Slovotvorba je nauka o tvoření slov, obohacování slovní zásoby. Popisuje způsoby tvoření slov, slovotvornou stavbu slova a slovotvorné vztahy k jiným slovům.

K tomu dochází následovně:

• Tvořením nových slov:^[1]
  • derivace – odvozování pomocí afixů (předpon, přípon, koncovek): les – les-ní, pra-les,
  • kompozice – skládání: velko-město, vysoko-školský,
  • konverze – převod slov mezi slovními druhy beze změny tvaru: nemocný (z adjektiva vzniká substantivum), panečku (ze substantiva vznikne interjekce); běžné např. v angličtině nebo čínštině.
  • univerbizace – tvoření jednoslovných výrazů ze slovních spojení: zubní lékař – zubař
  • abreviace – tvoření zkratek a zkratkových slov: Česká republika – ČR.
• Tvořením sousloví: skok o tyči, Poslanecká sněmovna, obchodní dům.
• Přejímáním slov z cizích jazyků: sporožiro, magistrála, rifle, film, play off, internet.
• Překládáním slov z cizích jazyků (kalkování): obiectum – předmět, skyscraper – mrakodrap.
• Přenášením slovního významu: buď metaforicky (hvězda na obloze: filmová hvězda) nebo metonymií (poštovní známka: známka ve škole).

Reference

Literatura

• NOVOTNÝ, Jiří a kolektiv. Mluvnice češtiny pro střední školy. Praha: Fortuna, 1992. ISBN 80-85298-32-5. 

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.