Wilhelm Wostry (14. srpna 1877 Žatec^[1] – 8. dubna 1951 Helfta, Sasko-Anhaltsko) byl německo-český historik a vysokoškolský pedagog.

Životopis

Otec Wostrého Engelbert byl syn obuvníka z Tábora, matka pocházela z rodiny žateckého sedláře. Engelbert zastával v polovině 60. let místo policejního revizora,^[2] později se stal tajemníkem žateckého městského úřadu.^[3] Rodina bydlela ve stávající Dlouhé ulici čp. 121, kde se také Wilhelm Wostry narodil.

V roce 1896 maturoval Wostry na gymnáziu v Žatci. Pak vystudoval na Německé univerzitě v Praze zeměpis a historii. Studia zakončil v roce 1904 dizertací o Albrechtovi II. V letech 1904–1913 pracoval v c. k. Veřejné a universitní knihovně v Praze, dnešní Národní knihovně. V pracovním zařazení zde postupoval od praktikanta 7. třídy po bibliotékáře II. třídy. Rok po nástupu do knihovny se oženil s Friede Danzerovou,^[4] dcerou obchodníka s chmelem z Pramenů. Koncem roku 1910 si manželé zakoupili novou výstavnou vilu v Praze-Bubenči, dílo architekta Adolfa Foehra. Vila na adrese Na Zátorce 339/10 je majetkem státu a užívá ji Diplomatický servis.^[5] Ještě před válkou, v roce 1912, se na Německé univerzitě habilitoval pro obor dějiny rakouské říše. Po vypuknutí První světové války narukoval jako dobrovolník. Hned v roce 1914 byl ale zajat a teprve v roce 1920 se z ruského zajetí vrátil.^[6]

Po válce se už výhradně věnoval akademické kariéře. V roce 1922 byl jmenovaný mimořádným a o pět let později už řádným profesorem československých dějin na německé univerzitě. V letech 1933–1935 zde působil jako děkan a proděkan filosofické fakulty.^[7] Hlavním Wostrého badatelským zájmem byly dějiny Němců v Čechách. Proto se také v roce 1922 stal redaktorem časopisu Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen (Zprávy Spolku pro dějiny Němců v Čechách) a v letech 1925–1927 ho řídil. Roku 1925 byl zvolený předsedou Spolku pro dějiny Němců v Čechách, který tento časopis vydával. V roce 1937 se stal šéfredaktorem dalšího historického časopisu, věnujícího se historii Sudet, a to Zeitschrift für sudetendeutsche Geschichte (Časopis pro sudetoněmecké dějiny). Respekt, kterému se Wostry v odborných kruzích těšil, se projevil i v jeho předsednictví Německé společnosti věd a umění pro republiku Československou, jmenováním za mimořádného člena Královské české společnosti nauk, dopisujícího člena Akademie věd v Göttingenu a v roce 1942 Bavorské akademie věd.

To už bylo v době, kdy se Wostry angažoval pro nacistický režim. V dubnu 1938 vstoupil do Sudetoněmecké strany a o rok později do NSDAP. Byl členem několika celostátních národně-socialistických organizací a zapojil se do činnosti Nadace Reinharda Heydricha. Tyto jeho aktivity došly roku 1942 ocenění v podobě "Ackermannovy medaile za bojovou vědu".^[4] Poté se musel v důsledku vážné nemoci z veřejného života stáhnout.

Dne 20. dubna 1945 opustil Wostry Prahu a přijel do Žatce, kde prožil konec války. Spolu s dalšími Němci z města byl odvedený do Postoloprt. Vzhledem ke svému pokročilému věku unikl osudu, který na mnohé z nich čekal.^[8] Wostry byl spolu s manželkou a sourozenci ze Žatce odsunut hned jedním z prvních transportů 22. června 1945.^[9] Útočiště našla rodina na evangelické faře v Helftě, dnes předměstí Eislebenu. Zde také Wostry v roce 1951 zemřel.

Dílo

Wostry byl odpůrcem teorie Bertolda Bretholze, který tvrdil, že Němci nepřišli do Čech až v době kolonizace ve 13. století, nýbrž zde žili kontinuálně od svého příchodu v době římské. Vyvrátil tuto teorii ve studii Das Kolonisationsproblem, která vyšla v roce 1922.^[10] Po roce 1939 ale Wostry často publikoval nacionálně tendenční články s historickou tematikou v časopisu Böhmen und Mähren. Blatt des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren (Čechy a Morava. List říšského protektora v Čechách a na Moravě).

Bibliografie (výběr)

• König Albrecht II., Praha 1906, 179 s.
• Ein deutschfeindliches Pamphlet aus Böhmen aus den 14. Jahrhundert, Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 53, 1914/1915, s. 193–238.
• Das Kolonisationsproblem. Eine Überprüfung der Theorien über die Herkunft der Deutschen in Böhmen, Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 60, 1922, s. 1–168.
• Drei St. Wenzel-Studien, Praha 1933, 86 s.
• Der Herzog von Friedland, Frýdland 1938, 47 s.
• Die römische Krone gehört auf die böhmische, in: Gesamtdeutsche Vergangenheit. Festgabe für Heinrich Ritter von Srbik zum 60. Geburtstag am 10. November 1938, München 1938, s. 83–89.
• Germania, Teutonia, Alemannia, Bohemia, Liberec 1943, 52 s.
• Die Ursprünge der Primisliden, Zeitschrift für Sudetendeutsche Geschichte 7, 1944, s. 156–253.
• Saaz zur Zeit des Ackermann-Dichters, München 1951.

Odkazy

Reference

Literatura

• Ernstberger, Anton (ed.), Heimat und Volk: Forschungsbeiträge zur sudetendeutsche Geschichte. Festschrift für Univ. Prof. Dr. Wilhelm Wostry zum 60. Geburtstage, Brno, Praha 1937
• Sturm, Heribert, Geschichtsforcher des böhmischen Raums, Die Zeit: Sudetendeutsches Tagblatt Liberec, 13. 10. 1942.
• Hruza, Karel, Wilhelm Wostry a Wilhelm Weizsäcker: vzorní mužové, řádní učenci a věrní vlasti synové?, in: Německá medievistika v českých zemích do roku 1945, Praha 2004, s. 305-352, ISBN 80-7007-201-6.
• Hruza, Karel, Wissenschaftliches Rüstzeug für aktuelle politische Fragen. Kritische Anmerkungen zu Werk und Wirken der Historiker Wilhelm Weizsäcker und Wilhelm Wostry, in: Zeitschrift für Ostmitteleuropaforschung 54, 2005, s. 494–521.
• Hruza, Karel, Wilhelm Wostry, in: Ingo Haar, Michael Fahlbusch (eds.), 'Handbuch der völkischen Wissenschaften. Personen – Institutionen – Forschungsprogramme – Stiftungen, München 2008, s. 772–776, ISBN 978-3-598-11778-7.
• Lohmann, Nina, Wilhelm Wostry und die "sudetendeutsche" Geschichtsschreibung bis 1938, in: Acta Universitatis Carolinae: Historia Universitatis Carolinae Pragensis: Příspěvky k dějinám Univerzity Karlovy, Praha 2004, s. 45–145, ISBN 80-246-1119-8.
• Lohmann, Nina, Heimat und Volk. Der Historiker Wilhelm Wostry zwischen deutschböhmischer und sudetendeutscher Geschichtsschreibung, in: Die "sudetendeutsche Geschichtsschreibung" 1918-1960, München 2008, s. 127–149, ISBN 978-3-486-58374-8.
• Šafařík, Petr, List říšského protektora Böhmen und Mähren v kontextu nacistické propagandy a soudobé sudetoněmecké historiografie, in: Acta Universitatis Carolinae: Historia Universitatis Carolinae Pragensis: Příspěvky k dějinám Univerzity Karlovy, Praha 2004, s. 147–211, ISBN 80-246-1119-8.
• Konrád, Ota, Dějepisectví, germanistika a slavistika na Německé univerzitě v Praze 1918–1945, Praha 2011, 360 s., ISBN 978-80-246-1949-1.

Související články

• Sudetští Němci
• Německá univerzita v Praze
• Žatec
• Odsun Němců

Externí odkazy

• Bibliografie Wostrého prací v Bibliografii dějin českých zemí
• Životopis od Kurta Oberdorffera (německy)
• Popis Wostrého pozůstalosti v Archivu Akademie věd Archivováno 5. 2. 2021 na Wayback Machine