Otto (Ota) B. Kraus
Otto (Ota) B. Kraus
Rodné jméno	Otto Kraus
Narození	1. září 1921[1] Praha Československo Československo
Úmrtí	5. října 2000[1] Netanja Izrael Izrael
Příčina úmrtí	Karcinom žaludku
Povolání	učitel angličtiny; spisovatel
Národnost	Izrael
Stát	Československo; Izrael
Vzdělání	docent anglického jazyka a literatury[1]
Žánr	povídkové knihy a novely
Témata	holokaust a život v Izraeli[1]
Manžel(ka)	Dita Krausová (rozená Edith Polachová)
Rodiče	Richard Kraus (1884–1944); Marie Krausová (rozená Strassová)
Příbuzní	bratr: Harry Kraus (1928–1945)
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edith Polach (provdaná Dita Krausová) (* 1929) jako třináctiletá dívka (rok 1942)

Ota B. Kraus (1. září 1921, Praha – 5. října 2000, Netanja, Izrael)^[1] byl český spisovatel, učitel anglického jazyka a grafolog.

Život

Rodiče a bratr

Richard Kraus byl spolumajitelem Továrny dětské konfekce a prádla Bloch a Kraus, později majitelem továrny RIKRA (mechanická továrna prádla, blůz a zástěr), kde zaměstnával asi šedesát švadlen.^[2][3] Během manželství s Marií Strassovou se Krausovým narodil starší syn Otto Kraus (1921–2000) a mladší syn Harry Kraus (1928–1945).^[2][3]

Druhá světová válka

V roce 1942 byl Richard Kraus deportován do Terezína a později do nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi, kde byl zavražděn v plynové komoře.^[2][3] Jeho manželka Marie Krausová zemřela na skvrnitý tyfus v koncentračním táboře Bergen-Belsen několik dní po osvobození tábora (15. dubna 1945) britskou armádou.^[2][3] Mladší syn Harry Kraus zahynul nejspíše v dubnu 1945 během pochodu smrti.^[2][3] Z celé Krausovy rodiny přežil pouze starší syn Ota Kraus.^[2][3]

Léta 1945 až 1948

Po skončení druhé světové války se Ota Kraus vrátil do Československa (do Prahy), kde se setkal s Editou Polachovou, s níž se seznámil za druhé světové války v pracovním táboře.^[2][3] Ota Kraus byl bývalý terezínský i osvětimský vězeň a tak podobný osud a vzájemné porozumění následně přerostlo v přátelství, lásku a později (v roce 1947) v manželství (Za Otu B. Krause se Edita Polachová provdala 21. května 1947 v Praze^[4]).^[5]

V restituci byla Oto Krausovi nakrátko vrácena původně arizovaná^[2][3] továrna na dámské prádlo, kterou mu ale po „vítězném“ únoru 1948 komunisté zabavili a znárodnili.^{[2][3][p 1]}

Asi v polovině roku 1948, když bylo jejich synkovi asi 6 měsíců (narozen 28. prosince 1947 v Praze^[4]) se Krausoivi definitivně rozhodli k opuštění Československa a k legálnímu vystěhování se do Izralele. V květnu 1949 rodina Krausových (Ota Kraus s manželkou a synem) dorazila do Izraele.^[7][2][3][5] Jejich synek byl tehdy stár jen 17 měsíců.

V Izraeli

V Izraeli pobývali manželé Krausovi nejprve několik měsíců ve sběrných stanových táborech v Haifě, pak se přesunuli do vesnice Ša'ar Chefer u Netanji, kde žili asi rok. Dalších sedm let pak žili v kibucu Giv'at Chajim, kde Dita pracovala v kuchyni a opravovala obuv v ševcovské dílně a její manžel vyučoval angličtinu.^{[p 2]} Odtud se přestěhovali do Hadassim aby se nakonec usadili v Netanji.^[7] Tady Ota Kraus dostal práci v internátní škole jako učitel angličtiny.^[6] Později i Dita začala učit angličtinu a tak spolu dožili do penze.^[6]

Ota Kraus pracoval v Izraeli nejen jako učitel angličtiny,^[8] ale je i autorem několika povídkových knih a novel^[8] (vyšly i v českém překladu) čerpajících z jeho válečných i izraelských zážitků.^[8] Manželé Krausovi vychovali dva syny a dceru. (Dcera byla prostřední a zemřela ve dvaceti letech na nevyléčitelnou nemoc.) Ota Kraus zemřel v Izraeli 5. října 2000. Jeho manželka Dita Krausová žije v Izraeli a často navštěvuje Českou republiku. Svoji první návštěvu uskutečnila po čtyřiceti letech – v roce 1989. V roce 2019 byla Dita Krausová ve věku 90 let babičkou čtyř vnoučat a prababičkou čtyř pravnoučat.^[9]

Dovětek

V úterý dne 24. listopadu 2020 převzala Dita Krausová (z Tel Avivu) v Centrálním depozitáři Uměleckoprůmyslového muzea (UPM) v Praze číšku z rosalinového^[8] skla.^[2][3] Číška z 19. století byla rodině jejího manžela Oty Krause spolu s ostatním majetkem zabavena během druhé světové války nacisty.^[2][3] „Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí druhé světové války“ určilo jako původního majitele číšky otce Otty Krause – Richarda Krause (1884–1944).^[2][3]

Dílo

• Země bez Boha (1948)
• Vítr z hor (1991)
• Vepři ve při (1993)
• Můj bratr dým (1993)
• The Painted Wall (1995)
• Die Bemalte Wand (2002)
• Obchodník se sny a jiné galilejské povídky (2009)

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• Lorencová, Anna. Rozhovor Anny Lorencové s Ditou Krausovou o nelehkém životě. In: Terezínská iniciativa. 2011, číslo 56, strany 6–9.
• Stránský, Pavel. Poslové obětí. Praha: Perla 1999.
• Stránský, Pavel. Ota B. Kraus. In: Roš chodeš. 2000, číslo 12, strana 11.

Související článkyeditovat | editovat zdroj

• Dita Krausová (rozená Edith Polachová) – manželka Oty B. Krause

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dita a Ota Krausovi na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ota B. Kraus
• Obrázky k tématu Ota B. Kraus na Obalkyknih.cz
• Otto (Ota) B. Kraus online. www ottokraus com cit. 2020-12-18. Novels by Otto (Ota) B. Kraus (1921-2000) were published in the USA, Israel, Germany, France and the Czech Republic.. Dostupné online. (Anglicky) 
• STRÁNSKÝ, Pavel. OTA B. KRAUS (1921 - 2000) online. www holocaust cz, 2011-08-07 cit. 2020-12-18. Životopis na stránkách holocaust.cz. Dostupné online.