pravidla:

     závazná

     doporučení

     v hlasování

     navrhovaná

     neschválená

Doporučení

Text této stránky je doporučení české Wikipedie. Vysvětluje standardy, s nimiž většina wikipedistů v principu souhlasí a které je vhodné dodržovat. Přesto není závazným pravidlem. Nebojte se stránku editovat, je-li potřeba, ale větší změny raději předem navrhněte v diskusi a oznamte je též Pod lípou.

---

Název článku obsahuje soubor doporučení, jak vhodně nazývat jednotlivé články.

Upozornění: Tato stránka vám neposkytne žádné informace, jak články psát. Jejím úkolem je popsat způsob, jak „správně“ pojmenovat nový článek. Dodržování tohoto doporučení pomůže ostatním editorům k tomu, aby bezpečně dokázali napsat odkaz na článek nebo aby rychle dokázali zjistit, zda článek na požadované téma ve Wikipedii již existuje či nikoliv.

Technická omezení

Přesnější informace o technických omezeních pro názvy článků najdete v samostatném hesle Wikipedie:Název článku/Omezení

Velké počáteční písmeno

Vzhledem k technickým požadavkům programu, který zabezpečuje poskytování obsahu Wikipedie (MediaWiki), je nutné, aby první písmeno v názvu článku bylo vždy velké. Proto každý název článku (tj. heslo) ve Wikipedii automaticky začíná velkým písmenem, ostatní jsou pak malá (např. Volný pád), pokud se nejedná např. o vlastní jméno (např. Nový Zéland), zkratku nebo značku (např. VOR (radiomaják)). U všech dalších znaků hesla od druhého se rozlišuje velký znak a malý znak jako různé. Pokud napíšete jako velké jakékoli jiné písmeno než první znak hesla, již velké zůstane a bude se jednat o jiné heslo než heslo jinak totožné, ale s malým písmenem v dané pozici. Např. Socha svatého Václava oproti Socha Svatého Václava nebo Socha svatého VÁCLAVA.

Toto pravidlo obvykle nezpůsobuje žádný problém, čas od času se ale objeví výjimka. Například článek o počítačovém editoru sed by se správně měl jmenovat sed, z uvedeného technického důvodu ale dostane název Sed. Zobrazení názvu však lze změnit pomocí funkce {{DISPLAYTITLE:správný název}}, v tomto případě tedy {{DISPLAYTITLE:sed}}.

Pokud se název článku objeví ve vnitřním odkazu (wikilinku), bude při přiřazování jeho první písmeno vždy automaticky změněno na velké písmeno a odkaz povede na toto heslo. Proto je lhostejné, jaký typ znaku v odkazu použijete, zda napíšete např. počítač nebo Počítač. Odkazy Dobrá voda a Dobrá Voda jsou ale odkazy na dva různé články.

Opatrně se zvláštními znaky

Některé zvláštní znaky působí problémy. Nepoužívejte znaky svislítko (|), křížek (#), složené a hranaté závorky ({}, ) ani tvrdou mezeru ( ). Nevhodné je i použití více znaků ' za sebou. Další informace o technických omezeních najdete na Wikipedie:Název článku/Omezení. Název článku nesmí začínat ani interwiki kódem následovaným dvojtečkou, např. en:Wikipedie či meta:Wikipedie.

Pokud v názvu použijete zvláštní znaky nenacházející se na klávesnici, například pomlčku (–) či výpustku (…), založte pokud možno přesměrování z názvu obsahujícího běžné varianty znaků, kde pomlčku „–“ nahradíte spojovníkem „-“, výpustku „…“ třemi tečkami „...“ atp. (Například pro článek nazvaný Bob a Bobek – králíci z klobouku založte přesměrování Bob a Bobek - králíci z klobouku.)

Označení článků s nepřesným názvem

Pokud z některého z výše zmíněných technických důvodů je pro název článku použita pravopisně nebo typograficky nesprávná varianta, umísťuje se na úvod článku šablona {{Název|správný název}}.

Příklad:

Je-li správný název článku se speciálním znakem technicky přípustný, je možné ještě zřídit z typograficky správné verze názvu přesměrování.

Očekávaný název

Jméno článku by mělo být takové, jaké by český čtenář nejspíše čekal. Používejte co nejobecnější označení pro osoby a věci tak, aby nebyly v konfliktu s označením jiných osob a věcí.

Dávejte přednost jednotnému číslu

Název článku vytvářejte v prvním pádu jednotného čísla, například tank. Pomnožná jména ponechte samozřejmě ve tvaru množného čísla – tedy nůžky, nikoliv „nůžka“. Toto pravidlo se netýká názvů kategorií, v nichž se naopak častěji používá množné číslo.

Existují však výjimky u některých skupin článků:

• patřičné taxonomické kategorie (vyšší než rod) a jim podobné skupiny zvířat (např. živočichové, plivající kobry, ptáci), rostlin (např. kapraďorosty) a jiných organismů (např. houby, trubénky, skrytěnky ...)
• články o národech, etnických skupinách a dynastiích (např. Slované, Češi, Přemyslovci)
• články o skupinách chemických prvků nebo sloučenin (např. alkalické kovy, uhlovodíky)
• články o typech a soustavách územních celků (např. Okresy v Česku, Kraje v Estonsku)

a výjimky, které je nutné posoudit v jednotlivých případech:

• jednotné a množné číslo rozlišujte tam, kde to má smysl. Například Běžec (sportovec) i Běžci (řád v biologii)
• pokud se v běžném použití jednotné číslo používá velmi zřídka nebo vůbec ne (např. Smluvní přepravní podmínky)
• ve zvláštních případech se vytvářejí i skloňované varianty. V případě označení data (např. 1. leden i 1. ledna) obsahují pouze přesměrování na základní tvar
• v případech, kdy použití množného čísla vyžaduje úzus v daném oboru

Je nanejvýš vhodné dělat přesměrování z umístění článku na jednotném čísle, je-li slovo v jednotném čísle běžně nebo alespoň zřídka užívaným výrazem nebo lze-li očekávat, že by jej někdo pod tímto názvem mohl hledat nebo odkazovat (Pták → Ptáci).

Seznamy

Seznam českých spisovatelů vytvořte pod názvem Seznam českých spisovatelů, nikoliv jako Čeští spisovatelé, Slavní čeští spisovatelé, Jména slavných českých spisovatelů atd. Namísto ručního sestavování seznamů je někdy výhodnější vytvořit kategorii.

Toto pravidlo platí především pro holé seznamy, jejichž obsah a podoba se blíží tabulce a které obsahují především odkazy na existující či neexistující články. Pro článek o skupině souvisejících objektů, který obsahuje i obecný úvod, popřípadě encyklopedický popis jednotlivých součástí souboru, může být vhodnější prostý nadpis v množném čísle (Okresy v Česku, Kašny na náměstí Republiky v Plzni, Přívozy Pražské integrované dopravy).

Přesměrujte slovesa a přídavná jména na podstatná jména

Namísto sloves používejte podstatná jména slovesná. Např. použijte programování namísto programovat.

Přídavná jména (např. demokratický) by měla být přesměrována na příslušné podstatné jméno (např. demokracie).

Dávejte přednost plnému výrazu před zkratkou

Vyhněte se zkratkám. Výjimkou jsou případy, kdy tato zkratka je obecně známá a je vnímána jako samostatné slovo, např. laser nebo radar.

Číslovky v názvu

Číslovky v názvu vypisujte. Tedy Druhá světová válka, nikoliv 2. světová válka. Můžete vytvořit přesměrování i z varianty názvu s nevypsanou číslovkou. Např. 1. termodynamický zákon.

Výjimku tvoří názvy, u kterých je číslice (číslo) jejich nedílnou a neměnnou částí. Příkladem jsou názvy sloučenin (např. 1,4-cyklohexadien), označení planetek (např. 2006 HZ51 (planetka)), názvy programů (např. 602PC Suite), označení některých společností (např. 3M), letopočty (např. 1945), kalendářní data (např. 1. leden), jména panovníků (Karel IV.), obce nebo části obcí s číslem v oficiálním názvu (Radovesnice II, Příbram VII, Praha 15).

Nepoužívejte názvy článků, které vyvolávají dojem hierarchie článků

Článek Důkaz matematickou indukcí může být docela dobře součástí skupiny článků o důkazech nebo o matematice. Nepoužívejte názvy ve tvaru Důkaz/Matematická indukce a Důkaz/Sporem s použitím lomítka. Tento způsob pojmenování stránek se používá pouze mimo hlavní jmenný prostor Wikipedie.

Rozlišovače a rozcestníky

Pokud je například více obcí stejného názvu nebo jsou ve více městech stejně nazvané objekty nebo má slovo více významů, uveďte u méně obvyklého do závorky takzvaný rozlišovač, např. Národní divadlo, tj. v Praze, a Národní divadlo (Brno). Pomocí kolmé čárky pak v textu může být odkaz zobrazován bez závorky: Národní divadlo (Brno)| se zobrazí jako Národní divadlo – po uložení změn se ale tento zápis substituuje jako Národní divadlo (Brno)|Národní divadlo. POZOR: Tato vlastnost nefunguje mezi značkami jako <ref>...</ref> nebo <gallery>. Jde o známý problém MediaWiki (viz phab:T4700).

U některých témat či typů článků jsou ustálené zvyklosti, jaký typ či forma rozlišovače jsou preferovány, a u některých se wikipedisté dohodli, že se používá jednotný rozlišovač ve všech případech, tedy i u těch článků, které aktuálně není třeba od jiného článku odlišovat. Seznam nejčastějších standardních či povinných rozlišovačů je uveden na stránce Wikipedie:Rozlišovač#Standardní rozlišovače.

Tam, kde je významů jediného slova více, používejte rozcestníky.

Přesměrování

Pokud je očekávatelných názvů více nebo jde o téma, které nemá pevně ustálené označení, založte přesměrování z názvů, pod kterými by někdo téma mohl rozumně hledat, například z jiného přepisu nebo pravopisu, ze synonymních nebo pseudonymních názvů či jmen, známých přezdívek nebo používaných deskriptivních označení tématu, z úplnějších nebo zkrácenějších označení a užívaných zkratek, z bývalých či novějších jmen, z bezprostředně příbuzných výrazů a a pojmů, pokud nemají vlastní článek, a podobně. Funkci přesměrování plní též rozcestník (viz výše) či šablona {{Různé významy}}, pokud některý z očekávaných názvů může mít více významů.

Z užšího tématu, které nemá vlastní článek, lze odkázat na konkrétní oddíl v článku o širším tématu pomocí kotvy (#), například heslo Sudá funkce může odkazovat na Parita funkce#Sudé funkce. Většinou je však nevhodné přesměrovávat opačně, z obecnějšího na konkrétnější.

Speciální pravidla podle témat

Obvyklé či povinné rozlišovače pro články o některých tématech uvádí stránka Wikipedie:Rozlišovač.

Města a obce

Pokud cizí město má zažitý český ekvivalent (české exonymum), použijte ten, např. Londýn, Vídeň, Řezno.

Pokud existuje více měst se stejným názvem, vhodně je rozlište: např. Praha a Praha (okres Lučenec) nebo Mnichov a Mnichov (okres Cheb).

Hory, kopce, vrcholy

Má-li několik hor a kopců shodný název či existují stejně pojmenované články z jiných obratů, rozlište články o horách názvem geomorfologického celku (pohoří), jehož jsou součástí. Např. kopec Chlum u Raspenavy bude mít název Chlum (Frýdlantská pahorkatina). Je-li v geomorfologickém celku více kopců stejného názvu, použijte pro rozlišení název geomorfologického podcelku, případně okrsku. Kopce stejného jména v jednom okrsku rozlište navíc nadmořskou výškou zaokrouhlenou na celé metry a oddělenou čárkou – příklad Špitál (Hornobřízská pahorkatina, 404 m).

Vodní toky

Pokud má několik stejně významných vodních toků shodný název, rozlište je názvem toku, do kterého ústí. Např. potok Bělá ústící do Třemošné bude mít název Bělá (přítok Třemošné). V případě, kdy je třeba odlišit vodní tok od stejnojmenného sídelního útvaru apod., použijte pro rozlišení (řeka) nebo (potok).

Dráhy a silnice

Článkům o tramvajových a železničních tratích, lanových drahách, nepojmenovaných cestách a stezkách, přívozech apod. se přednostně dávají názvy typu Tramvajová trať Hlubočepy–Barrandov, Železniční trať Praha-Smíchov – Hostivice. Z jiných očekávatelných označení (například Trať 160, spojovník místo pomlčky, zápis bez mezer či s mezerami, opačné pořadí konců trati atd., označení typu Posázavský pacifik atd.) je možno vytvořit přesměrování.

Pro silnice se typicky volí názvy typu Silnice I/27 (třída/číslo silnice). V označení typu Dálnice D11 se v názvu článku nevkládá mezera mezi písmennou a číselnou část označení.

Ulice a veřejná prostranství

Jako název článku o pojmenované ulici, náměstí či jiném veřejném prostranství se obvykle používá jejich jméno tak, jak je kodifikováno, tedy zpravidla bez přidaného slova „ulice“ (U Nikolajky, Kandertova, Celetná) – slova „náměstí“, „třída“, „ulička“ či „nábřeží“ však bývají přímo součástí názvu. Je-li vhodné ulici odlišit od stejnojmenné ulice, vsi či lokality v jiné obci, používá se jako rozlišovač název obce, například Americká (Plzeň), Karlova (Praha). Je-li třeba ulici odlišit od lokality v téže obci, použije se vhodný rozlišovač, např. slovo „ulice“ nebo název čtvrti či části obce – Veveří (ulice v Brně) vs. Veveří (část Brna), Újezd (Malá Strana) vs. Újezd u Průhonic.

Je-li název oficiálně zapsaný se zkratkou či zkratkami, obecná slova (nám., nábř., tř.) se v názvu článku rozepisují, zatímco zkratky jmen (T. G. Masaryka), titulů (Dr.) apod. se ponechávají. V otázce, zda korigovat specifický pravopis užívaný danou obcí pro oficiální zápis názvu (malé písmeno za počáteční předložkou – např. Na příkopě (Praha)) či pravopisné a typografické zvláštnosti nebo starší pravopis, se wikipedisté neshodují.

Názvy ulic se často ponechávají v místním jazyce (Boulevard Anspach, Avenue du Stalingrad (Brusel), 42nd Street (Manhattan), Via del Corso (Řím), Sedlárska (Bratislava), Sadovoje kolco, Budai belső körút, Wang-fu-ťing, Omotesandó), někdy se ale překládají (Ben Jehudova ulice, Ulice Krále Jiřího (Jeruzalém), Rázusovo nábřeží, Lomonosovský prospekt, Andrássyho třída).

Osoby

Jména osob je třeba vypisovat celá, a to v souladu s většinou českých i zahraničních encyklopedií první písmeno jména velké, ostatní malá, například Karel Čapek. V názvu článku však není žádoucí uvádět všechna jména, tedy i ta, která jsou málo známá, správný název je např. Nelson Mandela, nikoli Nelson Rolihlahla Mandela (opět však lze vytvořit přesměrování).

Tam, kde je to možné, vytvořte také přesměrování s co nejjednodušším tvarem jména, např. Mozart. U osob nepoužívejte akademické, šlechtické ani církevní tituly.

Panovníci a náboženští představitelé

Čeští panovníci by měli být uváděni bez označení země, např. Karel IV., ostatní jen tam, kde je to nutné, např. František II. Francouzský.

Měl by být užit přídomek, pokud byl používán: Karel IV. Sličný (1322–1328). Titul naopak ne, pokud to není nezbytné. Pak jej uvést v závorce: Nero, nikoliv císař Nero, Jan Pavel II., ale Mikuláš II. (papež).

Jména, pro která existuje zažitá česká podoba, mají být v češtině, ostatní v původní podobě. Tedy Alžběta II., nikoliv stejně jako v angličtině Elizabeth II; Alfons XIII., nikoliv stejně jako ve španělštině Alfonso XIII; ale naopak Juan Carlos, nikoliv Jan Karel.

Firmy a jiné právnické osoby

Název článku o známé nebo důležité firmě je uveden bez označení právní formy. Např. Microsoft a ne Microsoft Corporation, ČEZ a ne ČEZ, a.s., Plzeňský Prazdroj a ne Plzeňský Prazdroj, a. s. Právní forma je uvedena v článku. Rovněž je možné vytvořit přesměrování tak, aby i ten, kdo hledá název firmy společně s právní formou, nakonec článek našel.

Výjimkou může být situace, kdy je právní forma svázána s názvem velmi pevně a kdy by vypuštění právní formy z názvu článku o firmě znamenalo rozbourání názvu článku do té míry, že by se vytratila později i část jeho zkratky. To se týká především některých německých (ale i jiných nečeských) firem (například CVAG – Chemnitzer Verkehrs-Aktiengesellschaft), ale i mnoha spolků, církví atd. Pokud se dva jinak stejnojmenné subjekty liší právní formou, bývá vhodnější použít rozlišovač, například České dráhy (státní organizace).

Plavidla a vzducholodě

Lodě, jejichž majitelé před jména svých lodí dávají prefix identifikující majitele (tedy lodě americké, britské, indické, australské, kanadské, novozélandské, německé (za německého císařství) a rakousko-uherské, …), se píší s tímto prefixem (USS, HMS, HMIS, HMAS, HMCS, HMNZS, SMS, …), neboť tento prefix je součástí jejich jména. U lodí japonského císařského námořnictva a Kriegsmarine se sice občas uvádějí prefixy IJN a DKM, ale tyto nejsou součástí jména a ani jedno z obou jmenovaných námořnictev je nepoužívalo. Proto nechť jsou články o jejich lodích bez tohoto prefixu. Například SMS Panther, HMS Victory, Hóšó (nikoliv „IJN Hóšó“).

Za jménem v závorce se uvádí identifikační kód jednotky, neboť ten bývá jednoznačný a lze s jeho pomocí rozlišit dvě jednotky stejného jména (viz např. USS Enterprise (CV-6) a USS Enterprise (CVN-65). V případě kódů lodí US Navy navíc určuje i typ plavidla. (Pozn: Jestliže loď během kariéry svůj kód měnila, uvádí se zpravidla původní kód, případně „ten známější“ – dobrým vodítkem může být jméno na anglické Wikipedii) Pouze v případech, kdy nebyl kód přidělen, či není znám, jako poslední možnost jednoznačné identifikace (jestliže pod stejným názvem může být více lodí, či například osob) se používá rok položení kýlu, spuštění na vodu (preferováno) či převzetí do služby (např. Rjúdžó (1869) a Rjúdžó (1931)). Nevíte-li si rady, obraťte se na někoho z portálu Loďstvo, určitě Vám poradí.

Umělecká díla

Názvy filmů často kolidují s názvy knih nebo jinými výrazy. Proto používejte pro rozlišení výraz (film), např. Krtek (film). Pokud existují různé filmy se stejným názvem, použijte pro rozlišení rok premiéry, např. Titanic (film, 1997).

Obdobná obezřetnost je vhodná při pojmenovávání článků o dramatických a výtvarných dílech, jejichž název by mohl být zaměnitelný s předlohou (knihou, událostí, osobou) či obecným významem slova či sousloví.

Má-li film, seriál či jeho díl ustálený český název (byl pod ním uveden v kinodistribuci nebo vysílán v některé české televizi), použijte jej. V opačném případě použijte název původní. V případě uvedení pod českým názvem pouze v rámci festivalu nebo jiné jednorázové akce zvažte, jestli takový český název lze považovat za ustálený (obvykle spíše ne). V případě uvedení pod různými českými názvy je třeba posoudit očekávatelnost jednotlivých variant. Více informací o názvech článků této tematiky se nachází na WikiProjektu Televize.

Webové servery

Názvem článku by mělo být pokud možno původní jméno webu (např. Orkut). Některé servery/firmy přitom mají přímo v názvu doménu: Amazon.com. Z důvodu snazšího rozlišení se doménové jméno přidává i v těch případech, kdy se název serveru kryje s jiným heslem. Například server Kompost má článek Kompost.cz, aby byl odlišen od kompostu. Tato varianta se upřednostňuje před opisy typu Kompost (internet).

Související stránky

• Technická omezení názvů
• Rozlišovač
• Přechylování ženských jmen
• Pojmenování kategorií
• Název šablony nebo modulu
• Jak vytvořit článek
• Očekávaný název (úvaha)