skrýt transformátor a severní měl pojmout strážnici.[4][7]
Kiosky na druhém břehu jsou postaveny na oválném půdorysu. Jsou větší, avšak nižší než jejich protějšky. Z kamenného soklu vyrůstají pilastry, které nesou římsu, nad ní se nachází plechová zvonová střecha s průhledy. Jižní kiosek sloužil jako veřejné toalety, severní jako prodejna ovoce.[4][7]
Vývoj názvu
- Pražský most (1910–1916)
- Most arciknížete Karla (1916–1918)
- Wilsonův most (1918–1940)
- Prager Brücke – Pražský most (1940–1945)
- Wilsonův most (1945–1953)
- Pražský most (od 1953)
Galerie
-
Pohled z Eliščina nábřeží -
Osvětlení od Jana Kotěry -
Obloukové osvětlení od Jana Kotěry -
Kiosek na pravém břehu -
Kiosek na levém břehu -
Zábradlí na mostě -
Most v noci (pohled z Bílé věže)
Odkazy
Reference
- ↑ a b DOUBEK, Zdeněk. Mosty v Hradci Králové. S. 11. Zpravodaj . Společnost ochránců památek ve východních Čechách, 1999 . Roč. 10., čís. 4., s. 11. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ ŠÁMALOVÁ, Zlata. Labe a Orlice v Hradci Králové – Historie říčních staveb . Redakce Ladislav Merta, Zlata Šámalová. Hradec Králové: Povodí Labe, 2007-12 . Kapitola Jak se dříve upravovaly břehy řek, s. 8. Dostupné online.
- ↑ Hradec Králové - Pražský most přes Labe. www.turistika.cz . . Dostupné online.
- ↑ a b c d Kiosky Pražského mostu | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz . . Dostupné online.
- ↑ FEJGL, Jiří. Pražský most přes řeku Labe a jeho skrytý tramvajový příběh. Deník.cz . Vltava-Labe-Press, 2014-02-11 . Dostupné online.
- ↑ MALINA, Jiří. V Hradci mohly začátkem 20. století jezdit tramvaje. Deník.cz . Vltava-Labe-Press, 2007-07-26 . Dostupné online.
- ↑ a b c d silniční most - Pražský s kiosky - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz . cit. 2021-02-02. Dostupné online.
- ↑ Hradec pokračuje v opravách Kotěrových kiosků. Na řadě je rotunda. iDNES.cz online. 2020-05-18 cit. 2021-02-02. Dostupné online.
- ↑ Kiosky u Pražského mostu v Hradci opraví podle původních plánů Kotěry. iDNES.cz online. 2019-08-13 cit. 2021-02-02. Dostupné online.
- ↑ Wayback Machine. web.archive.org online. 2014-04-21 cit. 2021-02-02. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-21.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pražský most na Wikimedia Commons
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
