Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím









A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Továrna Hydroxygen (Hlubočepy)
 
Továrna Hydroxygen
továrna Hydroxygen
továrna Hydroxygen
Základní informace
Slohfunkcionalismus
ArchitektFrantišek Albert Libra
Výstavba1939
Přestavba2000
Poloha
AdresaHlubočepská 418/70, Praha 5 - Hlubočepy, ČeskoČesko Česko
UliceHlubočepská
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky13258/1-2120 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Továrna Hydroxygen je bývalý průmyslový areál v Praze 5-Hlubočepích v ulici Hlubočepská, u bývalého nádraží Praha-Hlubočepy ve východní části přírodní památky Prokopské údolí. Od roku 1989 je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Historie

Roku 1939 postavil architekt F. A. Libra (1891–1958) východně od Technoplynu továrnu pro výrobu svářecího plynu.

Rizikový a složitý proces začínal ve střední, převýšené části továrny kryté šikmou skleněnou střechou, kde se nacházelo zařízení pro reakci karbidu s vodou. Poté se vzniklý plyn jímal do plynojemu a následovalo jeho sušení a čištění. V přízemní hale osvětlené světlíky pak byl plněn do chlazených tlakových lahví. Lahve se expedovaly z kryté rampy umístěné podél přední části budovy. Místnosti pro administrativu se nalézaly v zadním patrovém traktu se zaobleným nárožím.

Roku 1942 rozšířil architekt Karel Pelíšek továrnu o sklad materiálu.

Po roce 1948

Roku 1948 zde byla výroba ukončena. Objekty zbavené zařízení chátraly a přechodně je využíval jako sklady sousední Technoplyn. Roku 1982 byl vydán na areál demoliční výměr. Sekce ochrany průmyslového dědictví Národního technického muzea spolu s iniciativou občanů zboření zabránila a továrna Hydroxygen byla zapsána na seznam kulturních památek. Sousední továrna Technoplyn však zbořena byla a na uvolněném místě postaveny vila domy.[1]

Po roce 1989

V letech 1999–2000 byl areál adaptován na kanceláře podle návrhu architektů Františka Prajera a Karla Hrona.

Odkazy

Reference

  1. Kateřina Bečková: Prokopské údolí - developerský vpád do přírodního parku. In: Věstník Klubu za starou Prahu. Ročník XLIII (XIV). č. 2/2013. S. 36-39. Dostupné online.

Literatura

  • BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola Jihozápadní Praha: 315 Hydroxygen. S. 265.
  • LIBRA, František Albert: Architekt a průmyslové stavby. In: Architektura II, 1940, s. 217-228.
  • LIBRA, František Albert: Továrna Hydroxygen v Hlubočepích.In: Architektura IV, 1942, s. 186.
  • LIBROVÁ, Eva. Architekt F. A. Libra: hrst vzpomínek na otce. 1. vydání Praha: Mladá fronta, 2008. 134 stran; Prameny k dějinám architektury a stavitelství; svazek 1. ISBN 978-80-204-1866-1. Strany: 65–66, 111.

Externí odkazy

Zdroj:
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.






Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.