Dálnice D11
Mapa
Základní údaje
Provozovatel	Ředitelství silnic a dálnic ČR
Začátek	Praha (50°5′58″ s. š., 14°35′32″ v. d.)
Konec	Královec (50°41′18″ s. š., 15°58′37″ v. d.)
Celková délka	156 km
v provozu:	114,483 km
v přípravě:	41 km
Stát	Česko Česko
Region	Hlavní město Praha Středočeský kraj Pardubický kraj Královéhradecký kraj
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Dálnice D11 u Bříství.
Objekty na trase      Začátek dálnice      (1) Dálniční křižovatka Horní Počernice        Začátek zpoplatněného úseku       Odpočívka Beranka     == Hranice mezi Hlavním městem Prahou a Středočeským krajem      (8) Jirny      (18) Bříství       Odpočívka Bříství      (25) Sadská      Most přes Šemberu (45 m)      Most přes Milčický potok (32 m)      Most přes Výrovku (47 m)      (35) Vrbová Lhota       Odpočívka Vrbová Lhota      (39) Kluk      Most přes potok (140 m)      Most přes potok (150 m)      Most přes Labe (253 m)      (42) Libice      Most přes železnici Praha – Lysá nad Labem – Kolín (50 m)      Most přes železnici Velký Osek – Choceň (77 m)      (50) Dobšice      Ekodukt Žehuň (50 m)      Most přes Mlýnskou Cidlinu a Cidlinu (534 m)     == Hranice mezi Středočeským krajem a Královéhradeckým krajem      (62) Chlumec nad Cidlinou      Most přes Cidlinu (200 m)      Most přes Mlýnskou Cidlinu (240 m)      (68) Chýšť     == Hranice mezi Královéhradeckým krajem a Pardubickým krajem      Ekodukt Voleč (78 m)      Most přes potok (30 m)     == Hranice mezi Pardubickým krajem a Královéhradeckým krajem      (76) Pravy     == Hranice mezi Královéhradeckým krajem a Pardubickým krajem     == Hranice mezi Pardubickým krajem a Královéhradeckým krajem      Most přes Čemskou strouhu (27 m)       Odpočívka Osice      Most přes Čertůvku (34 m)      (84) Dálniční křižovatka Sedlice       == Hranice mezi Královéhradeckým krajem a Pardubickým krajem     == Hranice mezi Pardubickým krajem a Královéhradeckým krajem      Most přes železnici Velký Osek – Choceň (56 m)      (90) Kukleny        (95) Dálniční křižovatka Plotiště        Most přes železnici (xx m)      Most Trotina (396 m)      (104) Smiřice      Most Jordán (155 m)      (108) Jaroměř-jih      Estakáda přes Dolecký a Jezbínský potok (296 m)      (113) Jaroměř-sever      Dočasný konec dálnice (další úseky v přípravě)      Most přes Labe (700 m)      (117) Choustníkovo Hradiště      Most přes potok (222 m)      (123) Kocbeře      Most přes údolí (113 m)      Most přes údolí (118 m)      Tunel Kamenný vrch (780/756 m)      Odpočívka Brusnice      (134) Střítež      Most přes údolí (250 m)      Tunel Poříčí (540/576 m)      (140) Poříčí      Most Pořící (715 m)      Tunel Opevnění (492 m)      Most přes údolí řeky Ličná a železniční trať (670 m)      Most Lampertice (350 m)      Odpočívka Bernartice      Konec zpoplatněného úseku      (152) Královec      Odpočívka Královec      Konec dálnice      (154) Hraniční přechod Královec/Lubawka
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dálnice D11 (též zvaná Hradecká dálnice) je česká dálnice vedoucí z Prahy přímo na východ do blízkosti Hradce Králové a dále do Jaroměře, ve zprovozněné délce 114,483 km^[1] (k lednu 2022) a plánované délce 156 km. Spojuje Prahu a východní Čechy (Královéhradecký kraj, Pardubický kraj). U Sedlice se kříží s dálnicí D35 směrem na Olomouc.

Po dokončení povede D11 dále přes Trutnov až na hranice s Polskem, kde na ni naváže polská rychlostní silnice S3, vedoucí přes celé západní Polsko až k Baltskému moři. Trasa D11 se tak v tomto úseku zcela odchýlí od trasy silnice I/11, podle níž je očíslovaná.

Dálnice D11 je součástí systému evropských silnic jako silnice E67 z Prahy do Helsinek. Je pravděpodobné, že ze současného pokračování po silnici I/33 (v Polsku č. 8) přes Náchod a Kladsko bude trasa E67 na českém území převedena výhradně na dálnici D11. V rámci české dálniční sítě bude D11 také součástí alternativního dálničního spojení Čech a Moravy vedeného z Prahy přes Hradec Králové a dále po dálnici D35 do Olomouce a na dálnici D1.

Výstavba

Dálnice D11 vychází z plánů z roku 1939, kdy měla být součástí tahu Plzeň – Praha – Hradec Králové a i roku 1963 byla zařazena do obnovených plánů na výstavbu dálnic. Výstavba prvního úseku Praha–Jirny dlouhého 8,3 km byla zahájena až roku 1978 a dokončena roku 1984. Tento úsek je výrazně širší než další části dálnice, protože se počítalo s rezervou pro případné rozšiřování. Do roku 1985 se dálnice protáhla k výjezdu Sadská na 26,7 km. V roce 1990 přibyl úsek k výjezdu Poděbrady-východ (resp. Libice nad Cidlinou), situovaného hned za mostem přes Labe. Na dálnici zde navazovala silnice I/32, sloužící zároveň jako přivaděč na původní státní silnici I/11. Dálnice měřila 42 km a tak tomu zůstalo dalších 16 let, i pro bezprostřední konflikt s národní přírodní rezervací Libický luh.

Výstavba úseku z Poděbrad do Hradce Králové byla komplikovaná. 16,5 km dlouhý úsek Dobšice–Chýšť, který sloužil jako obchvat Chlumce nad Cidlinou, byl zprovozněn v polovičním profilu 15. prosince 2005, avšak bez dobře značené návaznosti na stávající komunikace. Celý úsek od Poděbrad až před Hradec Králové byl zprovozněn 19. prosince 2006 a dálnice byla provizorně ukončena u vsi Praskačka, kde byla napojena na stávající silnici II/333. Dostavbu zbývajících několika kilometrů jednoduchým terénem k výjezdu Hradec Králové-Kukleny (90. km) řadu let zdržovaly pozemkové spory (viz níže).

V roce 2009 byl zprovozněn navazující úsek dálnice D35 Sedlice (MÚK s D11) – Opatovice nad Labem (MÚK s I/37). Tím se výrazně zrychlilo napojení Pardubic.

V roce 2018 a 2019 proběhlo mezi Horními Počernicemi a Jirny rozšíření na 6 pruhů, používají se ale stále jen čtyři.^[2]

Poslední dva dosud zprovozněné úseky, Hradec Králové – Smiřice a Smiřice–Jaroměř, jejichž stavba započala v roce 2018, byly otevřeny v prosinci 2021.^[3][4][5]

Další plány

K dokončení celé dálnice D11 zbývá vybudovat poslední dva a úseky. Ty jsou však ze všech úseků nejdelší, nejdražší a nejsložitější. Jako jediné z celé dálnice procházejí horským terénem a proto je na nich plánováno několik tunelů a množství dlouhých vysokých mostů. Úsek 1108 do Trutnova bude mít jeden tunel na konci táhlého stoupání z 290 m n.m. k náhorní plošině ve výšce 510 m n.m. Logicky by se měl úsek stavět jako první, ale kvůli komplikacím s přípravou a odporem obcí jej předběhl poslední úsek 1109. Ten se začne stavět a bude zprovozněn minimálně o rok dříve. Budou na něm dva tunely, zkracující stoupání z údolí řeky Úpy a přes dva kilometry estakád. Jelikož jsou oba úseky v rámci tehdejších úspor naplánovány ještě v normě rychlostní silnice, bude dálnice do Trutnova nepatrně užší a úsek k hranicím dokonce úplně bez odstavných pruhů. Změna parametrů by však stavbu neuvěřitelně prodražila a výrazně oddálila. Jelikož z polské strany bude navazující rychlostní komunikace S3 dokončena dříve než česká D11, není další oddálení žádoucí. Zatímco pro úsek 1109 jsou již vykoupeny téměř všechny pozemky a v brzké době se očekává zahájení stavby, u úseku 1108 ještě není právoplatné ani územní rozhodnutí, blokované jediným stěžovatelem. Po dokončení polské S3, hraničního úseku D11 a převedením mezinárodního provozu E65 a E67 z Harrachova a Náchoda do Královce se očekávají obrovské problémy na silnici 37.

Přehled úseků

Problémy s pozemky

Mediální pozornost si získal spor o pozemky farmářky Ludmily Havránkové u Hradce Králové. Ta v roce 1992 získala v restituci zemědělské pozemky. Roku 1993 pak vláda vyhlásila dálnici prioritní stavbou, což umožnilo vyvlastňování pozemků. Roku 2002 vláda rozhodla o prodloužení dálnice z Poděbrad do Hradce Králové. Havránková se v roce 2004 dozvěděla, že dálnice má vést přes její pole, a proto pozemky nabídla státu, ten však na nabídku nijak nereagoval. Proto prodala části parcel ekologickým aktivistům za symbolickou cenu. V roce 2006 se dohodla se státem na výměně za pozemky vzdálené 30 kilometrů. V roce 2007 existoval návrh, podle nějž měla za 13 hektarů stavebních parcel získat 250 hektarů zemědělské půdy. V roce 2008 Topolánkova vláda doporučila výměnu 10,6 hektaru parcel za 253 hektarů polí, ministerstva však návrh odmítla a navrhla výměnu 10 hektarů polí s doplatkem 46 milionů Kč, ministr Slamečka přišel s návrhem vyměnit jen 3 hektary a dalších 130 hektarů jen pronajmout, takový návrh pak v roce 2010 vláda předložila Ludmile Havránkové. V roce 2010 vláda rozhodla o vyvlastnění pozemků Ludmily Havránkové i její sestry Jaroslavy Štrosové. Vláda schválila rovněž návrh dohody, po jejímž nepříjetí majitelkami půdy by vláda přikročila k vyvlastnění. V červnu 2011 Havránková prodala státu 11 hektarů pozemků za 90 milionů Kč, s tím, že za utržené peníze nakoupí pozemky po celém kraji a Pozemkový fond jí je pak smění za pozemky, které by tvořily jediný celek. Kvůli sporu dálnice po léta končila provizorním sjezdem u Praskačky. Na nejistý výsledek vyjednávání byla vázána rozhodnutí, zda dálniční sjezd bude u původně plánované křižovatky Bláhovka, nebo severněji u Stěžer.^[8][9] V roce 2017 byla dálnice konečně dovedena do Hradce Králové.^[10] Zahájení výstavby pojala vláda Bohuslava Sobotky jako ukázku řešení problémů s výstavbou dálnic v České republice. Zahájení výstavby bylo tedy velmi triumfální.^[zdroj?

Dokončení úseku 1105/II

Úsek 1105/II byl mezi lety 2009 a 2017 hotov jen zčásti. Původně byl provizorně ukončen u Libišan, na místě budoucího křížení s D35 u Sedlic. Poté byl provizorně ukončen u Praskačky.^[11] Celý úsek až po MÚK Kukleny byl za velké pozornosti médií předán do provozu 21. srpna 2017.

Modernizace dálnice

Odkazy

Související články

• Dálnice v Česku

Reference

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu dálnice D11 na Wikimedia Commons
• Dálnice D11 na OpenStreetMap
• D11 na webu ceskedalnice.cz