A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Chryzopras | |
---|---|
tamblovaný chryzopras (35×20 mm) | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | SiO2 |
Identifikace | |
Barva | odstíny zelené |
Vzhled krystalu | netvoří |
Tvrdost | 6,5-7 |
Lesk | skelný až voskový |
Štěpnost | žádná |
Vryp | bílý |
Hustota | 2,65 g ⋅ cm−3 |
Rozpustnost | KOH |
Chryzopras (též chrysopras, často chybně chryzopas) je zeleně zbarvená průsvitná odrůda minerálu chalcedonu. Ze všech odrůd chalcedonu je tento drahý kámen ceněn nejvíce. Název pochází z řečtiny (chrysos = zlatý).[1]
Vznik
Podobně jako ostatní odrůdy chalcedonu vzniká i chryzopras poblíž zemského povrchu za relativně nízkých teplot (asi 120 °C).[2] Typickou jablečně zelenou barvu (která kolísá od žlutozelené po trávově zelenou) způsobují vodnaté křemičitany (případně oxidy) niklu[1] (např. kerolit, pimelit). Barva může na slunečním světle blednout.[3]
Použití
Zeleně zbarvené kameny patřily k nejcennějším a nejoblíbenějším již ve starověku. Chryzopras byl používaný již Řeky a Římany. Výrazné obliby dosáhl obzvlášť ve 14. století, kdy jím nechal Karel IV. vyzdobit Svatováclavskou kapli na Hradčanech a také kaple na Karlštejně. Novější je výzdoba zámku Sanssouci v Postupimi.[1]
Používá se ve šperkařství do prstenů, náušnic a broží, k výrobě menších dekorativních předmětů, těžítek. Obvykle se zpracovává tamblováním (lesklé valounky), zpracovává se na korálky, čočkovce a kameje.[3] Jako kámen zvěrokruhu bývá doporučován pro osoby narozené ve znamení raka, štíra, střelce a kozoroha.
Velmi pěkný šperkařský materiál pocházel z dolů polského Slezska a Československa, od roku 1965 je ale za kvalitnější považován kámen z Queenslandu, Kalifornie, Brazílie a Rakouska.[3]
Lokality
Česká republika
Chryzopras uvádí Oswald v okolí Křemže a Zlaté Koruny, kde se nachází v ornici v podobě modrozelených, žlutozelených a vzácněji jablečně zelených hlízovitých útvarech. Vznikly druhotně rozkladem hadců. Jejich složení odpovídá:
- 88,75 % SiO2
- 1,48 % Fe2O3
- 0,95 % FeO
- 0,92 % MgO
- 0,44 % CaO
- 0,37 % MnO
- ---------
- 92,91 %
- 7,09 % ztráta žíháním (H2O)
- ---------
- 100 %
Zelené zbarvení přičítá Oswald niklu a žlutavé arzenu As2O3.[4] Kratochvíl roku 1952 zmiňuje ještě následující lokality:[5]
- Čistá u Horek
- Drahotín
- Jizera
- Jizerské louky
- Kořenov
- Kozákov
- Levínská Olešnice
- Liběchov
- Mumlava
- Rovné (Podm.)
- Třebovle
Evropa
Nejznámější naleziště leží v Polsku v okolí Zabkovic (Ząbkowice Śląskie, dříve Frankenstein), konkrétně Szkłary a dále v okolí Kozmice (dnes Koźmice Wielkie).
Svět
- Kazachstán: Sarakul – Baldy
- Ural
- Kalifornie: Tulare County
- Brazílie: Goiás
- Queensland v Austrálii
Podobné nerosty
- prasem – sytě tmavozeleně zbarvený křemen či směs křemene a chalcedonu
- plazma – tmavozelené zbarvení dané chloritickými příměsemi, vzniká rozkladem hadců
- heliotrop – tmavozelený s červenými či hnědými tečkami
Reference
- ↑ a b c d BOUŠKA, Vladimír, Vitalij J. Sobolevskij. Klenoty přírody. Praha: Lidové nakladatelství Praha, 1990. 248 s. ISBN 80-7022-063-5. Kapitola Chalcedon a jeho varianty, s. 150.
- ↑ MEDENBACH, Olaf, Cornelia Sussiecková-Fornefeldová. Minerály. Praha: Ikar a Knižní Klub, 1995. 287 s. ISBN 80-7176-207-5. S. 110.
- ↑ a b c d HALLOVÁ, Cally. Drahé kameny. Martin SR: Osveta, 1996. 160 s. ISBN 80-88824-22-2. S. 9.
- ↑ OSWALD, Jan. Jihočeské nerosty a jejich naleziště. České Budějovice: krajské nakladatelství v Českých Budějovicích, 1959. 144 s. S. 27–28, 46, 85.
- ↑ KRATOCHVÍL, Josef. Rejstřík k topografické mineralogii Čech podle minerálů. Praha: Přírodovědecké vydavatelství, 1952. 432 s. S. 1, 3.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu chryzopras na Wikimedia Commons
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Šperkařství
Achát
Akvamarín
Alexandrit
Almandin
Ametrín
Ametyst
Andradit
Aventurin
Benitoit
Briliant
Chalcedon
Chryzopras
Citrín
Diamant
Diopsid
Elbait
Fenakit
Gemologie
Granát Turnov
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.