Zajímalo by mne, jaké obrázky, s jakým (c) je opravdu možné, a také jak je to potřeba udělat z flickru do commons. Podle návodu to nefunguje a správce mi maže i obrázky, které mají označení NC - non commercial. Děkuji, --Svajcr 1. 1. 2009, 21:42 (UTC)

No NC tady samozřejmě být nemohou, to je jasné. :) --Ragimiri 1. 1. 2009, 21:43 (UTC)

V podstatě lze uploadovat z Flickru pouze fotografie s licencemi cc-by a cc-by-sa, ostatní licence cc nejsou z hlediska Commons považovány za dostatečně svobodné. --Reaperman 1. 1. 2009, 21:47 (UTC)

Blíže viz tuto stránku. Když hledáš na flickru obrázky, které se dají použít na commons, musíš dát Advanced search a zatrhnout poslední tři políčka. --Podzemnik 1. 1. 2009, 21:54 (UTC)

Takže jestli jsem dobře pochopil Podzemnikem odkazovanou stránku, tak třeba tyto dvě fotky http://www.flickr.com/photos/chigley/23576115/ a http://www.flickr.com/photos/benoitdarcy/143041419/ lze nahrát na Commons. Je to tak? --Harold 1. 1. 2009, 22:13 (UTC)

Ano, je to tak. --che 2. 1. 2009, 03:30 (UTC)

Dobře posouží tento nástroj - stačí zadat ID obrázku (to poslední číslo v prohlížeči), poté stáhnout a nahrát původní velikost a je to. --Podzemnik 2. 1. 2009, 07:07 (UTC)

Díky pánové. --Harold 2. 1. 2009, 12:44 (UTC)

Ještě bych chtěl připojit odkaz, kde si můžete vyhledat fotky přímo podle určité licence . Na Flicru je spousta pěkných fotek využitelných pro wiki.--P.matel 10. 1. 2009, 09:58 (UTC)

Mohu se zeptat, kdo a na základě jaké diskuse změnil obsah šablony významnost a udělal z ní šablonu mazací, která navíc svěřuje správcům nová práva. O dostatečné významnosti se tu vždy hlasovalo, teď se snad musí dokazovat nějakému správci? --Ukulelee 4. 1. 2009, 12:22 (UTC)

dle historie Miraceti. Jinak o tom, že pokud něco není významné a nejsou k tomu triviální zdroje, že se to má mazat, hovoří snad i nějaké doporučení pojednávající o významnosti.

cituji: smazáním (na základě hlasování nebo bez hlasování). --Chmee2 4. 1. 2009, 12:27 (UTC)

Správcům šablona nové pravomoci neuděluje, pravomoci i nadále zůstávají stejné. Významnost článek má, když splňuje Wikipedie:2NNVZ. Šablona tak jak vypadala dříve byla naprosto bezzubá a články s ní ve stejném stavu často setrvávaly celé měsíce. Pokud objekt článku skutečně významný je, dohledejte dva nezávislé a netriviální zdroje. --Faigl.ladislav _slova^činy 4. 1. 2009, 12:28 (UTC)

Dobrý den, zajímalo by mne, co mám dělat s nevhodnými články, respektive se články špatně napsanými. Mám tím na mysli špatné používání výrazů - slohově špatný text. Stejně tak spousta chyb v článku. Co se s tím dá dělat, popř. existuje nějaká šablona na toto s nějakým oznámením?

Děkuji, Václav Bešťák

Ideální je, pokud text opravíte do lepší podoby sám. Pro označení hodně špatných článků slouží šablona {{upravit}}, ale její plošné použití na všechny články s chybou by nebylo moc šťastné - je to vhodné spíše na nově založené články, kterým zcela chybí formální i slohové náležitosti. Lepší ale je i takové články rovnou upravit. --Postrach 6. 1. 2009, 18:51 (UTC)

Můžete taky vložit šablonu {{Pravopis}}. --Jvs 7. 1. 2009, 10:00 (UTC)

přesunuto z Wikipedie:Nástěnka správců#Ničení cizí práce prostřednictvím botů (opět) --che 6. 1. 2009, 23:45 (UTC)

Je normální, že mi správce na commons na základě vylhaného důvodu smaže patnáct (jsou to soubory Red Army..., Maj cinema..., Bata..., Ugly house... a Jiraskovo namesti...) mých původních a právně tudíž bezvadných fotografií? Konkrétně prý šlo duplikáty, což není pravda, neboť fotografie byly pořízeny z podobného místa, ale s jinou expoziční dobou a clonovým číslem a tudíž se jasně liší a navíc některé byly pořízeny ve městě, takže na některých byli lidé a na některých ne. Pohled do galerie navíc jasně ukazuje, že smazané soubory mají jinou velikost v kB, takže nemůže jít o duplikáty.

Následně se správce neuráčí mě o své akci informovat a nakonec bot smaže některé fotografie i z článků na české wikipedii, kde byly použity ( ). Bohužel se pak již nikdo nenamáhá vložením podobných fotografií, které (zatím) na commons nikdo nesmazal... A já toto všechno náhodou odhalím, když se po čtyřech dnech bez internetu podívám do posledních změn. To už opravdu musí být člověk na posledních změnách 24/7, aby sledoval, zda-li někdo náhodou neničí jeho práci? --Sveter 6. 1. 2009, 23:33 (UTC)

Fotografie jsem neviděl, takže nemůžu soudit, ale subjektivně mi přijde nahrávání několika téměř totožných fotografií na Commons jako poměrně zbytečné. I po promazání mám dojem že commons:Category:World War II memorial in Komenského sady obsahuje velké množství hodně podobných fotografií. U čísel 44, 45 a 46 přiznám se nechápu ani jejich primární smysl, tím méně pak proč jste z nich nenahrál jen tu nejlepší. --che 6. 1. 2009, 23:50 (UTC)

Svetere, nahrávej na commons jenom užitečný, tzn. informační obsah. Stejné ani podobné fotky nechceme. Argumentovat tím, že fotky jsou jiné, protože mají jinou velikost, je nesmysl. Pokud si nejseš jist, kolik jich nahrát, nahrej tolik fotek, kolik jich použiješ ve článku. Často stačí max. 5-10 fotek. Wikipedie není nafukovací. Někdy jsou dvě stejné fotky k ničemu i kdyby byly vyfocené jinak a jiný den. Díky za spolupráci. --snek01 7. 1. 2009, 02:28 (UTC)

Totožný objekt z podobného úhlu a vzdálenosti má smysl znovu nahrát na Commons (jen) tehdy, když jde o kvalitativně lepší fotografii, např. když původní byla nějak zmršená. Pak doporučuji do popisu obrázku napsat, že jde o opravu toho a toho konkrétního obrázku. Miraceti 7. 1. 2009, 07:49 (UTC)

Pokud to smazal jako duplikát, měl to robotem jednoznačně nahradit a ne odstranit. Pokud je opravdu odstranil, mělo by mu to být na Commons vysvětleno. --Dezidor 9. 1. 2009, 15:18 (UTC)

Mám podobný názor. V té kategorii je více než polovina fotek zcela jistě zbytečných. Ty fotky mají pomoci doplnit informaci v článku, ne sloužit jako osobní fotoalbum. Jakou přídavnou informaci dá čtenáři třeba série sedmi fotek Red Army Memorial Ostrava Czech republic 02.JPG - Red Army Memorial Ostrava Czech republic 10.JPG proti jen jediné nejpovedenější z nich? Pokud se jednalo o opravu chybné expozice, je lépe nahrát opravenou verzi pod původním názvem. --Postrach 7. 1. 2009, 07:56 (UTC)

Se smazáním souborů souhlasím, mezi mnoha Vašimi fotkami nevidím rozdíl (např. první skupina věže Nové radnice. V článku je použitelná jenom jedna z nich a zbylé zvytečně zahlcují a znepřehledňují kategorii i celé commons. Se smazáním odkazů z článků však nesouhlasím, pokud je nějaké foto označeno za duplikát, nemělo by se z výskytů mazat ale nahrazovat, bude na to potřeba upozornit operátora Delinkru (či příkaz zadává přímo mazající správce?) — Jagro 7. 1. 2009, 15:51 (UTC)

OK, měl jsem za to, že wikipedistická komunita se snaží o zpřístupnění co největšího objemu multimediálního obsahu pod svobodnými licencemi a commons jsem chápal jako ideální úložistě takového materiálu, o kterém si i nadále myslím, že měl informační hodnotu, neboť každá fotografie byla bez problému použitelná nejen na wikipedii, ale i kdekoliv jinde. Vzhledem k tomu, že rozhodně nejsem profesionální fotograf a nevlastním profesionální vybavení, nejsou mé fotografie perfektní a proto jsem se jich snažil nahrávat raději větší počet, aby si případní zájemci mohli vybrat, které z nedokonalých fotografií dají přednost. Zdá se, že smysl commons chápete jinak, nemám s tím problém a zařídím se podle toho. Nakonec se omlouvám za poněkud konfrontační tón mého původního příspěvku, přece jen jsem byl poněkud rozladěn tím, že mi někdo smazal fotografie, které jsem v dobré víře nahrál a navíc ještě jednu z nich odstranil z dvou článků. --Sveter 9. 1. 2009, 14:52 (UTC)

Pro tyhle účely můžeš použít jiné servery, třeba Flickr. Když jim dáš dobrou licenci, tak se Tvé dobré fotkyjistě na Commons i jinam dostanou. Miraceti 9. 1. 2009, 15:05 (UTC)

Mezi mnoha (zejména amatérskými) fotografy panuje mylný názor, že zveřejnění mnoha podobných snímků pomůže tomu, že si divák (nebo zákazník) sám vybere ten nejlepší. Opak je však pravdou. Když pošlete do soutěže nebo pro zveřejnění v časopise jeden dobře vybraný snímek, budou jej porovnávat se snímky od jiných fotografů a je šance, že si jej vyberou. Když pošlete tři skoro stejné, téměř jistě všechny vyhodí a nebudou se jimi vůbec zabývat. --Icebearsoft 16. 1. 2009, 17:03 (UTC)

Jj, také si myslím, že nahrávat hromadu stejných záběrů pouze z jinou expoziční dobou/clonou je k ničemu. Tedy jediná výjimka by byla, kdyby dotyčný chtěl psát třeba na Wikiknihách knihu o fotografování a chtěl by ukázat co změna těchto parametrů provede s výslednou fotografií. Jedudědek 16. 1. 2009, 18:08 (UTC)

Mám takový dotaz už mi přišlo to že to není encyklopedicky zpracováno ale podle mého uvážení by o na wiki mohlo být k dispozici a taky to neí stručné na této stránce jsem načel podle mne zajímavý članek a tak nevím proč není encyklopedicky zpracován.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) XTOGOX (diskuse)

Předně převzetím cizího textu porušujete autorská práva. Navíc článek musí být encyklopedický o významném subjektu a ověřitelný. --Tlusťa 7. 1. 2009, 20:50 (UTC)

Tak jsem si právě procházel „1000 nejdůležitějších článků“ a napadlo mne přidat tam puzzlíky Nejlepších a dobrých článků. Současně jsem zjistil (je to čistě jen pro zajímavost), že mezi nimi máme 24 zástupců množiny NC+DC. Myslim si, že ačkoliv NC a DC dle mého nikdo úmyslně nedělá dle tohoto seznamu, je zajímavé, že se nám to daří i tak trošku plnit :) Bylo by hezké, kdyby se příští NC a DC rekrutovaly z tohoto seznamu :)

PS: případně poprosím, když budete zanášet nový DC a nebo NC, koukněte na ten seznam a případně dodejte puzzlíka. Ať to vypadá hezčejí. Díky --Chmee2 9. 1. 2009, 22:20 (UTC)

• Currently 99.95% of the MediaWiki messages and 100.00% of the messages of the extensions used by the Wikimedia Foundation projects have been localised. Please help us help your language by localising and proof reading at Betawiki. This is the recent localisation activity for your language. Thanks, GerardM 10. 1. 2009, 10:43 (UTC)

Dobrý den, jak se dá změnit uživatelské jméno. Zvolil jsme si Ondrej.kuncar, ale chtěl bych Ondřej Kunčar. Nový účet mi to nedovolí založit, protože druhá varianta jména je příliš podobná té první. Děkuji. – Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Ondrej.kuncar (diskuse • příspěvky)

Napište se na Wikipedie:Změna uživatelského jména. --Mormegil ✉ 11. 1. 2009, 12:19 (UTC)

Proč Mercy odstranil toto? Považuji to za zajímavý a důležitý údaj, který do encyklopedie určittě patří. Pokud nechcete platy vztahovat ke konkrétním osobám, může se vytvořit seznam podle subjektů.--Kozuch 14. 1. 2009, 09:10 (UTC)

Viz Wikipedie:Články o žijících lidech#Veřejné osoby "Je informace důležitá a ověřitelná? Pokud ne, vynechte ji." Daná informace je jistě ověřitelná. Ovšem o tom, zda je natolik důležitá, aby musela být v článku, se dá dost pochybovat. Příjem se v průběhu života mění a v případě ústavních činitelů je odvozen z předpisů. Mimochodem nějaká tabulka s platy by např. v článku o české vládě neškodila. Čunkův příjem by byl dostatečně důležitý pro uvedení v článku o něm, pokud by se kolem něj točila nějaká kauza (např. jeho příjem v okamžiku, kdy měl pobírat sociální dávky, což vzbudilo pozdější kontroverzi, už bych za důležitou informaci považoval). Ale plácnout ho do článku jen tak bez návaznosti na něco podstatného nepovažuji za přínosné, výsledek má pak nádech bulváru. --Beren 14. 1. 2009, 09:32 (UTC)

O tom bulváru by se dalo asi dlouze diskutovat, v případě takovéhoto posuzování by byl bulvár polovina en.wiki, protože ta občas prináší informace v dosti surové podobě (a myslím, že to funguje pro toho, kdo ty informace hledá a je mu putna, v jaké podobě je najde). Myslím že dostupnost informací by měla mít prioritu nad jejich "formátováním" či "podáním". To co udělal Mercy nepovažuji za šťastné, člověku dá přeci jen nějakou práci to info najít, zformátovat ho a umístit ho do encyklopedia a pak přijde adminský revert... Osobně si myslím, že platy vysokých ústavních činitelů (prezident, ministři, soudci etc. etc.) jsou natolik veřejné a důležité údaje, že ospravedlňování jejich vložení kamkoliv kde je to jen trochu relevantní je trochu zbytečné...--Kozuch 14. 1. 2009, 10:55 (UTC)

Nejprve technická: Mercy nepoužil adminský, ale běžný uživatelský revert. U správcovského revertu nelze pro jednotlivou editaci upravit standardní shrnutí ani během něj není možné provádět další úpravy v článku. A teď koncepční: založte třeba článek Plat českých ústavních činitelů, kde (pokud si s dohledáním dáte práci) můžete vedle encyklopedického textu vytvořit i tabulky, jak se plat v jednotlivých funkcích vyvíjel v čase. --Milda 14. 1. 2009, 11:11 (UTC)

Souhlas s tím, že plat by měl být u funkcí. --Tchoř 14. 1. 2009, 10:27 (UTC)

Ve zmiňovaném článku navíc mohla nevhodným umístěním informace vzniknout nedoložená souvislost, že Čunek se snažil udržet vládního křesla kvůli výši ministerského platu. Při té příležitosti si dovolím upozornit, že z článků o aktivních politicích (Topolánek, Bém, Paroubek, Klaus aj.) se ve snaze o aktuálnost (znáte projekt Wikizprávy?) vůbec stává snůška neutříděných informací, kde co dotyčný žbleptl a podobně, občas až bulvárního charakteru. Nezávidím našim nástupcům, až to budou po nás jednou čistit (rozumějte mazat nepodstatné informace) do podoby obvyklých biografických článků. --Milda 14. 1. 2009, 10:28 (UTC)

Začal jsem přepracovávat článek Jan Pavel II., ale jen jsem dodělal úvod, už je na něm NPOV, a to se zdůvodněním, že nevím, jestli se nad ním smát či zda raději plakat. Prosím o vyjádření: Diskuse:Jan Pavel II.#NPOV --Cinik 14. 1. 2009, 17:13 (UTC)

Jen by mě zajímalo jak zakročit když jsou komentáře vulgární.

buď je můžete smazat a nebo refraktorizovat. Správci pak uživatelé vkládající vulgarismy blokují na určitou dobu, aby se mohl takový uživatel srovnat. Pokud ne, je zde možno blokovat uživatele i natrvalo. --Chmee2 15. 1. 2009, 11:54 (UTC)

Vůbec mi nepřipadá, či připadá, ale nejsme necyklopedie vtipné Noviny pod Ralskem. Cedule, a jak někdo u čte noviny, nepatří do encyklopedie. A nic to neříká o obci. Bylo by docela zajímavé, kdyby autor, kterého lze snadno zjitit, totéž udělal v Řitce. Jinak příkladů jsou tisice, nevyfotím Sloup ve Sloupu, okno v Oknech atd. -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Mirek256 (diskuse • příspěvky)

No jako fotka je to v pohodě, mě se líbí. Ale nemyslím si, že by se to mělo dávat do infoboxu na stránkách obce. Tam by měla být určitě nějaká reprezentativnější fotografie obce. Doporučuji umístění fotografií v článku otočit. Do boxu lidovou architekturu, noviny doslovně jako doplňující ;-) Jedudědek 15. 1. 2009, 16:01 (UTC)

PS.: Co se týče okna v Oknech, jen počkej až se tam dostanu ;-) (když už fotim ty okna všude, že)

Podle mě takové vtipy do hesla ve Wikipedii nepatří vůbec. Encyklopedie je ze své podstaty suchá věc. Pro zábavu je necyklopedie. --egg ✉ 15. 1. 2009, 16:19 (UTC)

Nevíte někdo něco bližšího o tom, jestli měl Rudolf Zahradník (dokonce) za socialismu šikanovat své podřízené? Mně se to nezdálo - stránka byla psána podivně, zejm. reference, de facto jedinou referencí, na níž je ale zmiňováno 91 článků, je tento web http://members.tripod.com/gamma_photon/, označený původně jako "Specifická www stránka o kritických aspektech", který uvádí konkrétní jména, např. jistého docenta Pancíře. Podle rozhovorů s R. Zahradníkem a ocenění od papeže a francouzské vlády aj. se mi to taky moc nezdá, Klaus tu Šolerovu interpelaci taky zazdil. Kdybyste o tom něco věděli, měli k tomu další zdroje, k tomu, "jak to tenkrát bylo" (jestli opravdu někoho utlačoval /a později se dejme tomu z Šavla stal Pavel/, nebo je to účelová interpretace někdejšího poslance za SPR-RSČ dr. Šolera apod.), budu rád za (pokud možno ozdrojované) úpravy. Víc viz historie článku. Díky--Jiří Janíček 15. 1. 2009, 15:29 (UTC)

Dotaz pro chemiky: je kyselina laurinová totéž co laurová? (Vypadá to (, a a interwiki), že jo - je třeba laurinová méně vhodný název, nebo jsou to názvy rovnocenné? Když už by byl redir z kys. laurinové na laurovou, hodil by se i článek o Sabině Laurinové:)--Jiří Janíček 15. 1. 2009, 15:34 (UTC)

Já myslím že "kyselina laurinová" je synonymum. Uhlíků má podle googlu určitě stejně. A polské označení „Kwas laurynowy“ můj názor taky podporuje. Hezký den, --Vojtech.dostal 18. 1. 2009, 08:26 (UTC)

Zdá se mi, že do encyklopedie nepatří třídílný slovník: Slovník hudebních termínů (A-H), Slovník hudebních termínů (I-Q), Slovník hudebních termínů (R-Z). Autor Tom778 založil totéž i ve slovenské verzi a hájí se tím, že v italské verzi to tak mají. Podle mě to není argument a odkazuji na podrobně rozepsané pravidlo Wikipedia is not a dictionary, kde se tučným písmem praví: Wikipedia is not a dictionary or a slang, jargon or usage guide. Podle mě takové věci patří na Wikislovník a ne sem. Jaký je názor ostatních? --egg ✉ 18. 1. 2009, 10:31 (UTC)

Můj plný souhlas - snad by se to dalo akceptovat v jednom článku s názvem Seznam hudebních pojmů ** --MiroslavJosef 18. 1. 2009, 10:33 (UTC)

Souhlasím s MiroslavemJosefem.--Kuvaly 18. 1. 2009, 11:04 (UTC)

Souhlasím s MiroslavemJosefem. --Elm 18. 1. 2009, 20:35 (UTC)

Souhlasím s eggem. --Ragimiri 18. 1. 2009, 15:14 (UTC)

Souhlasím s MiroslavemJosefem. Ať je to Seznam hudebních pojmů. Vladislav Židek 19. 1. 2009, 13:21 (UTC)

Pomoc poraďte mi co mám na tomhle článku špatně http://cs.wikipedia.org?pojem=Synyster_Gates díky moc.

Protože se třeba neumíš ani podepsat nebo nazvat kapitolu, můj článek může být cokoliv. Stylistika je za 4, gramatika za 2-. Přečti si nápovědu o stylu a hodně článků o muzice. Sorry, že jsem drsný, ale tohle není článek do encyklopedie, ale blogísek :-)--Yopie 22. 1. 2009, 23:17 (UTC)

Zdravím, zde to jazykoví puristé zas jednou trošku přehání..Řeka svatého Jana, google to česky skoro nezná (kromě wiki) 8, anglicky už trošku ano "Saint+John+River"&btnG=Hledat&lr=lang cs. vyjadřuji jen svůj názor, s článkem nic dělat nebudu.--Mirek256 22. 1. 2009, 21:00 (UTC)

Když se to týká Ameriky a český název není vžitý, měl by se použít originální. A já název 'Řeka svatého Jana' nikdy neslyšel, kdo z Vás ano? - Tedy souhlasím s Mirkem. Vladislav Židek 23. 1. 2009, 09:42 (UTC)

Koukám, že Ti to nedalo a nakoec jsi ten článek přesunul. Osobně se domnívám, že český název je férovější s ohledem na to, že ta řeka protéká i územím, kde je oficiálním jazykem i francouzština a tudíž preferovat anglický název mi přijde nefér vůči francouzsky mluvícím obyvatelům té oblasti. --Tchoř 31. 1. 2009, 20:56 (UTC)

Pro Vás to asi nebude argument, ale nepřeložila to žádná jiká wiki, kromě české. Ze slovanských nikdo..Rusové, Ukrajinci a Poláci nechali anglický název. --Mirek256 31. 1. 2009, 21:02 (UTC)

Čistě pro úplnost: nevím, jestli se jedná spíš o překlad nebo spíš o historický název (pravděpodobně obojí), ale francouzská wiki ji má pojmenovanou francouzsky a latinská latinsky. --Tchoř 31. 1. 2009, 21:40 (UTC)

Historický název to není, to kolega Mircea překládá co se dá. Představte si, kdyby cizí wikipedie dělali totéž, a překládaly např. všechny města co u nás mají v názvu Most..pár jich je Most (rozcestník). To jsem dal jen jako příklad. Znovu píšu, nejsme tu od toho, abychom vymýšleli názvy řek, měst. Přece nepřeložíte Rio de Janiero, Springfield..příkladů si najdětě kolik chcete.--Mirek256 1. 2. 2009, 05:55 (UTC)

Připojuji ještě jednu poznámku, ve všech atlasech je řeka pojmenovaná Saint John, na Saint John River jsem to přejmenoval já, má ji tak pojmonovanou i Velká sovětská encyklopedie. Nejsme tu na vymýšlení zeměpisných jmen. Díval jsem se do Velkého atlasu světa z roku 1988, Školního zeměpisného atlasu z roku 1955, do Poznáváme svět Spojené státy americké z roku 72, do Kapesního atlasu světa od Kartografie z 1994 a a a do Kapesního atlasu světa od Marca Pola z roku 2004. Podle mě žádná řeka svatého Jana neexistuje.--Mirek256 31. 1. 2009, 21:20 (UTC)

To pochopitelně závisí na tom, jestli to bereme jako jméno, které nemá žádný smysl a význam, nebo jako označení, které má něco znamenat. Já osobně pokládám zachování významu za stejně důležité jako zachování z hlediska češtiny náhodných grafémů, kterými řeku označují místní. Váhání, čemu dát přednost, je samozřejmě věčné překladatelské dilema. Jak uvádím i jinde, pokud okolo řeky žijí různé oficiálně používané jazyky, jsem spíše pro zachování významu, protože mi to přijde spravedlivé vůči jednotlivým skupinám. --Tchoř 31. 1. 2009, 21:40 (UTC)

Dělal jsem i google test, a kromě řeky svatého Jana na wiki a diskuzi o ní to nic nenašlo, jen mi sem jaksi nejde dát link.--Mirek256 31. 1. 2009, 21:33 (UTC)

Bylo tu někdy slyšeno o tomto 9? Zdá se, že mi to ještě nepodporujeme. Pokdu to není obtížné, byl bych pro to, abysme začli. --Nolanus ✉ C E 23. 1. 2009, 19:51 (UTC)

Také bych se za to přimlouval. --Ragimiri 23. 1. 2009, 20:24 (UTC)

Nolane, Ragimiri, podle zdrojáku ty zkratky podporujeme, možná ne ty blbosti typu 1 vyvolá nápovědu, ale jinak, je to tady a v některých prohlížečích to jde. V chrome to jde přes Alt + něco.--frettie.net 24. 1. 2009, 09:55 (UTC)

Ve skutečnosti se nejedná o žádný standard, nýbrž o jakousi sadu vodítek dobrovolně dodržovaných několika českými servery. Jinak MediaWiki sama o sobě podporuje značné množství klávesových zkratek (lze je najít v bublinové nápovědě při najetí nad různé ovládací prvky na stránkách).
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 24. 1. 2009, 12:11 (UTC)

Dotaz - zajímalo by mne, jak vytvořit rozcestník, odkazující na více významů slova. Děkuji, Hugo Draslík 25. 1. 2009, 18:06 (UTC)

Stačí založit klasicky nový článek, no něj odkazy na další stránky a úplně dospod šablonu {{rozcestník}}. Nebo zkopírujte kód některého již vytvořeného rozcestníku (např. Havraní skála), dle potřeb upravte a uložte na potřebném názvu. Zdravím, — Jagro 26. 1. 2009, 08:08 (UTC)

Vizte také Wikipedie:Rozcestníky, kde najdete podrobné informace o rozcestnících.--Sevela.p 26. 1. 2009, 12:56 (UTC)

Rád bych se zeptal kolegů, zda-li přidáním další charakteristiky Typ rakety: do šablony {{Infobox - tenista}}, tedy Wilson, Yonex atd., se jedná o reklamu či nikoli? S díky --Kacir 26. 1. 2009, 21:04 (UTC)

No, já si myslím, že určitě ne, ale bude tady víc názorů. Když nic jiného, tak jsou tady i články o firmách a taky to vadí jen některým.--frettie.net 26. 1. 2009, 23:43 (UTC)

Mě osobně to nepřijde jako reklama. Pokud tedy sportovec vybírá raketu a ne sponzorská firma dává sportovcovi raketu a tím se prezentuje. — Jagro 27. 1. 2009, 07:49 (UTC)

Jasný, a když třeba politik dostane úplatek a za to ho zavřou, tak to tam taky nenapíšeme, protože by to mohla být reklama pro tu firmu, co mu ten úplatek dala? :)--frettie.net 27. 1. 2009, 08:53 (UTC)

Díky za vyjádření. Já jsem stejného názoru, vždyť např. značek aut je zde také dosti. --Kacir 27. 1. 2009, 14:31 (UTC)

http://www.gewo.info/agentura/haarp__file_1.htm je možné napsat autorovi -na gewo.Svolení Vám dá. Přidávám též další literaturu k tomuto tématu: Nick Begich: Angels don¨t play this HAARP. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 85.207.165.150 (diskuse)

Diskuze přesunuta na diskuzní stránku článku Spojené státy americké.

Diskuze probíhá do 15. února 2009.

článek o eventuálním novém pravidlu od Jimba ... Co na to říkáte?--frettie.net 27. 1. 2009, 16:53 (UTC)

Wikipedie:Pod lípou (oznámení)#Návrh na kontrolu textů Wikipedie - Idnes.cz, --Podzemnik 27. 1. 2009, 17:48 (UTC)

Nevím jak ostatní, ale já jsem občanem České republiky, ne Česka - Česko ani není na mapě. Podle mě je užívání slova Česko stejné, jako když někteří britové nebo američané říkají Československo. Taky to lidem docela vadí. A o to víc vadí, když máme na vlastní wikipedii špatný název České Republiky, a nechápu proč se zatím nic neděje. Kdo rozhodl že to bude Česko? Jeden, dva lidé? Zbytek je proti, takže podle mě je na místě udělat hlasování. Důvodů a argumentů jsem uvedl dost výše. Pokud se tak nestane, osobně přejmenuji Čínskou lidovou republiku na Čínu, a Jihoafrickou republiku na Jižní Afriku. A Spojené království na Velkou Británii, nebo "Britsko", protože zarputilým obhájcům slova Česko se líbí "ko" na konci názvu každého státu :) Jednoznačně to je největší ostuda české wikipedie - pokud je tu tak velký spor o užití slova, měli bysme se přiklonit k oficiálnímu názvu prozatím. Už opravdu nevím, kam se mám obrátit. Na diskuzních stránkách o tématu (Diskuse:Česko/Název nebo Diskuse:Spor o užití slova Česko) jsou stovky dobrých argumentů proč by to měla být Česká republika, zatímco pro název Česko jsem neviděl ani jeden argument - viděl jsem jich pár, ale žádný z nich nevystvětlil proč upřednostnit název Česko před Českou republikou. --Novis-M 28. 1. 2009, 17:43 (UTC)

Česko je geografický název, které jsou zde na Wikipedii preferovány. Nelíbí se mi to o nic více než vám, leč bohužel je to tak. Platí však konsensus, že lze ve článcích používat jak Česko, tak Česká republika. Jen je třeba zachovat jednotný styl označování. --Ragimiri 28. 1. 2009, 19:06 (UTC)

Česko je novodobý patvar, který se někteří lidé snaží prosazovat a donutit lidi, aby se v jazyce ujal. Mě se taky nelíbí. Jsem ho schopen tolerovat. Nejhorší je, když někdo se zabývá tím, že v článcích hromadně nahrazuje výraz Česká republika za Česko a na základě toho vznikají hádky, které ovádí od pořádné práce. Za to bych i blokoval. Já bych nechal lidi, ať si to mají ve "svých" článcích, jak chtějí.--Don Pedro 28. 1. 2009, 19:31 (UTC)

Mě momentálně nezajímají "jejich" články, ale nesprávně pojmenovaný článek "Česko"....zatím každý s kým jsem vedl takhle diskuzi tak souhlasil, tak proč to nepřejmenujeme? Název "Česko" bodá do očí a je opravdu odporný. Pokud wikipedie preferuje geografické názvy, tak tedy přejmenujme Spojené království na Velkou Británii, a už jak jsem říkal - ČLR na Čínu, a JAR na Jižní afriku. --Novis-M 28. 1. 2009, 19:45 (UTC)

Vybral jste si dost mizerné příklady, články Čína i Čínská lidová republika existují oba. Podobné řešení by bylo dobré i pro Česko - Českou republiku. --Jann 28. 1. 2009, 20:51 (UTC)

Spojené království a Velká Británie tu jsou taky oba, no a stejně tak Jihoafrická republika a Jižní Afrika ;-) Jedudědek 28. 1. 2009, 21:54 (UTC)

Pokud by se tahle otázka otevírala, tak bych se přikláněl k tomu, aby článek Česko pojednával o celé historii a geografii území, zatímco článek Česká republika by se specializoval na období od roku 1969, kdy dnešní státní útvar (tehdy pod mírně jiným názvem) vznikl, popřípadě od roku 1990, kdy dostal nynější název, a na skutečnosti, které souvisí specificky s tímto státním útvarem, nikoliv s dřívější minulostí Česka. Ale na tohle řešení bych nespěchal – klidně bych počkal, až nynější státní útvar zanikne rozpadem nebo sloučením anebo nějakým pučem, válkou či revolucí. Pak budeme mít historický nadhled. Zatím bych se držel praxe, kterou máme u většiny jiných států, kde v názvech článků většinou (kromě několika výjimečných případů, které jste pracně vyhledal) preferujeme geografický název před politickým.

Nesouhlasím zejména s tím, když někdo pomocí botů plošně opravuje odkazy mířící na redirect Česká republika, takže až by jednou skutečně vznikl zvlášť článek o Česku a zvlášť o České republice, bude nutné pracně procházet tisíce odkazů a hledat, který z nich se k čemu vztahuje. --ŠJů 28. 1. 2009, 21:48 (UTC)

To je doufám vtip s tím "až nynější státní útvar zanikne". Pokud preferujeme geografický název, tak se znovu ptám na Spojené království, Čínskou lidovou republiku, a Jihoafrickou republiku. --Novis-M 28. 1. 2009, 21:53 (UTC)

Tož tedy odpověď Jižní Afrika není to samé co Jihoafrická republika a Spojené království, což je zkrácený oficiální název Spojené království Velké Británie a Severního Irska, je sice často nazýván nesprávně Velká Británie, ale tento termín označuje i lecos jiného. Navíc, pakliže bychom přesunuli Spojené království na Velkou Británii, analogicky bychom museli přesunout Česko na Čechy, že;-) Jedudědek 28. 1. 2009, 22:04 (UTC)

Dokonce i podle OSN to je ČR - 10 nebo EU 11 :
Česká republika, oficiální název Česká republika
Slovensko, oficiální název Slovenská republika
--Novis-M 28. 1. 2009, 22:04 (UTC)

Drahý občane České republiky, seznam se prosím s oficiálním stanoviskem Ústavu pro jazyk český http://www.ujc.cas.cz/poradna/odpo.html#cesko , který by pro tebe, jako horlivého vlastence, měl být závazný. Jinak je to jen o osobním sympatiích a antipatiích. Nečtu zbytek diskuze, argumenty co podle koho je správně a co ne nepovažuju za nijak podstatné, když existuje názor autority. --Sidhe 11. 2. 2009, 16:09 (UTC)

Mně se to stanovisko ÚJČ nezdá vůbec jednoznačné. Zdá se mi, že umožňuje oba názvy. A to i s odkazem na patřičnou ČSN normu.Zagothal 12. 2. 2009, 08:21 (UTC)

Kategorie tykajici se CReditovat | editovat zdroj

Budiz at tedy geograficky Cesko existuje, ale nektere kategorie tykajici se CR jsou nepresne a mely by se opravit. Napr.: Kategorie:Veřejná správa v Česku, Kategorie:Obce v Česku, Kategorie:Města v Česku atp. U samospravy je nevhodne pouzivat nazev Cesko, protoze je zakotvena (zakonnymi) pravnimi normamy. Navrhuji zmenu techto kategorii, tak aby obsahovaly Ceska republika a ne nepresne Cesko.--Bosquete 3. 2. 2009, 13:41 (UTC)

Přesně tak - u veřejných a státních instutucí bez výjimek bychom měli postupovat takto --MiroslavJosef 3. 2. 2009, 13:44 (UTC)

Nerozumím, v čem je název nepřesný. Může pod tímto názvem snad někdo mínit něco jiného než kdyby se použil politický název? Obce a města patří do geografie, nejsou to jen samosprávné jednotky státu. To budeme u všech států uvádět u jejich obcí politické názvy? To pak budou mít ty kategorie pěkně složité názvy. --Beren 3. 2. 2009, 17:07 (UTC)

Ale samospravne jednotky jsou to predevsim, konec koncu jsou zarazeny v kategorii Verejna sprava. Slozite nazvy? Jako v cem, ze napisem tri slova misto dvou, navic bezny uzivatel kategorie nepise a jen na ne "klika".

Respektive obce jsou v kategorii sidla, ktera je zarazena do kategorie Verejna sprava v Cesku. Dobre sidla jsou geografickym rozclenenim, ale pak nemaji co delat v kategorii Verejne spravy, kam maji byt zarazeny obce, okresy a kraje v Ceske republice. Obec je totiz zakladni jednotkou verejne spravy a verejna sprava je Ceske republiky ne Ceska! To je ta fakticka nepresnost, o ktere mluvim. --Bosquete 3. 2. 2009, 18:35 (UTC)--Bosquete 3. 2. 2009, 18:35 (UTC)

Veřejná správa v Česku je dobře. Mj. proto, že nikde není řečeno, že by tam nemohly být i věci historické - např. hesla o veřejné správě z doby ČSR etc. Taky mi přijde zajímavé, že např. u Slovenska to nikomu nevadí. Ale prostě, kdo chce psa být, hůl si vždycky najde.--Nolanus ✉ C E 3. 2. 2009, 22:24 (UTC)

Proti Slovensku nic nemam, ale moje vlast to neni (jiste jsou tu i Slovensti kolegove, kteri se proti tomu mohou ohradit, ale ja tomu nerozumim, co se u nich pouziva), a proto mi to u CR neni jedno. A tento argument se Slovenskem je ohrany, zkuste nejaky jiny. S historii to nema nic spolecneho, mam pocit, ze nectete. Jde o zakony ne geografii, proto je spravne CR a ne Cesko. O veřejné správě z doby ČSR tam klidne muze byt, ale tenkrat zas nebylo Cesko, takze to take neobstoji.--Bosquete 3. 2. 2009, 23:20 (UTC)

Popravdě řečeno si myslím, že na historické veřejné správy by měla být zvláštní kategorie vztahující se ke konkrétnímu státnímu celku, co tu v té době byl. Tyto pak mohou mít společnou nadkategorii, ale myslím, že se to vyplatí oddělit. Pro spoustu občanů tohoto státu je systém státní správy nepřehledný, bude fajn, když jim alespoň wikipedie pomůže se zorientovat. A plést to mícháním s historií mi nepřijde užitečné. --Tchoř 3. 2. 2009, 23:23 (UTC)

Samozřejmě, že Česko tenkrát bylo, ne že ne. --Nolanus ✉ C E 3. 2. 2009, 23:48 (UTC)

Rozhodně souhlasim s Tchořem, setreni prace je zbytecne. Koukam Nolane, ze opravdu dokazes dolozit sva tvrzeni:) Z ceho usuzujes, ze bylo? Jsi takovy druhy Hanka.:)--Bosquete 4. 2. 2009, 13:50 (UTC)

Dokládám svá tvrzení úplně stejně jako kdokoliv jiný zde. Doložit to by nebyl problém, ale myslím, že nápad, že česká země případně český státnost je stará 20 ket, je natolik unikátní, že potřebu dokazovat opak opravdu necítím. --Nolanus ✉ C E 4. 2. 2009, 22:28 (UTC)

Nejde mi vubec o to jak stare to je nebo neni, ja zde resim to, ze kategorie Verejna sprava Ceska a kategorie se statni spravou souvisejici (ty s Ceskem) jsou chybne.--Bosquete 4. 2. 2009, 22:34 (UTC)

Nikdo zde netvrdí, že česká země nebo česká státnost je stará 20 let - pojem Česko je starý zhruba dvacet let - před tím by Vás asi za něj zavřeli nebo ukamenovali ** O to tu jde ** Nedělejte ze sebe hloupého - jazykové paskvily typu Česko jsme tu netrpěli ** --MiroslavJosef 4. 2. 2009, 22:36 (UTC)

Buďte tak laskav a před vyslovováním takových kategorických soudů si přečtěte aspoň ty základní informace, které k tématu máme tady na Wikipedii. Slovo Česko je doloženo už v roce 1777 (byť tehdy ve významu Čechy) 12. A třeba myšlenka, že Jána Kollára za „jazykový paskvil“ Slávy dcera („i jdou tedy k Česku naše hbité větrokoně z kraje zdejšího“) někdo zavřel nebo ukamenoval, ta už je dost sebevědomá… --Mormegil ✉ 5. 2. 2009, 09:11 (UTC)

Me se to jako kategoricky soud nezda, vzhledem k tomu, ze pan kolega Nolanus zacal diskuzi slovy "Veřejná správa v Česku je dobře". Ne, ze bych nebyla klidny clovek, ale jeho posledni zduvodneni me opravdu prekvapuji.

Je pravdou, ze pojem Cesko se pouziva poslednich dvacet let a byl rozsiren medii. Nikdo zde nezpochbnuje, ze nebyl nekdy pouzit. Ikdyz jeden dukaz psany snad starocesky je dost slaby, navic neni patrne odkud je. A pravdou je, ze v poslednim stoleti se temer nepouzival a nyni vyvolava ostre spory. Tvorbu pana Kollara soudit nemohu, ale rozhodne zil v dobe, kdy se bojovalo za cesky jazyk, takze ma na to pravo. Vam se snad libi dnes bezne pouzivani slov brífing ci míting?--Bosquete 5. 2. 2009, 12:33 (UTC)

@Mormegil: Ve větě, kde se vyskytnou větrokoně, se už může vyskytnout úplně cokoliv, taková slovotvorba, to je zkrátka právo básníka. Básníkům prostě taková slova jako větrokoně nebo Česko promíjíme. --Tchoř 5. 2. 2009, 17:10 (UTC)

Rád bych si ujasnil, zda se nemýlím v pravidlech. Je takovýto text:

V americkém lékařském časopise The Journal of the American Medical Association (JAMU) jsou publikovány desítky vědeckých studií, recensí knih a reakcí na různé články o ájurvédě.13

(včetně reference) vlastní výzkum a de facto i POV? Nebo se mýlím? --Formol 29. 1. 2009, 19:29 (UTC)

no nevím, dalo by se to považovat za ref, ale kdo určí, že ty články jsou "o ajurvédě". Mnohdy se jen toto slovo vyskytuje kdesi v textu, třeba jako zmínka. Navíc to je podle mě dost triviální informace, nedokážu si představit, že by tohle někoho zajímao. Takových periodik je spousta, nebo ne? --Vojtech.dostal 29. 1. 2009, 20:56 (UTC)

JAMA patří mezi špičku v medicínských časopisech. Ale skutečně to odkazuje na články (ale i komentáře, editoriály,....), které jen kdesi v textu mají zmínku, imho je to stejné jako reference odkazující na web knihovny. Další stránkou je manipulativnoust tohoto tvrzení; imho podsouvá, že někde v JAMA je nějaká vědecká (medicínská) studie zabývající se árjuvédou. --Formol 29. 1. 2009, 21:06 (UTC)

Formulace je chybná "...publikovány desítky vědeckých studií...o ájurvédě", 1) desítky?, odkaz hovoří celkem o 16 nalezených odkazech, 2) o samotné ájurvédě pojednávají snad dva nebo tři odkazy. --Kacir 29. 1. 2009, 21:13 (UTC)

Pokud je takévé tvrzení opravdu významné, volil bych spíše formulaci "o ajúrvédě byly dokonce publikovány články ve významných lékařských periodicích, jako je The Journal of the American Medical Association" a následně bych tam dal 2-3 reference přímo na tyto konkrétní články.--Vojtech.dostal 30. 1. 2009, 10:28 (UTC)

V každém nespecializovaném a dostatečně velkém lékařském časopise se v případě fulltextového vyhledávání najdou zmínky o většině běžných metod CAM. Jinak zajímavé je i spektrum těchto článků - 8 recenzí knih (z toho 5 o CAM víceméně povšechně, 1 o hinduistické bioetice a 1 o psychiatrii/citována samostatně/), 3 články (2 original contribution, 1 letter) o těžkých kovech v arjuvédských preparátech (jeden je citován samostatně), 3 články o terapeutickém použití fytofarmaka Commiphora mumul (guggul v árjuvédě) (1 original contribution, 1 letter), jedna víceméně úvaha o demarkaci CAM a jeden editoriál (this week in JAMA). Přesto mi jde i o obecnou věc - má smysl u článků, o jejichž encyklopedické významnosti nikdo nepochybuje, porušvat pravidlo žádného vlastního výzkumu (vlastně "zkoumat", jak se k tomu staví JAMA)? A to pomíjím fakt, že míra desinterpretace překračuje tolerovatelné meze--Formol 30. 1. 2009, 11:54 (UTC)

Tvrzení, že někde bylo něco publikováno není vlastní výzkum, to konstatování zjevné věci. Jde jen o to, zda je významné, že to bylo publikováno, a zda je to vhodně formulované. Jinak by bylo lepší používat českých pojmů a ne zbytečně zkratek z angličtiny typu CAM, které si pak člověk musí dohledávat. --Dezidor 30. 1. 2009, 12:29 (UTC)

Nechápu, jak ti může vadit CAM (Complementary and Alternative Medicine), když ti nevadí reference, kterou si musí pro ověření čtenář celou projet a vyhodnotit;-) Navíc pokus o nějakou interpretaci pohledu JAMA (tahle zkratka se běžně používá) už imho vlastním výzkumem je, protože data nějakým netriviálním způsobem interpretuje (zde navíc zcela chybně - zabývají se árjuvédou). Ostatně, doporučuji si do fulltextu zadat např. pojem "shit" - přestože má tři reference, nelze ho pokládat za medicínsky významné (např. v shit-testu provedeném v British Medical Journal poráží shit árjuvéhu v poměru 25:20). Závěrem imho je to, že bez interpretace je výsledek k ničemu (viz. shit v BMJ), interpretace je vlastním výzkumem. --Formol 30. 1. 2009, 12:45 (UTC)

Přečti si mou odpověď ještě jednou. Konkrétně její část Jde jen o to, zda je významné, že to bylo publikováno, a zda je to vhodně formulované. Pokud by docházelo k posunu významu a vlastní interpretaci, asi to vhodně formulované nebude. Zkratky typu CAM v diskusích vadí, jelikož ne každý zná jejich význam (a musí si to pak zbytečně dohledávat) a navíc to (oproti zde uvedenému příkladu JAMA) používáš i tam, kde není výše viditelně uveden plný význam zkratky. --Dezidor 30. 1. 2009, 12:54 (UTC)

(1) Příklad shit v British Medical Journal (BMJ) ukazuje, že tato reference nedokazuje bez interpretace téměř nic (jen to, že o ájurvédě "se ví" - a to lze dokázat korektní citací konkrétních textů). Kdybyby totiž takový způsob referencí byl správný, bylo zcela korektní tvrzení, že podle BMJ (časopis minimálně srovnatelný s JAMA) je hovno 1,25x významnější než ájurvéda. (2) K posunu významu zcela jasně dochází (stačí se podívat na to, co je nalezeno).--Formol 30. 1. 2009, 13:11 (UTC)

Nezaložíme petici na změnu legislativy v tom směru, že média (foto, video) vyprodukovaná státem by měla jít automaticky do Public Domain? Po státních webech se válí občas zajímavé věci, leč použitelné pro Wikipedii to není...--Kozuch 30. 1. 2009, 13:39 (UTC)

Myslím, že nyní by bylo rozumější oslovit některé instituce, ať to jako volné dílo deklarují. --Dezidor 30. 1. 2009, 13:41 (UTC)

První na ráně je zde především ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a druhé po něm pak ministerstvo kultury --MiroslavJosef 30. 1. 2009, 13:48 (UTC)

To je dost možná dobrej nápad. Jakým stylem se to dá uskutečnit? OTRS?--Kozuch 30. 1. 2009, 14:02 (UTC)

Mám zkušenost, že třeba s Ministerstvem obrany se domluvit dá, onehdy jsem s nimi vedl debatu ohledně fotky Parkanové + commons:Category:Czech Army in ISAF, kterou jsem dostal a k tomu přihodili i stránky, kde je spousta materiálů pod svobodnou licencí. Něco jsem pak natahal na Commons. Myslim si že než petice, to chce zkusit psát emaily na zodpovědná místa. Předem ale říkám, že často narazíme, podobně jako např. s národním archivem, kde nemůžou fotky uvolnit, jak jsem se dozvěděl, když jsem to s nimi cca před rokem řešil --Chmee2 30. 1. 2009, 14:10 (UTC)

Zahlédl jsem tvoje fotky natahané z MO, ale že jsi to přímo domluvil, to je teda dobrej kumšt. Teď nově se dá taky něco ulovit na www.eu2009.cz (14), ale moc toho není. Nabízí se tada nějaký místo na koordinaci těchto aktivit?--Kozuch 30. 1. 2009, 14:17 (UTC)

Související problém s Commonseditovat | editovat zdroj

Ono by stálo za to, kdyby na Commons existovalo něco jako Flickrrewiew i pro soubory z jiných zdrojů než Flickru. Když ministerstvo po čase změní web a historie nebude v archive.org, kdo a jak má tamním mistrům mazačům dokazovat, že tam povolení před několika lety opravdu bylo... Neznám moc tamní mechanismy, ale někdo by jim to měl navrhout. --Dezidor 30. 1. 2009, 14:48 (UTC)

nechat si to potvrzovat OTRS? --Chmee2 30. 1. 2009, 14:53 (UTC)

To možná taky, ale to nevyřeší situaci, když na zdrojové stránce obrázek (či jejich sada) prostě nebude a ty nebudeš mít prostředek, jak dokázst, že tam ten konkrétní obrázek prostě byl. --Dezidor 30. 1. 2009, 14:57 (UTC)

chápu to tak, že důkazem by bylo, že to viděli spolehlivý lidi z OTRS --Chmee2 30. 1. 2009, 15:13 (UTC)

Mám jeden dotaz, má cenu po vstupu do Schengenu psát město má hraniční přechod do Německa atd? Když se hranice dají přejít kdekoliv v lese a je to zákonné? Není to je jen síla zvyku? Ptám se názor komunity.--Mirek256 3. 2. 2009, 16:51 (UTC)

Dle mého názoru, to význam má, protože stát může přejít (dočasně) do jiného režimu v rámci Schengenu, kdy zavede hraniční kontroly a propustnost státní hranice sníží. Pokud si vzpomínám, tak se k tomu relativně nedávno uchýlila Belgie či Itálie. Pak tyto přechody nabývají na významu viz např. zde. --Kacir 3. 2. 2009, 18:42 (UTC)

Jentak mimochodem, a opravdu je stát zřídí v těch zničených či odvezených "budovách" (pronajatý bych pochopil), pak už to asi význam nemá, navíc dá se to kdykoliv aktualizovat--Horst 3. 2. 2009, 18:48 (UTC)

Jestliže je město na (u) státní hranice, kde byl hraniční přechod, pak je rozhodně dobře to zmínit. Při obnovení kontrol dochází k obnovení hraniční činnosti - kontroly, tedy tyto přechodové cesty snad nezůstávají prázdné, ale jsou znovu dočasně obsazeny příslušnými útvary. to v jaké formě už nehraje roli. --Kacir 3. 2. 2009, 18:52 (UTC)

Byl by prosím někdo tak hodný a přidal k tomuhle zvířeti infobox? Zachraňoval jsem to jako subpahýl, ale v těch infoboxech furt dost plavu. Děkuji předem někomu za pomoc --Chmee2 3. 2. 2009, 19:50 (UTC)

(přeneseno z diskusní stránky článku Golden Kids --MiroslavJosef 4. 2. 2009, 10:15 (UTC)) Pokud si vzpomínám, tak v době kdy se podepisovala tzv.Anticharta jsme byli s bratrem a s Bacily v Berlíně. Náš manažer Hanuš Bunzel se nám pak přiznal, že nechtěl mít problémy s agenturou a v Praze v Divadle hudby vlastnoručně podepsal bratra pod Antichartu. Helenka v té době byla na turné v Polsku a pravděpodobně to s jejím podpisem dopadlo podobně. Od kolegů, kteří byli v Praze vím, že jako doklad o podepsání Anticharty posloužily podpisy na presenční listině. Nikdo tenkrát netušil, co se na aktivech v Národním divadle a v Divadle hudby bude řešit. Praktiky komunistické propagandy byly všeobecně známy a tak se divím, že se v dnešní době s těmito fakty ještě takto nakládá. Hanuš by nám určitě měl co vyprávět, ale Sametové revoluce se nedožil a svá tajemství si vzal do hrobu. Jan Neckář 4.2.2009

Se zdroji lze samozřejmě psát o libovolné době. Husitství počítám nezažil nikdo z přispěvatelů :) Ale jak říkám, je třeba důrazně dbát na Wikipedie:Ověřitelnost a na Wikipedie:Žádný vlastní výzkum. --Tlusťa 4. 2. 2009, 10:20 (UTC)

Nejde vůbec o zdroje - psát o tak závažných věcech by měli pouze lidé zralí a zkušení - já sám jsem byl v roce 1977 v prvním ročníku ny vysoké škole a je velice pravděpodobné, že něco podobného jako Antichartu jsem také podepsal, kdo tu dobu nezažil na vlastní kůži by o ní psát vůbec neměl, natož pak člověk v dětském věku, to je doslova katastrofa ... ! ** je to jedna z velkých slabin Wikipedie ** --MiroslavJosef 4. 2. 2009, 22:32 (UTC)

Naprostý souhlas. Navrhuju proto smazat všechny články o historii před rokem 1900. Přece, kdo ty doby nezažil, nemá nám o tom co vykládat.:) --Nolanus ✉ C E 4. 2. 2009, 23:44 (UTC)

Je naprosto irelevantní, jestli článek píše 10-ti lettý mládenec nebo 60-ti lettý pamětník, zdrojovat musí oba. Pokud tvrdíte, že o závažných věcech by měli psát pouze zralí a zkušení to časem může dojít k tomu, že nebudu moci editovat články s tématikou železnice, protože v tomto směru nemám vystudovanou žádnou školu... — Jagro 6. 2. 2009, 02:14 (UTC)

Nemá smysl se dívat do občanského průkazu, jestli nejsem ještě dětinský nebo už senilní. Je však nutné se před každou editací ptát sám sebe, zda jsem problematiku nastudoval tak, že mohu přispět do encyklopedie. Citát: „Skupina byla pěveckým triem a dodnes se skládá se ze tří členů …“ je dokladem toho, že si takovou otázku zakladatel článku nepoložil. Znovu se tu projevuje jeden z velkých problémů Wikipedie – někteří wikipedisté si neuvědomují, že přispívají do encyklopedie, případně ji redukují na encyklopedii dětskou nebo bulvární. --Luboš Pruner 6. 2. 2009, 07:55 (UTC)

Možná, ale takový přístup normální lidi odrazuje, člověk musí mít hroší kůži, aby vydržel urážky a chování některých expertů. Člověk napíše nějaký článek, má tam nějakou chybu a nedej bože nemá zdroj, nějakej rychlokvaška (ti zkušenější už ají povětšinou rozum) mu tam hodí nějakou oblíbenou zkratku, kterou se naučil používat a vzrušuje ho a napíše třeba NPOV a co ten člověk má dělat? Pošle wiki do prdele.--frettie.net 6. 2. 2009, 09:15 (UTC)

Wikipedie je otevřená encyklopedie. Tudíž nemůžeme uzavřít některé články na editaci, proto že do nich píší lidé kteří dobu nezažili. --Kuvaly|d|p| 13. 2. 2009, 12:54 (UTC)

Jako neodbornik se domnivam, ze nez stavajici mapka rozsireni, ktera zachycuje jen ruzne africke poddruhy, je lepsi dat do clanku mapku,

ktera zachycuje i lva perskeho/asijskeho/indickeho (vsichni jsou to panthera leo). Podle stavajici mapky to vypada, ze lvi ziji jen v Africe (coz jsem si dosdu taky myslel:). Obrazek jsem nasel zde. Souhlasite-li, tak tu zamenu prosim provedte, mne se to nepodarilo. Maji to takhle kupodivu i na en, v tamni diskusi uz si toho taky nekdo vsiml 15, v clanku to ale (bez zduvodneni v diskusi) neopravili. Je problem ve formatu obrazku (png x jpg) pro infobox? Jestli ano, primlouvam se za vlozeni toho obrazku aspon mimo infobox.--Jiří Janíček 4. 2. 2009, 19:08 (UTC)

Vloženo.--Jann 4. 2. 2009, 19:16 (UTC)

Díky.--Jiří Janíček 8. 2. 2009, 17:07 (UTC)

Rád bych požádal o založení hlasování, a to na problém, jak by měly býti na wikipedii pojmenovány články pojednávající o státu, zda například geografický název: Česko , Německo, nebo politický, tzn Česká republika, Spolková republika Německo. Poslední a jediné hlasování, a ještě navíc pouze na téma Česko vs Česká republika, bylo v roce 2006, a za tu dobu se komunita masivně rozrostla. Nápad vyplynul na Diskuse:Česko/Název. Zde prosím nepište své názory na tento problém, založil jsem toto podtéma pouze jako žádost o hlasování. Díky. --Evzenecek 5. 2. 2009, 22:06 (UTC)

měly by rozhodovat argumenty. Nikoliv populismus. --Chmee2 5. 2. 2009, 22:11 (UTC)

kromě argumentů také jazykový cit, úcta k mateřštině a zdravý selský rozum, toto vše zde velmi často citelně postrádám --MiroslavJosef 5. 2. 2009, 22:15 (UTC)

Mám návrh, co to třeba střídat co měsíc? Měsíc Česko, měsíc Česká republika a všichni budou happy :) --Adam Zivner 7. 2. 2009, 20:35 (UTC)

A co takhle založit články dva a když by někdo zeditoval ten první, zanesla by se úprava i do toho druhého? :) Popřípadě naopak, ty články by mohly soupeřit, který bude lepší. :) — Jagro 7. 2. 2009, 20:45 (UTC)

Žádost o vyjádření komunity se podává jako Wikipedie:Žádost o komentář. --egg ✉ 7. 2. 2009, 20:40 (UTC)

Zdravím, chtěl bych poukázat na jeden množící se zlozvyk u překladů, jako zdroj či literaturu udávat knížky, které nemá ani Národní knihovna. Zrovna u článku, u kterého jsem jsi toho všiml, to není zapotřebí Aljašský poloostrov. Sice si ji mohu objednat ve slevě u Amazonu, či jinde, ale nezdá se mi to pravé ořechové. --Mirek256 8. 2. 2009, 15:29 (UTC)

Abych se přiznal, tak na tom nevidím nic moc špatného - např. pokud dotyčný z knihy čerpal a použil ji jako základní informaci. Navíc podle oboru ji nemusí mít Národní knihovna, ale třeba Knihovna Akademie věd (nebo jednotlivé ústavy), takže bych byl opatrný s tvrzením, že knihy, které nemá Národní knihovna, jsou nedostupné. --Formol 8. 2. 2009, 16:34 (UTC)

Dotyčný z ní podle mého názoru nečerpal, pouze opsal literaturu v tomto případě z německé wikipedie.--Mirek256 8. 2. 2009, 16:43 (UTC)

Já jsem myslel, že do kolonky Literatura se můžou psát jak zdroje, z nichž bylo čerpáno (pokud je dotyčný nechce dát jako konkrétní reference do referencí, což by bylo lepší), tak obecně literatura, která k tématu vyšla, není to tak? Tak že by byla třeba škoda, aby ve článku o Fillovi nebyla jeho největší monografie, která u nás nedávno vyšla (proto jsem ji tam přidal) - že to funguje také jako výběrová bibliografie (Further reading). Myslím že jo a snad mi to i někdo potvrdil... Ten wikipostup (pravidla) zase jako obvykle nemůžu najít. I když je pravda, že tato schizofrenie je asi na škodu a bylo by lépe, aby existovaly dvě jasně významově oddělené kolonky - na zdroje a na bibliografii (krom konkrétních referencí, které asi má smysl nechat vydělené).--Jiří Janíček 8. 2. 2009, 17:07 (UTC)

U překladů mě nejvíce míchá, když tam dotyčný nevloží šablonu Překlad, protože pak není jasné, jestli byli ty informace napsány různými autory nezávisle na sobě, a mají tedy pravděpodobně větší relevanci, nebo jestli sice jsou ve čtyřech velkých wikipediích, ale proto, že jedna to opsala od druhé, aniž by to autoři uvedli. Což je markantní hlavně tehdy, když nejsou v žádné verzi pro danou informaci reference, což je častý případ. Člověku by to ušetřilo pátrání...--Jiří Janíček 8. 2. 2009, 17:12 (UTC)

Jenže ve vašem případě se jedná o literaturu, která je dostupná, pravděpodobně si ji i v knihovně ve větším městě mohu půjčit, je česká, a asi půjde i normálně koupit. A čtenář si bude mocu jednoduše informace ověřit, což není případ té knížky, která je uvedená u hesla Aljašský poloostrov - Šablonu překlad tam autor dal, je tam napsano, že jde o překlad z de a en wiki. Dokonce jsem musel přeložit popisek obrázku, ale to nic. Jenže jiné knížky jsou dostupné v ČR, jiné v Německu a jiné v USA. Existují i české průvodce o Aljašce, ale je pro trošku divné, dávat jako literaturu knížky, které jsem neviděl. Já to aspoň nedělám.--Mirek256 8. 2. 2009, 17:36 (UTC)

Tak třeba je autor viděl... Dávat to jako zdroje by bylo divné a jako literaturu bych to dával (jestli tedy funguje i jako ta bibliografie, což mi zatím nikdo nepotvrdil) asi spíš v nějakém odůvodněném případě, např. že by tak dobrá/taková kniha v ČZ o nebo k tématu nevyšla/nebyla dostupná, jinak to nedává smysl.--Jiří Janíček 8. 2. 2009, 19:35 (UTC)

Tak teď jsem se na ten článek podíval, a v případě jako je tento, kdy jde o překlad a autor tam uvede i odkud, je zejména při absenci referencí jak v předloze, tak v cílovém textu (více nebo méně prostý překlad) zkopírování i literatury jako obdoby zdroje naprosto v pořádku a naopak prospěšné... Navíc ještě ke všemu když jde o článek z dneška a autor to teprve přeložil, časem tam nějakou vhodnější literaturu třeba někdo dodá... Překvapuje mě, že se nad tímto pozastavujete.--Jiří Janíček 8. 2. 2009, 19:38 (UTC)

S kolegou Formolem jsme se neshodli v této diskusi na významu nakladatelství. Podle mého názoru by mělo pro takovou firmu platit stejné kritérium významnosti jako pro jakoukoliv jinou: 2 nezávislé netriviální zdroje. Kolega hájí názor, že u nakladadelství stačí tisícové náklady několika odborných časopisů a nezávislé netriviální zdroje netřeba. Nechce se mi kvůli tomu zakládat Žok, ale rád bych si poslechl argumenty dalších wikipedistů. Sám jsem na vážkách jestli hájit pravidlo, nebo iniciovat vytvoření nějakého doporučení pro tento obor. Tohle beru jako průzkum názorů (prozatím bez jakéhokoliv hlasování) --Postrach 9. 2. 2009, 11:26 (UTC)

probráno u nakladatelství Psyché viz diskuze a hlasování....nebyl dosažen koncesus...podle mě je to nevýznamné ale poslední hlasování bylotéměř 50:50. ŽoK na to téma myslím nebyl a vzhledem ke sporům by se možná speciálně pro nakladatelství hodil, ale IMHO dopadne tak, že se má každé posuzovat jednotlivě--H11 9. 2. 2009, 11:37 (UTC)

Podle mne má kolega Formol zcela jednoznačně pravdu. --Cinik 9. 2. 2009, 11:50 (UTC)

S nakladatelstvími je samozřejmě problém, nějaká kritéria by být měla - například alespoň dva roky existence a alespoň 20 vydaných titulů, celoroční systematická nakladatelská činnost (tedy nikolivěk nárazově či příležitostně) ** --MiroslavJosef 9. 2. 2009, 12:02 (UTC)

Pokud se v tom orientujete, nechcete sepsat nějaký návrh doporučení? Aby se předešlo dalším zbytečným sporům v budoucnu... --Formol 9. 2. 2009, 12:20 (UTC)

Popřemýšlím o tom, přes den v práci to dělat nemohu a večer už bývám hodně unavený - jedině o víkendech ** zdravím --MiroslavJosef 9. 2. 2009, 12:24 (UTC)

Imho by tady měla mít článek každá firma, která už není uplně malá (takže ne one-man show a živnostníci), ale firmy, který jsou regionálního významu určitě.--frettie.net 9. 2. 2009, 13:54 (UTC)

Není problém napsat článek o čemkoli, ale podmínka 2NNVZ vychází z toho, aby se informace dali ověřit (byly "pravdivé") pokud najdeš regionální firmu a nemáš k ní NNVZ zdroje z čehož můžeš vycházet..buď z vlastní zkušenosti (Wikipedie:Žádný vlastní výzkum), nebo z nějakých zavislých matriálů (oficiální stránky) jenomže jak posoudíš nakolik jsou informace "pravdivé", článek by pak zněl firma o sobě tvrdí, že má 10 zaměstanců...--H11 9. 2. 2009, 14:02 (UTC)

Podle mne o každé firmě vč.oněch nakladatelství lze nalést 2NNVZ přes Internet a to vůbec nejsme zvyklí hledat oborové věstníky, katalogy v papírové podobě. V tomto smyslu má kolega Postrach pravdu, měřme všem heslům stejně. Problém u firemních hesel je spíše panická hrůza, že heslo o firmě je jeho vždy reklamou. Kdybychom tu měli těch českých firem alespoň 2-5000 (tj.zlomek existujících a zaniklých), tuto obavu odbouráme. A to jsme nicka proti okolnímu světu, zvenčí tu máme firem také poskrovnu.--Zákupák 9. 2. 2009, 15:29 (UTC)

No - já se pokouším vždy, než dám takovouhle žádost (případně nejpozději těsně před jejím připomenutím), nějaké netriviální zdroje sám najít. Zde jsem tomu poctivě asi 20min. věnoval. A nic. Možná jsem jen špatně hledal, tohle by měl ale dělat vkladatel článku místo hledání výmluv. Osobně si myslím, že tu hesla o těch nakladatelstvích místo mají, ale v původní formě to byl jen soubor externích odkazů, víceméně duplikující interní firemní rozcestník na interní firemní weby těch časopisů a to bylo rozhodně špatně. Ani teď to není nic moc. --Postrach 9. 2. 2009, 18:52 (UTC)

další nakladatelství Krystal OP--H11 9. 2. 2009, 20:14 (UTC)

A další - Grada;-) Tudy prostě cesta nevede, jedinou rozumnou cestou je definovat zástupná kritéria (speciálně pro nakladatelství) (doba trvání, objem produkce,...), hyperkorektnost je kontraproduktivní. --Formol 9. 2. 2009, 20:37 (UTC)

Gradu jsem ti zazdrojova. Podle mne 2NNVZ fungují i na nakladatelství. Je to firma jako každá jiná.--H11 9. 2. 2009, 20:45 (UTC)

Tak jak je možné, že i když podle tebe fungují, tak nelze (a snaha byla) nalézt takové zdroje pro imho největšího českého vydavatele lékařských časopisů? Ostatně, sebereference jsou v takovéto situaci tolerovány i na anglické Wikipedii (např. en:Category:BioMed Central journals).--Formol 9. 2. 2009, 21:01 (UTC)

který máš na mysli? ja tukl na par a NNVZ zdroje tam jsou--H11 9. 2. 2009, 21:04 (UTC)

http://en.wikipedia.org?pojem=BMC_Systems_Biology tady je i "vyhruzna" šablona, jinak najdeš vždy článek kde nejsou uvedeny, kde to zatím nikoho netrápilo...--H11 9. 2. 2009, 21:09 (UTC)

2 Postrach: Možná že vkladatel článku použil místo úřednické hlavy zdravý rozum a Wikipedie:Nevšímejte si žádných pravidel. --Formol 9. 2. 2009, 20:37 (UTC)

Myslím, že pravidlo o nezávislých zdrojích je pro naše účely celkem zdravě rozumné. Tvrzení, že tudy cesta nevede, myslím přesvědčivě vyvrátil kolega H11 na Vámi vybraném příkladu nakladatelství Grada. --Postrach 9. 2. 2009, 21:25 (UTC)

Grada byl pokus o vtip;-) Skutečným argumentem je to, že podle bezmyšlenkovité aplikace 2NNVZ je největší český vydavatel lékařských časopisů encyklopedicky nevýznamný. Ono se dobře "dokazuje" kruhem (vyhodíme vše, co mená 2NNVZ a pak má vše enc. významné 2NNVZ). --Formol 10. 2. 2009, 07:15 (UTC)

Nejde o důkaz kruhem. Protože je vždy druhá možnost: dohledat ty dva zdroje jako u té Grady. U lékařského vydavatelství jsem se o to pokoušel, ale marně -doplnil jsem proto alespoň obchodní věstník.

Mimochodem: dodal jste nikoliv jednoho, ale dva vydavatele. Je tedy enc. významný i ten druhý? A co nějaký třetí, čtvrtý či padesátý? Je významný i největší (druhý třetí, ...) vydavatel časopisů v nějakém jiném oboru? Argumentem o velikosti ve svém oboru bude totiž možné zaštítit i heslo o chalupníkovi, který bude největším vydavatelem občasníku v oboru o Kozí Lhotě a okolí. Proto mi i v těchto případech připadá jako nejrozumnější držet se obecného pravidla 2NNVZ, které odfiltruje nevýznamné subjekty a navíc zajistí i ověření údajů. --Postrach 10. 2. 2009, 10:43 (UTC)

V čem je problém podle H11editovat | editovat zdroj

Jak naložit s firmami, které sami o sobě encyklopedickou významnost nesplňují, ale jejich produkty (at už je to cokoliv) ano. Na toto téma bych vedl nové doporučení, či ŽoK--H11 9. 2. 2009, 21:17 (UTC)

Doporučuju, abys ho prostě a jednoduše zkusil sepsat. Ze ŽoKu pravidlo vzejde málokdy, takže je třeba, aby se někdo chopil iniciativy. A to pravděpodobně ten, kdo považuje za nutné problém řešit. Okino 9. 2. 2009, 21:26 (UTC)

Já, ale sám nevím, jestli je firma produkující encyklopedicky významný produkt je opravdu encyklopedicky významná nebo není. Je to podnět k diskuzi....--H11 9. 2. 2009, 21:39 (UTC)

Obecně asi taková firma významná být nemusí. Rohlík encyklopedicky významný je, ale každá pekárna nikoliv. Pokud je něco výrobek jen jediné firmy, lze firmu dát jako poznámku do článku o výrobku. Příkladem budiž třeba Merkur (stavebnice).

U těch nakladatelství, která se řeší výše, lze brát existenci článku jako zastřešení těch časopisů. Otázkou je, jestli by to elegantněji nevyřešil článek Seznam českých lékařských časopisů, který ta hesla zatím z větší části suplují. --Postrach 9. 2. 2009, 22:11 (UTC)

Rohlík je logicky k Pekárna, to není argumentem, ale dobrý tip na to co do doporučení dát.--H11 10. 2. 2009, 00:16 (UTC)

Rohlík a pekárna významné jsou, ale nejspíš už nikoliv "Patentní dvakrát zahnutý Čiperův rohlíček" nebo "Pekárna pana Vomáčky v Horní Dolní" To jsem měl na mysli tím, že ne každá pekárna je významná. Opět mi uvedení 2 nez. zdrojů připadá jako dobré kritérium, jak to odlišit. --Postrach 10. 2. 2009, 07:01 (UTC)

jistě ale pekárna pana Vomáčky zřejmě nevyrabí encyklopedicky významný (2NNVZ) Vomáčkův rohlík, a pokud by onen rohlík byl e.významný je e.významná ona pekárna nebo ne?--H11 10. 2. 2009, 10:53 (UTC)

Pakliže zdroje hovoří o pekárně jen v souvislosti s rohlíkem, tak ne a jen zmínit ve článku jako výrobce. Pakliže o pekárně zdroje hovoří i v jiných encyklopedicky významných souvislostech, tak ano. Dle mého názoru ;-) Jedudědek 10. 2. 2009, 12:01 (UTC)

Pokud se 2NNVZ zdroje o encyklopedicky významném rohlíku zmiňují o pekárně jen triviálně, pak vůči pekárně to nejsou NNVZ (protože vzhledem k ní nejsou netriviální). Podobně jako u encyklopedicky významné osoby nejsou automaticky encyklopedicky významní její rodiče, tak nemusí být encyklopedicky významná pekárna jen proto, že má encyklopedicky významný výrobek. --Beren 10. 2. 2009, 12:19 (UTC)

Zdroj:
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.

---