A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Gdaňsk Gdańsk | |
|---|---|
 Panoráma města s chrámem Nanebevzetí Panny Marie a radnicí | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 54°22′ s. š., 18°38′ v. d. |
| Nadmořská výška | 13 m n. m. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Pomořské |
| Okres | městský okres |
| Administrativní dělení | město tvoří samostatný městský okres (powiat) a dělí se na 30 čtvrtí (dzielnice) |
  Gdańsk | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 266 km² |
| Počet obyvatel | 464 254 (2017)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 745,3 obyv./km² |
| Etnické složení | Poláci, okrajově též Kašubové a další |
| Náboženské složení | římské katolictví |
| Správa | |
| Starosta | Aleksandra Dulkiewicz |
| Vznik | 997 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +48 58 |
| PSČ | 80-008 do 80-958x |
| Označení vozidel | GD |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gdaňsk (polsky Gdańsk s výslovností 
IPA, kašubsky Gduńsk, německy Danzig s výslovností IPA, latinsky Gedania, Gedanum anebo Dantiscum) je jedno z nejstarších a největších polských měst, metropolí Pomořského vojvodství, ležící v Pomoří na řekách Visle a Motławě na břehu Baltského moře u Gdaňského zálivu. Po dobu téměř 800 let, do roku 1793, byl součástí polských státních útvarů, poté byl na necelých 152 let ovládán Pruskem a později Německým císařstvím, Výmarskou republikou a nakonec Třetí říší. Roku 1945 byl navrácen Polské republice. Gdaňsk hraje také roli kašubského hlavního města, jejich kulturního centra a sídla nejdůležitějších kašubských institucí. V současnosti má rozlohu 262,5 km² a přibližně 464 tisíc[1] obyvatel.[2] Nachází se zde velký námořní přístav.
Společně s městy Sopoty a Gdyně tvoří aglomeraci, pro kterou se běžně užívá název Trojměstí (polsky 'Trójmiasto'). Město leží při ústí řeky Motlavy do Visly. Ústí Visly tvoří východní administrativní hranici města.
Přes město vede hlavní železniční trať Varšava – Gdyně a souběžně s ní Szybka kolej miejska, zajišťující dopravu po gdaňské aglomeraci. Hlavním nádražím je Gdańsk Główny.
U Gdaňsku se nachází malý poloostrov Westerplatte, kde 1. září 1939 začala druhá světová válka. V místních loděnicích vznikla Solidarita (Solidarność), odborová organizace a nejznámější politická opozice komunistického Polska, její zakladatel Lech Wałęsa se později stal polským prezidentem.
Dějiny města
Nejstarší archeologické nálezy, dokládající místní osídlení v podobě rybářské osady, sahají do 7. století. Ovšem první písemnou zmínku o městě nalézáme v legendě Život svatého Vojtěcha k roku 997, která byla sepsána nedlouho po světcově smrti – kolem roku 1000. Rok 997 proto bývá tradičně chápán jako počátek historie Gdaňska.
Na sklonku 10. století zabral Boleslav III. Křivoústý Západní Pomořansko, roku 1227 se ale území zmocňuje pomořanský kníže Svatopluk II. Veliký. Pomořanská knížata si panství nad Gdaňskem udržela do roku 1294 a tato doba důležitá tím, že v roce 1263 byla Gdaňsku udělena městská práva.[3]
Chronologický přehled vlastníků města
- 997–1227: součást polské monarchie[zdroj?
- 1227–1294: součást Pomořského knížectví dynastie Samborovců
- 1294–1308: součást polské monarchie
- 1308–1454: součást řádového státu něm. rytířů
- 1454–1466: město v bojích Třináctileté války
- 1466–1569: součást Polského království
- 1569–1793: součást Polsko-litevské unie
- 1793–1807: součást Pruska
- 1807–1814: svobodné město
- 1815–1871: součást Pruska
- 1871–1918: součást Německého císařství
- 1918–1920: součást Výmarské republiky
- 1920–1939: svobodné město
- 1939–1945: součást nacistické Třetí říše
- 1945–dosud: součást Polské republiky (1952-1989 Polské lidové republiky)
Obyvatelstvo
Do roku 1308 byl Gdaňsk obydlen hlavně slovanským obyvatelstvem (Kašuby). Během období nadvlády Řádu německých rytířů a zvláště po masakru obyvatel města v 1308 roce v Gdaňsku začalo převažovat německé obyvatelstvo. Ještě v 19. století převažovala polština, avšak na počátku 20. století tvořili 90 % obyvatelstva Němci, zbytek převážně Poláci a Kašubové; většinové vyznání bylo evangelické, postupně rostl podíl katolictví. Teprve po druhé světové válce sem přišlo nové polské obyvatelstvo.
Vývoj počtu obyvatel:
Významné osobnosti
Mezi nejznámější osobnosti pocházející z Gdaňska, či kteří s ním spojili svůj život, patří např.:
- Daniel Gabriel Fahrenheit, německý fyzik
- Günter Grass, německý spisovatel
- Johannes Hevelius, astronom
- Daniel Chodowiecki, německý grafik a malíř
- Arthur Schopenhauer, německý filosof
- Donald Tusk, polský politik kašubského původu
- Lech Wałęsa, polský politik
Fotogalerie
Poloha Gdaňsku, pobřeží
Mapa Gdaňsku
Mapa Gdaňsku (Śródmieście)
Gdaňsk – Główne Miasto
Gdańsk – Główne Miasto (Zielona Brama, 'Zelená Brána')
Gdaňsk – Główne Miasto (Długi Targ)
Gdaňsk – Staroměstské nábřeží (Długie Pobrzeże)
Długi Targ
Głowne Miasto
Dwór Artusa
Żuraw
Zielona Brama
Stocznia Gdańska
PGE Arena
Centrum Solidarności
Gdańsk łowne Miasto - Długie Pobrzeże
Wyspa Spichrzów
Kanał Raduni Most Chlebowy
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg){kind=small}
.jpg)
Partnerská města
Odkazy
Reference
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 175.
- ↑ CIEŚLAK, Edmund; BIERNAT, Czesław. History of Gdańsk. Gdaňsk: , 1988.
Literatura
- CIEŚLAK, Edmund; BIERNAT, Czesław. History of Gdańsk. Gdaňsk: , 1988.
- VEČEŘE, Vít. Dějiny města Gdaňsk do roku 1920. Praha, 2015. seminární práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Zdeněk Hojda.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gdaňsk na Wikimedia Commons - Galerie Gdaňsk na Wikimedia Commons
- Gdańsk - Danzig na portalu polska-org.pl (polsky)
Slovníkové heslo Gdaňsk ve Wikislovníku- Gdaňsk – oficiální stránky
- Portál Trojměstí
- Wirtualny Gdańsk
- Stránky především o Svobodném městě Gdaňsk
- Mořské museum
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
