Severní státní dráha - Wiki slovník

Severní státní dráha byla první rakouským státem vlastněná železniční trať na českém území.

Souhlas se stavbou potvrdil císař Ferdinand I. 26. listopadu 1842 a do konce roku byla podepsána mezistátní dohoda mezi Rakouskem a Saskem. Kancléř Metternich údajně vyjádřil obavu, že nového spojení do Drážďan využijí především darebáci a revolucionáři k šíření podvratné činnosti.^[zdroj?

Trať vedla z Olomouce přes Českou Třebovou do Prahy a Drážďan. V České Třebové se připojovala odbočná trať z Brna. V Olomouci a Brně se Severní státní dráha napojovala na Severní dráhu císaře Ferdinanda.

Úsek Drážďany – pohraniční stanice Dolní Žleb – Podmokly stavěla a provozovala společnost „Sasko-česká státní dráha“.

Když v roce 1854 dosáhl rakouský státní deficit výše několika set miliónů zlatých, byla Severní státní dráha prodána nově utvořené Rakouské společnosti státní dráhy, ovládané francouzským kapitálem.

Chronologie výstavby

1841: rozhodnuto, že stát převezme výstavbu páteřních železničních tratí
1842: zřízeno generální ředitelství státních drah
1842: uzavřena rakousko-saská smlouva
1842–1845: vybudována trať z Olomouce přes Zábřeh a Českou Třebovou do Prahy
1843–1849: vybudována trať z Brna do České Třebové
1845–1851: vybudována trať z Prahy do Drážďan

Odkazy

Literatura

FOERSTER, L.; DEMARTEAU, A. Beschreibende und malerische Darstellung der K. K. österreichischen Staatseisenbahn von Olmütz bis Prag. Praha: Förster, 1845. Dostupné online. Vývoj výstavby železniční trati Olomouc-Praha (1841-1845) od trasování přes stavbu železničních náspů, mostů, tunelů a nádraží po její vybavení lokomotivami jsou ilustrovány dobovými rytinami míst s nádražími a výkresy technických staveb dráhy.
Prag-Dresdner Panorama für Touristen der Eisenbahn und Dampfschifffahrt. Ilustrace Karel Brantl, Josef Rybička. Praha: André, 1858. Dostupné online. Panoramatická mapka železniční trati z Prahy do Drážďan doplněná rytinami významných míst nacházejících se podél trasy vlaku. Rytiny všech zachycených lokalit až do Drážďan - podél trati z Masarykova nádraží. Text k mapě..
FIALA, Ctibor. Železnice v republice Československé: Historie a vývoj železnice v zemích československých. Praha: Státní nakladatelství, 1932, s. 43 - 45.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Severní státní dráha na Wikimedia Commons
Stručná historie parního provozu Archivováno 18. 4. 2009 na Wayback Machine.
Úryvky z kroniky kralupské stanice
Stavba pražsko–drážďanské tratě

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Zdroj:
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.

Železniční společnosti v českých zemích za Rakouského císařství a Rakousko-Uherska

Koněspřežné dráhy	EEG • PŽS

Soukromé železniční společnosti vzniklé do roku 1877	ATE (ÚTD) • BEB (BD) • BNB • BRE • BWB • DBE • EPPK • KEB • KFJB • KFNB • KOB / KsOd (KBD) • MGB • MSCB • OFE • ÖNWB • PDE • PEG • SNDVB • StEG • TKPE

Státní železniční tratě a společnosti	BMTB • KkStB • NStB • RPD

Zahraniční společnosti zasahující na české území	BÖB • BStB • KPEV • Lenz & Co. Berlín • K. Sächs. Sts. E. B.

Velké společnosti zaměřené na stavbu a provozování místních drah	BCB • FBB (FOD) • ÖLEG

Malé firmy, které vlastnily místní dráhy, a též větší firmy, jež místní dráhy sice vlastnily, avšak dopravu na nich neprovozovaly, v přehledu uvedeny nejsou.