A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Česká Třebová | |
|---|---|
 Pohled na nádražní budovu | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Pardubický |
| Město | Česká Třebová |
| Souřadnice | 49°53′48,01″ s. š., 16°26′51″ v. d. |
  Česká Třebová | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 539130 |
| Tratě | 010, 260, 270 |
| Nadmořská výška | 385 m n. m. |
| V provozu od | 1845 |
| Dopravních kolejí | 7 |
| Nástupišť (hran) | 4 (7) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | autobus |
| Služby ve stanici |                  |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Česká Třebová je železniční stanice ve městě Česká Třebová v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji na adrese náměstí Jana Pernera 579.
Samotná stanice je významným železničním uzlem v rámci České republiky i Střední Evropy co se týče vedených železničních tratí, rozlohou stanice i výkonností.
Koncem roku 2023 započne rozsáhlá přestavba železničního uzlu v režii Správy železnic; etapizované práce zaberou 5 a půl roku.[1]
Význam
Do stanice jsou zaústěny tři dvoukolejné elektrizované celostátní dráhy, které jsou součástí tuzemských tranzitních železničních koridorů i mezinárodně důležitých koridorů:
- Trať 010 (Praha –) Kolín – Česká Třebová
- Trať 260 Brno – Česká Třebová
- Trať 270 Česká Třebová – Přerov
Všechny tyto zmíněné železniční tratě jsou součástí transevropské dopravní sítě TEN-T, tedy nejdůležitějších dopravních cest Evropy. Českou Třebovou prochází první, druhý a třetí tranzitní železniční koridor z celkových čtyř.
Historie
Stanice vznikla výstavbou Olomoucko-pražské dráhy, která byla zprovozněna v roce 1845. O čtyři roky později, roku 1849, byla do stanice zprovozněna železniční trať přes Svitavy do Brna a Česká Třebová se tak už v té době stala jedním z prvních významných železničních uzlů na českém území (vedle Břeclavi a Přerova, dříve než Praha).[2]
Přeprava
V České Třebové zastavuje většina vlakových spojů včetně vlaků vyšší kvality a některých mezinárodních expresů Českých drah. Zastavují zde osobní vlaky (Os), spěšné vlaky (Sp), rychlíky (R), expresy (Ex), railjety (rj) vybrané vlaky EuroCity (EC), InterCity (IC) a SuperCity (SC) a část spojů soukromého dopravce Regiojet. Ve stanici nezastavují žádné vlaky soukromého dopravce Leo Express.
Vyjíždějí odtud i vlaky pokračující z Třebovice v Čechách po regionální trati do Moravské Třebové a z Rudoltic v Čechách po regionální trati do Lanškrouna.
V České Třebové dosud funguje jedno z největších seřaďovacích nádraží ve střední Evropě. Sídlí zde středisko údržby vozidel Oblastní centra údržby střed Českých drah, provozovna firmy CZ LOKO, která je privatizovaným závodem někdejších Železničních opraven a strojíren a firma Elektrizace železnic Praha.
Nádražní budova
Budova nynějšího osobního nádraží byla dokončena v roce 1924; mezi lety 1995 a 2005 byla v několika etapách rekonstruována. Komplex je označen jako Terminál Jana Pernera. Ve vstupní hale nádraží se nacházejí fresky od Stanislava Víši z roku 1974, které znázorňují nejdůležitější hospodářská odvětví České Třebové charakterizující město v minulosti i v současnosti.
Přednádraží
V roce 2010 byla dokončena velká přestavba přednádražního prostoru – výstavba přestupního terminálu na autobusy a velkého podzemního parkoviště;[3] dopravní terminál a náměstí v přednádraží byly pojmenovány po železničním staviteli Janu Pernerovi, kterému byla i postavena socha v tomto prostoru.
V přednádražním prostoru před budovou polikliniky stojí sousoší Sbratření od Karla Pokorného.
Modernizace
Správa železnic připravuje modernizaci tohoto rozsáhlého a vytíženého železničního uzlu, včetně osobního i nákladového nádraží. Zahájení stavebních prací je plánováno na počátek roku 2024 a dokončení na konec roku 2029. Modernizací projde kolejiště a železniční svršek, maximální rychlost pro projíždějící vlaky se zvýší ze současných 60 km/h na 80 km/h, rekonstrukce nástupišť a přístupových podchodů na nástupiště pro zajištění bezbariérového přístupu a přístupu pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Dále dojde k instalaci protihlukových stěn v zastavěném území, rekonstrukcí projde trakční vedení a kabelovody a dojde k instalaci elektronického zabezpečovacího zařízení, které umožní dálkové řízení provozu z Centrálního dispečerského pracoviště v Praze.
Další informace
Železniční stanice má turistickou vizitku. K dostání je na osobní pokladně ČD ve stanici.[4]
Galerie
Socha Jana Pernera
s nádražní budovou
Osobní pokladny ČD
Nádražní hala
Výstup z podchodu do nádražní haly
Úschovní skříňky na zavazadla
Přestupní terminál
v přednádraží
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ CINKA, Ivan. Významný železniční uzel Česká Třebová čeká modernizace za víc než 10 miliard. Z ekonomiky. Haló noviny. Futura, a.s., 20. březen 2021, roč. 31, čís. 67, s. 6. ISSN 1210-1494.
- ↑ HOSNEDL, Jiří a kol. a kol. Československo A-Z: průvodce na cesty. Kresby Přemysl Pospíšil a Miroslav Rada. 1. vyd. Praha: Olympia, 1978. 660 s. Dostupné online. S. 59–60.
- ↑ Výstavba dopravního terminálu v České Třebové. TÉMA. Orlický deník . VLTAVA LABE MEDIA a.s. . Dostupné online.
- ↑ Vlakem ČD s Turistickým deníkem do České Třebové. cs.wander-book.com . . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Česká Třebová na Wikimedia Commons - Detail stanice Česká Třebová na webu ČD
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
