A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Karl Bulla | |
---|---|
Narození | 26. února 1855 Hlubčice |
Úmrtí | 2. prosince 1929 (ve věku 74 let) Saaremaa |
Povolání | fotograf |
Děti | Viktor Bulla |
Ocenění | Řád italské koruny Medaile "Na památku 200. výročí bitvy u Poltavy" Řád slunce a lva Řád akademických palem Řád ušlechtilé Buchary Řád polární hvězdy Medal 100 year 1812 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karl Karlovič Bulla (rusky Карл Карлович Булла, německy Carl Oswald Bulla, 26. února 1855, nebo 1853, Hlubčice, Prusko – 1929, ostrov Ösel) byl ruský novinářský a portrétní fotograf a „otec ruského fotožurnalismu“.[1][2][3] V jeho díle se objevuje pouliční fotografie.
Životopis
Narodil se v Hlubčicích v Pruském Slezsku. V 90. letech 19. století si založil v Petrohradu fotografickou agenturu a platí za jednoho ze zakladatelů ruské reportážní fotografie. Od roku 1916 Karl Bulla předal své fotografické dílo svým synům[4] Alexandrovi[5] a Viktorovi, a sám se vrátil na estonský ostrov Ösel (dnes Saaremaa). Tam také v roce 1929 zemřel. V domě, kde žil, později byla školy s knihovnou.
Dědictví Karla Bully obsahuje asi 230 000 fotografických negativů z období pozdního 19. a počátku 20. století.[6]
Fotostudio
V roce 1875 Karl Bulla otevřel své vlastní fotografické studio a od té doby začal pracovat jako profesionální fotograf.[7] Deset let se věnoval portrétní fotografii.
V roce 1886 získal povolení Ministerstva vnitřních věcí „pro výrobu všech druhů fotografických prací mimo domov, například: na ulicích, domech a na místech v bezprostřední blízkosti Petrohradu“, který mu dovolil celou řadu let vytvářet pohlednice pro produkční tisk Světové poštovní unie.[8]
V roce 1897 byly fotografie Karla Bully vytištěny v populárním časopise Niva. Od té doby se jeho jméno stalo známé v celé Ruské říši.[1] V období 1906–1908 provozoval fotoateliér na Něvském prospektu 54 (před tím se jeho studio nacházelo jinde).[9].
V této místnosti je v současné době (2010) fotografický salon ve vlastnictví jiných majitelů – Nadace historické fotografie Karla Bully. Tato společnost provozuje malé muzeum a výstavy.[10][11]
Bulla fotografoval všude a všechno: život rodiny cara i shromáždění protivládní inteligence, osobnosti hvězdného nebe i obyčejné dělníky, paláce i ubytovny pro bezdomovce, ale také exotické scény jako gay párty.[12] Bulla byl členem redakční rady mnoha časopisů včetně populární Nivy.[1] V desátých letech 20. století dosáhly roční příjmy firmy „Bulla a synové“ 250 000 rublů.[1]
Archiv
V roce 1935 syn Karla Bully Viktor Bulla daroval Ruskému státnímu archivu 132 683 negativů Bullových fotografií. Archiv rostl a nyní tvoří více než 200 000 negativů děl Karla Bully a jeho synů.[3] Všechny fotografie v archivu jsou v kategorii volných děl a jsou oblíbeným zdrojem ilustrací života v Petrohradě.[13]
V roce 2003 se uskutečnila velká výstava Bullových snímků u příležitosti oslav 300 let Petrohradu a 150. výročí narození Karla Bully (podle verze narození 1853).[14] Lidé z Petrohradu umístili bronzovou sochu Karla Bully na ulici v blízkosti jeho bývalého studia.[15]
Vyznamenání
- rytíř Řádu rumunské koruny – 1901[16]
- Řád lva a slunce 1901, Persie[16]
- rytíř Řád italské koruny – 1909[16]
- rytíř Řádu polární hvězdy – 1909, Švédsko
- rytíř Řádu akademických palem – 1909, Francie
- Roku 1910 jmenován čestným občanem Petrohradu
Galerie fotografií Karla Bully
Vladimir Burcev, 1900
Ilja Jefimovič Repin, Vladimir Vasiljevič Stasov, Leonid Nikolajevič Andrejev, Maxim Gorkij a Ivan Tarchanov ve společnosti dam v Penatech, 1904
Spadlý Egyptský most v Petrohradu, 1905
Leonid Nikolajevič Andrejev s manželkou Annou Andrejevnou, 1903
Předseda Rady ministrů Ivan Goremykin, 1906
Jídelna (stolovaja) či polévkárna pro chudé, 1910
Lev Nikolajevič Tolstoj, 1902
Ilja Repin čte zprávu o smrti L. N. Tolstého. Přihlíží mu Korněj Ivanovič Čukovskij, N. B. Nordman-Severová (manželka Repina). Kuokkala (dnes Repino), 1910
Fjodor Ivanovič Šaljapin s přáteli na hřišti, Kuokkala, 1914
Piloti Igor Sikorskij, Geněr a Kaulbars v letadle Russkij viťaz, 1915
Car Mikuláš II., carevna Alexandra Fjodorovna a carevič Alexej Nikolajevič vystupují z vlaku při příjezdu do vojenského tábora, květen 1916
Senné náměstí, Petrohrad, 1900
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Булла, Карл Карлович na ruské Wikipedii.
- ↑ a b c d PEOPLES.RU. Карл Карлович Булла . www.peoples.ru, 2006-02-06 . Dostupné online. (rusky)
- ↑ CLUB.FOTO.RU. Классики фотоискусства. Карл Булла — Жизнь и творчество . club.foto.ru . Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b AGENTRU.SPB.RU. Карл Булла – отец русского фоторепортажа . agentru.spb.ru . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-07. (rusky)
- ↑ Булла Карл Карлович (1853-1929гг.) и сыновья Александр и Виктор
- ↑ Alexander Bulla byl vyhoštěn k Bělomořsko-baltskému kanálu, kde zemřel v roce 1934, viz Klasici fotografického umění. Karl Bulla – život a dílo
- ↑ Карл Карлович Булла
- ↑ В архиве обнаружены уникальные фотографии из жизни геев, сделанные студией Карла Буллы
- ↑ Karl Bulla . en.academic.ru . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ История фотосалона имени Карла Буллы. www.bullafond.ru . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-05.
- ↑ Услуги фотосалона. www.bullafond.ru . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-04.
- ↑ Невский 54. www.bullafond.ru . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-05.
- ↑ MARYAS, Muscle. Gay Camp, Old Russian Style . towleroad.typepad.com/, 2006-01-30 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-11. (anglicky)
- ↑ Karl Karlovich Bulla in Encyclopedia Peoples.ru (rusky)
- ↑ Karl Bulla:Classic of the National Photography Museum.ru (rusky)
- ↑ Memorial to a photographer Archivováno 12. 11. 2009 na Wayback Machine with photographs of the memorial (rusky)
- ↑ a b c Карл Булла. Год 1903[nedostupný zdroj
Související články
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karl Bulla na Wikimedia Commons
- Karl Bulla na foto.ru
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.