Harri Heliövaara
Harri Heliövaara na French Open 2022
Stát	Finsko Finsko
Datum narození	4. června 1989 (34 let)[1]
Místo narození	Helsinky, Finsko[1]
Bydliště	Helsinky, Finsko[1]
Výška	188 cm[1]
Hmotnost	82 kg[1]
Profesionál od	2008
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	1 340 968 USD
Tenisová raketa	Yonex
Dvouhra
Poměr zápasů	9–14
Tituly	0 ATP, 8 ITF
Nejvyšší umístění	194. místo (19. prosince 2011)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo kvalifikace (2012)
French Open	1. kolo kvalifikace (2012)
Wimbledon	2. kolo kvalifikace (2012)
US Open	1. kolo kvalifikace (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů	116–74
Tituly	5 ATP, 15 challengerů, 20 ITF
Nejvyšší umístění	7. místo (12. června 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2022, 2023, 2024)
French Open	čtvrtfinále (2022)
Wimbledon	3. kolo (2021, 2022)
US Open	čtvrtfinále (2022)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrů	semifinále (2022)
Smíšená čtyřhra
Tituly	1
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2024)
US Open	vítěz (2023)
Týmové soutěže
Davis Cup	semifinále (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240429a29. dubna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Harri Heliövaara (* 4. června 1989 Helsinky) je finský profesionální tenista. Na grandslamu triumfoval ve smíšené čtyřhře US Open 2023 po boku Kazachstánky Anny Danilinové. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal osm titulů ve dvouhře a třicet pět ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v prosinci 2011 na 194. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2023 na 7. místě. Trénuje ho Boris Černov. Dříve tuto roli plnil Johan Landsberg. V roce 2005 navázal spolupráci Erikem Piispou, jenž vede jeho fyzickou přípravu.^[3][1]

Ve finském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 hanskou baráží 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Lucembursku, v níž prohrál nedělní dvouhru s Gillesem Müllerem. Finové přesto zvítězili 3:2 na zápasy. V ročníku 2023 byl členem finského družstva, jež poprvé v historii postoupilo do světového semifinále. Do září 2024 v soutěži nastoupil k dvaceti sedmi mezistátním utkáním s bilancí 9–14 ve dvouhře a 13–7 ve čtyřhře.^[4]

V juniorském tenise triumfoval s Britem Graemem Dycem ve čtyřhře Australian Open 2007 po finálové výhře nad australsko-indickým párem Stephen Donald a Rupeš Roy.^[5]

Soukromý život

Narodil se roku 1989 ve finské metropoli Helsinkách do rodiny profesora lesnické zoologie Kariho a ornitoložky Arji Heliövaarových. Má bratra Lauriho Heliövaaru. Hovoří finsky, švédsky a anglicky. S tenisem začal v šesti letech. Magisterský obor absolvoval na oddělení průmyslového inženýrství a řízení Aaltovy univerzity, která během jeho studia vznikla sloučením tří vysokých škol včetně Helsinské technické univerzity, na níž začínal. Za preferovaný povrch uvedl tvrdý a za silný úder pak bekhend.^[3]

Tenisová kariéra

V rámci událostí okruhu ITF debutoval v listopadu 2004, když v úvodním kole helsinského turnaje dotovaného 50 tisíci dolary uhrál jen dva gamy na krajana Lauriho Kiiskiho ze sedmé světové stovky.^[2] Premiérový singlovou trofej v této úrovni tenisu si odvezl během dubna 2010 z jihokorejského Sogüpcha, turnaje s rozpočtem 15 tisíc dolarů, kde ve finále zdolal Rumuna Teodora-Daciana Craciuna z osmé stovky žebříčku.

V září 2011 pak přidal první výhru na challengerech. S Ukrajincem Denysem Molčanovem zvládli oba tiebreaky závěrečného zápasu čtyřhry proti jihoafricko-americké dvojici Raven Klaasen a John-Paul Fruttero. Po dvou challengerových semifinále v Bangkoku a virginském Charlottesville mu bodový zisk zajistil posun na kariérní maximum. V prosinci 2011 tak figuroval na 194. místě singlového žebříčku ATP. Díky tomu mohl poprvé zasáhnout do kvalifikací na grandslamu, které v sezóně 2012 odehrál všechny čtyři. Jediné vítězství si připsal ve wimbledonské kvalifikační soutěži, v jejímž úvodním kole vyřadil Brazilce Júlia Silvu.^[6][2]

V roce 2019 se začal specializovat na čtyřhru. Při třetím startu v hlavní soutěži okruhu ATP Tour vybojoval první titul v březnové čtyřhře Open 13 2021 v Marseille. S Britem Lloydem Glasspoolem ve finále zdolali nizozemskou dvojici Sander Arends a David Pel po dvousetovém průběhu. Spolupráci s britským tenistou navázal během challengerů v listopadu 2020, na nichž se probojovali do čtyř finále.^[7]

Finále na Grand Slamu

Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	2023	US Open	tvrdý	Anna Danilinová	Jessica Pegulaová Austin Krajicek	6–3, 6–4

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 13 (5–8)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	březen 2021	Marseille, Francie	tvrdý (h)	Lloyd Glasspool	Sander Arends David Pel	7–5, 7–6(7–4)
Vítěz	2.	říjen 2021	Moskva, Rusko	tvrdý (h)	Matwé Middelkoop	Tomislav Brkić Nikola Ćaćić	7–5, 4–6,
Finalista	1.	únor 2022	Montpellier, Francie	tvrdý (h)	Lloyd Glasspool	Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut	6–4, 6–7(3–7),
Finalista	2.	únor 2022	Dallas, Spojené státy	tvrdý (h)	Lloyd Glasspool	Marcelo Arévalo Jean-Julien Rojer	6–7(4–7), 4–6
Finalista	3.	červen 2022	Queen's Club, Londýn, Velká Británie	tráva	Lloyd Glasspool	Nikola Mektić Mate Pavić	6–3, 6–7(3–7),
Vítěz	3.	červenec 2022	Hamburk, Německo	antuka	Lloyd Glasspool	Rohan Bopanna Matwé Middelkoop	6–2, 6–4
Finalista	4.	červenec 2022	Umag, Chorvatsko	antuka	Lloyd Glasspool	Simone Bolelli Fabio Fognini	7–5, 6–7(6–8),
Finalista	5.	září 2022	Mety, Francie	tvrdý (h)	Lloyd Glasspool	Hugo Nys Jan Zieliński	6–7(5–7), 4–6
Finalista	6.	říjen 2022	Stockholm, Švédsko	tvrdý (h)	Lloyd Glasspool	Marcelo Arévalo Jean-Julien Rojer	3–6, 3–6
Vítěz	4.	leden 2023	Adelaide, Austrálie	tvrdý	Lloyd Glasspool	Jamie Murray Michael Venus	6–3, 7–6(7–3)
Finalista	7.	únor 2023	Dubaj, Spojené arabské emiráty	tvrdý	Lloyd Glasspool	Maxime Cressy Fabrice Martin	6–7(2–7), 4–6
Vítěz	5.	duben 2024	Marrákeš, Maroko	antuka	Henry Patten	Alexander Erler Lucas Miedler	3–6, 6–4,
Finalista	8.	duben 2024	Bukurešť, Rumunsko	antuka	Henry Patten	Sadio Doumbia Fabien Reboul	3–6, 5–7

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Dvouhra (8 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	poražený finalista	výsledek
1.	duben 2010	Sogüpcho, Jižní Korea	tvrdý	Teodor-Dacian Craciun	6–4, 6–2
2.	červen 2010	Wu-chan, Čína	tvrdý	Lim Yong-kyu	6–7(5-7), 6–4, 6–0
3.	leden 2011	Sheffield, Velká Británie	tvrdý	Kenny De Schepper	6–4, 5–7, 6–4
4.	květen 2011	Andidžan, Uzbekistán	tvrdý	Michael Venus	6–4, 6–4
5.	říjen 2011	Jakarta, Indonésie	tvrdý	Daniel Yoo	6–3, 1–0skreč
6.	říjen 2017	Tartu, Estonsko	koberec	Zdeněk Kolář	6–3, 7–5
7.	únor 2018	Loughborough, Velká Británie	tvrdý	Maxime Authom	7–6(7-2), 6–4
8.	březen 2018	Ramat ha-Šaron, Izrael	tvrdý	Jišaj Oli'el	6–1, 6–3

Čtyřhra (35 titulů)

Copyright.sk © 2024

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	duben 2008	Exmouth, Velká Británie	koberec	Henri Kontinen	Ralph Granbow Ken Skupski	6–2, 6–2
2.	červenec 2008	Kuressaare, Estonsko	antuka	Timo Nieminen	Pavel Katljarov Bogdan-Victor Leonte	bez boje
3.	červenec 2009	Kuressaare, Estonsko	antuka	Henri Kontinen	Mait Kunnap Juho Paukku	6–3, 6–3
4.	říjen 2009	Nakhon Ratčasima, Thajsko	tvrdý	Roman Jebavý	Matt Simpson William Ward	6–2, 6–2
5.	duben 2010	Tegu, Jižní Korea	tvrdý	Adam Feeney	Hiroki Kondó Yi Chu-huan	6–2, 6–2
6.	červen 2010	Gausdal, Norsko	tvrdý	Juho Paukku	Fabrice Martin Riccardo Ghedin	2–6, 6–4,
7.	červenec 2010	Gausdal, Norsko	tvrdý	Juho Paukku	Stefan Borg Carl Bergman	6–3, 1–6,
8.	červenec 2010	Tallinn, Estonsko	antuka	Juho Paukku	Alexandr Agafonov Marcel Felder	6–3, 6–2
9.	srpen 2010	Vierumaki, Finsko	antuka	Juho Paukku	Filippo Leonardi Jacopo Marchegiani	6–1, 6–4
10.	květen 2011	Andidžan, Uzbekistán	tvrdý	Jervind Gasparjan	Andrej Vasilevskij Alexandr Rumjancev	6–4, 7–5
11.	červen 2011	Martos, Španělsko	tvrdý	Denys Molčanov	Ilja Beljajev Steven Diez	6–3, 6–4
12.	červen 2011	Melilla, Španělsko	tvrdý	Denys Molčanov	Jamie Pulgar-García Javier Pulgar-García	6–2, 7–6(7-2)
1.	září 2011	Taškent, Uzbekistán	tvrdý	Denys Molčanov	Raven Klaasen John-Paul Fruttero	7–6(7-5), 7–6(7-3)
13.	září 2017	Hammámet, Tunisko	antuka	Evan Zhu	Luis Britto Marcelo Zormann	6–1, 6–4
14.	říjen 2017	Tartu, Estonsko	koberec	Patrik Niklas-Salminen	Jevgenij Ťurněv Vladimir Poljakov	6–1, 7–6(7-3)
15.	listopad 2017	Tallinn, Estonsko	tvrdý	Patrik Niklas-Salminen	Maxime Authom Gregoire Barrere	6–2, 6–3
16.	únor 2018	Loughborough, Velká Británie	tvrdý	Frederik Nielsen	Luke Johnson Jack Findel-Hawkins	6–4, 6–1
17.	březen 2018	Ramat ha-Šaron, Izrael	tvrdý	Patrik Niklas-Salminen	Marat Děvjaťarov Volodymyr Užylovskyj	6–3, 6–2
18.	květen 2018