Napajedla
Radnice
znakvlajka
Lokalita
Status	město
LAU 2 (obec)	CZ0724 585513
Pověřená obec	Napajedla
Obec s rozšířenou působností	Otrokovice
Okres (LAU 1)	Zlín (CZ0724)
Kraj (NUTS 3)	Zlínský (CZ072)
Historická země	Morava
Zeměpisné souřadnice	49°10′18″ s. š., 17°30′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	7 127 (2021)[1]
Rozloha	19,83 km²
Katastrální území	Napajedla
Nadmořská výška	200 m n. m.
PSČ	763 61
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	18
Kontakt
Adresa městského úřadu	Masarykovo nám. 89 763 61 Napajedla podatelna@napajedla.cz
Starostka	Irena Brabcová
Oficiální web: www.napajedla.cz
Napajedla
Další údaje
Kód obce	585513
Kód části obce	412171
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Napajedla (německy Napajedl) jsou město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, 13 km jihozápadně od Zlína, na hranici Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu a na řece Morava. Údolím řeky Moravy procházela obchodní stezka, což umožnilo vznik trvalého osídlení. Žije zde přibližně 7 100^[1] obyvatel.

Historie

První písemná zpráva pochází z roku 1366.^[2] Císařským rozhodnutím ze dne 13. listopadu 1898 byla obec povýšena na město.^[2] Městská práva,^[3] včetně znaku,^[2] obdržela Napajedla privilegiem Františka Josefa I. vydaným 14. listopadu 1899.^[2] Napsáno bylo na pergamenu z oslí kůže.^[3]

Napajedla náležela díky své strategické poloze ke starobylým dědičným panovnickým majetkům a později byla lákavým zástavním panstvím. Dlouhodobě se ujali vlády nad územím Žerotínové. Výraznou stopu v historii panství zanechal rod Rottalů, který je několikanásobně zvětšil. Erbovní znak Rottalů zdobí vstupní brány do kostela sv. Bartoloměje i napajedelského zámku.^[4]

Minerální voda a lázně

Minerální voda (2006)

Ve městě je pramen minerální vody a nacházely se tu také lázně.^[5] Léčivá voda je sirovodíkový alkalicko-muriatický pramen nazývaný „Slanica“. Prvně je písemně zmiňován k roku 1787. Místní kuchařky vodu z pramene využívaly při zadělávání chleba. Roku 1913 využívaly minerální vodu z pramene skromné lázně, ve kterých se podle zpráv z roku 1920 léčil revmatismus, ekzémy a záněty sliznic. Podle záznamů pocházejících z roku 1949 se při léčebné kúře aplikovaly koupele, vodoléčba, elektroléčba a pitná léčba vody z pramene. Krátce po roce 1949 ale lázně zanikly. Pramen „Slanica“, jehož vydatnost ovšem v průběhu 20. a 21. století snížily překopy v jeho okolí, vytéká u domu číslo popisné 772. Z objektu bývalých lázní je hostinec.^[6]

Školství

V Napajedlích se nachází mateřská škola, 2 základní školy: 1. základní škola a 2. základní škola a dům dětí a mládeže Matýsek, který sídlí v budově 1. základní školy. Ve městě je také základní umělecká škola pojmenovaná po slavném rodákovi z Napajedel, klavíristovi Rudolfu Firkušném, v budově školy se nachází klášterní kaple, ve které se konají kulturní a hudební představení. Všechny organizace se nachází na ulici Komenského, poblíž centra města.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Bartoloměje z let 1710–1712
• Zámek, pozdněbarokní zámek z let 1764–1769 od architekta Františka Antonína Grimma
• Radnice, novorenesanční stavba z let 1903–1904 od architekta Dominika Feye

Doprava

Vlakové nádraží

Napajedly prochází silnice I/55.

Napajedly projíždí a zastavují autobusy ČSAD Uherské Hradiště, HOUSACAR Zlín, ČSAD Vsetín a jednou denně projíždí autobus společnosti BORS Břeclav, který má spoj ze Zlína do Veselí nad Moravou a zastavuje pouze na autobusové stanici v Napajedlích.

Železniční dopravu zde zařizují České dráhy se spoji z Přerova do Břeclavi a zpět. Vlakové nádraží je vzdáleno 2 km od centra města.

Průmysl

V Napajedlích sídlí podnik Fatra, výrobce širokého sortimentu plastických hmot.

Hřebčín

Město je známé také díky svému hřebčínu (založenému v roce 1886), ve kterém se chovají dostihoví koně, především anglický plnokrevník.

Zajímavost

Napajedla se nacházejí jako jediné město v Česku na území čtyř geomorfologických oblastí, v západní části to jsou Středomoravské Karpaty (celek Chřiby), ze severu sem zasahují Západní Vněkarpatské sníženiny (celek Hornomoravský úval), z východu Slovensko-moravské Karpaty (celek Vizovická vrchovina) a do jižní části města zasahuje Jihomoravská pánev (celek Dolnomoravský úval).

V Napajedlích se také setkávají tři národopisné celky – Slovácko, Valašsko a Haná. Jejich „rozcestník“, který dříve stával v zámeckém parku, se nachází před budovou kina.

Osobnosti

• Vincenc Prasek (1843–1912), historik, jazykovědec a slezský národní buditel
• Aristides Baltazzi (1853–1914), dostihový jezdec a chovatel koní
• Božena Benešová (1873–1936), básnířka a spisovatelka
• Emanuel Weidenhoffer (1874–1939), rakouský politik, meziválečný ministr financí
• Josef Šnejdárek (1875–1945), velitel afrických střelců a československých legií
• Antonín Šebestík (též M. Vladimírský) (1882–1956), hudební skladatel, pedagog a dirigent
• Rudolf Firkušný (1912–1994), klavírista
• Anna Marie Zelíková (1924–1941), služebnice Boží
• Jaroslav Petřík (1941–1990), dramaturg a scenárista
• Josef Bulva (* 1943), klavírista
• Adam Rucki (1951–2020), katolický kněz a politický vězeň. V letech 1989 až 1995 farář v Napajedlích. V letech 1995 až 2005 spirituál Arcibiskupského kněžského semináře v Olomouci.
• Libuše Rudinská (* 1974), fotografka, filmová dokumentaristka
• Antonín Samsonek (1943–2014), fotbalista a trenér
• Ladislav Večeřa (1929-1977), herec
• Slávek Horák (* 1975), filmový režisér^[7]

Partnerské obce

• Borský Mikuláš, Slovensko
• Kľak, Slovensko
• Ostrý Grúň, Slovensko

Fotogalerie

• 

  Zámek

• 

  Fara a kostel sv. Bartoloměje

• 

  Radnice

• 

  Náměstí s bývalým starým zámkem, spořitelnou a radnicí

• 

  Hlavní křižovatka s bývalým Panským domem

• 

  Secesní budova cukrárny

• 

  Podnik Fatra

• 

  Hřebčín

• 

  Rekreační středisko Pahrbek

• 

  Technické služby města

• 

  Knihovna Boženy Benešové, sídlící v klášteře

Odkazy

Reference

Literatura

• BURACHOVIČ, Stanislav; WIESER, Stanislav. Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 456 s. ISBN 80-7277-048-9. Heslo Napajedla, s. 244. 

Související články

• TJ FS Napajedla
• Římskokatolická farnost Napajedla

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Napajedla na Wikimedia Commons
• Napajedla ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
• Napajedla v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• http://www.napajedlaci.cz Meteorologická stanice v Napajedlích
• http://www.napajedla.cz Oficiální stránky
• http://www.napajedlastud.cz Hřebčín Napajedla
• https://web.archive.org/web/20120618171754/http://napajedla.farnost.cz/ Farnost Napajedla
• Přístav v Napajedlích získal povolení, bude největší na Baťově kanále
• Napajedelsko oživí přírodní stezky, podobně rozsáhlý projekt v Česku není

Baťovské satelity
Batadorp • Bataguassu • Batayporã • Batanagar • Batapur • Batatuba • Bataville • Batawa • Baťov • Baťovany • Belcamp • Borovina • Borovo Naselje • Bošany • Chełmek • Kalibata • Konagar • Liptovský Sv. Mikuláš • Mariapolis • Martfü • Möhlin • Napajedla • Nové Zámky • Ottmuth • Sezimovo Ústí • Svit • Tilbury • Zruč nad Sázavou