A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Malín | |
|---|---|
 Kostel sv. Štěpána | |
| Lokalita | |
| Charakter | velká vesnice |
| Obec | Kutná Hora |
| Okres | Kutná Hora |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Zeměpisné souřadnice | 49°57′56″ s. š., 15°18′4″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 995 (2011)[1] |
| Katastrální území | Malín (1,77 km²) |
| PSČ | 284 01 284 05 |
| Počet domů | 323 (2011)[1] |
  Malín | |
| Další údaje | |
| Web | www |
| Kód části obce | 78026 |
| Kód k. ú. | 678023 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vesnice Malín (německy Malin) se nachází 3 km severovýchodně od Kutné Hory a od roku 1961 je její součástí. Na katastrální území Malín zasahuje i další místní část Kutné Hory, Sedlec. Malín se proslavil hlavně slavným malínským křenem.[2]
Etymologie
Jméno Malín je nejspíš odvozeno od slova malina nebo malý.
Historie
Malín byl založen kolem 10. století na místě bývalých staroslovanských, germánských a keltských osad.[zdroj?! V 10. století zde stávalo přemyslovské malínské hradiště spravované Slavníkovci, kteří ve zdejší mincovně razili již kolem roku 985 stříbrné mince zvané denáry.[3]
U Malína se rozprchlo vojsko Oldřicha Brněnského, který chtěl uplatnit svá nástupnická práva proti Bořivojovi II. Za vlády Lucemburků přešel Malín do správy Sedleckého kláštera. Za třicetileté války byl Malín několikrát vydrancován procházejícími vojsky.
Významní rodáci
- Josef Množislav Bačkora (1803–1876), učitel, spisovatel a překladatel
- Štěpán Bačkora (1813–1887), učitel a spisovatel, bratr Josefa Množislava Bačkory
- Bohuslav Bílejovský (1480–1555), starokališnický kněz a kronikář
- Josef Lacina (též Kolda Malínský, 1850–1908), historik a spisovatel
Pamětihodnosti
- Kostel sv. Štěpána se zvonicí
- Kostel svatých apoštolů Jana a Pavla (původně kostel sv. Jana Křtitele)[4]
- pozůstatky malínského hradiště
- socha svatého Jana Nepomuckého
- usedlosti čp. 8 a 66
Románský kostel sv. Štěpána ze 12. století s dřevěnou zvonicí a kostnicí
Od roku 1922 husitský kostel sv. apoštolů Jana a Pavla, původně kostel sv. Jana Křtitele z 10. století, za Josefa II. zrušený, jedna z nejstarších staveb na Kutnohorsku
Pohled na kostel sv. Jana a Pavla z jihu
Doprava
Malín je dobře dopravně dostupný. Přímo vsí prochází silnice I. třídy I/2 a za severovýchodním okrajem vsi také silnice I/38, obě jsou poblíž propojené mimoúrovňovou křižovatkou.
Jihozápadní okraj katastrálního území tvoří železniční trať Kolín – Havlíčkův Brod s železniční stanicí Kutná Hora hlavní nádraží.
Reference
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Pohled do historie a tradic pěstování a šlechtění zeleniny 1. - http://www.zahradaweb.cz/Pohled-do-historie-a-tradic-pestovani-a-slechteni-zeleniny-1.__s512x43655.html Archivováno 17. 1. 2012 na Wayback Machine
- ↑ LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. Léta krize a obnovy (972–1012). Svazek II. Praha: Libri, 2007. 272 s. ISBN 978-80-7277-231-5. Kapitola Malín, s. 141–145.
- ↑ KIBIC ML., Karel; VELÍMSKÝ, Filip. Příspěvek ke stavební historii kostela sv. Jana Křtitele v Malíně. Průzkumy památek. 2008-08-308, roč. XV, čís. 1, s. 127–134. Dostupné v rámci WikiProjektu Knihovna. ISSN 1212-1487.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Malín na Wikimedia Commons 
Malín ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Malín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
