Brigádní generál ve výslužbě Stanislav Hnělička (12. února 1922 Liberec – 4. listopadu 2016 Liberec^[1] ). V r. 1941 se stal vojákem 11. pěšího praporu – Východního, československé zahraniční armády, která se formovala v Egyptě. Zúčastnil se bojů v Libanonu a Sýrii, později pod velením gen. Klapálka bojoval u Tobruku. Po skončení bojů u Tobrúku byl převelen do Británie, kde byl zařazen do nově formované obrněné brigády se kterou se po vylodění v Normandii zúčastnil bojů u Dunkerque a v západní Belgii s 2. tankovým sborem.

Jeho hrdinství bylo oceněno nejen polským a dvěma československými válečnými kříži, ale také v r. 2005 francouzským Řádem čestné legie. Po únoru 1948 byl perzekvován a vězněn, až do své smrti se aktivně zapojoval do práce Československé obce legionářské a pomáhal tak udržovat základní myšlenky odkazu odboje během druhé světové války i ve vědomí mladších generací.^[2]

V roce 2007 udělil prezident republiky Stanislavu Hněličkovi Řád Bílého lva. ^[3]

Reference

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.