A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Tygří oko | |
---|---|
Minerál tygří oko, opracovaný tromlováním pro šperkařské účely | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | SiO2+FeOOH+(Al, Mg, Na) |
Identifikace | |
Barva | zlatě žlutá, zlatě oranžová, červenohnědá
|
Tvrdost | 6 - 7 |
Lesk | hedvábný
|
Vryp | bílý |
Hustota | 2.64 – 2.71 g ⋅ cm−3
|
Tygří oko (anglicky Tiger's eye) je minerál, řazený mezi drahé kameny. Jedná se o odrůdu křemene (SiO2), jejíž zbarvení a vlastnosti jsou ovlivněny příměsí minerálů, obsahujících oxidy a hydroxidy železa (FeOOH), jako je například goethit nebo limonit. Minerál tygří oko vzniká v důsledku zvětrávání z podobného, avšak tmavšího, do modra zbarveného minerálu sokolího oka. Prapůvodním minerálem je riebeckit (někdy též ribekit)[1] ze skupiny amfibolů, pojmenovaný podle německého cestovatele Emila Riebecka (1853 – 1885).[2] "Tygří oko" s příslušným optickým efektem, napodobujícím oko šelmy či dravce, vzniká tak, že v původním minerálu jsou krokydolitová (azbestová) vlákna nahrazena poloprůhledným chalcedonem (křemenem) nebo hydroxidy železa.
Podmínky vzniku
Amfiboly vznikají v magmatických horninách, v žulových puklinách spolu s křemeny a dalšími minerály. K proměně riebeckitu (podle staršího pojmenování krokydolitu) zprvu pomocí hydroxidů železa a následně křemitých hmot dochází v hydrotermálním prostředí. Tygří oko, které se v podobě žil a žilek v magmatické hornině vyskytuje společně se sokolím okem, lze tudíž označit za minerál hydrotermálního původu.
Výskyt
Dostupné ukázky minerálu tygřího oka, používaného pro šperkařské účely,[3] pocházejí vesměs z afrických nebo asijských nalezišť. Známou lokalitou je pohoří Doorn v Griqualandu v Jihoafrické republice, mnoho vzorků také pochází z Namibie, z Číny, Indie či Myanmaru. Další lokality se nacházejí v západní Austrálii, Kalifornii či Střední Asii. Na evropském kontinentě bylo tygří oko nalezeno v železnorudných dolech u města Krivoj Rog na Ukrajině.[2]
Zajímavost
Největší dostupný vzorek minerálu tygří oko pochází z Austrálie a postupně byl vystaven na mineralogických burzách v americkém Tucsonu a bavorském Mnichově a od roku 2008 ve sbírkách Mineralogického muzea Univerzity v Bonnu (SRN). Tento dva metry dlouhý a 150 kg těžký kámen pochází z pohoří Hamersley Range v Západní Austrálii z lokality, kde byly dosud nalezeny nejlepší kusy tohoto minerálu na světě. Vzorek byl vyříznut z pětitunové bloku tygřího oka, který byl v roce 2005 objeven v 2,5 miliardy let staré horninové formaci Marra Mamba.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Riebeckite Mineral Data . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Tygří oko, tygří železo, sokolí oko, býčí oko, pietersit + kočičí oči obecně . Mladá Boleslav: Mineralogický klub při Domu kultury . Dostupné online.
- ↑ Tygří oko, Býčí a Sokolí . . Dostupné online.
- ↑ Wertvolles Prachtstück. Der größte Edelstein Deutschlands liegt im Mineralogischen Museum der Universität Bonn . Bonn: Universität Bonn . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-12. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu tygří oko na Wikimedia Commons
- Popis riebeckitu a jeho odrůd na mindat.org
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Šperkařství
Achát
Akvamarín
Alexandrit
Almandin
Ametrín
Ametyst
Andradit
Aventurin
Benitoit
Briliant
Chalcedon
Chryzopras
Citrín
Diamant
Diopsid
Elbait
Fenakit
Gemologie
Granát Turnov
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.