Fryšták
Fryštácká radnice
znakvlajka
Lokalita
Status	město
LAU 2 (obec)	CZ0724 585211
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností	Zlín
Okres (LAU 1)	Zlín (CZ0724)
Kraj (NUTS 3)	Zlínský (CZ072)
Historická země	Morava
Zeměpisné souřadnice	49°17′7″ s. š., 17°41′ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 718 (2021)[1]
Rozloha	24,17 km²
Nadmořská výška	271 m n. m.
PSČ	763 16
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	8
Kontakt
Adresa městského úřadu	náměstí Míru 43 763 16 Fryšták mesto.frystak@frystak.cz
Starosta	Mgr. Lubomír Doležel
Oficiální web: www.frystak.cz
Fryšták
Další údaje
Kód obce	585211
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fryšták (německy Freistadt) je město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, 7 km severně od Zlína, na okraji Hostýnských vrchů a na rozhraní Valašska a Hané. Žije zde přibližně 3 700^[1] obyvatel.

Historie

První zmínka o existenci Fryštáku pochází z poloviny 14. století z doby panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu v diplomatáři Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae z 15. ledna 1356 je uvedeno „… Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius …“^[2] Původní osídlení Fryštácka má kořeny mnohem starší a existují archeologické nálezy z pravěku, z doby neolitické. Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba a obchod. Název města je možné najít v písemných dokumentech také jako Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, atd.

Fryšták jako tržní osada se postupně měnila ve středisko řemesel a obchodu. Zároveň se stal podhradím zeměpanského sídla hradu Lukova a tvořil tak spolu se Slušovicemi důležitý opěrný a ekonomický bod Lukovského panství a tím i obranné linie českého státu. Opevnění města dodnes dokládají názvy městských částí Hrádek, Sichrov, Bašta, Na Valech, Na Purku a Souhrady.

Roku 1841 byl Fryšták zasažen velkým požárem. Po této události bylo celé město přestavěno, čímž se ztratila původní dřevěná zástavba.

V roce 1927 zde vznikl první salesiánský dům v českých zemích, až do násilného zrušení domu v rámci Akce K v roce 1950 zde sídlilo vedení české provincie v čele s Ignácem Stuchlým. Mateřský dům byl obnoven v roce 1996 jako Dům Ignáce Stuchlého. Presbytář kaple, vitráže a architektonické řešení interiéru zrealizoval akademický sochař Daniel Ignác Trubač.

• 

  Presbytář z Kaple Domu Ignáce Stuchlého

• 

  Kříž v Kapli

• 

  Monstrance z Kaple Domu Ignáce Stuchlého

• 

  Vitráže z Kaple Domu Ignáce Stuchlého

• 

  Interiér Kaple Domu Ignáce Stuchlého

• 

  Vitráž v Kapli Domu Ignáce Stuchlého

Na konci druhé světové války bylo Fryštácko 6. května 1945 osvobozeno vojsky Československého armádního sboru v SSSR, vedenými generály Karlem Klapálkem a Ludvíkem Svobodou. První poválečné volby roku 1946 dopadly ve Fryštáku takto:

1. ČSDSD;
2. ČSL;
3. národní socialisté;
4. KSČ (vyhráli pouze v místní části Horní ves), v Lukovečku, v Dolní Vsi a na Vítové získala nejvíce hlasu strana lidová.

Hrdelní právo ve Fryštáku

Město mělo vedle privilegia vybírat mýto, právo tržní, mílové i várečné, a také mohli radní užívat i právo hrdelního. Hrdelní právo bylo Fryštáku uděleno zvláštním zákonem od Karla V. asi v 16. století, ale toto právo mělo město již dříve, ale neví se od kdy platilo ani kolikrát bylo použito. Teprve v 18. století byly zaznamenány tyto případy:

• Roku 1711 byla Anna Lištěna odsouzena a potrestána ke stětí mečem a v hrobě probití srdce kůlem, protože se opakovaně dopustila smilstva a zabila své vlastní dítě.
• Roku 1719 byl člověk, jehož jméno není známo, sťat mečem za krádež včel a za jiné krádeže.
• Roku 1729 fryštácký soudce odsoudil k meči Karla Joanidese za zločin, který není znám. Tento rozsudek byl však změněn pražskou apelací na dvouletou obecní nebo panskou nucenou práci.
• Roku 1739 byl vydán rozsudek proti Jiříkovi Čaníkovi, který se dobrovolně přiznal k ukradení jednoho pytlíku peněz z kasy hradu Lukova. Byl popraven oběšením.
• Poslední poprava ve Fryštáku byla provedená mečem roku 1739 na delikventovi Janu Sekulovi. Opět není známo za jaký zločin. Jsou zde však uvedeny výlohy spojené s popravou. Fryšták zaplatil za kata a právní výlohy 54 zlatých.

Kata si město půjčovalo i s příslušenstvím a biřici z Uherského Hradiště (instalace lešení, přeprava , vlastní úkon i pobyt katovy družiny stály městskou kasu nemalé peníze). Popraviště se nacházelo u rozcestí na Lukoveček a Martinice tam, kde se tomu říkávalo a dodnes říká Dům hrůzy. Dodnes se traduje, že na polích u tohoto místa je špatná úroda.^[3]

Zastupitelstvo

Volební období 2006–2010

Petr Bezděčík, KSČM - Ing. Jiří Dofek, Pro rozvoj TV a sportu - Mgr. Lubomír Doležel, KDU-ČSL (starosta) - Radomír Dupal, ODS (místostarosta) - Petr Ernest, KDU-ČSL - Ing. Jan Görig, KDU-ČSL - Mgr. Sylva Knedlová, ODS - Ing. Jan Košák, KDU-ČSL - Libor Mikl, ČSSD (radní) - Mgr. Pavel Nášel, KDU-ČSL - Richard Orsava, ČSSD - Mgr. Petr Pagáč, Společně za Fryšták zdravější (radní) - Mgr. Libor Sovadina, ČSSD - Marcela Ševelová, Pro rozvoj TV a sportu - Ing. Stanislav Velikovský, CSc., Pro rozvoj TV a sportu (radní) - Radomír Vyskup, ODS - PhDr. Česlav Zapletal, ČSSD^[4][5]

Pamětihodnosti

Presbytář kaple, vitráže a architektonické řešení interiéru zrealizoval akademický sochař Daniel Ignác Trubač.

Galerie

• 

  Pohled na Fryšták

• 

  Náměstí Míru-Hrubá hospoda

• 

  Náměstí Míru-socha sv. Jana Nepomuckého

• 

  Kostel sv. Mikuláše

• 

  Fara a Dům Ignáce Stuchlého SKM, salesiánské středisko mládeže

• 

  Kaple sv. Antonína Paduánského

Školství a vzdělání

Ve Fryštáku se nachází jedna mateřská škola, jedna základní škola^[6] a výchovně vzdělávací zařízení pro mládež Dům Ignáce Stuchlého (tzv. DIS).

Mateřská škola Fryšták

Mateřská škola Fryšták byla otevřena 31. srpna 1979. Stavba školy v akci byla zahájena roku 1977 a stála v té době pět milionů korun. Provoz školy byl zahájen 5. září 1979 pod vedením ředitelky Márie Urbáškové. K 1. července 1992 převzala funkci ředitelky Marcela Ševelová.^[7][8]

Od 1994 byla otevřena 4. třída pro zvýšený počet dětí v budově Základní školy ve Fryštáku jako detašované pracoviště. Na školní zahradu děti přecházely do školky. V roce 1996 byla provedena rekonstrukce školy, při které byly modernizovány koupelny, provedeny nové rozvody vody a topení, též byla vybudována vlastní samostatná plynová kotelna. Úpravami prošla také hospodářská část budovy, která je přízemní a je propojena s dvoupatrovou částí tříd. V této části je umístěna kuchyň školní jídelny a další důležité prostory.

Protože z bezpečnostních a hygienických důvodů nebylo prostředí třídy v ZŠ vhodné a narůstal počet přihlášených dětí do mateřské školy, odsouhlasilo zastupitelstvo města Fryštáku přístavbu třídy ke stávající budově mateřské školy.^[9] Přístavba se realizovala během prázdnin 2004 (zahájení stavby 1. července 2004 – ukončení 13. září 2004) a stála 3 472 609 Kč. Od 15. září 2004 Mateřská škola Fryšták funguje již jako čtyřtřídní ve své budově s prostorami pro 120 dětí.

Zřizovatelem mateřské školy je MÚ Fryšták, který se souhlasem Krajského úřadu jmenuje ředitele. Identifikační číslo osoby školky je 75022711.^[7][8].V květnu 2007 pracovalo osm pedagogických a šest správních zaměstnanců.

• 

  Budova MŠ Fryšták

• 

  Přístavba MŠ Fryšták

• 

  Zahrada MŠ Fryšták

Obyvatelstvo

Osobnosti

Rodáci

• Břetislav Bakala (1897–1958), hudební skladatel a dirigent
• Dalibor Brázda (1921–2005), česko-švýcarský hudební skladatel a dirigent
• Hanuš Domanský (* 1944), hudební skladatel
• Jozef Cholek (1873–2005), slovenský a československý politik^[12]
• Ludvík Jadrníček (1863–1954), akademický malíř a spisovatel; autor knihy „Městečko Fryšták, Horní Ves, Dolní ves, Lukoveček a Vítová.“
• Josef Januschka (1823–1907), rakouský státní úředník a politik
• Jaroslav Kvapil (1892–1958), klavírista, hudební skladatel, dirigent a pedagog
• Karel Pekárek (1911–1966), etnograf, pedagog a znalec Valašska

Osobnosti pobývající ve Fryštáku

• Karel Zikmund Dubský z Třebomyslic (1688–1744), příslušník rytířské větve rodu Dubských z Třebomyslic, z Fryštáku velel jako poručík (lajtnant) portášskému sboru v letech 1735–1741
• Karel Absolon (1877–1960), krasový badatel a jedna z velkých postav evropské archeologie
• Vladimír Fischer (1870–1947), konzervativně zaměřený architekt
• Jaroslav Hovadík (1935–2011), grafik, malíř a sochař; prožil ve Fryštáku své mládí
• Jan Pažout (1876–1909), akademický malíř
• Václav Renč (1911–1973), básník, dramatik, překladatel a scenárista; podstatnou část svého díla vytvořil ve Fryštáku
• Ignác Stuchlý (1869–1953), kněz a řeholník, zakladatel a první provinciál české salesiánské provincie
• Cyril Juroška (1921–2008), salesiánský kněz

Čestní občané

• Břetislav Bakala
• Pjotr Fjodorovič Buďko, zástupce velitele 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
• Trofim Filipovič Bašmanov, partyzán 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
• Gennadij Grigorjevič Grečin, velitel čety 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
• Alexandr Grigorjevič Giněvskij, velitel sovětského desantu
• Karel Huňa (in memoriam), poručík výzvědného oddílu Čs. armádního sboru v SSSR, padl na Dukle
• Ludvík Jadrníček
• Sofie Konstantinova Koletová, zvaná Tamara, radistka štábu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
• Jurij Vladimírovič Kulikov, náčelník rozvědky 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
• Jaroslav Kvapil
• Petr Vasiljevič Moskalenko, velitel oddílu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
• Dajan Bajanovič Murzin, velitel 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
• Vasilij Petrovič Nastěnko
• Nina Jakovlevna Potapenková, zvaná Kozko, členka rozvědky 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
• Václav Renč (in memoriam)
• Alena Renčová, rozená Sedláková, choť V. Renče, členka mezinárodní organizace politických vězňů
• Fjodor Vasiljevič Zimin, velitel partyzánského oddílu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky^[13]

Partnerské obce

• Muráň, Slovensko
• Kanianka, Slovensko

Místní části

Fryšták má 4^[6] místní části:

• Fryšták
• Dolní Ves
• Horní Ves
• Vítová

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fryšták na polské Wikipedii.

Literaturaeditovat | editovat zdroj

• ZAPLETAL, Česlav. Historie města Fryštáku online. Město Fryšták cit. 2006-06-03. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-22. 
• ZAPLETAL, Česlav. Kalendárium jubilejního roku 2006. Fryštácké listy. 2006, ročník XVI, č. 2, s. 10. 
• ZAPLETAL, Česlav. Na prahu dějin. Fryštácké listy. 2006, ročník XVI, č. 4, s. 6. 
• ZAPLETAL, Česlav. Fryšták středověkým městečkem (Jak to u nás vypadalo před šesti staletími). Fryštácké listy. 2006, ročník XVI, č. 5, s. 6. 
• ZAPLETAL, Česlav. Nesklonili šíje před násilím a útrapami doby. Fryštácké listy. 2006, ročník XVI, č. 6, s. 6. 
• ZAPLETAL, Česlav, a kol. Město Fryšták 1945-1995. Fryšták: RGP - Miroslav Pagáč, 1996. 395 s. 

Související článkyeditovat | editovat zdroj

• Základní škola Fryšták
• Kostel svatého Mikuláše ve Fryštáku
• Římskokatolická farnost Fryšták
• FC Fryšták

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fryšták na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Fryšták ve Wikislovníku
• Oficiální stránky
• Fryšták v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)