A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Zirkon
Možná hledáte: Zirkonium.
Zirkon
Zirkon z Brazílie

Zirkon z Brazílie

Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec ZrSiO4
Identifikace
Barva bezbarvý, žlutá, zelená, modrá...
Vzhled krystalu prizmatické, dipyramidální
Soustava čtverečná
Tvrdost 7,5
Lesk diamantový
Štěpnost nedokonalá
Index lomu nω = 1,925–1,961
nε = 1,980–2,015
Vryp bílý
Hustota 4,6–4,7 g ⋅ cm−3
Rozpustnost slabě v H2SO4, HF a HCl
Ostatní někdy slabě radioaktivní
Model krystalu zirkonu

Zirkon (Werner, 1783), chemický vzorec ZrSiO4 (křemičitan zirkoničitý), je čtverečný minerál. Název odvozen z perského zargun – zbarvený jako zlato, podle barvy jedné z odrůd.

Původ

  • magmatický – akcesorický minerál v kyselých vyvřelých horninách (granity, diority, syenity, leukogranity, pegmatity). V bazických a ultrabazických horninách vzácný. Větší krystaly se vyskytují v pegmatitech.
  • metamorfní – běžný akcesorický minerál (fylity, svory, ruly).
  • sedimentární – odolný vůči mechanickému i chemickému zvětrávání, typický "těžký" minerál úlomkovitých (klastických) usazenin pískovců a drob.

Zirkon je nejstarší známý minerál na Zemi (ve vztahu k věku Země, ne k lidskému poznání), stáří vzorku nalezeného v Jack Hills v Austrálii bylo stanoveno na 4,4 mld. roků.[1][2]

Morfologie

Nejčastěji se vyskytuje v podobě tabulkových až prizmatických krystalů, s čtvercovým průřezem, ukončených čtyřbokým jehlanem {111}, velikost do 30 cm. Také v podobě nepravidelných zrn, masivní. Dvojčatění podle {101}. Metamiktní minerálradioaktivní záření obsaženého thoria a uranu časem rozruší jeho krystalovou mřížku.

Vlastnosti

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 7,5, křehký, hustota 4,6–4,7 g/cm³, štěpnost špatná ve směru {110} a {111}, lom lasturnatý.
  • Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, hnědá, hnědočervená, žlutá vzácněji zelená, modrá. Lesk skelný až diamantový, mastný (metamiktní), průhlednost: průhledný až opakní, vryp bílý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: s příměsí hafnia (1 až 4 %) a některých prvků vzácných zemin (celkově do 4 %).

Zirkon je v horninách hlavním nositelem přirozené radioaktivity.

Odrůdy

  • Hyacint - žlutočervený, červenohnědý
  • Jargon - bezbarvý, bledě slámově žlutý na Srí Lance
  • Starlit - modrý, vyskytuje se v Pailinu v Kambodži. Žíháním lze změnit barvu, ale časem opět vybledne.

Polymorfie

  • reidit – vysokotlaká varianta

Podobné minerály

Parageneze

Získávání

Průmyslová těžba z plážových písků v Austrálii a Brazílii.

Využití

Je důležitým zdrojem chemického prvku zirkonia.

Pěkně zbarvené odrůdy se díky vysokému indexu lomu světla používají ve šperkařství. Nejčastěji se brousí do oválných nebo kulatých tvarů, někdy se používá i diamantový brus. Většinou pocházejí z nalezišť na Srí Lance, v Barmě a v Thajsku.

Využívá se průmyslově na výrobu žáruvzdorných cihel, keramiky, glazur, vláken, oxidu zirkoničitého.[3]

Radioaktivní rozpad zirkonu lze využít k určování stáří hornin.

Naleziště

Široce rozšířený minerál, dobře vyvinuté krystaly jsou však vzácné.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zirkón na slovenské Wikipedii.

  1. VALLEY, John W.; CAVOSIE, Aaron J.; USHIKUBO, Takayuki, REINHARD, David A.; LAWRENCE, Daniel F.; LARSON, David J.; CLIFTON, Peter H.; KELLY, Thomas F.; WILDE, Simon A.; MOSER, Desmond E.; SPICUZZA, Michael J. Hadean age for a post-magma-ocean zircon confirmed by atom-probe tomography. S. 219–223. Nature Geoscience . 23. únor 2014. Svazek 7, čís. 3, s. 219–223. Dostupné online. ISSN 1752-0908. DOI 10.1038/ngeo2075. (anglicky) 
  2. MIHULKA, Stanislav. Nejstaršímu úlomku zemské kůry je 4,4 miliardy let. OSEL . 1. březen 2014. Dostupné online. 
  3. http://geologie.vsb.cz/loziska/suroviny/rudni_suroviny.html#ZIRKONIUM%20+%20HAFNIUM

Literatura

  • Dana, E. S. (1892) Dana's system of mineralogy, (6th edition), 482–488
  • DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. 
  • Minerály. Praha: IKAR, 1995. ISBN 80-7176-207-5 a 80-85830-97-3. Kapitola VIII. Křemičitany, s. 202. (česky) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj:
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Zdroj: Wikipedia.org - čítajte viac o Zirkon





Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.