A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Kaliningrad Калининград | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 54°43′ s. š., 20°30′ v. d. |
| Nadmořská výška | ~5 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Stát |  Rusko |
| federální okruh | Severozápadní |
| oblast | Kaliningradská |
| Administrativní dělení | 5 rajónů |
.svg) Kaliningradská oblast na mapě Ruska | |
  Kaliningrad Kaliningrad, Kaliningradská oblast | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 224,7 km² |
| Počet obyvatel | 475 056 (2018)[2] |
| Hustota zalidnění | 2 114,2 obyv./km² |
| Etnické složení | Rusové (87%), Ukrajinci (4%), Bělorusové (3,7%), Arméni (0,8%), ostatní (2,5%) |
| Náboženské složení | Pravoslavné křesťanství, ateismus |
| Správa | |
| Starosta | Alexander Jarošuk |
| Vznik | 1255 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +7 4012 |
| PSČ | 236010 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kaliningrad (rusky Калининград), do 4. července 1946 Königsberg (německy; rusky Кёнигсберг nebo Королевец, česky Královec, polsky Królewiec, latinsky Regiomontium, litevsky Karaliaučius), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace. Leží při ústí řeky Pregola do Baltského moře. Žije zde přibližně 475 tisíc[2] obyvatel. Bývalo metropolí Východního Pruska.
Historie
Sambové
Osada Pregnora (Twangste) na místě pozdějšího města byla založena již kolem roku 300 př. n. l. a byla zničena při dobývání Pruska Řádem německých rytířů (1255). Oblast byla dříve obývána kmenem Sambů z baltského etnika starých Prusů, které pravděpodobně v 17. století podlehlo germanizaci.
Královec
Křižáci město založili v roce 1255 na počest českého krále Přemysla Otakara II., který se postavil do čela jedné z křížových výprav proti pohanským Prusům. Křižáci zde postavili hrad, který v roce 1256 pojmenovali Královská hora v Sambii (castrum de Coningsberg in Sambia), latinsky Mons Regius (později Regiomontium).
Kolem roku 1290 získal Královec městská práva. Rozvíjel se jako přístav a člen Hanzy. Kolem roku 1300 vznikla na jižním břehu řeky Pregola osada Löbenicht a roku 1327 na ostrově Pergole osada Kneiphof. (všechny tři části spojeny v roce 1724). Roku 1312 se hrad stal sídlem velmistra řádů německých rytířů; nedlouho poté začala stavba katedrály, zasvěcené sv. Vojtěchovi. V roce 1345 město postihl ničivý požár.
Roku 1701 připadl Královec Prusku a téhož roku zde byl Fridrich I. korunován pruským králem. V 18. století byla připojena další předměstí. Za sedmileté války připadlo město nakrátko Rusku. Roku 1871 se stalo součástí Německého císařství.
.jpg)
Za druhé světové války bylo město jako důležitý přístav nacistického Německa těžce bombardováno britským letectvem. Část obyvatel jej opustila ještě před příchodem Rudé armády, která jej obsadila 9. dubna 1945 po čtyřdenní bitvě. Po jejím příchodu bylo z města vysídleno zbylých 200 000 Němců. Zůstalo asi 20 000 obyvatel (z 316 000 před válkou). Po postupimské konferenci město připadlo spolu se severní částí Východního Pruska Sovětskému svazu. V roce 1946 bylo přejmenováno na Kaliningrad podle sovětského politika Michaila Ivanoviče Kalinina.
Kaliningrad
Jako nejzápadnější výspa Sovětského svazu nabyla Kaliningradská oblast velkého významu v průběhu studené války. Kaliningrad se stal v 50. letech 20. století sídlem sovětské Baltské flotily. Z důvodu svého strategického významu byl Kaliningrad uzavřen pro cizince.
Po válce zde bylo založeno Regionální muzeum historie a umění, Kaliningradské divadlo a v roce 1967 Baltská federální univerzita Immanuela Kanta. V roce 1979 se otevřelo Jantarové muzeum; mezi exponáty je druhý největší valoun jantaru na světě, jakož i sbírka více než 3000 jantarových inkluzí.
Po rozpadu Sovětského svazu se stalo město společně s Kaliningradskou oblastí exklávou Ruska a otevřelo se zahraničním návštěvníkům. V nedalekém městě Baltijsku je jediný ruský přístav v Baltském moři, který během roku nezamrzá.
Kaliningrad hostil některé zápasy během ruského Mistrovství světa ve fotbale 2018.
Baltské loděnice Jantar
V roce 1945 byla ve městě založena ruská Baltská loděnice Jantar, která navázala na německou loděnici F. Schichau GmbH.[3] Tato loděnice je jednou z největších ruských loděnic, specializuje se na stavbu a opravy moderních válečných lodí a moderních civilních lodí.
JSC Baltic Shipyard Yantar je jediný ruský loďařský podnik nacházející se v jihovýchodní části Baltského moře bez ledu, v blízkosti největších průmyslových center Evropy.[4]
Lodě pro civilní účely si zde objednávají společnosti nejen z Ruska, ale i Norska, Německa, Indie a Nizozemí.[5]
Sport
Německá sportovní sdružení
- Všechny německé kluby zanikly se sovětskou anexí v roce 1945.
- VfB Königsberg – fotbalový klub, založený v roce 1900. Historický nejúspěšnější fotbalové mužstvo Pruska (mj. jedenáctinásobný mistr Baltu a pětinásobný mistr Východního Pruska).
- SV Prussia-Samland Königsberg – fotbalový klub, založený v roce 1904, pětinásobný mistr Baltu.
- SpVgg ASCO Königsberg – sportovní klub, založený v roce 1919. Trojnásobný účastník nejvyšší regionální fotbalové soutěže ve Východním Prusku.
- Concordia Königsberg – fotbalový klub, založený v roce 1911. Dvojnásobný účastník nejvyšší regionální fotbalové soutěže ve Východním Prusku.
- SV Rasensport-Preußen Königsberg – fotbalový klub, založený v roce 1905. Sedminásobný účastník nejvyšší regionální fotbalové soutěže ve Východním Prusku.
- Königsberger STV – fotbalový klub, založený v roce 1922. Pětinásobný účastník nejvyšší regionální fotbalové soutěže ve Východním Prusku.
- Reichsbahn SG Königsberg – fotbalový klub, založený v roce 1927. Pětinásobný účastník nejvyšší regionální fotbalové soutěže ve Východním Prusku.
Ruská sportovní sdružení
- FK Baltika Kaliningrad – fotbalový klub, FNL (Ruská druhá liga). V 90. letech hrál klub i některé sezóny v Ruské Premier Lize.
Turistické zajímavosti
- Kaliningradská katedrála
- Královská brána, Sackheimská brána a Braniborská brána
- Jantarové muzeum
- Katedrála Krista Spasitele
- Náměstí Vítězství (centrum města)
- Dům sovětů
- Kalinigradská Zoo
- Kantova Univerzita (dříve: Královecká univerzita)
- staré hradby
Královská brána
Jantarové muzeum
Katedrála Krista Spasitele
Změna jména
Po roce 1991 došlo k debatám o tom, zda změnit název města zpět na Königsberg (Královec) stejným způsobem, jako se vrátilo několik dalších ruských měst ke svým předrevolučním jménům (např. Petrohrad, Jekatěrinburg, Samara, Tver). Jiní navrhovali změnu jména na Kalinograd (kalina je keř, který má posvátné konotace ve slovanském folklóru, je to motiv v desítkách lidových písní, spojených hlavně s mládím, svatbami či pohřby.[6] Kantgrad je další navrhované alternativní jméno, připomínající velkého filozofa Immanuela Kanta, který ve městě prožil celý život.
V roce 2009 se vedoucí kaliningradské administrativy Felix Lapin vyzval k navrácení historického jména městu a navrhl, že celá oblast by se mohla přejmenovat na Prusko nebo Západní Rusko.[7] V září 2011 gubernátor Kaliningradské oblasti Nikolaj Cukanov prohlásil, že spor o jméno by nejlépe vyřešilo referendum, sám sebe ale označil za zastánce jména Kaliningrad.[8]
Významní obyvatelé
- Martynas Mažvydas (asi 1510 – asi 1563), autor první tištěné litevské knihy
- Christian Goldbach (1690 – 1764), matematik
- Immanuel Kant (1724 – 1804), filozof
- Ernst Theodor Amadeus Hoffmann (1776 – 1822), spisovatel
- Gotthilf Heinrich Ludwig Hagen (1797 – 1884), fyzik
- Fanny Lewaldová (1811 – 1889), feministka a spisovatelka
- Richard Wagner (1813 – 1883), hudební skladatel, dramatik, básník, spisovatel [zdroj?
- Gustav Robert Kirchhoff (1824 – 1887), fyzik
- Karl Rudolf König (1832 – 1901), fyzik
- Otto Wallach (1847 – 1931), chemik
- Pavel Pabst (1854 – 1897), klavírista a skladatel
- David Hilbert (1862 – 1943), matematik
- Erich von Drygalski (1865 – 1949), cestovatel
- Käthe Kollwitzová (1867 – 1945), malířka a sochařka
- Eugen Sandow (1867 – 1925), jeden z prvních profesionálních kulturistů
- Arnold Sommerfeld (1868 – 1951), fyzik
- Agnes Miegelová (1879 – 1964), spisovatelka
- Werner Kempf (1886 – 1964), německý generál
- Friedrich Adolf Paneth (1887 – 1958), chemik
- Julius Abronsius (1901 - 1968), univerzitní profesor
- Hannah Arendtová (1906 – 1975), politoložka
- Lea Rabinová (1928 – 2000), spisovatelka a manželka Jicchaka Rabina
- Viktor Pacajev (1933 – 1971), kosmonaut
- Alexej Leonov (* 1934), kosmonaut který jako první uskutečnil vesmírnou procházku
- Heinrich August Winkler (* 1938), historik
- Jurij Romaněnko (* 1944), kosmonaut
- Ludmila Putinová (* 1958), bývalá manželka Vladimira Putina
Partnerská města
Odkazy
Reference
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 . (rusky)
- ↑ a b 26. Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2018 года. Dostupné online.
- ↑ Baltské loděnice Jantar a.s. (Kalinigrad) : Průmysl. Valka.cz . . Dostupné online. (česky)
- ↑ О предприятии | Прибалтийский судостроительный завод «Янтарь». shipyard-yantar.ru . . Dostupné online.
- ↑ Завод Янтарь в 2022 году спустит на воду фрегат для ВМС Индии Тамала. www.korabel.ru . . Dostupné online. (rusky)
- ↑ The songs of the Russian people, as illustrative of Slavonic mythology and Russian social life : Ralston, William Ralston Shedden, 1828-1889 : Free Download & Streaming : Internet Archive . archive.org cit. 2014-12-29. Dostupné online.
- ↑ Калининград возвращает Кенигсберг. Газета.Ru online. cit. 2022-01-10. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Цуканов заявил, что он против переименования Калининграда. www.newkaliningrad.ru online. 2011-09-21 cit. 2022-01-10. Dostupné online. (rusky)
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaliningrad na Wikimedia Commons - Galerie Kaliningrad na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Královec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky města
- Kaliningradská katedrála
- Historie oblasti od 1815 do 1945 (německy)
- 1 Archivováno 29. 7. 2012 na Wayback Machine (německy)
Encyklopedické heslo 
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
