Horní Újezd
Pohled od železničního přejezdu
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
LAU 2 (obec)	CZ0634 590649
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností	Třebíč
Okres (LAU 1)	Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)	Vysočina (CZ063)
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°8′34″ s. š., 15°50′32″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	264 (2022)[1]
Rozloha	7,16 km²
Katastrální území	Horní Újezd u Třebíče
Nadmořská výška	490 m n. m.
PSČ	675 22
Počet domů	115 (2021)[2]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Obecní úřad Horní Újezd Horní Újezd č. p. 3 675 22 Stařeč obec@horni-ujezd.com
Starostka	Iva Durdová
Oficiální web: www.horni-ujezd.com
Horní Újezd
Další údaje
Kód obce	590649
Kód části obce	44521
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Újezd (starší názvy též in villa Vgezd, ves Augezd, Ober Augezd^[3], případně také Hornj Augezd, Ober Zájezd, až v 19. století získala obec přídomek Horní^[4]) je obec ležící necelých 9 km jižně od města Třebíče. Nadmořská výška obce činí 490 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde 264^[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Kojetice, Lesůňky, Šebkovice, Výčapy, Jaroměřice nad Rokytnou a Mikulovice.

Historie

Katastr obce, jímž prochází rozvodí mezi Rokytnou a Štěpánovickým potokem, se rozkládá na okraji staré sídelní oblasti, která byla souvisle osídlena už od pravěku. V okolí je několik sídlišť z období neolitu (kultura s moravskou malovanou keramikou, jordanovská kultura (4000–3800 let př. n. l.)). Středohradištní sídliště (9.–10. stol. n. l.) v jihozápadní části katastru je nejstarším dokladem slovanského osídlení v okolí.^[5] Obec se poprvé písemně připomíná v roce 1243, kdy zde již byl farní kostel. Nedaleko obce byl již ve 14. století Újezdský mlýn^[3] a také patřila Pernštejnům. V roce 1542 pak byla prodána Václavovi Chroustenskému z Malovar a posléze byla prodána v roce 1640 Jiřímu Dubskému z Třebomyslic a roku 1659 pak byl Újezd připojen k jaroměřickému panství. Na počátku 16. století byl postaven kostel sv. Petra a Pavla a v době třicetileté války byla zrušena farnost v obci a také byla opuštěna polovina domů, ty pak nebyly obsazeny až do roku 1671, v roce 1676 pak byla založena farní škola. Fara pak byla obnovena v roce 1709.^[4]

V roce 1775 se občané vesnice účastnili nevolnického povstání, to pak bylo potlačeno, v robotní vzpouře v roce 1821 se také místní občané účastnili a jeden z občanů byl za organizaci povstání zatčen.^[4] Roku 1861 v obci propukl požár^[6] a v roce 1862 pak byla rozšířena škola na dvojtřídku. Do roku 1849 patřil Újezd do jaroměřického panství, ale v roce 1850 se stal součástí okresu Znojmo a v roce 1896 se stal součástí okresu Moravské Budějovice. Roku 1881 byl v obci založen Čtenářský hospodářský spolek a roku 1889 pak také Cyrilský spolek. V roce 1910 byl postaven mlýn s pilou a roku 1924 byla v obci založena Domovina, roku 1930 pak byla do obce přivedena elektřina. Roku 1926^[7] byl umístěn památník padlým občanům v první světové válce.^[4] V roce 1919 byly vysazeny tři lípy svobody.^[6] V roce 1928 byly znovu pořízeny zvony do kostela a v roce 1931 byla zahájena oprava kostela a také byl kostel elektrifikován.^[7]

V roce 1947^[8] byl umístěn památník obětem druhé světové války a po roce 1945 byl postaven kulturní dům a mateřská škola, v roce 1949 pak byla obec začleněna do okresu Třebíč.^[4] Roku 1957 bylo v obci založeno JZD.^[8] V roce 1978 pak byla zrušena škola v obci a od roku 1980 pak byl Újezd začleněn pod Kojetice. Od roku 1990 je pak Horní Újezd opět osamostatněn a začleněn do okresu Třebíč.^[4]

Do roku 1849 patřil Horní Újezd do jaroměřického panství, od roku 1850 patřil do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1949 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřil Horní Újezd pod Kojetice, následně se obec osamostatnila.^[9]

Politika

V letech 2006–2010 působil jako starosta Stanislav Renát, od roku 2010 tuto funkci zastává Iva Durdová.

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do krajského zastupitelstva

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (43 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (32 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (31 hlasů). Volební účast byla 77.25 %, tj. 162 ze 211 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (88 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (64 hlasů). Volební účast byla 73.21 %, tj. 153 ze 209 oprávněných voličů.^[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (55 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (43 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (22 hlasů). Volební účast byla 76.85 %, tj. 166 ze 216 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (94 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (77 hlasů). Volební účast byla 78.44 %, tj. 171 ze 218 oprávněných voličů.^[21]

Zajímavosti a pamětihodnosti

K památkám v obci patří farní kostel sv. Petra a Pavla s románským jádrem, gotickými úpravami a věží z počátku 16. století. Věžní zvon s motivem Madony s dítětem pochází z roku 1509. Kostel byl v 18. a 19. století přestavěn. Návrší u kostela je místem dalekého rozhledu. Západní část ohradní zdi kolem hřbitova pochází z konce 18. století.

Padlé první světové války i padlé druhé světové války připomínají pomníky z let 1918 a 1945.^[4]

Boží muka z 18. století se nachází u silnice na Vacenovice, tři kameny s hrubě tesaným křížem jsou umístěny u silnice za farskou stodolou, u hřbitovní zdi a dříve byl i v poli nedaleko obce, ten byl následně umístěn do dlažby domu majitele pole, posléze pak byl umístěn jako mostek přes příkop u domu čp. 24. Nad mlýnem u potoka stojí 3 m vysoký kamenný kříž z roku 1851, kříž z roku 1898 je umístěn u silnice k Vacenovicím, kříž je umístěn u Černého kopce, také u tzv. Doležalovy stodoly a dřevěný kříž je u mlýna. Další kříž byl postavěn u silnice do Kojetic.^[6]

Jihozápadně od obce se na řece Rokytné nachází Újezdský mlýn připomínaný již ve 14. století.

Z přírodních zajímavostí stojí za zmínku výskyt chráněného bramboříku nachového v trati Liští a jaterníku podléška u Újezdského mlýna.

Pamětní deska Františku Pařilovi na budově fary.^[22]

Osobnosti

• Stanislav Beroun (* 1938), strojař
• Josef Blatný (1891–1952), lékař a pedagog
• Antonín Brabenec (1881–?), sochař a malíř
• Antonín Mityska (1927–1951), odbojář
• Karel Rusov (1924–2013), generál, poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění
• František Pařil (1911–1951), zdejší farář, který byl v rámci babických procesů komunisty odsouzen a také popraven
• František Kabelka, učitel - čestný občan obce (od roku 1924)^[7]

Odkazy

Reference

Literaturaeditovat | editovat zdroj

• Karel Čermák: Listy z farní kroniky. Praha: Regulus, 2015. ISBN 978-80-86279-56-5

Související článkyeditovat | editovat zdroj

• Římskokatolická farnost Horní Újezd – zahrnuje i okolní vesnice, včetně Výčap, které byly v roce 2001 třikrát větší než samotný Horní Újezd

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Újezd na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Újezd v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Horní Újezd v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky obce na mesta.obce.cz
• Statistické informace o obci

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.