Rataje (okres Tábor) - Wiki slovník

Rataje
	Kaplička v obci
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
LAU 2 (obec)	CZ0317 552976
Pověřená obec	Bechyně
Obec s rozšířenou působností	Tábor
Okres (LAU 1)	Tábor (CZ0317)
Kraj (NUTS 3)	Jihočeský (CZ031)
Historická země	Čechy
Zeměpisné souřadnice	49°21′ s. š., 14°26′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	199 (2022)
Rozloha	10,76 km²
Katastrální území	Rataje u Bechyně
Nadmořská výška	405 m n. m.
PSČ	391 65
Počet domů	98 (2021)
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Rataje 86; 39165 Bechyně ; posta@ratajeobec.cz
Starosta	Roman Šafránek
	Oficiální web: ratajeobec.cz
	Rataje
Další údaje
Kód obce	552976
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Rataje (německy Rattai) se nachází v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije v ní 199^[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o Ratajích pochází z roku 1352.^[3] Vesnice byla roku 1360 rozdělena mezi tři majitele. Jedním byl Petr Stolice z Rataj se synem Janem, druhým Purkart z Rataj a třetím Ješek Svenkla z Vršovic. Kterému z nich patřila zdejší tvrz však není jasné. K Purkartovu statku ve vsi patřil poplužní dvůr, dvě krčmy a dva podsedci. Roku 1368 část vsi vlastnil Jan z Podolí, jehož synové Onš a Beneš z Podolí získali Purkartův díl. Jinou část vsi v té době vlastnil Jan Stolička z Rataj, syn Petra Stolice. Jan zemřel před rokem 1395 a jeho syn Ješek Stolička ratajskému kostelu věnoval roční plat ve výši jedné a půl kopy grošů. Před rokem 1415 byla vesnice rozdělena na dva díly, z nichž jeden patřil k Dobronicím a druhý k Podolí, takže ratajská tvrz nejspíše v té době zanikla.^[4]

V 16. století jeden díl vesnice patřil k bernartickému panství, druhá část patřila k majetku Hozlauerů na hradu Dobronice. V roce 1594 koupil i první díl Kryštof Hozlauer. Po bitvě na Bílé Hoře byla vesnice zkonfiskována a prodána Šternberkům. Nadále sdílela osudy nedaleké Bechyně. V 17. století je evidováno sedm osazených usedlostí a třináct pustých.^[5]

Části obce

Rataje
Kozín

Pamětihodnosti

Kostel Nejsvětější Trojice se nachází na vyvýšeném návrší v obci. Barokní přestavbou prošel kostel v 18. století. V ohradní zdi hřbitova jsou dvě branky se štítovými nástavci a výklenková kaple.^[6]
U kostela se nachází klasicistní budova fary čp. 18.^[6]
Na severovýchodním okraji se dochovaly terénní pozůstatky ratajské tvrze ze čtrnáctého století.^[7]
Pod kostelem se nachází dům čp. 46 s letopočtem 1893.
Pod návrším u kostela se nalézá vysoký kamenný pomník padlým v první světové válce.
U hasičské zbrojnice v dolní části obce se nachází kříž v ohrádce.
Před usedlostí čp. 45 se nachází litinový kříž na nízkém kamenném podstavci. Kříž je zdobený u paty obdélnou deskou s motivem andělíčka a božího oka. Nad motivem božího oka je další vyobrazení anděla a nad ním v kulatém štítku je tento nápis: Bůh s Tebou.
Za mostem přes říčku Smutnou, u bývalého mlýna čp. 42 se nachází novodobá výklenková kaple. Nad vchodem je uvedená datace 2009.
Další výklenková kaple se nalézá na zahradě u domu čp. 87.^[6]
Poblíž kaple se přes silnici nachází dům čp. 68 datovaný 1862.
Ve vsi se nachází řada zděných lidových staveb. Usedlosti mají vesměs klenutou bránu, některé křídlové štíty a pochází z druhé poloviny 19. století a z počátku 20. století. V horní polovině návsi se nachází usedlost čp. 7, 8 (s datací 1862), čp. 9 (okolo roku 1850), čp. 10, 11, 12, 13. Usedlost čp. 20 s neobvyklým štítem, která se nachází naproti kostelu, je z 19. století. Z hospodářských staveb z druhé poloviny 19. století je charakteristická stodola s cihlovými vyzdívkami větracích otvorů u usedlosti čp. 1.^[6]
Sopečný mohylník, archeologické naleziště směrem jihovýchodně z vesnice

Galerie

Kostel Nejsvětější Trojice
Křížek v obci
Chalupa pod kostelem
Bývalý mlýn
Kříž před mostem

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online.
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Rataje – tvrz, s. 164.
↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VII. Písecko. Praha: František Šimáček, 1890. 343 s. Dostupné online. Kapitola Rataje tvrz, s. 55.
↑ PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl II. Jižní Čechy. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-149-3. S. 389. Dále jen Pešta (2004).
↑ ^a ^b ^c ^d Pešta (2004), s. 390.
↑ BENEŠ, Jiří; JOHN, Jan. Olověné předměty z předpolí tvrziště v Ratajích (okr. Tábor). In: Archeologické výzkumy v Jižních Čechách 34. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 2021. ISSN 0231-8237. S. 362.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rataje na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Rataje v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Zdroj:
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.

[23747e9cda580a26bf3d5ebcaed673939725287f-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online.

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-2] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.

[triska-3] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Rataje – tvrz, s. 164.

[sedlacek-4] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VII. Písecko. Praha: František Šimáček, 1890. 343 s. Dostupné online. Kapitola Rataje tvrz, s. 55.

[Pešta-5] PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl II. Jižní Čechy. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-149-3. S. 389. Dále jen Pešta (2004).

[FOOTNOTEPešta_(2004)390-6] Pešta (2004), s. 390.

[benes-john-7] BENEŠ, Jiří; JOHN, Jan. Olověné předměty z předpolí tvrziště v Ratajích (okr. Tábor). In: Archeologické výzkumy v Jižních Čechách 34. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 2021. ISSN 0231-8237. S. 362.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Města, městyse a obce okresu Tábor

Balkova Lhota • Bečice • Bechyně • Běleč • Borkovice • Borotín • Bradáčov • Březnice • Budislav • Černýšovice • Dírná • Dlouhá Lhota • Dobronice u Bechyně • Dolní Hořice • Dolní Hrachovice • Drahov • Dráchov • Dražice • Dražičky • Drhovice • Haškovcova Lhota • Hlasivo • Hlavatce • Hodětín • Hodonice • Chotěmice • Chotoviny • Choustník • Chrbonín • Chýnov • Jedlany • Jistebnice • Katov • Klenovice • Komárov • Košice • Košín • Krátošice • Krtov • Libějice • Lom • Malšice • Mažice • Meziříčí • Mezná • Mladá Vožice • Mlýny • Myslkovice • Nadějkov • Nasavrky • Nemyšl • Nová Ves u Chýnova • Nová Ves u Mladé Vožice • Oldřichov • Opařany • Planá nad Lužnicí • Pohnánec • Pohnání • Pojbuky • Přehořov • Psárov • Radenín • Radětice • Radimovice u Tábora • Radimovice u Želče • Radkov • Rataje • Ratibořské Hory • Rodná • Roudná • Řemíčov • Řepeč • Řípec • Sedlečko u Soběslavě • Sezimovo Ústí • Skalice • Skopytce • Skrýchov u Malšic • Slapsko • Slapy • Smilovy Hory • Soběslav • Stádlec • Sudoměřice u Bechyně • Sudoměřice u Tábora • Sviny • Svrabov • Šebířov • Tábor • Třebějice • Tučapy • Turovec • Ústrašice • Val • Vesce • Veselí nad Lužnicí • Vilice • Vlastiboř • Vlčeves • Vlkov • Vodice • Zadní Střítež • Záhoří • Zálší • Zhoř u Mladé Vožice • Zhoř u Tábora • Zlukov • Zvěrotice • Želeč • Žíšov

legenda: město, městys .