A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
René Lalique | |
---|---|
Rodné jméno | René Jules Lalique |
Narození | 6. dubna 1860 Ay |
Úmrtí | 1. května 1945 (ve věku 85 let) Paříž |
Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise |
Povolání | zlatník, stained-glass artist, klenotník, umělec, designér šperků, sklář a medailér |
Rodiče | Olympe Lalique |
Manžel(ka) | Alice Ledru Marie-Louise Lambert |
Partner(ka) | Claudine-Juliette Le Mesnil Marie-Jeanne Anère |
Děti | Marc Lalique Suzanne Laliqueová-Havilandová Georgette-Renée Lalique René-Claude Le Mesnil Raymond Lalique Renée Georgette Lalique |
Příbuzní | Marie-Claude Lalique (vnučka) |
Ocenění | rytíř Řádu čestné legie důstojník Řádu čestné legie komandér Řádu čestné legie |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
René Jules Lalique (6. dubna 1860 v Ay – 1. května 1945 v Paříži) byl francouzský umělecký sklář, klenotník a designér známý svými nádobkami na parfémy, vázami, šperky, lustry, hodinami a ozdobami kapot automobilů.[1]
Život
Laliq se narodil v Ay, ale když mu byly dva roky, jeho rodina se přestěhovala na předměstí Paříže, ale na letní dovolenou se vracela do Ay. Po smrti svého otce se Lalique vyučil u zlatníka Louise Aucoca v Paříži.
V roce 1872, když mu bylo dvanáct, vstoupil do Collège Turgot, kde začal kreslit a skicovat. Navštěvoval v letech 1874–1876 také večerní kurzy na výtvarné škole École des arts décoratifs. Poté strávil dva roky na umělecké škole Crystal Palace School of Art v Sydenhamu v Londýně. Pak byl učněm u předního pařížského secesního klenotníka a zlatníka Louise Aucoca.
Po návratu z Anglie pracoval jako nezávislý umělec a navrhoval šperky pro francouzské klenotníky Cartiera, Boucherona a další. V roce 1885 zahájil vlastní podnikání a navrhoval a vyráběl šperky a jiné skleněné předměty. Po roce 1895 tvořil Lalique také pro pařížský obchod Samuela Binga Maison de l'Art nouveau, který dal secesi její francouzské jméno. Jedním z hlavních patronů Laliqua byl Calouste Sarkis Gulbenkian, který mu během téměř 30 let dal více než 140 zakázek.[2]
Dílo
Lalique se nejvíc proslavil svými výtvory ze skla,[3] od 20. let 20. století ve stylu art deco. Navrhl například prosvětlené skleněné stěny a elegantní barevné skleněné sloupy v jídelně a „grand salonu“ lodi Normandie nebo vnitřní vybavení, kříž, přepážky, retábulum a křtitelnici v kostele svatého Matouše v Millbrooku na ostrově Jersey (Laliqueův „skleněný kostel“).[4]
Jedinečná i komerční díla Reného Laliqua jsou ve sbírkách velkého počtu veřejných muzeí po celém světě; jsou to například Museum Calousta Gulbenkiana v Lisabonu, Laliqueho muzeum v Hakone v Japonsku, Musée Lalique a Musée des arts décoratifs ve Francii, Schmuckmuseum Pforzheim v Německu, Victoria and Albert Museum v Londýně, Metropolitní muzeum a Corning Museum ve státě New York a Rijksmuseum v Amsterdamu.[5]
Galerie
Duch větru pro společnost Citroën, Blackhawk Museum
Cikády, Muzeum Calouste Gulbenkian
Skleněný oltář v kostele sv. Matouše (Skleněný kostel), Millbrook, Jersey
Náhrdelník určený pro druhou Laliqueho manželku, Alici Ledruovou, asi 1897–1999, Metropolitní muzeum umění, New York
Svítidlo ve velké jídelně v Tokijském metropolitním muzeu umění Teien .
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku René Lalique na anglické Wikipedii.
- ↑ Archivovaná kopie . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-22.
- ↑ artjewelryforum.org. Dostupné online.
- ↑ : ISBN 9780810958364.
- ↑ Jane Ashelford, 1980, "Lalique's Glass Church," The Journal of the Decorative Arts Society, Vol. 4, pp. 28–33.
- ↑ Dostupné online."Rene Lalique - A Giant Among Giants". rlalique.com. Retrieved 5 January 2016.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu René Lalique na Wikimedia Commons
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Bulgari
Carl Fabergé
Cartier
František Ritter
Jan Ferdinand Schachtel
Jan Packeny
Jan Rechner
Jan Reimann
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.