Severní Vítkovský tunel
Základní informace
Stát	Česko Česko
Provozní délka	1 314 m
Lokalizace
Souřadnice	50°5′21,5″ s. š., 14°27′10,5″ v. d.
Severní Vítkovský tunel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Severní Vítkovský tunel je železniční tunel č. 504 na katastrálním území Žižkov, který leží v km 2,422–3,738 železniční tratě Praha – Česká Třebová mezi stanicemi Praha hlavní nádraží a Praha-Libeň.^[1] Tunelem v roce 2023 projíždělo průměrně 335 vlaků za den.^[2]

Historie

Vítkovské tunely byly postaveny v letech 2004–2011 v rámci výstavby Nové spojení. Tunely byly raženy v období 2004–2008 firmami Metrostav (jižní tunel) a Subterra (severní tunel) podle projektu firmy Sudop Praha a do provozu byly dány 1. září 2008.^[3]

Geologie a geomorfologie

Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Brdská podsoustava, celku Pražská plošina s podcelkem Říčanská plošina s okrskem Úvalská plošina.^[4]

Tunel byl ražen ve vrchu Vítkov v horninách středního ordoviku, ve styku šáreckých břidlic a skaleckých vrstev. Šárecké břidlice jsou tmavošedé prachovito-jílovité břidlice. Skálecké vrstvy jsou tvořeny lavicovitě vrstevnatými křemenci a křemitými pískovci.^[5][6] Nadloží je od 4,5 m nad výjezdním portálem do 45 m. V oblasti Národního památníku je 42 m.^[7]

Tunel leží v nadmořské výšce 215 m, je dlouhý 1316 m.

Popis

Dvoukolejný tunel byl ražen v podélné ose vrchu Vítkov s protisměrnými oblouky o poloměru min. 600 m mezi stanicemi Praha hlavní nádraží a Praha-Libeň a je ve vzdálenosti od 30 m do 60 m od druhého tunelu.^[8] Tunely v podzemí kříží podchod pro pěší ze Žižkova do Karlína (asi 6 m pod tunelem), kanalizační stoku a energokanál Pražačka. Na vzdálenost asi 34 m se přibližují ke krytům civilní obrany (CO). Oba tunely jsou propojeny čtyřmi propojovacími chodbami. Před portály jsou nástupní plochy pro požární techniku.

Výstavbu prováděla firma Subterra.^[5][3][9][7] Ražba byla zahájena 5. srpna 2005 a dokončena 7. června 2006.^{[10][11][12][13]}

Portály obou tunelů jsou řešeny jako sdružené. Portálové části byly postavené v otevřené hloubené jámě a v délce 1150,6 m byl tunel ražen. Ostění tunelu je dvouplášťové, v portálech mají tvar podkovy a na exponovaných místech je protiklenba a ocelová výztuž (např. přechod nad podchodem pro pěší). Na vjezdové straně (západní portál) byla hloubená otevřená jáma dlouhá 58,1 m, na výjezdové straně (východní portál) byla dlouhá 107,2 m.^[14] Ražba obou tunelů byla provedena dle principu NRTM a vytěžená rubanina v objemu asi 700 000 m³ byla odvážena po železnici na úložiště mimo hlavní město. Značná část rubaniny byla použita k zpětnému zásypu a na železniční náspy a asi 270 000 m³ bylo přepraveno do lokalit Mstětice, Lužec a Jeneč.^[15][16] Po vyražení části tunelu o profilu 96,22 až 108,13 m² byl proveden nástřik dočasného betonového ostění o tloušťce 200 až 300 mm, vyztužený ocelovou sítí a svorníky o délce tři až šest metrů. Po umístění hydrofolie bylo provedeno trvalé ostění z monolitického betonu z 60 % bez vyztužení a z 40 % s vyztužením. Ostění v klenbě je kruhové o vnitřním poloměru 5,70 m o min. tloušťce 350 mm, které bylo budováno pomocí posuvného bednění v délkách 12,5 m. Směrem k boční drenáži se tloušťka ostění zesiluje až na 480 mm. Světlá výška je 8,45 m, min. šířka v ose 11,40 m.^[14][17] V tunelu jsou záchranné výklenky ve vzdálenosti 25 m od sebe.^[3]

Při budování tunelů byly sledovány stavby na povrchu, zejména jezdecká bronzová socha Jana Žižky z Trocnova, která byla staticky zabezpečena proti vibracím při odstřelu horniny v tunelech. Citlivé měřící přístroje byly umístěny v podzemním krytu CO.^[18]

Odkazy

Reference

Související článkyeditovat | editovat zdroj

• Seznam železničních tunelů v Česku
• Jižní Vítkovský tunel