A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vysoký kámen | |
---|---|
![]() | |
Vrchol | 732 m n. m. |
Prominence | 139 m ↓ SV od Maršova |
Izolace | 12,6 km → Pivničky → Javořice |
Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory Javořické vrchoviny #12 |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Pohoří | Javořická vrchovina / Novobystřická vrchovina / Vysokokamenská vrchovina / Kunžacká vrchovina[1] |
Souřadnice | 49°5′16″ s. š., 15°11′9″ v. d. |
![]() ![]() Vysoký kámen | |
Povodí | Lužnice |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vysoký kámen (732[2] m n. m.), také chybně nazývaný Markův kámen – z německého Markstein (česky hraniční kámen), je nejvyšší vrchol Novobystřické vrchoviny, nachází se 4 km od Kunžaku. Je to třetí nejvyšší vrchol jindřichohradeckého okresu (po Pivničkách a Hradisku).
Geologie a geomorfologie
Jedná se o kuželovitý vrch. Na vrcholu se nachází mohutné izolované skalisko s velkými balvany z landštejnské dvojslídné žuly s dokonale zaoblenými tvarem.[3] V balvanech a skále jsou drobné tvary odnosu a zvětrávání žuly – skalní mísy, žlábkové škrapy a skalní výklenky.[4]
Stavby na vrcholu
Na mohutném žulovém bloku skalní skupiny je umístěn 6,3 m vysoký měřický železobetonový pilíř označující významný trigonometrický bod I. řádu.[5] Jeho výška 738 m n. m., která se vztahuje k vrcholu pilíře,[6] je často uváděna jako výška vrcholu.[7] První signalizace geodetického bodu zřízeného v roce 1842 byla jednopodlažní dřevěná měřická věž.[5][8] Dříve se na tomto vrcholu sbíhaly hranice pražské, olomoucké a pasovské diecéze.[9] Vysoký kámen je důležitý bod v pohraniční oblasti pro obranu státu a pro zaměřování státních hranic. Proto bylo v okruhu Vysokého kamene roku 1972 vyhlášeno chráněné území geodetického bodu.[6]
Reference
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ Geoprohlížeč: Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® . Zeměměřický úřad . Dostupné online.
- ↑ Chábera S. (l982): Geologické zajímavosti jižních Čech.- Jihočeská vlastivěda, přírodní vědy, str. 34, Jihočeské nakladatelství České Budějovice.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. S. 560.
- ↑ a b POHORECKÝ, Vladimír. Po stopách triangulačních věží a další turistické zajímavosti Čech a Moravy. Praha: Libri, 2005. 208 s. ISBN 80-7277-233-3. Kapitola Třeboňsko - Jindřichohradecko - Dačicko, s. 78–79.
- ↑ a b Geoprohlížeč: Prohlížecí služba WMS - Bodová pole . Zeměměřický úřad . Je nutné kliknout na modré kolečku bodu. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz: Turistická mapa . Seznam.cz . Dostupné online.
- ↑ NOVÁKOVÁ, Alena. Bakalářská práce Skalní mísy České Kanady. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, Katedra biologie, 2013. Dostupné online.
- ↑ CUKR, Jiří. Vysoký kámen . Hrady.cz. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoký kámen na Wikimedia Commons
- Vysoký kámen na Hrady.cz
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.