AGROFERT, a.s.
Logo
Sídlo společnosti na pražském Chodově
Základní údaje
Právní forma	akciová společnost
Datum založení	25. ledna 1993
Zakladatel	Andrej Babiš
Sídlo	Pyšelská 2327/2 Praha 11, Chodov 149 00 Praha 415, Česká republika
Adresa sídla	Pyšelská 2327/2, Praha, 149 00, Česko (budova Agrofertu)
Souřadnice sídla	50°2′19,25″ s. š., 14°29′51,1″ v. d.
Klíčoví lidé	Zbyněk Průša
Charakteristika firmy
Rozsah působení	Evropská unie; USA; Rusko; Brazílie; Čína
Oblast činnosti	potravinářství; zemědělství a prvovýroba; chemický průmysl; pozemní technika, doprava a technologie; lesnictví a dřevařství; paliva a obnovitelné zdroje; média
Obrat	161 mld. Kč (2020)[1] 162 mld. Kč (2019)[1]
Provozní zisk	15,4 mld. Kč (2020) 15,8 mld. Kč (2019)
Výsledek hospodaření	3,8 mld. Kč (2020)[1] 4,5 mld. Kč (2019)[1]
Celková aktiva	156,9 mld. Kč (2020)[1] 159,4 mld. Kč (2019)[1]
Vlastní kapitál	88,9 mld. Kč (2020)[1] 84,3 mld. Kč (2019)[1]
Zaměstnanci	31 792 (2020)[1]
Majitelé	AB private trust I (89,2 %) AB private trust II (10,0 %)
Dceřiné společnosti	PENAM (100 %) PRECHEZA (100 %) SKW Piesteritz (100 %) Synthesia (100 %) Lieken (94 %) MAFRA (100 %) Duslo (100 %) DEZA (100 %) Fatra (100 %) Kostelecké uzeniny (100 %) … více na Wikidatech
Identifikátory
Oficiální web	https://www.agrofert.cz
IČO	26185610
LEI	31570010000000033560
Některá data mohou pocházet z datové položky.

AGROFERT, a.s., je český holdingový konglomerát operující především v odvětvích zemědělství, potravinářství, chemického průmyslu a médií, pod který patří více než 250 dceřiných společností.^[2] Většina z nich je v přímém vlastnictví centrály AGROFERT, a.s., menší část portfolia tvoří společnosti, v nichž má mateřská společnost podstatný vliv.

Společnosti koncernu Agrofert působí zejména v regionu střední Evropy: v Česku, na Slovensku, v Německu a v Maďarsku. Dále má společnost obchodní zastoupení v dalších 18 zemích světa na čtyřech kontinentech.^[3] Její konsolidované tržby dosáhly v roce 2012 téměř 132,5 miliard Kč.^[4] V roce 2018 činil celkový obrat společnosti 157,5 miliardy Kč. Koncern Agrofert tak patří mezi největší firmy v České republice. Zemědělské společnosti koncernu se v České republice starají o více než 100 tisíc hektarů zemědělské půdy (naprostá většina půdy je v nájmu; jde o 1,26 % území České republiky nebo 2,84 % zemědělské půdy v ČR).^[5] Společnost do ledna 2014 řídil a do roku 2017 vlastnil Andrej Babiš, který ji kvůli novele zákona o střetu zájmů převedl na dva svěřenské fondy AB private trust I a AB private trust II. V červnu 2021 Agrofert uváděl Andreje Babiše jako hlavního koncového příjemce příjmů ze svého podnikání.^[6] K roku 2017 koncern zaměstnával 33 tisíc zaměstnanců, z nich 22 tisíc v ČR.^[7]

Ovládané společnosti

Součástí koncernu AGROFERT jsou společnosti sídlící v České republice, na Slovensku, v Německu, v Číně, Polsku, Maďarsku a v Nizozemsku. Společnosti soustředěné v koncernu využívají synergických efektů v rámci celého koncernu, což v praxi znamená řetězec "z pole až na vidličku". Jde o využití synergií od produkce hnojiv a osiva, distribuce zemědělských strojů, přes zpracování produktů zemědělské rostlinné a živočišné výroby v mlýnech, pekárnách, v masokombinátech či mlékárenských závodech, kde jsou vyráběny potraviny pro široký okruh spotřebitelů. Část zemědělské produkce je využita také k výrobě biopaliv. Ta mimo jiné slouží k vlastní spotřebě zemědělských společností koncernu AGROFERT.^[zdroj?

Chemický průmysl

Součástí koncernu je řada chemických firem, mezi něž patří také největší český výrobce dusíkatých hnojiv Lovochemie. Do portfolia společností patří ale i další chemické podniky, mnohdy s velmi dlouhou historií. Obor chemie tvoří 40 % tržeb koncernu. Mezi nejvýznamnější chemické společnosti patří DEZA, Duslo, Lovochemie, Precheza, Synthesia a Fatra. V Německu vlastní AGROFERT chemický podnik SKW Piesteritz.^[8]

Na výrobu biopaliv se zaměřují akciové společnosti Preol a Ethanol Energy.

Potravinářský průmysl a zemědělství

Skupina Agrofert vlastní také řadu zemědělských podniků vzniklých sloučením bývalých zemědělských družstev a část bývalých podniků ZZN. Koncern je také vlastníkem slovenské i české Osevy, významných producentů osiva.

Chov hospodářských zvířat je soustředěn do podniků prvovýrob. Na chov drůbeže se zaměřují Vodňanské kuře, navázané na další podniky skupiny jako Vodňanská drůbež nebo slovenská Hyza. Červené maso je zpracováváno ve firmách Kostelecké uzeniny, Krahulík - Masozávod Krahulčí nebo Kmotr – Masna Kroměříž.

Mléko ze zemědělské výroby míří především do podniků Olma a Mlékárna Hlinsko, pod kterou spadá značka Tatra.^[9][10]

Součástí Agrofertu jsou i mlýny a pekárny soustředěné ve společnosti Penam. Do koncernu také patří druhý největší výrobce zamraženého pečiva v Česku Profrost. Od února 2013 jsou součástí holdingu také německé pekárny Lieken.^[8] V Maďarsku patří do skupiny významný výrobce a distributor pečiva Ceres Sütő.

Těžba dřeva

Na těžbu dřeva a školkařskou činnost se v rámci koncernu zaměřují také firmy Uniles a Wotan Forest. Součástí divize je i společnost Jilos výrobce palet. Správa firem podnikajících v lesním hospodářství je řízena dceřinou firmou Agrofertu AGF Wood, a.s.

Zemědělská technika

Součástí holdingu jsou také firmy zaměřené na prodej pozemní techniky, zejména zemědělských strojů (Agrotec, Agrotechnic Moravia, BMC, Kvarto a Navos Farm Technic). Provoz stanic technické kontroly zajišťuje firma Intertec.

Média

Dceřiná společnost holdingu AGF Media, a.s. začala v březnu 2012 vydávat regionální tištěný týdeník 5plus2.^[11] Náklad je okolo 1,1 milionu výtisků. Roční výdaje se pohybují kolem 200 milionů korun.^[12]

V roce 2012 holding projevil zájem o koupi prodělečné společnosti Centrum Holdings s.r.o., která mj. provozovala informační portály Centrum.cz a Aktuálně.cz,^[13] společnost však získalo v dubnu 2013 vydavatelství Economia.^[14] V dubnu 2013 holding Agrofert koupil slovenské vydavatelství Ecopress, které vydává mj. tamější Hospodárske noviny.^[15]

Do června 2013 se také spekulovalo, že holding koupí vydavatelství Ringier Axel Springer CZ. Místo toho však Agrofert koupil významné vydavatelství MAFRA, ve kterém vycházejí celostátní deníky Lidové noviny a Mladá fronta DNES.^[16][17] To v roce 2014 převzalo i vydávání týdeníku 5plus2, jehož původní vydavatel AGF Media po fúzi se společností MAFRA zanikl.^[18]

Koncernu Agrofert také patří první česká hudební televize Óčko.^[19]

V listopadu 2013 koupil Agrofert společnost Londa, která vlastní Rádio Impuls, rádio Rock Zone 105,9 a Český Impuls.^[20][21]

Spekulace z ledna 2014 hovořily také o tom, že holding zvažuje koupi televize Prima nebo Nova.^[22]

Ekonomické výsledky

V květnu 2020 koncern uvedl, že za rok 2019 dosáhl konsolidovaných tržeb 162 miliard Kč, což bylo o 4,54 miliardy více než v předchozím roce 2018. Konsolidovaný zisk tak za rok 2019 vzrostl zhruba na trojnásobek předchozího (ten činil 1,67 miliardy) a dosáhl 4,48 miliardy Kč. Zlepšení výsledku nastalo díky segmentu chemie, a to po předchozím propadu od roku 2017, takže se v roce 2019 koncern vrátil zhruba na úroveň roku 2017. Zisk před započtením úroků, daní a odpisů (EBITDA) za rok 2019 činil 18,6 miliardy korun oproti 11,7 miliardy z roku 2018.^[23][24][25] Podle zveřejněné výroční zprávy ke konci roku 2019 činily úvěry koncernu 39,72 miliardy korun, tedy zhruba o 4 miliardy méně než na konci roku předchozího. Z toho 26,58 miliardy Kč tvořily úvěry krátkodobé, 13,14 miliardy úvěry dlouhodobé.^[26]

Dotace

Podle zveřejněné výroční zprávy společnost za rok 2019 získala na dotacích 1,97 miliardy korun, což bylo o 180 milionů více než v roce 2018 a zhruba 170 milionů více než v roce 2017. Z toho 1,62 miliardy představovaly dotace provozní, zbývajících asi 350 milionů dotace investiční. Převážná část byla vázaná na oblast zemědělské prvovýroby.^[26]

Piráti a jejich poslanec Mikuláš Peksa na zvláštním webu uvedli, že Andrej Babiš prostřednictvím svých firem od roku 2012 získal dotace v celkové výši přes 11 miliard korun (k červnu 2020).^[27]

V souvislosti s údajným střetem zájmů předsedy české vlády Andreje Babiše zadal Evropský výbor pro rozpočtovou kontrolu audit příjemců zemědělských dotací. Jeho výsledky byly zveřejněny 20. května 2021 na webu Evropského parlamentu. Podle analýzy, kterou zpracovalo Centrum pro evropská politická studia, patřily podniky spadající pod Agrofert mezi největší příjemce evropských zemědělských dotací, dceřiná společnost Alimex Nezvěstice např. za rok 2019 obdržela 1,3 milionu eur a byla uvedena na 35. místě z padesáti největších příjemců, další podniky z Babišova svěřenského fondu byly na 36. a 41. příčce. Podle Deníku N čerpal Agrofert v letech 2017–2019 vůbec nejvíc zemědělských dotací v Česku, následovaný Státním pozemkovým úřadem a podniky Gabriela Večeři (koncern Agro Měřín).^{[28][29][30][31]}

Kontroverze

Praktiky Agrofertu mnohdy bývají považovány minimálně za kontroverzní. Konkurenční podniky jsou přebírány násilím, spory jsou řešeny extrémním způsobem. Agro Jevišovice, které pod Agrofert spadá, v květnu 2015 zničilo úrodu (115 ha pšenice a 172 ha kukuřice) svému konkurentovi Bohumírovi Radovi totálním herbicidem Roundup^[32] – šlo o pozemkové spory, kdy Rada měl půdu od Jevišovic pronajatou, ale smlouva o pronájmu již podle Jevišovic skončila. Samotné Agro Jevišovice do roku 2011 patřilo Radovi; tvrdí, že prodat Jevišovice Agrofertu ho donutily okolnosti, kdy dodával kuřata Kosteleckým uzeninám (které již v té době také patřily Agrofertu).^[33] Kostelec stále, smlouvě navzdory, snižoval výkupní ceny a Radův podnik se dostal do potíží - byl tedy v podstatě systematicky zlikvidován. Kontroverze panují i kolem převzetí Kosteleckých uzenin. Existuje také podezření, že v době, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí, Agrofert zneužíval k potlačování konkurence nástroje finanční správy.^[34]

Agrotec, kauza manipulovaných státních zakázek na České poště

Hustopečská společnost Agrotec a.s., součást holdingu Agrofert, byla v červnu roku 2016 spolu s Pavlem Richterem, ředitelem divize Nákladních automobilů Agrotecu, obžalována v souvislosti s kauzou zmanipulovaných zakázek na státní České poště, a to z přečinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky dle §256 odstavec 1 trestního zákoníku.^[35] Mělo se jednat o dodávku pneumatik pro poštu přesto, že Agrotec nevyhrál ve vypsané soutěži.^[36] Soud započal v srpnu 2016 a byl odročen na konec října 2017.^[37] Počátkem prosince 2018 Městský soud v Praze společnost Agrotec i Pavla Richtera nepravomocně zprostil viny.^[38][39] Vrchní soud v Praze však koncem září 2019 rozsudek zrušil a vrátil případ k novému projednání.^[40] Koncem února 2020 bylo zahájeno další jednání pražského soudu.^[36]

Nadace Agrofert

Iniciátorkou vzniku Nadace Agrofert byla v roce 2011 manželka Andreje Babiše Monika Babišová. Hlavním dárcem finančních prostředků Nadace je AGROFERT, a.s. Monika Babišová svého manžela zastupuje ve Správní radě nadace, na rozvoji nadace se také podílí jako členka Vědecké rady. Svou činnost nadace realizuje převážně formou finančního příspěvku, přispívá především nekomerčním právnickým osobám na rozvoj jejich aktivit a na zlepšení jejich materiálně-technického vybavení a podmínek činnosti.^[41][42][43] Pomoc směřuje například dětem^{[44][45][46][47]}, seniorům^[48][49][50], hasičům a uměleckým souborům.^[51][52] K 5. výročí nadace bylo zveřejněno, že nadace rozdala potřebným téměř 226 milionů korun. Poskytla například příspěvky pro 600 invalidních vozíků a dopomohla k bydlení více než sedmi stovkám osamělých rodičů s dětmi.^[53] K roku 2019 se jednalo již o 350 milionů korun.^[54]

Odkazy

Reference

Související článkyeditovat | editovat zdroj

• Nadace Agrofert
• Andrej Babiš

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Agrofert na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky