Čadská republika République du Tchad جمهورية تشاد
vlajka znak
Hymna La Tchadienne
Motto „Unité, Travail, Progrès“ („Jednota, práce, pokrok“)
Geografie
Poloha Čadu
Hlavní město	N'Djamena
Rozloha	1 284 000 km² (20. na světě) z toho 1,9 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Emi Koussi (3415 m n. m.)
Časové pásmo	+1
Poloha	15°28′ s. š., 19°24′ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	16 247 514 (75. na světě, 2020)
Hustota zalidnění	8 ob. / km² (223. na světě)
HDI	▬ 0.401[1] (nízký) (187. na světě, 2019)
Jazyk	arabština (úřední), francouzština (úřední) a další místní jazyky
Národnostní složení	Čadové
Náboženství	islám (54 %), křesťanství (34 %), animismus (10 %), bez vyznání (3 %)
Státní útvar
Státní zřízení	prezidentská republika
Vznik	11. srpna 1960 (vyhlášení nezávislosti)
Prezident	Mahamat Idriss Déby Itno
Předseda vlády	Albert Pahimi Padacké
Měna	CFA frank (XAF)
HDP/obyv. (PPP)	1 645[2] USD (178. na světě, 2019)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	148 TCD TD
MPZ	TCH
Telefonní předvolba	+235
Národní TLD	.td
multimediální obsah na Commons

Čad (arabsky تشاد, Tšād, francouzsky Tchad), plným názvem Čadská republika, je vnitrozemský stát ležící v oblasti Sahary a Sahelu ve střední Africe. Jeho sousedy jsou Libye (sever), Súdán (východ), Středoafrická republika (jih), Kamerun (jihozápad), Nigérie (krátký úsek přes Čadské jezero) a Niger (západ). Úředními jazyky jsou arabština a francouzština, mírnou většinu obyvatel tvoří muslimové. Název státu je odvozen od Čadského jezera, které na jeho území svou značnou částí zasahuje.

Dějiny

Předkoloniální období

Čad představuje velkou směsici národností a kultur. Na jeho území se hovoří více než stovkou různých jazyků a dialektů. Země byla osídlena již brzy po vzniku moderního člověka. Na území Čadu byly dokonce zachyceny pozůstatky nejstaršího známého hominina druhu Sahelanthropus tchadensis,^[3] později se zde vyskytoval také Australopithecus bahrelghazali.^[4]

První stát Kánem-Borno vznik na území Čadu v 9. století. V 15. století začíná arabská expanze a islamizace země a v 16. století vzniká království Wadaj, které v období své největší moci ovládalo hlavní stezku vedoucí do Libye a Středomoří z jihu Afriky. Muslimští obchodníci obchodovali s místním černošským obyvatelstvem a avizovali tak budoucí velké problémy mezi černošským jihem a arabským severem země.

Koloniální období

V 19. století se stalo území francouzskou kolonií a Francouzi ji přičlenili k Francouzské rovníkové Africe. Dnešní hranice dostala země v roce 1891. Během druhé světové války kolonie odmítla kolaborantskou vládu Francie ve Vichy a spojila se s Svobodnou Francii generála de Gaulla. Po válce země získala autonomii a v roce 1960 úplnou nezávislost.

Nezávislost

Prvním prezidentem se stal Francois Tombalbaye a dokonce byla sepsána ústava. V roce 1966 však v zemi vypukla občanská válka, ve které se angažovala Libye podporující muslimský sever země. V roce 1975 povolal Tombalbaye na pomoc do země vojáky z Francie. Zanedlouho potom byl však při převratu zavražděn. Severní část země, tzv. Aouzou, kde se nacházejí bohatá naleziště uranu, si přivlastnila Libye a boj mezi různými frakcemi pokračoval do roku 1984. V tomto roce se s pomocí francouzské armády stal prezidentem Hissé Habré. Prezident stabilizoval zemi a vyhnal libyjské vojáky ze severu země. V roce 1989 byla podepsána smlouva mezi Čadem a Libyí o území Auozou (ovšem definitivně byl spor rozřešen až r. 1994). Prezident Habré vyhrál i volby v roce 1990, ale po půl roce byl sesazen Vlasteneckým hnutím spásy pod vedením generála Idrisse Déby.

Novodobé dějiny

Déby usmířil rozeštvanou zemi a přinesl mír. V roce 1996 a 2001 byl opět zvolen prezidentem. Od roku 2003 se začala v Čadu těžit ropa a země měla velmi dobré předpoklady pro období prosperity. Ovšem spory v zemi vedly k obnovení občanské války. Déby přes odpor veřejného mínění a opozičních stran pozměnil ústavu, kde stálo, že prezident může vládnout jen dvě volební období. V roce 2006 se stal Déby potřetí prezidentem ve volbách, které opozice bojkotovala. Od roku 2005 je Čad ve válce se Súdánem. Súdánská vláda obviňuje Čad, že poskytuje své území rebelům bojujícím v Dárfúru proti centrální vládě. OSN se začala zabývat situací ve východním Čadu, který leží přímo vedle súdánského Dárfúru. Podle OSN se konflikt z Dárfúru rozšířil i do Čadu a genocida v oblasti byla srovnávána s dárfúrskou. Napjatou a nestabilní situaci v zemi dokládají dva neúspěšné puče z let 2006 a 2008, kdy rebelové obklíčili hlavní město a pokusili se svrhnout vládu. Čadská vláda obvinila z podpory povstalců sousední Súdán. Do Čadu uprchlo asi 200 000 uprchlíků z Dárfúru. V roce 2013 čadská vláda zmařila pokus o státní převrat.^[5]

Geografie

Náhorní plošina Ennedi

Mapa Čadu

Čad se nachází hluboko ve vnitrozemí Afriky, nejkratší vzdálenost ke Guinejskému zálivu i ke Středozemnímu moři činí asi 800 km. Státní hranice jsou v severní (saharské) části převážně umělé (geometrické), v jižní části zhusta vedené po vodních tocích. Povrch Čadu se všeobecně svažuje ze severu, východu a jihu do kotliny Čadského jezera při západní hranici a zejména do suché kotliny Bodélé severovýchodně od něj. V ní se nachází nejnižší bod státu (155 metrů nad mořem), zatímco Čadské jezero leží asi o 85 metrů výše. Nejvyšším pohořím státu je na severu Tibesti s několika třítisícovými vrcholy (nejvyšší Emi Koussi 3415 m). Na východě se zvedá nižší pohoří Ennedi (Hadjar Mornou 1310 m) a na jihovýchodě Ouaddaï s nejvyšším masivem Guèra (1800 m).

Stálé vodní toky se vyskytují pouze v jižní polovině státu, nejvýznamnější řekou je Šari s přítokem Logone, zajišťující 90 % přítoku do Čadského jezera. Od východu k Čadskému jezeru míří řeka Batha, ale její tok končí v jezeře Fitri. Do kotliny Bodélé ústí pouze řada vádí, z nichž největší Bahr el Ghazal je suchým kanálem vedoucím od Čadského jezera. Naprostá většina Čadu leží v bezodtoké oblasti, pouze okrajová část území na jihozápadě patří do povodí řeky Benue (úmoří Atlantiku).

Klima v centrální části země je polopouštní (tropické stepní), na severu pouštní, v pohoří Tibesti suché horské, a v rovinách a plošinách jihozápadně od Čadského jezera tropické savanové. Zde leží většina obdělávatelné půdy v zemi. Na začátku 20. století bývalo Čadské jezero druhým největším v Africe. Ještě v 60. letech mělo rozlohu 26 000 km², v roce 2000 však jeho rozloha klesla na méně než 1 500 km². Je možné, že v horizontu několika desetiletí jezero zmizí úplně. Zemi silně ohrožuje dezertifikace.

Významná města

Největšími městy jsou hlavní město N'Djamena (na soutoku řek Šari a Logone), dále pak na jihu Moundou, Sarh, Bongor, Doba a na východě Abéché.

Demografie

Obyvatelstvo je z 25,9 % Sárové, z 12,6 % Arabové. Zbytek obyvatelstva je rozdělen do mnoha etnik mezi které patří například Tedové, Mbumové, Masalitové, Fulbové či Mabové.

Náboženství

Přes polovinu všech obyvatel tvoří muslimové (53 %). Pětina obyvatel jsou katolíci (20 %), o něco méně je protestantů (14 %). Zbytek tvoří animisté (7 %), ateisté (3 %) a různá další a nezjištěná náboženství (3 %).

Obyvatelé Čadu

Ekonomika

Po dlouholeté občanské válce patřil HDP Čadu mezi nejnižší na světě a čadská ekonomika byla závislá na zahraniční rozvojové pomoci. Po objevení a začátku využívání zásob ropy na jihu země se situace začíná zlepšovat. Americké konsorcium za pomoci Světové banky postavilo ropovod na pobřeží Kamerunu. 80 procent obyvatel zaměstnává zemědělství, ale obdělává se jen 3 % rozlohy Čadu. Vyváží se bavlna, dobytek, podzemnice olejná a ropa, zejména do USA, Tchaj-wanu a Portugalska. Dovážet se musí prakticky veškeré spotřební zboží, hlavně z Francie a Kamerunu.

Politika

Hlavy nezávislého státu

• 11. srpna 1960 – 23. dubna 1962 – (François) N'Garta Tombalbaye – hlava státu
• 23. dubna 1962 – 13. dubna 1975 – (François) N'Garta Tombalbaye – prezident; PPT, MNRCS
• 13. dubna 1975 – 15. dubna 1975 – Noël Milarew Odingar – prozatímní hlava státu; voj.
• 15. dubna 1975 – 12. května 1975 – Félix Malloum N'Gakoutou – předseda Vyšší vojenské rady; voj
• 12. května 1975 – 29. srpna 1978 – Félix Malloum N'Gakoutou – hlava státu; voj.
• 29. srpna 1978 – 23. března 1979 – Félix Malloum N'Gakoutou – prezident; voj.
• 23. března 1979 – 29. dubna 1979 – Goukouni Oueddei – předseda Prozatímní státní rady; FROLIANT-FAP
• 29. dubna 1979 – 3. září 1979 – Lol Mahamat (Mohamed) Choua (Shawa) – předseda Přechodné vlády národní jednoty; MPLT
• 3. září 1979 – 10. listopadu 1979 – Goukouni Oueddei – předseda Prozatímního administrativního výboru; FROLIANT-FAP
• 10. listopadu 1979 – 7. června 1982 – Goukouni Oueddei – předseda Přechodné vlády národní jednoty; FROLIANT-FAP
  

  Idriss Déby (vpravo) vládne v Čadu od roku 1990
• 7. června 1982 – 19. června 1982 – Hissène Habré – předseda Rady velení armádních sil severu; FAN
• 19. června 1982 – 21. října 1982 – Hissène Habré – předseda státní rady; FAN
• 21. října 1982 – 1. prosince 1990 – Hissène Habré – prezident; FAN, UNIR
• 1. prosince 1990 – 2. prosince 1990 – Jean Alingué Bawoyeu – úřadující prezident; UDR
• 2. prosince 1990 – 4. prosince 1990 – Idriss Déby Itno – předseda Vlasteneckého hnutí spásy; MPS
• 4. prosince 1990 – 4. března 1991 – Idriss Déby Itno – hlava státu; MPS
• od 4. března 1991 – Idriss Déby Itno – prezident; MPS

Zajímavosti

Od roku 1991 se Čad soudí s Rumunskem o podobu státní vlajky, která je totožná.^[zdroj?

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čad na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Čad ve Wikislovníku
• Kategorie Čad ve Wikizprávách
• (česky) o Čadu na www.zemepis.com
• Chad - Amnesty International Report 2011 . Amnesty International . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-04. (anglicky) 
• Chad (2011) . Freedom House . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-23. (anglicky) 
• Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Chad Country Report . Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-21. (anglicky) 
• Bureau of African Affairs. Background Note: Chad online. U.S. Department of State, 2010-12-06 cit. 2011-08-18. Dostupné online. (anglicky) 
• CIA. The World Factbook - Chad online. Rev. 2011-07-12 cit. 2011-08-18. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-18. (anglicky) 
• Zastupitelský úřad ČR v Abuji. Souhrnná teritoriální informace: Čad online. Businessinfo.cz, 2011-06-18 cit. 2011-08-18. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11. (česky) 
• GROVE, Alfred Thomas; JONES, Douglas Henry. Chad online. Encyclopaedia Britannica cit. 2011-08-18. Dostupné online. (anglicky) 

Státy a území v Africe
Nezávislé státy	Alžírsko • Angola • Benin • Botswana • Burkina Faso • Burundi • Čad • Džibutsko • Egypt • Eritrea • Etiopie • Gabon • Gambie • Ghana • Guinea • Guinea-Bissau • Jihoafrická republika • Jižní Súdán • Kamerun • Kapverdy • Keňa • Komory • Konžská demokratická republika • Konžská republika • Lesotho • Libérie • Libye • Madagaskar • Malawi • Mali • Maroko • Mauricius • Mauritánie • Mosambik • Namibie • Niger • Nigérie • Pobřeží slonoviny • Rovníková Guinea • Rwanda • Senegal • Seychely • Sierra Leone • Somálsko • Středoafrická republika • Súdán • Svatý Tomáš a Princův ostrov • Svazijsko • Tanzanie • Togo • Tunisko • Uganda • Zambie • Zimbabwe
Teritoria, kolonie a závislá území	Francie: (Mayotte • Réunion • Roztroušené ostrovy) Itálie: (Pantelleria • Pelagické ostrovy) Jemen: (Sokotra) Portugalsko: (Madeira) Španělsko: (Ceuta • Kanárské ostrovy • Melilla • Španělské severoafrické državy) Spojené království: (Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha) Maroko: (Západní Sahara)
Územní celky se sporným mezinárodním postavením	Saharská arabská demokratická republika • Somaliland