Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím









A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Státní hranice
Hranice mezi Slovenskem a Polskem u řeky Dunajec

Státní hranice (v češtině ve vztahu ke státním hranicím ČR se používá výraz "státní hranice" nejčastěji v množném čísle[1] - na rozdíl např. od slovenštiny) jsou hranice, které definují vnitřní území každého státu. Stanoveny bývají prostřednictvím mezinárodní smlouvy a v terénu jsou pak vyznačeny hraničními kameny, sloupy či mezníky. Státní hranice je v převážné většině zemí možné oficiálně překračovat jen na místech označených a k tomu určených jako hraniční přechody. Výjimku tvoří tzv. vnitřní schenghenské hranice v rámci EU/EHP, na nichž platí zvláštní režim a tyto je povoleno překračovat (bez kontrol) v každém místě, s výjimkou míst, kde je to přímo zakázáno (např. národní parky, vojenské prostory nebo místa, která jsou zdraví a životu nebezpečná). Země Schengenské dohody však mohou v případě potřeby krátkodobě kontroly na svých vnitřních hranicích obnovit.

Státní hranice mohou být buď přirozené (orografické), jdoucí např. po hřebenech hor nebo vodními toky, či umělé (geometrické), které jsou vedeny bez ohledu na přírodní překážky. K tomu může dojít např. po ukončení války (hranice Maďarska stanovila Trianonská smlouva jako výsledek válečné prohry Uherska, podobně bylo vytvořeno nárazníkové pásmo na Kypru). Umělé hranice někdy prochází i městy (Český Těšín/Cieszyn, České Velenice/Gmünd, Komárno/Komárom, Štúrovo/Esztergom, Görlitz/Zgorzelec, Rafáh, Nikósie, El Paso/Ciudad Juárez). Geometrickými hranicemi jsou také tzv. hranice astronomické, určené poledníkem či rovnoběžkou, jako je tomu např. u části státních hranic mezi USA a Kanadou. Jestliže jsou při vzniku nového státu respektovány původní administrativní hranice (např. při rozdělení Československa), hovoří se o zachování principu uti possidetis.[2]

Vytyčení státní hranice

Státní hranice se vytyčuje ve dvou fázích:[2]

  1. Delimitace – Hranice jsou nejdříve vymezeny mezinárodní smlouvou, ať už jen dvoustrannou nebo i vícestrannou, jako je tomu u mírových smluv. Jednotlivé body hranic a přibližný průběh hraniční linie zachycuje mapa malého měřítka, která je součástí smlouvy.
  2. Demarkace – Provádí ji přímo v terénu zvláštní komise, v níž mají své zástupce všechny dotčené státy. Zajišťuje postavení hraničních znaků a o vytyčení sepisuje demarkační protokol, jehož součástí je i podrobná mapa o velkém měřítku.

Státní hranice v číslech

  • Hranice mezi všemi státy světa činí celkem 250 708 km[zdroj?
  • Nejvíce sousedních států mají Rusko a Čína (14)
  • 44 států nemá přístup k moři – jde o vnitrozemské státy
  • 2 vnitrozemské státy (Lichtenštejnsko a Uzbekistán) sousedí pouze s dalšími vnitrozemskými státy
  • 3 vnitrozemské státy, které sousedí pouze s jedním státem, jsou Vatikán, San Marino, (oba s Itálií) a Lesotho (s Jihoafrickou republikou)
  • Existují dvě hlavní města ležící na hranicích naproti sobě – Brazzaville a Kinshasa
  • Jediné hlavní město, které leží na hranici 3 států je Bratislava (hlavní město Slovenska) – hraničí s Rakouskem a Maďarskem
  • Nejdelší hranice:
    • země s největší délkou hranic se všemi svými sousedy je Rusko – celkem 20 139 km s 14 zeměmi
    • nejdelší hranice mezi dvěma zeměmi jsou mezi Spojenými státy a Kanadou – 8893 km ve dvou částech („teritoriální“, sledující na západě 49° rovnoběžku s.š. a na východě kontinentu Velká jezera – dlouhé 6416 km; a hranice s Aljaškou, sledující 141° poledník z.d. – dlouhé 2547 km). Tyto hranice nejsou militarizovany ani aktivně hlídány.
    • nejdelší souvislé hranice mezi dvěma státy jsou mezi Ruskem a Kazachstánem – 6846 km.[3]

Pohraničí a příhraničí

Podrobnější informace naleznete v článku Pohraničí.

Pohraničí je území podél nebo blíže státních hranic. Pohraničí nezahrnuje území sousedního státu. Příhraničí je oblast ležící při hranici se sousedním státem a zahrnuje i pohraniční území sousedního státu.

Odkazy

Reference

  1. Z dopisů jazykové poradně. Naše řeč. 5/2000, s. 272. Dostupné online. 
  2. a b POTOČNÝ, Miroslav; ONDŘEJ, Jan. Mezinárodní právo veřejné. Zvláštní část. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-536-4. S. 137–139. 
  3. http://www.funtrivia.com/askft/Question75907.html

Literatura

  • Karel Hartl: Právo a státní hranice ČSSR, Naše vojsko, Praha 1983
  • Zdeněk Šmída. Vývoj českých státních hranic. Praha : Fortuna, 2016.

Související články

Externí odkazy

Zdroj:
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Zdroj: Wikipedia.org - čítajte viac o Státní hranice





Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.