A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Thomas Alva Edison | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Thomas Alva Edison |
Narození | 11. února 1847 Milan |
Úmrtí | 18. října 1931 (ve věku 84 let) West Orange |
Příčina úmrtí | diabetes mellitus 2. typu |
Místo pohřbení | Thomas Edison National Historical Park |
Národnost | Američané |
Alma mater | Cooper Union (1875–1879) |
Povolání | inženýr, vynálezce, matematik, podnikatel, scenárista, podnikatel, filmový režisér a fyzik |
Zaměstnavatelé | General Electric Continental Edison |
Ocenění | rytíř Řádu čestné legie (1879) důstojník Řádu čestné legie (1881) Matteucciho medaile (1887) velkodůstojník Řádu italské koruny (1889) John Scott Medal (1889) … více na Wikidatech |
Nábož. vyznání | deismus |
Choť | Mary Stilwellová (1871–1884)[1] Mina Millerová (1886–1931)[1] |
Děti | Charles Edison Theodore Miller Edison Tomas Alva Edison junior[1] Marion Estelle Edison-Oeser Madeleine Edison William Leslie Edison[1] |
Rodiče | Samuel Ogden Edison[2] a Nancy Elliott[2] |
Příbuzní | Carlisle Snow Edison (sourozenec) Lewis Miller (tchán) |
Podpis | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Thomas Alva Edison (11. února 1847 Milan, Ohio, USA – 18. října 1931 West Orange, New Jersey, USA) byl americký vynálezce a podnikatel. Na jeho jméno je vedeno 2332 patentů, další tisíce jich registrovaly jeho firmy. Mezi nejznámější Edisonovy vynálezy patří fonograf (předchůdce gramofonu) a mylně je k nim počítána i žárovka, kterou ovšem pouze zdokonalil a nechal si patentovat. Edison je také zakladatelem dodnes vydávaného prestižního časopisu Science.
V roce 1886 se přestěhoval do menšího města West Orange (asi 45 000 obyvatel), ve státě New Jersey na východním pobřeží USA. Zde vybudoval Glenmont – rozsáhlý areál výzkumných pracovišť, jehož celková rozloha činí 5,5 hektaru. Ten je dnes spravován jako národní památka Edison National Historical Site.
Hlásil se ke křesťanskému vyznání, vynikal svojí podnikavostí, pracovitostí a cílevědomostí. Byl dvakrát ženatý, z každého manželství měl tři děti. Společně se svojí druhou manželkou je pochován v Glenmontu ve West Orange, v místech, kde strávil podstatnou část svého života. V den jeho pohřbu 21. října 1931 byly na Edisonovu počest v USA zhasnuty všechny žárovky.
Edisonovo dětství a začátky
Neměl lehké dětství. Od malička byl hodně nemocný, do školy chodil pouze krátce. Už jako chlapec se velmi zajímal o přírodní vědy. Ve svých 10 letech ve sklepě domu, kde s rodiči bydlel, vybudoval malou chemickou laboratoř. Chemikálie byly drahé, musel si na ně vydělávat prodejem zeleniny a roznáškou novin. Jeho život silně ovlivnil fakt, že při svých pokusech[zdroj? částečně ohluchl. V 15 letech začal vydávat vlastní noviny – The Weekly Herald. Vystřídal různá zaměstnání, mnoho jeho prvních vynálezů souviselo se skutečností, že pracoval jako telegrafista.
Tiskací telegraf, duplexní telegraf a vícekanálový automatický telegraf patřily mezi první vynálezy, které Edison prodal. Utržené desítky tisíc dolarů investoval do laboratoře v Menlo Park. Ta byla celosvětově prvním zařízením, které bylo vybudováno za účelem vývoje a aplikace nových vědeckých poznatků a technologií.
Nejdůležitější vynálezy a patenty
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/03/Edison_and_phonograph_edit1.jpg/220px-Edison_and_phonograph_edit1.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a0/EdisonPhonograph.jpg/220px-EdisonPhonograph.jpg)
- 1868 – sčítač hlasů
- 1869 – tiskací telegraf pro potřeby burzy v New Yorku
- 1871 – podstatné vylepšení psacího stroje
- 1875 – duplexní a automatický telegraf a základní principy bezdrátové telegrafie
- 1876 – uhlíkový reostat
- 1877 – cyklostyl
- 1877 – fonograf (jeho vývoj probíhal dalších 10 let, než mohl být první model uveden na trh)
- 1878 – uhlíkový mikrofon, podstatné vylepšení Bellova telefonu
- 1879 – žárovka – Dne 21. října vydržela první pokusná žárovka svítit 13,5 hodiny. Za rok již vyráběné žárovky svítily přes 1200 hodin.
- 1880 – elektroměr
- 1880 – magnetický třídič železné rudy
- 1881 – dynamo na výrobu elektrického proudu
- 1882 – elektrocentrála
- 1882 – v New Yorku v praxi předvedl první elektrárnu a funkční elektrický rozvod
- 22. prosince 1882 – první elektricky osvícený vánoční strom
- 1883 – v jeho laboratořích byl objeven Edisonův jev, jenž je základem elektronky
- 1885 – tavná pojistka
- 1889 – 35 mm široký filmový pás s perforací, používaný i po více než 100 letech
- 1889 – kinematograf (filmová kamera) a tzv. kinetoskop jako první promítací stroj
- 1896 – fluorescenční stínítko pro zobrazení rentgenových paprsků
- 1900 – akumulátor na bázi NiFe
- 1902 – elektromobil
- 1903 – rotační pec pro výrobu cementu
- 1913 – synchronizace zvuku a promítaného filmu
- 1914 – gramofonová deska
- 1930 – umělý kaučuk
Je třeba poznamenat, že u mnohých vynálezů se objevily pochybnosti, zda byly opravdu poprvé vynalezeny Edisonem. Mnohé z nich již průkazně byly vynalezeny dříve a Edison si je pouze nechal patentovat, často je však také vylepšil. A mnohé z patentů také sice patří Edisonovi, vynalezeny byly ale Edisonovými zaměstnanci. Jedná se například o elektromobil (již dříve než Edison žil, byl sestrojen holandským profesorem Sibrandusem Stratinghem 1835), kinofilm, gramofonovou desku a další.
Válka proudů
V letech počátků zavádění elektrické energie do běžného života se diskutovalo o vhodnosti použití stejnosměrného nebo střídavého elektrického proudu. Edison byl stoupencem první možnosti, zastáncem druhé byli George Westinghouse a Nikola Tesla. Tesla prosazoval střídavý proud kvůli efektivnějšímu přenosu, snazšímu dosažení vysokých napětí a mimo další důvody i proto, že je vhodnější pro vytvoření točivého magnetického pole (elektromotory). Edison střídavý proud odmítal z důvodu údajného vyššího nebezpečí provozu. Také by v prohraném sporu přišel o nemalé investice do již zavedené infrastruktury na bázi stejnosměrného proudu.
Aby Edison prokázal nebezpečnost střídavého napětí, podporoval kampaň na zavedení elektrického křesla a také pokusy, při nichž byla střídavým proudem zabíjena zvířata, hlavně psi a koně. Ale usmrcení slonice Topsy v roce 1903 (deset let poté, co skončila válka proudů) se podle všeho Edisonovi připisuje[3] neprávem.[4]. Ránou Edisonově snažení byla elektrifikace Světové Kolumbovy výstavy v Chicagu v roce 1893, kterou zajistila firma Westinghouse Electric Corporation.
V roce 1893 získala firma Westinghouse Electric Corporation zakázku na výstavbu elektrárny na Niagarských vodopádech s rozvodným systémem využívajícím transformátory napětí a podíl spotřebičů napájených střídavým proudem na trhu dosáhl 80 %[5]. V tuto chvíli již bylo jasné, že Edison válku proudů prohrál.
Firmy a zaměstnanci
Thomas Alva Edison šel velmi pragmaticky a cílevědomě za výsledkem, kterým bylo využití jeho nápadů k výrobě prodejných produktů. Proto během svého života založil řadu firem. Zaměstnával v nich mnoho nadaných lidí, jež pečlivě osobně vybíral. Nejslavnějším zaměstnancem v celé historii Edisonových firem je Nikola Tesla, který však poté, co mu Edison nezaplatil za zakázku, firmu opustil. Tesla měl zefektivnit motory pracují se stejnosměrným proudem. Vyřešil to nahrazením proudem střídavým, takže splnil zadání[6], ale Edison celou domluvu popřel a tvrdil, že šlo jen o vtip, který Tesla nepochopil, protože se ještě nesžil s americkým stylem humoru.[7]
Nejvýznamnější Edisonovou firmou je zřejmě v roce 1889 založená Edison General Electric Company. V roce 1892 se změnila ve společnost General Electric, která je dnes jednou z největších nadnárodních firem celého světa.
Z mnoha společností lze uvést filmové studio Black Maria v New Jersey (1893) nebo Edison Botanic Research Company, která od roku 1927 hledala náhražku přírodního kaučuku.
Jedna z firem, Edison Illuminating Company, zaměstnávala od roku 1891 pozdějšího automobilového magnáta Henryho Forda. Ten byl až do Edisonovy smrti jeho velmi dobrým přítelem.
V továrně Edison Machine Company započal svoji praxi absolvent ČVUT Emil Kolben, který se později stal jedním z nejvýznamnějších československých podnikatelů.
Edisonovu pozornost zaujaly cesty fotografa Jamese Ricaltona, kterému financoval výpravu na Dálný východ, jež měla zjistit, zda bude bambusové vlákno vhodné pro použití v žárovce. Ricalton v únoru 1888 odjel ze Spojených států a na Ceylon přijel přes Suezský průplav 1. dubna. Navštívil všechny části ostrova, testoval stovky vzorků a pokračoval do Britské Indie, Singapuru, Číny a Japonska a stal se expertem na vlastnosti různých druhů bambusu. Domů se vrátil jeden rok po svém odchodu se stovkami vzorků pro Edisona a doporučením na dva nejvhodnější. Toto vlákno Edison používal po dobu devíti měsíců, než našel vhodnější wolfram.[8]
Výroky
Thomas A. Edison se proslavil mimo jiné i svým praktickým přístupem k životu a je autorem řady známých výroků, jako například:
- „Genialita je jen 1 % inspirace a 99 % potu.“[9]
- „Spát lze čtyři hodiny denně, spát déle je nemístný přepych.“
- „Tajemství úspěchu v životě není dělat, co se nám líbí, ale nalézat zalíbení v tom, co děláme.“
- „Na léčení trápení je práce lepší než láhev whisky.“
- „Jediná věc, pro kterou často ztrácíme trpělivost, jsou hodinky – ručičky jdou příliš rychle.“
- „Když už byl Edison slavný, jeden novinář se ho zeptal: Pane Edisone, je pravda, že jste vynalezl žárovku, aniž jste znal Ohmův zákon? Odpověděl: Neznal jsem ho, a kdybych ho znal, tak by mě to zdržovalo.“ (Vynalézal tak, že donekonečna prováděl pokusy. Studentům, kteří se nechtěli moc učit, profesoři připomínali, že doba Edisonů už dávno minula).
- „Mám neobyčejnou úctu a obdiv vůči každému inženýrovi, zejména vůči největšímu z nich – Bohu.„
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Dostupné online. .
- ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Neuvěřitelné výročí: den, kdy Edison popravil slona elektrickým proudem
- ↑ rutgers.edu, The Edison Papers, Myth Buster-Topsy the Elephant
- ↑ AC DC – Válka proudů
- ↑ Thomas Alva Edison: Životopis úspěšného obchodníka a vynálezce je plný podrazů a podvodů. Elektrina.cz . . Dostupné online.
- ↑ Nikola Tesla. History.com . 2009 . Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Dyer, Frank et al. (1910) Edison, His Life and Inventions, pp. 306–315
- ↑ mesíčník Harper's (září 1932)
Literatura
- ALBION, Michele Wehrwein. The Florida Life of Thomas Edison. Gainesville: University Press of Florida, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-8130-3259-7.
- ADAMS, Glen J. The Search for Thomas Edison's Boyhood Home. : , 2004. ISBN 978-1-4116-1361-4.
- ANGEL, Ernst. Edison. Sein Leben und Erfinden. Berlin: Ernst Angel Verlag, 1926.
- BALDWIN, Neil. Edison: Inventing the Century. : University of Chicago Press, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-226-03571-0.
- CLARK, Ronald William. Edison: The man who made the future. London: Macdonald & Jane's: Macdonald and Jane's, 1977. Dostupné online. ISBN 978-0-354-04093-8.
- CONOT, Robert. A Streak of Luck. New York: Seaview Books, 1979. Dostupné online. ISBN 978-0-87223-521-2.
- DAVIS, L. J. Fleet Fire: Thomas Edison and the Pioneers of the Electric Revolution. New York: Doubleday, 1998. Dostupné online. ISBN 978-0-385-47927-1.
- DÜRER, Emil. Edison, jeho život a vynálezy. Praha: Josef R. Vilímek, 1892. Dostupné online.
- ESSIG, Mark. Edison and the Electric Chair. Stroud: Sutton, 2004. Dostupné online. ISBN 978-0-7509-3680-4.
- ESSIG, Mark. Edison & the Electric Chair: A Story of Light and Death. New York: Walker & Company, 2003. Dostupné online. ISBN 978-0-8027-1406-0.
- JONNES, Jill. Empires of Light: Edison, Tesla, Westinghouse, and the Race to Electrify the World. New York: Random House, 2003. Dostupné online. ISBN 978-0-375-50739-7.
- JOSEPHSON, Matthew. Edison. : McGraw Hill, 1959. Dostupné online. ISBN 978-0-07-033046-7.
- Pretzer, William S. (ed). Working at Inventing: Thomas A. Edison and the Menlo Park Experience. Dearborn, Michigan: Henry Ford Museum & Greenfield Village, 1989. ISBN 978-0-933728-33-2.
- STROSS, Randall E. The Wizard of Menlo Park: How Thomas Alva Edison Invented the Modern World. : Crown, 2007. Dostupné online. ISBN 1-400-04762-5.
Související články
- Edison – báseň od Vítězslava Nezvala
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Thomas Alva Edison na Wikimedia Commons
Osoba Thomas Alva Edison ve Wikicitátech
Autor Thomas Alva Edison ve Wikizdrojích
- V roce 1911 navštívil T. A. Edison Čechy
- Dobový článek z roku 1900 popisující život a vynálezy Tomáše Alva Edisona
- Thomas Alva Edison vs. Nikola Tesla
- Válka proudů
- Plné texty děl autora Thomas Alva Edison na projektu Gutenberg (anglicky)
- Edison, His Life and Inventions na projektu Gutenberg
Místa:
- Menlo Park Museum and Edison Memorial Tower
- Thomas Edison National Historical Park (National Park Service)
- Edison exhibit and Menlo Park Laboratory at Henry Ford Museum
- Edison Museum
- Edison Depot Museum
- Edison Birthplace Museum
- Thomas Edison House
Informace a média:
- The Diary of Thomas Edison
- Edison's patent application for the light bulb at the National Archives.
- Jan. 4, 1903: Edison Fries an Elephant to Prove His Point – Wired Magazine article about Edison's “macabre form of a series of animal electrocutions using AC.„
- The Invention Factory: Thomas Edison's Laboratories Archivováno 26. 7. 2014 na Wayback Machine.
- Rutgers: Edison Papers
- Edisonian Museum Antique Electrics
- Edison's Miracle of Light
- Edison Innovation Foundation – nezisková nadace, podporující odkaz T. Edisona
- The Illustrious Vagabonds
- “The World's Greatest Inventor„, October 1931, Popular Mechanics detailed, illustrated article
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
11. únor
1847
18. říjen
1931
Diabetes mellitus 2. typu
Američané
Alma mater
Cooper Union
Vynálezce
Matematik
Podnikatel
Scenárista
Filmový režisér
Fyzik
General Electric
Rytíř Řádu čestné legie
Důstojník Řádu čestné legie
Q8743#P166
Deismus
Tchán
Soubor:Thomas Alva Edison Signature.svg
Category:Thomas Edison
Wikimedia Commons
Q8743
Soubor:A day with Thomas A. Edison.webm
11. únor
1847
Ohio
Spojené státy americké
18. říjen
1931
New Jersey
Američané
Vynálezce
Vynález
Fonograf
Gramofon
Žárovka
Časopis
Science
1886
New Jersey
21. říjen
1931
Wikipedie:Ověřitelnost
Částečná ztráta sluchu
Noviny
Telegraf
Laboratoř
Věda
Technologie
Soubor:Edison and phonograph edit1.jpg
Levin Corbin Handy
Soubor:EdisonPhonograph.jpg
Fonograf
1868
1869
Telegraf
Burza
New York
1871
Psací stroj
1875
Duplexní spojení
Automat
Princip
1876
Reostat
1877
Cyklostyl
1877
Fonograf
1878
Mikrofon
Graham Bell
Telefon
1879
Žárovka
21. říjen
1880
Elektroměr
1880
Magnet
Železná ruda
1881
Dynamo
1882
Elektrocentrála
1882
New York
Elektrárna
Elektrický rozvod
22. prosinec
1882
Vánoční strom
1883
Termoemise
Elektronka
1885
Tavná pojistka
1889
Filmový pás
1889
Kinematograf
Filmová kamera
Promítací stroj
1896
Fluorescence
Rentgenové záření
1900
Akumulátor
1902
Elektromobil
1903
Cement
1913
Synchronizace
Film
1914
Gramofonová deska
1930
Umělý kaučuk
Válka proudů
Stejnosměrný elektrický proud
Střídavý elektrický proud
George Westinghouse
Nikola Tesla
Asynchronní motor
Elektrické křeslo
Westinghouse Electric Corporation
Westinghouse Electric Corporation
Niagarské vodopády
Transformátor
Elektrické napětí
Nikola Tesla
1889
1892
General Electric
1893
1927
Kaučuk
1891
Automobil
Magnát
Henry Ford
České vysoké učení technické v Praze
Emil Kolben
James Ricalton
Bambus
Žárovka
Srí Lanka
Suezský průplav
Singapur
Čína
Japonsko
Wolfram
Whisky
International Standard Book Number
Speciální:Zdroje knih/978-0-8130-3259-7
International Standard Book Number
Speciální:Zdroje knih/978-1-4116-1361-4
International Standard Book Number
Speciální:Zdroje knih/978-0-226-03571-0
International Standard Book Number
Speciální:Zdroje knih/978-0-354-04093-8
International Standard Book Number
Speciální:Zdroje knih/978-0-87223-521-2
International Standard Book Number
Speciální:Zdroje knih/978-0-385-47927-1
International Standard Book Number
Speciální:Zdroje knih/978-0-7509-3680-4
International Standard Book Number
Speciální:Zdroje knih/978-0-8027-1406-0
International Standard Book Number
Speciální:Zdroje knih/978-0-375-50739-7
International Standard Book Number
Speciální:Zdroje knih/978-0-07-033046-7
International Standard Book Number
Speciální:Zdroje knih/978-0-933728-33-2
International Standard Book Number
Speciální:Zdroje knih/1-400-04762-5
Edison (báseň)
Vítězslav Nezval
Wikimedia Commons
Category:Thomas Edison
Wikimedia Commons
Thomas Alva Edison
Autor:Thomas Alva Edison
Projekt Gutenberg
Projekt Gutenberg
Wired (časopis)
Internet Archive
Q8743#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q8743#identifiers|Editovat na Wikidatech
Autoritní kontrola
Q8743#identifiers
Archiv výtvarného umění
Bibliografie dějin Českých zemí
Národní knihovna České republiky
BIBSYS
Národní knihovna Chile
Národní knihovna Španělska
Francouzská národní knihovna
Katalog jmen a názvů děl Katalánska
CiNii
Gemeinsame Normdatei
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Library of Congress Control Number
Lotyšská národní knihovna
MusicBrainz
National Archives and Records Administration
Národní parlamentní knihovna Japonska
Australská národní knihovna
Řecká národní knihovna
Národní knihovna Izraele
Národní knihovna Koreje
Polská národní knihovna
Nizozemská královská knihovna
New York Public Library
Polská národní knihovna
LIBRIS
SNAC
Slovenská národní knihovna
Univerzitní systém dokumentace
Te Papa
Trove
Union List of Artist Names
Vatikánská apoštolská knihovna
Virtual International Authority File
WorldCat
Portál:Obsah
Portál:Film
Portál:Fyzika
Portál:Lidé
Portál:Spojené státy americké
Thomas Edison
Thomas Edison
Thomas Edison
Main Page
Wikipedia:Contents
Portal:Current events
Special:Random
Wikipedia:About
Wikipedia:Contact us
Special:FundraiserRedirector?utm source=donate&utm medium=sidebar&utm campaign=C13 en.wikipedia.org&uselang=en
Help:Contents
Help:Introduction
Wikipedia:Community portal
Special:RecentChanges
Wikipedia:File upload wizard
Main Page
Special:Search
Help:Introduction
Special:MyContributions
Special:MyTalk
Thomas Edison
Thomas Alva Edison
ቶማስ ኤዲሶን
थॉमस ऐल्वा ऐडिसन
توماس إديسون
Thomas Alva Edison
Thomas Alva Edison
Thomas Edison
থমাছ আলভা এডিচন
Thomas Alva Edison
थोमस ऐल्वा एडीसन
Thomas Edison
Thomas Edison
Tomas Alva Edison
توماس ادیسون
টমাস এডিসন
Thomas Alva Edison
Thomas Edison
Thomas Alva Edison
Эдисон Томас Алва
Томас Эдысан
Томас Эдысан
Thomas Edison
Thomas Edison
Томас Едисън
Thomas Alva Edison
Thomas Edison
Thomas Edison
Томас Эдисон
Thomas Alva Edison
Эдисон Томас Алва
Thomas Edison
Thomas Alva Edison
Thomas Edison
Thomas Edison
Thomas Edison
طوماس إيديصون
Thomas Alva Edison
थोमस एल्वा एडिसन
Thomas Alva Edison
Τόμας Έντισον
Thomas Alva Edison
Thomas Alva Edison
Thomas Alva Edison
توماس ادیسون
Thomas Edison
Thomas Edison
Thomas Edison
Thomas Edison
Thomas Edison
Thomas Edison
Thomas Alva Edison
愛迪生
Thomas Edison
થૉમસ ઍડિસન
Thomas Edison
Thomas Eddison
토머스 에디슨
Thomas Edison
Թոմաս Էդիսոն
थॉमस ऐल्वा एडीसन
Thomas Alva Edison
Thomas Alva Edison
Updating...x
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.