Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím









A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Eva Melmuková
doc. PhDr. Eva Melmuková
Eva Melmuková v roce 2016
Eva Melmuková v roce 2016
Rodné jménoEva Šašecí
Narození25. února 1932 (90 let)
Řím
ItálieItálie Itálie
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Gymnázium Jana Nerudy
Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánípedagožka a farářka
ZaměstnavateléČeskobratrská církev evangelická
Výzkumný ústav pivovarský a sladařský
OceněníMedaile vděčnosti (2012)
Nábož. vyznáníČeskobratrská církev evangelická
ChoťJiří Melmuk (1960–2015)[1]
DětiPetr Melmuk[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eva Romana Melmuková-Šašecí (25. února 1932, Řím) je česká evangelická teoložka a historička.

Život

Eva Melmuková absolvovala Nerudovo gymnázium v Praze (1945–1950). V letech 1950–1954 studovala na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze (dnes ETF UK) a také na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. (Zde se jejím asi nejvýznamnějším učitelem stal V. Vojtíšek, přední diplomatik, heraldik a sfragista, archivář hlavního města.) V závěru studia si musela vybrat, kterou fakultu dokončí. Zvolila bohosloví.V prosinci 1954 se stala vikářkou Českobratrské církve evangelické v Praze na Smíchově. Po třech letech jí byl na 29 let odebrán státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti.

Poté pracovala jako krámská v Osvobozené domácnosti, figurantka v Geodézii Stříbro, laborantka v Západočeských mlékárnách, pracovnice Městského muzea ve Stříbře či jako zásobovací referentka v Koh-i-nooru v Dačicích.

V roce 1961 maturovala znovu na Střední průmyslové škole potravinářské technologie. V letech 1961–1967 vystudovala externě etnografii a folkloristiku. Doktorát získala v roce 1968.

S nástupem normalizace musela opět změnit obor a následující léta strávila ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském v Praze. V roce 1986 jí bylo jako invalidní důchodkyni po celkové mrtvici dovoleno působit jako farářka.

V roce 1989 byla jedním ze zakládajících členů Občanského fóra v Telči a s přehledem vyhrála první svobodné volby do zastupitelstva města, které bylo v této době zapsáno do seznamu UNESCO.

V roce 1990 se na ETF UK habilitovala a pět let přednášela církevní dějiny.

Dílo

Mezi oblasti jejího odborného zájmu patří: české dějiny 17. a 18. století; vývoj sídel a lidová architektura; regionální historie jižní části Českomoravské vrchoviny; církevní dějiny; dějiny náboženských minorit.

Knihy:

Studie:

  • Toleranční sbory ve Slezsku a na severovýchodní Moravě, in: Práce a studie Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku, 1995, s. 50–56;
  • Práce Kruhu českých duchovních tradic a jeho elaborát o svatovojtěšské tradici, in: Svatovojtěšská tradice v dějinách našeho národa a církve a její význam dnes, Praha 1997, s.13–17;
  • Cestou české reformace na Kloboucku, in: Klobouky u Brna, město, dějiny, krajina a lidé, 1998, s.147–159;
  • Theologische Entwicklung der evangelischen Kirche im Rahmen der nationalen Bewusstseinsentwicklung des tschechischen Volkes im 19. Jahrhundert, in: Kirche in Staat und Gesellschaft im 19. Jahrhundert, Rom 1991, s. 167–174;
  • J.A.Comenius als Gestalt der böhmischen Reformation im Leben seines Vaterlandes, in: Internationale Comenius Kolloquium, Bayreuth 1991, s. 223–227;
  • Das alternative Schulwesen im Geiste von J.A.Comenius in der Illegalität des 18.Jahrhunderts in den böhmischen Ländern, in: Comenius als Theologe, Prag 1998, s. 141–148;
  • Oblast jihlavských vrchů, její historická formace a perspektiva národopisného monografického zachycení, in: Slovenský národopis 1969, s. 617–621;
  • Příspěvek k metodice kartografického zpracování regionálních celků a typových obcí v 16.–20. stol., in: Historická geografie 6 (1971), s. 3–28;
  • Národopisná výstava jako podnět přeměny městského muzea v Telči v oblastní („krajinské“) muzeum jihozápadní Moravy v r. 1897, in: Český lid 58 (1971), s. 42–44;
  • O nový typ památkově chráněných vesnic, in: Český lid 61 (1974), s. 86–90;
  • Rekonstrukce urbanistického vývoje obcí na Telčsku, in: Český lid 62 (1975), s. 151–157;
  • Lidová architektura na Telčsku a Jihlavsku – marný zápas o uchování vesnických a předměstských celků v sedmdesátých letech, in: Vlastivědný sborník Vysočiny, 1992, s. 199–228;
  • Telč jako městská vodní pevnost, in: Jubilejní pátá zpráva Muzejního spolku v Telči, 1997,s. 6–20;

Beletrie a poesie:

Odkazy

Reference

Literatura

  • NEŠPOR, Zdeněk R.: Melmuková Eva Romana. Heslo v: Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století. Praha, Kalich 2019, s. 238–239.

Externí odkazy

Zdroj:
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Zdroj: Wikipedia.org - čítajte viac o Eva Melmuková





Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.