Ráb Győr
Radnice
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	47°41′13″ s. š., 17°38′36″ v. d.
Nadmořská výška	108 m n. m.
Časové pásmo	+1
Stát	Maďarsko Maďarsko
Region	Západní Zadunají
Župa	Győr-Moson-Sopron
Okres	Győr
Administrativní dělení	8 městských částí
Győr
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	174,61 km²
Počet obyvatel	132 735 (2021)[1]
Hustota zalidnění	760,2 obyv./km²
Etnické složení	Maďaři
Náboženské složení	Křesťanství
Správa
Status	Župní sídlo, město s župním právem
Starosta	Csaba András Dézsi (od 2020)
Oficiální web	www.gyor.hu
Telefonní předvolba	(+36) 96
PSČ	9000–9030
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Győr IPA (česky a slovensky Ráb, německy Raab, latinsky Arrabona) je město v severozápadním Maďarsku, 110 km západně od Budapešti, 65 km jihovýchodně od Bratislavy a 10 km od slovenských hranic. Je správním městem župy Győr-Moson-Sopron. Žije zde přibližně 133 tisíc^[1] obyvatel. Je osmým největším maďarským městem. Od roku 1009 je sídlem rábské diecéze (resp. diecéze Győr). Město se nachází na soutoku řek Mošoňský Dunaj, Rába, pak v blízkosti řek Rábca a Marcal. Město je často nazývané i „městem řek“; bylo pod názvem Arrabona (německy Raab – Gyor) významným střediskem Pannonie již v době římské. Jižně od města vede evropská silnice E60.

Historie

Győr v roce 1845

Doba před příchodem Maďarů

Okolí dnešního Rábu bylo osídleno již od pravěku. Archeologické nálezy včetně pevnosti jsou četné také pro období Římské říše. Prvními písemně doloženými obyvateli tu byli Keltové. Ti město pojmenovali Arrabona, z čehož se vyvinul časem i dnešní český název Ráb. V 6. století území osídlili Slované, kteří zde v 8. století koexistovali s Langobardy a s Franky, přišlými z jihu. Jejich komunity napadli Avaři. Slovanský živel stále převládal, i mezi lety 880 a 894, kdy byl součástí Velkomoravské říše.

Kočovní Maďaři sem vtrhli na přelomu 9. a 10. století, osídlili a opravili opuštěnou římskou pevnost, nejprve zde stavěli stany, později i domy. V 13. století Győr těžce poničily vpády Mongolů a útok českých vojsk pod vedením Přemysla Otakara II. v roce 1271.

Středověk

O dalších 300 let později, když na tehdejší Uherské království zaútočili Turci a postupovali úspěšně zemí na sever, rozhodl se místní vojenský velitel Kristóf Lambert město před Osmany zničit, aby jim nepadlo do rukou. Od této doby je turecký název pro Ráb Janik Kala – spálená pevnost. Porážka Turků u Gyoru a jeho znovuzískání v roce 1598 bylo bráno jako mimořádné vítězství a zajištění bezpečnosti Vídně.^[2] Trvalo však ještě více než sto let než se podařilo Turky z oblasti dnešního Maďarska vypudit. Po osvobození země od turecké nadvlády bylo znovu vybudováno, a to za pomocí severoitalských architektů v renesančním a barokním stylu; ze starého města se zachovalo pouze rozložení ulic.

Novověk

Díky své výhodné poloze na křižovatce obchodních cest mezi dvěma centry Rakouska, Vídní a Budapeští (tehdy Budínem) a zásluhou rozvoje náboženství, řemesel a kultury město prosperovalo. Roku 1627 přišli jezuité, kteří kromě kostela a koleje založili školu a nastolili rekatolizaci města. V roce 1749 Győr získal od královny Marie Terezie statut svobodného královského města. Slibný růst zpomalily již tereziánské války o dědictví slezské a zastavily jej napoleonské války. Rozvoji města přispěla i stále intenzivnější plavba na Dunaji, na jehož rameni se samotný Győr nachází. Rozhodující byl nakonec ale rozvoj strojírenského průmyslu. Roku 1896 byl založen strojírenský podnik Rába, zaměřený především na výrobu železničních vozů a lokomotiv, později i automobilů. Výstavba železnice však přeložila dopravu mezi Vídní a Budapeští dál od města (na Žitný ostrov, přes Nové Zámky a Štúrovo), a tak Győr nakonec ztratil na významu.

20. století

Po roce 1918 se Győr začal profilovat jako druhé nejprůmyslovější město v novém Maďarsku (po metropoli Budapešti a před zahájením industrializace dalších sídel).

Během druhé světové války, když nacisté obsadili Maďarsko, začaly se organizovat deportace Židů. Téměř všichni z nich zahynuli ve vyhlazovacím táboře, nebo ještě cestou v uzavřených nákladních vagónech vlaku. Některým Židům bylo umožněno zůstat, ti však byli zmasakrováni 26. března 1945, jen několik hodin před osvobozením spojeneckou armádou.

V měsíci březnu 1945, před koncem druhé světové války, byl Győr nepřetržitě tři dny bombardován spojeneckými leteckými silami. Po druhé světové válce byla zahájena obnova města i výstavbou nových, panelových sídlišť. Roku 1978 byla v moderní budově otevřena místní pobočka národního divadla podle návrhu architekta Kálmána Vinczeho.^[3] Nicméně historické centrum pozvolna chátralo. Jeho obnova začala v 70. letech 20. století a od 90. let 20. století byla značně zintezivněna. V této činnosti se stále postupně pokračuje, za rekonstrukci historického jádra město získalo ocenění Europa Nostra. Győr později získal i na dálnici (dálnice M1) spojující Vídeň s Budapeští.

Obyvatelstvo

K 1. lednu 2011 žilo ve městě 129 527 lidí, což představovalo 28,9 % celkového počtu obyvatel župy Győr-Moson-Sopron. Počet obyvatel na km² v daném roce byl průměrně 741,8. Počet obyvatel mladších 19 let činil 20 % obyvatel města, počet obyvatel starších let šedesáti potom dvacet tři procent. V roce 2017 byla průměrná délka života při narození u mužů 73,3 let a u žen 79,9 let. Podle sčítání lidu se 4 % obyvatel města, cca 5 261, hlásilo k národnostní menšině, tedy k německé, romské a rumunské.

Většina obyvatel Győru se hlásí k Římskokatolické církvi.

Pamětihodnosti

Széchenyi tér (Széchenyiho náměstí) s mariánským sloupem

Széchenyiho náměstí s kostelem sv. Ignáce

Karmelitánský kostel

Biskupský hrad

• Radnice, tříosá stavba z konce 19. století s věží vysokou 59 metrů
• Vrch Káptalan – starý střed města, leží na soutoku řek Mošoňského Dunaje a řeky Ráby, kde stojí „Biskupský palác“, zdaleka viditelný. Dá se poznat dle Tupé věže – dnes biskupská rezidence. Veřejnosti je nepřístupný. V blízkosti je jak bazilika, tak i teologická fakulta. Biskupský hrad (Püspökvár) je obklopený zbytky kamenné středověké a cihelné tereziánské fortifikace především ze strany od řeky.
• Bazilika Nanebevzetí Panny Marie – katedrála, na gotických základech, z nichž se dochoval chór a jižní kaple; byla dostavěna tereziánská bazilika s klasicistním průčelím z doby kolem roku 1800. Nejvzácnější je gotická kaple sv. Ladislava, zbudovaná u příležitosti sanktifikace arpádovského krále Ladislava (panoval v letech 1077–1095). V ní je uloženo vrcholné dílo uherského středověkého zlatnického umění a to pozlacená stříbrná helma sv. Ladislava. Současně je v kapli uložen od roku 1945 k poslednímu odpočinku, biskup Vilmos Apor (blahoslavený v roce 1997), jenž byl postřelen vojáky Rudé armády, když bránil ženy a dívky, a na následky zranění za několik dnů zemřel.
• Barokní centrum města – urbanistický celek měšťanských domů ze 17. až 19. století se starou uliční sítí
• Kostel sv. Ignáce a jezuitský klášter na Széchenyiho náměstí. Jezuité se ve městě usadili v roce 1627. V letech 1634–1641 si podle vzoru římského kostela jezuitů Il Gesú postavili jednolodní baziliku s úzkými průchozími kaplemi, s bohatými štukaturami, severoitalský stavitel Bartolomeo della Torre ji dokončil v raně barokním stylu roku 1667 (chronogram v nadpraží portálu), ve stavbě kláštera pokračoval pražský stavitel Francesco della Torre. Chrámové věže pocházejí z poloviny 18. století. Po zrušení jezuitského řádu v rámci josefinských reforem klášter užívali benediktini. Na hlavním oltáři je obraz Apoteóza sv. Ignáce, kterou stejně jako nástropní malby zhotovil rakouský malíř Paul Troger. Rokoková kazatelna se zlacenými řezbami pochází z roku 1749. Na postranním oltáři v druhé kapli vlevo je cenný raně barokní obraz svatých patronů Uher: zleva biskup svatý Béla / Vojtěch s berlou, šípy a veslem, svatý Imrö, první uherský král sv. Štěpán a sv. Ladislav. Po pravé straně budovy se nachází starodávná lékárna s muzeem lékařských nástrojů.
• Jezuitská kolej a gymnasium patřily k významným střediskům řádové vzdělanosti. Školou prošli například Josef Dobrovský nebo Ľudovít Štúr.
• Původní lékárna Patikamúzeum na rohu náměstí s ulicí Czuczor Gergely utca, vybavená dobovým nábytkem, krásně malovaným stropem, malým muzeem původního lékárenského vybavení, např. váhy, odměrky, apod., otevřená i k nahlédnutí pouze v pracovní dny.
• Mariánský sloup na Széchenyiho náměstí; sochu Panny Marie Immaculaty, patronky vítězství Rakouské monarchie nad Turky dal vztyčit roku 1678 císař Leopold I., na podnoži sloupu madonu doprovázejí moroví patroni a svatí patroni Uher. Darovací nápis s chronogramem je vytesán na desce vsazené do zábradlí statue.
• Karmelitánský kostel (Kármelhegyi Boldogasszony templom) – pozdně barokní stavba, na náměstí Bécsikapu, kterému vévodí i socha Kisfaludy Károlyho, což byl významný maďarský spisovatel, básník, dramatik i malíř. Stal se vedoucí osobností literárního života, psal epigramy, novely, balady, básně a také i maloval. Na jeho počest je založena společnost která nese jeho jméno, stejně tak je po něm pojmenováno i divadlo v Győru.
• Velká synagoga je novorománská stavba s osmiúhelníkovým půdorysem ze 2. poloviny 19. století.
• Starý evangelický kostel na Petőfiho náměstí je rokokově-klasicistní modlitebna bez věže, vystavěná v letech 1783–1785 s unikátní křtitelnicí z červeného pískovce.
• Královská ulice (Király utca), na které se nachází tzv. Napoleonův dům, ve kterém Napoleon strávil jednu noc po vítězství nad uherskou šlechtou v roce 1809. Na protějším domě, Domě Páně, je umístěná pamětní deska. Deska připomíná existenci Ráby jako osady či města v roce 1271. Tato budova je z hlediska dějin církve a umění významnou církevní stavbou (papežem byl v letech 1271–1276 Řehoř X.). Deska dále připomíná i útok českých vojsk vedených Přemyslem Otakarem II. téhož roku a nájezdy Mongolů ve 13. století.
• Koncertní síň Richterterem

Ekonomika města

V Győru sídlí pobočka Audi AG (Audi Hungaria Motor Kft.) která zde provozuje rozlehlou továrnu, otevřena byla v roce 1994. Vyrábějí se zde sportovní vozy Audi TT, A3 Cabriolet,^[4] A3 Limousine^[5] a rovněž množství typů motorů (1 913 053 motorů v roce 2007). Jako první se zde vyráběly čtyřválcové řadové motory pro Audi. Později přibyla montáž Audi TT Coupé a TT Roadster. Dále též šestiválcové a osmiválcové motory, a poté, co koncern získal automobilku Automobili Lamborghini S.p.A., začalo Audi vyrábět také vidlicové desetiválcové motory typu V10. Tyto motory pro Audi se plně vyrábějí zde, ale pro Lamborghini V10 pouze válcové bloky.^[6] Motory jsou dodávány rovněž to dalších typů vozů skupiny Volkswagen Group, přičemž přes 90 % motorů do vozů Audi je vyráběno zde.^[7]

Doprava

Město se již historicky nachází na významném dopravním tahu mezi Budapeští a Vídni. Prochází okolo něj dálnice M1 (Győr obchází po obchvatu vedeném po jižní straně města). Na dálnici se rovněž napojuje přivaděč č. 19. Na západ vede ještě také dálnice M85 do města Csorna. V roce 2021 byla směrem na jih budována rychlostní silnice M83 do města Pápa.^[8]

Historické staré město (Belváros) je pro automobilovou dopravu uzavřeno.

Současné Autobusové nádraží Győr bylo otevřeno roku 1968. Z města jsou vypravovány meziměstské autobusové spoje.

Městem rovněž prochází železniční trať Budapešť–Rajka.

Osobnosti

• János Bán (*1955), herec - Otík z filmu Vesničko má, středisková
• János Hrabovszky (1777–1852), honvéd
• Štefan Anián Jedlík (1800–1895), fyzik
• Ágoston Schöpf-Merei (1804–1858), lékař
• Vince Adler (1826–1871), hudební skladatel
• Vilmos Győry (1838–1885), básník
• Sándor Liezen-Mayer (1839–1898), malíř
• Gyula Kőnig (1849–1913), matematik
• Sándor Cserháti (1852–1909), profesor
• Gabriel Fránek (1859–1930), český skladatel a dirigent, ředitel kůru v katedrále sv. Štěpána
• bl. Vilmos Apor (1892–1945), biskup rábský a mučedník
• László Halmos (1909–1997), hudební skladatel
• Árpád Horváth (1907–1990), spisovatel
• Andor Csizmadia (1910–1985), doktor
• Gábor Földes (1923–1958), malíř
• Stanley Jaki (1924–2009), duchovní a vědec
• Erzsébet Galgóczi(ová) (1930–1989), spisovatelka, dramaturžka
• László Sáry (* 1940), hudební skladatel
• János Sajnovics (1733–1785), lingvista
• Emil Zuckerkandl, rakouský anatom, bratr Otty Zuckerkandla
• Otto Zuckerkandl, rakouský urolog, chirurg, bratr Emila Zuckerkandla
• Margit Kovács(ová) (1902–1977), keramička a sochařka
• János Cseszneky (asi 1535–1593) uherský magnát, vojevůdce z bojů proti Turkům

S městem jsou spjaté také další osobnosti, které zde působily, např. teolog Izidor Guzmics (1786–1839), český filolog a historik Josef Dobrovský (1753–1829), slovenský národní buditel Ľudovít Štúr (1815–1856), rakouský hudební skladatel Johann Georg Albrechtsberger (1736–1809), biskup českého původu Adolf Groll (1733–1743) ad.

Sport

Hlavním sportovním klubem v Győru je Győri ETO Sport Club, který má mnoho sportovních odvětví. Oblíbená je zejména házená. V Győru je i ženský házenkářský klub. Győrský sport se proslavil hlavně svým fotbalovým klubem Győri ETO FC.

Partnerská města

• Erfurt, Německo (1971)
• Kuopio, Finsko (1978)
• Sindelfingen, Německo (1989)
• Colmar, Francie (1993)
• Brašov, Rumunsko (1993)
• Nazaret Ilit, Izrael (1993)
• Wu-chan, Čína (1994)
• Poznaň, Polsko (2008)
• Ingolstadt, Německo (2008)
• Nižnij Novgorod, Rusko (2013)
• Dunajská Streda, Slovensko (2020)

Odkazy

Reference

Související článkyeditovat | editovat zdroj

• Győrszentiván (nádraží)
• Železniční trať Budapešť – Hegyeshalom – Rajka

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Győr na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Ráb v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• (maďarsky) Oficiální stránky
• (česky) Győr – termální lázně
• (slovensky) Győr – turistický portál
• (maďarsky) Zoologická zahrada Győr

Města v Maďarsku podle počtu obyvatel
1 000 000+	Budapešť
100 000+	Debrecín • Segedín • Miskolc • Pécs • Győr • Nyíregyháza • Kecskemét • Székesfehérvár
50 000+	Szombathely • Szolnok • Tatabánya • Kaposvár • Érd • Békéscsaba • Veszprém • Šoproň • Zalaegerszeg • Eger