Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Molybden
4d5 5s1 98 Mo 42
↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo	Molybden, Mo, 42
Cizojazyčné názvy	lat. Molybdenum
Skupina, perioda, blok	6. skupina, 5. perioda, blok d
Chemická skupina	Přechodné kovy
Koncentrace v zemské kůře	1,5 až 8 ppm
Koncentrace v mořské vodě	0,01 mg/l
Vzhled	Šedobílý, tvrdý a křehký kov
Identifikace
Registrační číslo CAS	7439-98-7
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost	95,96
Atomový poloměr	139 pm
Kovalentní poloměr	154 pm
Iontový poloměr	62 pm
Elektronová konfigurace	4d5 5s1
Oxidační čísla	−II, -I, I, II, III, IV, V, VI
Elektronegativita (Paulingova stupnice)	2,16
Ionizační energie
První	684,3 KJ/mol
Druhá	1560 KJ/mol
Třetí	1618 KJ/mol
Látkové vlastnosti
Krystalografická soustava	Krychlová, prostorově centrovaná
Molární objem	9,38×10−6 m3/mol
Mechanické vlastnosti
Hustota	10,28 g/cm3
Skupenství	Pevné
Tvrdost	5,5
Tlak syté páry	100 Pa při 3312K
Rychlost zvuku	6190 m/s
Termické vlastnosti
Tepelná vodivost	138 W⋅m−1⋅K−1
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání	2622,85 °C (2 896 K)
Teplota varu	4638,85 °C (4 912 K)
Skupenské teplo tání	37,48 KJ/mol
Skupenské teplo varu	598 KJ/mol
Měrná tepelná kapacita	24,06 Jmol−1K−1
Elektromagnetické vlastnosti
Elektrická vodivost	18,7×106 S/m
Měrný elektrický odpor	53,4 nΩ·m
Standardní elektrodový potenciál	−0,2 V
Magnetické chování	Paramagnetický
Bezpečnost
GHS02 GHS08 [1] Nebezpečí[1]
Izotopy
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P 92Mo 11,84% je stabilní s 50 neutrony 93Mo umělý 4×103 let ε - 93Nb 94Mo 9,25% je stabilní s 52 neutrony 95Mo 15,92% je stabilní s 53 neutrony 96Mo 16,68% je stabilní s 54 neutrony 97Mo 9,55% je stabilní s 55 neutrony 98Mo 24,13% je stabilní s 56 neutrony 99Mo umělý 65,24 hodiny β− 0,436 99Tc γ 0,74 99Tc 100Mo 9,63 7,8×1018 let 2 × β− 3,04 100Ru
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Cr ⋏ Niob ≺ Mo ≻ Technecium ⋎ W

Molybden (chemická značka Mo, latinsky Molybdaenum) je kovový prvek 6. skupiny periodické soustavy prvků. Praktické využití nalézá hlavně jako složka vysoce legovaných ocelí a při výrobě průmyslových katalyzátorů.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Elementární molybden je stříbřitý až šedobílý tvrdý a křehký kov se značně vysokým bodem tání. Za teplot pod 0,915 K je supravodičem I. typu. Krystaluje v těsně centrované kubické mřížce.

Na vzduchu je za normální teploty stálý, stejně tak je odolný i vůči působení vody. S vodíkem nereaguje a nevytváří žádné hydridy.

Vůči působení minerálních kyselin je poměrně stálý, především oxidačně působící kyseliny pasivují jeho povrch a chrání jej tak před dalším napadením. Stejně tak je odolný vůči roztokům alkalických hydroxidů.

Poměrně snadno se rozpouští v kyselině chlorovodíkové i lučavce královské. Nejsnáze se kovový molybden rozpouští alkalickým tavením, například se směsí dusičnanu draselného a hydroxidu sodného (KNO₃ + NaOH). Po zahřátí reaguje s mnoha nekovy za vzniku převážně intersticiálních sloučenin.

Ve sloučeninách se molybden vyskytuje v řadě různých mocenství od Mo⁺² a po Mo⁺⁶ a v rozsáhlé škále různých barev.

Historie

Roku 1778 švédský chemik Carl Wilhelm Scheele vyizoloval z minerálu molybdenitu oxid dosud neznámého prvku. P. J. Hjelm připravil z tohoto oxidu kovový molybden redukcí dřevěným uhlím. Název molybden pochází z řeckého pojmenování olova molybdos, které označovalo jakýkoliv měkký černý materiál vhodný ke psaní.

Výskyt a výroba