Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Ignacy Hryniewiecki
Narození	17. června 1856 Basin
Úmrtí	13. března 1881 (ve věku 24 let) Petrohrad
Bydliště	Petrohrad
Alma mater	Petrohradský státní technologický institut (do 1880) VI. všeobecné lyceum krále Zikmunda Augusta v Bělostoku
Povolání	politik a terorista
Rod	Hryniewiečtí
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ignacy Hryniewiecki (17. června 1856, Kalinovka, Ruské impérium – 1. března^jul./ 13. března 1881^greg., Petrohrad, Ruské impérium) byl běloruský revolucionář polského původu a vrah cara Alexandra II.

Život

Revolucionářský život

Ignacy Hryniewiecki se narodil ve zchudlé polské šlechtické rodině na malém panství. V roce 1875 odešel Hryniewiecki studovat na Petrohradskou univerzitu v oboru matematika. Později se stal členem organizace Narodnaja volja. V roce 1880 měl Hryniewiecki na starosti revoluční propagandu mezi studenty a odborníky.

Příprava atentátu na Alexandra II.

Roku 1881 začal Hryniewiecki organizovat atentát na Alexandra II. Členům organizace Narodnaja volja poslal dopisy, v nichž spílal carovi Alexandrovi II., velebil prvního neúspěšného carova atentátníka Dmitrije Karakozova, považoval za nezbytné odstranit cara a vyzval členy organizace, aby mu v atentátu pomohli. K Hryniewieckému se tak připojili Timofej Michajlov, Andrej Željabov, Nikolaj Rysakov, Ivan Jemeljanov, Sofja Perovská a Nikolaj Kibalčič.

Výbušniny zhotovil Kibalčič s kombinací nitroglycerinu a nitrocelulózy. Bomby byly testované v předměstském parku. Dvě bomby sice selhaly, jedna však přesto explodovala.

Den před atentátem Hryniewiecki napsal:

Atentát na Alexandra II.

V den atentátu 1. března^jul./ 13. března 1881^greg. pořádal Alexandr II. vojenskou přehlídku v Petrohradu. Když průvod přejížděl přes most nad řekou Něvou, vyšel z davu spiklenec Nikolaj Rysakov a hodil na carův kočár bombu. Exploze však zabila dva kozáky a jednoho svědka. Když šokovaný Alexandr II. vystoupil z kočáru, z druhého konce mostu přiskočil Hryniewiecki a hodil po carovi bombu, která pod jeho nohama explodovala. Car byl těžce zraněn a brzy po několika hodinách zemřel.

Při atentátu však zahynul i sám Hryniewiecki.

Hryniewieckého spoluspiklenci Nikolaj Kibalčič, Sofja Perovská, Nikolaj Rysakov, Timofej Michajlov a Andrej Željabov byli odsouzeni k trestu smrti a 15. dubna 1881 oběšeni. Těla pak byla zahrabána v neoznačených hrobech. Rovněž Jemeljanov dostal trest smrti, jenž byl změněn na doživotí, které si měl odpykat na nucených pracích.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ignacy Hryniewiecki na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ignacy Hryniewiecki na Wikimedia Commons