Hrotovice
Náměstí 8. května v Hrotovicích.
znakvlajka
Lokalita
Status	město
LAU 2 (obec)	CZ0634 590673
Pověřená obec	Hrotovice
Obec s rozšířenou působností	Třebíč
Okres (LAU 1)	Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)	Vysočina (CZ063)
Historická země	Morava
Zeměpisné souřadnice	49°6′28″ s. š., 16°3′38″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 773 (2021)[1]
Rozloha	20,92 km²
Katastrální území	Hrotovice
Nadmořská výška	417 m n. m.
PSČ	675 55
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa městského úřadu	nám. 8. května 1 675 55 Hrotovice mesto@hrotovice.cz
Starostka	Mgr. Hana Škodová
Oficiální web: www.hrotovice.cz
Hrotovice
Další údaje
Ocenění	Obec přátelská rodině
Kód obce	590673
Kód části obce	48461
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrotovice (též Hrutovice^[2], německy Hrottowitz) jsou město v okrese Třebíč v kraji Vysočina, 18 km jihovýchodně od Třebíče. Žije zde přibližně 1 800^[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Valeč, Bačice, Litovany, Slavětice, Rouchovany, Odunec, Dalešice, Krhov a Račice.

Název

Název vesnice zněl zprvu Hrutovice a byl odvozen od osobního jména Hrut. Původně šlo o označení obyvatel vsi (Hrutovici – "Hrutovi lidé"). Jméno Hrut patřilo některému příslušníkovi rodu označovanému dnes jako Hrutovici vlastnícímu majetky na Znojemsku, Bítovsku a Brněnsku. -o- v první slabice místního jména je nářeční (poprvé doloženo 1522).^[3]

Historie

V pravěku na území dnešních Hrotovic měly být dvě neolitické osady, není ale známo, jak dlouho existovaly.^[2]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1228, kdy bylo v zakládací listině oslavanského kláštera zmíněno jméno sídla Hrotovice v souvislosti s majitelem panství. Zakladatelem a prvním majitelem byl nejspíše Dětřich Theodoricus Hrut, proto Hrutovice či Hrotovice. Později byly Hrotovice zmíněny v roce 1330, kdy v obci existovala fara.^[2] Nejstaršími památkami v oblasti Hrotovic jsou hraniční kameny (u křižovatky do Slavětic a u cesty do Rouchovan) vymezující panství křížovnického řádu. Dalšími majiteli měli být Konrád a Bohuš ze Staříče (Stařeč), Mikeš Rulant z Holoubka, Jan z Hardeka, Milota z Křižanova. Dalším majitelem měla být manželka Miloty – Eliška z Lipného, která se po smrti prvního manžela provdala za Oldřicha z Doubravice. Pánům z Doubravice panství patřilo dalších několik století, až ke konci 16. století se novým majitelem stali páni ze Zahrádek.

Po bitvě na Bílé hoře došlo ke konfiskaci majetků pánů ze Zahrádek a v roce 1626 bylo panství prodáno Jiřímu z Náchoda, dále pak i Jiřímu z Widmerů a v roce 1672 majetky koupil pán Ondřej Roden z Hirzenau na Hagendorfě. Tito byli majiteli panství až do roku 1826. Později byli majiteli panství Hubert z Harnouncourtu, Jiří Sina a rodina de Castrics. Později bylo panství odkoupeno majitelem pivovaru Antonínem Drehem, který přesunul sídlo a kanceláře pivovaru do místního zámku.

V roce 1789 byla ve vesnici zřízena škola, roku 1821 se lidé z Hrotovic zúčastnili selského povstání a v roce 1825 proběhl ve vesnici požár a Hrotovice byly prodány hraběti Hubertovi z Harnouncourtu. Ten nechal upravit zámek do dnešní podoby, ale později byl zámek prodán Jiřímu Sinovi. Roku 1848 byla zrušena povinnost roboty a Hrotovice se staly střediskovou obcí a v roce 1850 byl ve vsi zřízen okresní soud, berní úřad, finanční stráž a pošta. Roku 1851 pak byla v Hrotovicích zřízena i stanice četníků. Roku 1882 byly Hrotovice, Myslibořice, Krhov, Dalešice, Valeč a Slavětice prodány Antonínovi Dreherovi. Roku 1875 byla v Hrotovicích zřízena parní pila, roku 1891 kruhová cihelna a v letech 1886 a 1906 lihovary. V roce 1881 došlo k povýšení na městys.

Během první světové války bylo do války odvedeno 340 mužů z městyse, po válce bylo zjištěno, že jich během válečných let 54 zemřelo. Po roce 1918 byla vysazena lípa svobody. Roku 1919 byla zprovozněna autobusová doprava mezi Hrotovicemi a Jaroměřicemi nad Rokytnou a Moravským Krumlovem. Roku 1928 bylo také v Hrotovicích otevřeno kino. V roce 1934 byl v městysi postaven válcový mlýn a v roce 1938 byl odhalen památník padlým občanům v první světové válce. Od roku 1938 byly Hrotovice opět okresním městem, v tu dobu byl Moravský Krumlov i Znojmo odstoupeny Německu. Vznikl soudní okres Hrotovice a hned roku 1939 bylo v Hrotovicích založeno odbojové hnutí a následně pak v městě působily organizace Obrana národa, Horácko I nebo Lenka-jih.^[2] Při vítání Rudé armády 8. května 1945 ve 12:33 byly omylem shozeny letectvem Rudé armády tři pumy (jedna dopadla na hrotovické náměstí). Zahynulo přitom 114 hrotovických občanů a 36 vojáků Rudé armády.^[4][5]

V roce 1947 byl odhalen pomník obětem výbuchů bomby v květnu roku 1945. V roce 1948 pak po správních reformách zanikl soudní okres Hrotovice a Hrotovice byly začleněny do okresu Třebíč. V sedmdesátých letech byl postaven památník F. B. Zvěřiny a následně se roku 1975 staly Hrotovice tzv. střediskovou obcí a byly pod ně začleněny Bačice, Krhov, Odunec, Račice, Slavětice, Udeřice, a Zárubice. V roce 1989 vzniklo v Hrotovicích Občanské fórum a po roce 1989 se postupně osamostatnily dříve začleněné obce.^[2]

V roce 2021 bylo rekonstruováno sportovní hřiště ve městě, v roce 2023 by se měl stavět nový společenský dům.^[6] Sportovní hřiště by mělo sloužit veřejnosti, ale primárně místní základní škole.^[7]

Dne 1. července 1994 byla obec Parlamentem České republiky povýšena na město.^[2] V roce 2010 se obec zúčastnila soutěže Obec přátelská rodině a v kategorii obcí mezi 501–2000 obyvateli se umístila jako druhá.

Do roku 1849 patřily Hrotovice do hrotovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak mezi lety 1942 a 1945 do okresu Moravské Budějovice a posléze do okresu Třebíč.^[8]

Znak a prapor

Znak používá prvky staré venkovské pečeti, na které byla radlice a snop jako symboly zemědělství, které před rokem 1850 bylo hlavním zaměstnáním obyvatel. Na znaku, který byl městu společně s praporem udělen městu 13. června 1995 usnesením číslo 56 předsedy Poslanecké sněmovny byla zvolena jako hlavní figura věž, symbol vrchnosti Zahrádeckých ze Zahrádek, kteří vybudovali zdejší zámek.

Popis znaku: V modrém štítu stříbrná věž s proraženou branou, dvěma okny nad sebou a červenou valbovou střechou, provázená dvěma dole překříženými zlatými obilními klasy. V patě štítu jsou tři stříbrné vlnité pruhy.

Popis praporu: Modrý list s vodorovným pruhem o šířce 1:20 šířky listu, vzdáleným 1:5 od horního okraje listu. Ve středu zbývajícího dalšího modrého pole jsou tři bílé vlnité pruhy o jednom vrcholu a jedné prohlubni. Pruhy i mezery mezi pruhy jsou široké 1:20 šířky listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Vývoj počtu obyvatel

Politika

V letech 2006–2010 působil jako starosta Antonín Mlynář, od roku 2010 tuto funkci zastává Mgr. Hana Škodová.

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do krajského zastupitelstva

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (259 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (180 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (128 hlasů). Volební účast byla 63.45 %, tj. 889 ze 1401 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (604 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (311 hlasů). Volební účast byla 64.81 %, tj. 919 ze 1418 oprávněných voličů.^[19]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (405 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (192 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (138 hlasů). Volební účast byla 64.57 %, tj. 922 ze 1428 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (568 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (397 hlasů). Volební účast byla 68.22 %, tj. 966 ze 1416 oprávněných voličů.^[20]

Pamětihodnosti

• Zámek Hrotovice – čtyřkřídlý renesanční zámek, přestavěný v 16. století z gotické tvrze, v 18. století přestavěn do barokní podoby.
• Památník Františka Bohumíra Zvěřiny – rodný dům malíře Františka Bohumíra Zvěřiny na Náměstí 8. května čp. 2
• Kostel svatého Vavřince – kostel z 13. století
• Nedaleko od Hrotovic (asi 3 km jihovýchodně) se nalézá areál zaniklé vsi Mstěnice
• Naučná stezka Hrotovicko – naučná stezka mezi Hrotovicemi a Rouchovany
• K Novým rybníkům – naučná stezka vedoucí z Hrotovic k tzv. Novým rybníkům

Galerie

• 

  Pomník padlým ve druhé světové válce

• 

  Závody rádiových modelů ve Sport hotelu

• 

  Sport hotel v Hrotovicích

Osobnosti

• František Adamec (1866–1946), kněz působicí v obci
• Jaroslav Dobrovolný (1879–1937), pedagog
• Jan Dolník (1883–1926), mechanik a výrobce hospodářských strojů
• Danica Fürlová-Votavová (* 1911), gymnastka a pedagožka
• Bohuslav Hrudička (1904–1942), učitel v Hrotovicích, narozen v Třešti, zemřel v Mauthausenu
• Stanislav Chládek (* 1937), chemik, kanoista a badatel
• Karel Chrást (1880–1946), fotograf, obchodník
• Emil Václav Javůrek (1878–1936), notář
• Václav Karel Javůrek (1883–1953), advokát
• Milena Judová (* 1944), knihovnice
• Antonín Klimánek (* 1927), veterinář
• Pavel Kováčik (* 1955), poslanec PSP ČR, zastupitel
• Ladislav Lohniský (1906–1942), odbojář, oběť heydrichiády
• Leopold Lohniský (1913–1942), právník, oběť heydrichiády
• Jindřich Nehera (* 1949), poslanec PSP ČR, zastupitel
• Josef Orel (1906–1945), lékař
• Karel Picmaus (* 1919), právník a pedagog
• Silvestr Prát (1895–1990), botanik, místní rodák^[21]
• Aleš Rejthar (1938–2015), lékař
• Páni z Rožmitálu – rod, který žil v Hrotovicích
• Páni z Doubravice – rod, který žil v Hrotovicích
• Aleš Sigmund (1944–2018), kytarista a hudební skladatel
• Jindřich Vácha (1872–1954), český právník a soudní rada
• Helena Vojtová (1915–1983), lékařka a mikrobioložka
• Antonín Votava (1881–1954), pedagog
• František Bohumír Zvěřina (1835–1908), akademický malíř^[22]

Čestní občané

Městys a později město uděluje udělilo čestné občanství následujícím osobám:^[23]

• Tomáš Garrigue Masaryk, uděleno 1918 (1. prezident ČSR)
• Alois Jirásek, uděleno 1918 (spisovatel)
• Karel Kramář, uděleno 1918 (1. předseda vlády ČSR)
• Gustav Habrman, uděleno 1918 (ministr vlády ČSR)
• Václav Klofáč, uděleno 1918 (ministr vlády ČSR)
• Josef Kuchařík, uděleno 1918 (poslanec zemského sněmu z Odunce za hrotovický, náměšťský a budějovický okres)
• Karel Bázner, uděleno 1934 (starosta městyse Hrotovic)
• Tomáš Garrigue Masaryk, uděleno 1935 (odstupující 1. president ČSR)
• Edvard Beneš, uděleno 1938 (2. prezident ČSR)
• Georgij Ivanovič Sacharov – in memoriam, uděleno 1970 (velitel 208. brigády Rudé armády)
• Inna Semjonovna Sacharovová, uděleno 1975 (manželka osvoboditele Hrotovic)
• Milan Uhde, uděleno 1995 (předseda Parlamentu ČR )
• Vladimír Nekuda, uděleno 2002 (archeolog)

Odkazy

Reference

Související článkyeditovat | editovat zdroj

• Římskokatolická farnost Hrotovice
• Římskokatolická farnost Rouchovany
• Seznam kulturních památek v Hrotovicích
• TJ Sokol Hrotovice

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrotovice na Wikimedia Commons
• Hrotovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky města
• regionhrotovicko.cz – Regionální portál Hrotovicka
• FRANKOVÁ, Linda. Environmentální a ekologické problémy obce Hrotovice (též historie, charakteristika obce), diplomová práce online. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010. Dostupné online. 
• Hrotovická tragédie