Rétorománské jazyky

Rétorománský nápis na domě ve městě Surselva/Sagogn

Rétorománština, také románština^[1] (rétorománsky rumantsch/romontsch/rumauntsch, německy Rätoromanisch) je počtem mluvčích velmi malý jazyk, jímž hovoří 0,8 % obyvatel Švýcarska, především v kantonu Graubünden / Grigioni / Grischun. Je jedním z jeho úředních jazyků (spolu s němčinou, francouzštinou a italštinou) a od roku 1999 jedním ze 4 úředních jazyků Švýcarské konfederace, předtím od roku 1938 národní řeč. Jako svůj hlavní jazyk ji v roce 2000 uvedlo 0,5 % obyvatel konfederace, 35 100 mluvčích.

Obyvatelstvo kantonu Graubünden / Grigioni / Grischun podle jazyků (2000):

• němčina: 127 755 (68 %)
• rétorománština: 27 038 (14 %)
• italština: 19 106 (10 %)
• ostatní: 13 159 (8 %)

Jazykovědci románštinu, která je jedním z románských jazyků, dělí do 5 hlavních skupin, idiomů^[zdroj?: sursilvan, sutsilvan, surmiran, vallader a puter, do kterých shrnují další nářečí. Snahy o utvoření jednotného spisovného jazyka, rumantsch grischun, zatím nevedly k úspěchu.

Literatura

Přesto, že rétorománsky mluví méně než jedno procento obyvatel, ročně vyjde v rétorománštině jen asi dvacet knih a stále neexistuje spisovná jazyková norma, má rétorománština poměrně rozsáhlou a starobylou literaturu.

První texty, především náboženského a právnického charakteru, pochází už z 10. století (Würzburský rukopis). Jako literární jazyk rétorománština vznikla v 16. století: první epická báseň byla napsána v roce 1527 Gianem Traversem, překlad Nového zákona byl pořízen Jachaimem Bifrunem v roce 1560. Vzmach literatury nastal v devatenáctém století, kdy se objevila celá řada talentovaných básníků i prozaiků píšících v různých dialektech (v ladinském například Conradin von Flugi, Peider Lansel, v romonschském Theodor von Castelberg či J. C. Muoth). Drama bylo reprezentováno lidovými biblickými a soudními dramaty (tj. inscenace soudních procesů o známých zločinech), která se na vesnicích hrála ještě ve 20. století.

Po první světové válce byl za standardní jazyk pokládán sutsilvanský dialekt. Po druhé světové válce se spisovatelé snaží reflektovat jak moderní literární směry, tak i současnou situaci ve své rychle se rozvíjející zemi a kultuře. V roce 1946 byla Arturem Caflischem a Jonem Guidonem založena unie rétorománských spisovatelů, tzv. URL. V roce 1944 vznikla divadelní společnost La Culissa, jejíž vedoucí, Jon Semadeni, je také autorem první moderní rétorománské divadelní hry, Il pövel cumada. Mezi ostatní význačné rétorománské spisovatele dvacátého století patří např. Maurus Carnot, Gian Fortana, Cla Bert, Andri Peer, Leta Semadeni, Arno Camenisch, Leo Tuor.

hlavní řeči kantonu Graubünden / Grigioni / Grischun, včetně idiomů románštiny – Surselvisch = sursilvan, Sutselvisch = sutsilvan, Surmeirisch = surmiran, Oberengadinisch = puter, Unterengadinisch = vallader

Příklady

Číslovky

Reference

Související články

• Rétorománi
• Dicziunari Rumantsch Grischun

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu rétorománština na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo rétorománština ve Wikislovníku
• Informace o rétorománském pravopisu
• Stručný úvod do rétorománštiny
• Aktuální informace v rétorománštině

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.