Alexandr Alexandrovič Fridman
Narození	16. června 1888 Petrohrad, Ruské impérium Ruské impérium
Úmrtí	16. září 1925 (ve věku 37 let) Leningrad, Sovětský svaz Sovětský svaz
Příčina úmrtí	skvrnitý tyfus
Místo pohřbení	Smolenský pravoslavný hřbitov (59°56′36″ s. š., 30°14′55″ v. d.)
Národnost	Ruská
Alma mater	Fakulta fyziky a matematiky Petrohradské státní univerzity (1906–1910) The Second Saint Petersburg Gymnasium
Povolání	matematik, fyzik a meteorolog
Zaměstnavatelé	Petrohradská státní univerzita způsobů komunikace (1910–1913) Petrohradská báňská univerzita (1910–1913) Permská státní univerzita (1918–1920) Státní optický institut (Desetiletí od 1920) Hlavní geofyzikální observatoř A. I. Voejkova (1920–1925) Petrohradská státní univerzita (1920–1925)
Ocenění	Řád sv. Jiří Kříž sv. Jiří 4. třídy Řád sv. Vladimíra 4. třídy s meči a stuhou Řád sv. Vladimíra 4. třídy zlatá zbraň Za chrabrost
Choť	Natalia Malinina
Rodiče	Alexandr Alexandrovič Fridman a Ludmila Ignatievna Friedmann[1]
Funkce	profesor (1918–1920) prorektor (Permská státní univerzita; 1919–1920) děkan (Permská státní univerzita; 1919) šéfredaktor (vědecký časopis; od 1923) ředitel (Hlavní geofyzikální observatoř A. I. Voejkova; od 1925)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Alexandrovič Fridman (16. června 1888 Petrohrad – 16. září 1925 tamtéž) byl ruský matematik, geofyzik a meteorolog, jeden z tvůrců teorie rozpínání vesmíru.

Život

Narodil se a vyrostl v Petrohradě. Jeho otec Alexandr A. Fridman byl židovského původu, jeho matka (roz. Ludmila Vojáčková) byla dcerou v Rusku působícího českého hudebního skladatele a pedagoga Hynka Vojáčka. Vystudoval matematiku na petrohradské univerzitě. Poté působil na observatoři v Pavlovsku. Velký vliv na něj měla Einsteinova obecná teorie relativity, byl jedním z prvních jejích nadšených propagátorů, byť svou vlastní teorii založil na její kritice. Než však tato teorie došla všeobecného uznání, Fridman zemřel ve 37 letech na tyfus, kterým se nakazil na Krymu, kde se zotavoval z nachlazení při letu v aerostatu, kdy dosáhl s pilotem Fedosejenkem výšky 7,2 km (v roce 1925 to byl sovětský výškový rekord).

Dílo

V roce 1917 se Albert Einstein pokusil aplikovat svou teorii relativity na matematický model vesmíru. Vyšlo mu, že tento model nemůže být statický, ale byl přesvědčen, že vesmír statický je. Přidal tedy do rovnic tzv. kosmologickou konstantu, která vyrovnává gravitační působení hmoty. Fridman však začal Einsteinovy rovnice propočítávat a zjistil, že ani model s kosmologickou konstantou nemůže být stacionární. Prohlásil, že vesmír se musí buď rozpínat, nebo smršťovat. Toto stanovisko Fridman zformuloval v článku O křivosti prostoru světa, který roku 1922 poslal do německého Časopisu pro fyziku (Zeitschrift für Physik). Einstein však Fridmanovo tvrzení odmítl a nereagoval ani na jeho vysvětlující dopis. Roku 1923 se s Einsteinem v Leidenu setkal Fridmanův kolega Krutkov a přesvědčil ho, aby Fridmanovy argumenty znovu promyslel. Einstein skutečně brzy napsal článek, kde Fridmanovy výpočty uznal (později o statickém modelu vesmíru hovořil jako o největším omylu svého života).

Fridmanovu rovnici z roku 1922 potvrdil roku 1929 astronom Edwin Hubble, když změřil rychlosti různě vzdálených galaxií. Zjistil, že se všechny okolní galaxie se od Mléčné dráhy vzdalují, a to tím rychleji, čím jsou dále – že vesmír se tedy rozpíná.

Reference

Literatura

• HAŠKOVEC, Vít, MÜLLER, Ondřej: Galerie géniů aneb kdo byl kdo. Věda, filozofie, umění, Praha: Albatros 1999

Související články

• Albert Einstein
• Rozpínání vesmíru

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr Alexandrovič Fridman na Wikimedia Commons