A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Jaroslav Svojše | |
|---|---|
| Narození | 30. října 1920 Horažďovice,  Československo |
| Úmrtí | 21. února 1983 (ve věku 62 let) Prachatice, Československo |
| Povolání | skaut a spisovatel |
| Žánr | dobrodružné příběhy pro chlapce |
| Významná díla | Jezero sedmi světel |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jaroslav Svojše (30. října 1920, Horažďovice – 21. února 1983, Prachatice) byl český skaut a spisovatel, autor dobrodružných příběhů pro chlapce.[1][2]
Život
Jaroslav Svojše se narodil roku 1920 v rodině horažďovického kartáčníka Jana Svojšeho a jeho manželky Františky, rozené Břindové. Otec zemřel, když mu bylo šest let. V deseti letech onemocněl tuberkulózou a léčil se v sanatoriu ve Vysokých Tatrách. Vyučil se zámečníkem se specializací na pletací stroje. Během druhé světové války pracoval v České zbrojovce ve Strakonicích, což jeho zdraví nepřispělo a musel plicní chorobu opět léčit, tentokrát v lázních ve Velichovkách. Dne 4. září 1945 se oženil s Vlastou Svatošovou a přestěhoval se do Kraslic, kde pracoval jako úředník Okresního národního výboru. Založil zde skautský oddíl a stal se jeho vedoucím.[2]
Jeho nemoc si však opět vyžádala léčbu ve Vysokých Tatrách. Po návratu a poté, co Junák byl v roce 1948 komunisty likvidován, se s manželkou přestěhoval do Prachatic, kde opět pracoval jako úředník. Ve svých 42 letech byl pro nemoc dán do plného invalidního důchodu. V té době začal psát příběhy ze skautského prostředí. Roku 1968 se zasloužil o obnovení Junáka v Prachaticích a působil zde jako výchovný zpravodaj jeho okresní rady. Roku 1969 mu vyšla kniha Jezero sedmi světel o dobrodružstvích chlapců ze skautské družiny na letním táboře. Další jeho knihy již za normalizace vyjít nemohly.[2]
Po opětovném zákazu Junáka pracoval Svojše v ochraně přírody, fotografoval přírodní i památné stavební objekty a výsledky své práce o Schwarzenberském plavebním kanálu předal Národnímu technickému muzeu v Praze. Naučil se také esperanto a přeložil do něj knihu Miroslava Horníčka Dobře utajené housle. Do espererantského časopisu La skolta mondo (Skautský svět) přispíval pod pseudonymem King-Kay. Dalších vydání svých knih se již nedočkal. Zemřel roku 1983 v Prachaticích.[2]
Bibliografie
- Jaký on byl - i my budeme (1946), scénické pásmo k poctě zakladatele československého junáctví profesora Antonína Benjamina Svojsíka.[2]
- Jezero sedmi světel (1969), dobrodružství chlapců ze skautské družiny na letním táboře.
- Jestřábí kaňon, Leprez, Praha 1997, román o skupině chlapců, kteří si z touhy po přátelství a společném poznávání přírody založí vlastní oddíl.
- Strážci Zlaté řeky, Leprez, Praha 2000, volné pokračování Jezera sedmi světel, dobrodružství skupiny chlapců, kteří se zapletou do tajemného případu říčních pytláků.
- Inkovou stopou, dosud nevydáno.[1] Skautská verze Jestřábího kaňonu.
- La skolta mondo, 2/1983,
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Svojše
- Jaroslav Svojše v Databázi knih
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
