A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Měď | |
---|---|
Přírodní forma mědi na podkladu. | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | Cu |
Identifikace | |
Barva | červená |
Vzhled krystalu | nepravidelné agregáty, nugety |
Soustava | krychlová |
Tvrdost | 2,5-3 |
Lesk | kovový |
Štěpnost | není patrná |
Vryp | červený |
Hustota | 8,94-8,95 g ⋅ cm−3 |
Rozpustnost | HNO3 |
Ostatní | kujný, dobře vede el. proud |
Měď, chemický vzorec Cu, je krychlový minerál, relativně nejhojnější ryzí kov vyskytující se v přírodě, zřejmě první prakticky využívaný na přechodu z mladší doby kamenné do doby bronzové (eneolit, též chalkolit, doba měděná). Jméno obecně slovanské, pův. snad podle starověké Médie (dnes v Turecku), odkud se kov dovážel do východní Evropy přes iónské osady na Černém moři,[1] nebo také z perského slova "med," kterým Peršané tento kov označovali.[2]
Původ
V přírodě vzniká redukcí z roztoků např. v gosanu i v hlubších částech ložisek; sráží se na železných předmětech ve starých dolech. Největší množství ryzí mědi vzniká primárně z hydrotermálních roztoků. Ve formě jemných vtroušenin se vyskytuje v mnohých, zvláště bazických, vyvřelých horninách např. v serpentinizovaných peridotitech, dunitech a serpentinitech (možná zde vzniká rozpadem sulfidů s obsahem mědi). Vyskytuje se v dutinách melafyrů.
Morfologie
Tvoří krystaly nejčastěji tvaru osmistěnu, krychle a dvanáctistěnu. Pravidelně vyvinuté krystaly jsou vzácné, obvykle jednosměrně vyvinuté, velikosti do 15 cm. Agregáty keříčkovité, drátkovité, pletené až pérovité, také kusová a vtroušená, ve formě plíšků, desek, písku, zrn a valounků. Vzácně pseudomorfuje kalcit, aragonit a kuprit.
Vlastnosti
- Fyzikální vlastnosti: tvrdost 2,5-3, hustota 8,94-8,95 g/cm³, je kujná, štěpnost není patrná, lom hákovitý, lasturnatý. Velmi dobře vede elektrický proud a teplo. Před dmuchavkou se taví.
- Optické vlastnosti: Barva: světle červená, rychle matní na měděně červenou až hnědočervenou, někdy na povrchu pestře nabíhá a také bývá naběhlá do hněda. Na povrchu často vyvinuty druhotné minerály zelené barvy (vzniklé korozí). Lesk kovový, průhlednost: neprůhledný, vryp červený.
- Chemické vlastnosti: Složení: teoreticky Cu 100 %, příměsi Ag, As, Bi, Fe. Rozpouští se v kyselině dusičné za vzniku modrého roztoku dusičnanu měďnatého. Plamen barví zeleně, v přítomnosti chlóru blankytně modře.
Parageneze
Získávání
Měděné rudy se těží zpravidla ve velkých povrchových dolech, které silně zasahují do tváře krajiny. Kovová měď se z rud (vesměs sulfidických) obohacených flotací získává hutními postupy (pražení aj. - viz měď - výroba).
Využití
Díky své kujnosti a odolnosti proti korozi se používá jako střešní krytina, na okapy a svody dešťové vody, trubky pro rozvod vody ústředního vytápění. Dobré tepelné vodivosti se využívá při výrobě chladičů (v počítačích, průmyslových zařízeních), kotlů, kuchyňského nádobí. Elektrická vodivost mědi je využita v rozvodech elektřiny v bytech, v elektrotechnice na výrobu elektromotorů, integrovaných obvodů aj. Velký význam mají slitiny mědi s jinými kovy – bronz (měď + cín), mosaz (měď + zinek), alpaka (měď + nikl + zinek).
Měď je komoditní surovinou stejně jako např. kukuřice, zlato nebo ropa, se kterou se obchoduje na komoditních burzách.
Naleziště
- V Čechách z melafyrů - Studenec[4], vrch Babka, Lomnice nad Popelkou[5] a Stav (u Staré Paky); rudních ložisek (Horní Slavkov[6], Tisová u Kraslic, Vrchoslav), Rokytnice nad Jizerou[7], Běloves u Náchoda; na Moravě Borovec (část Štěpánova nad Svratkou),[8] ve Slezsku pěkné ukázky ze Zlatých Hor (Modrá štola;[9] plechy a kusy o velikosti i 10 cm).
- Na Slovensku zejména z Bankova u Košic (keříčkovité agregáty 20 cm velké), poměrně hojná z Nandráže, na starých haldách ze Smolníku, v minulosti hojná ze Španí Doliny (Banská Bystřice).
- V Evropě Odenwald a Siegenland (Německo), Vareš (Bosna), Moldova (Rumunsko), Langban (Švédsko).
- Ve světě např. z Džezgazganu (Kazachstán), Mednorudjanska na Urale (Rusko), v exhalačních produktech vulkánu Tolbačik na Kamčatce, ložisko Burra-Burra (Jižní Austrálie), překrásné ukázky z melafyrů z poloostrova Keweenaw Point v Michiganu v USA, Coro-Coro (Bolívie).[8] Největší nalezený valoun ryzí mědi měl hmotnost přesahující 420 tun.
Odkazy
Reference
- ↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 3. vyd. Praha: Academia, 1971. 868 s. S. 357.
- ↑ https://copperalliance.cz/o-medi/fakta-o-medi/
- ↑ Komodity - Měď - Vývoj ceny mědi na komoditních burzách
- ↑ KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech VI. 2. vyd. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1963. 440 s. S. 269.
- ↑ KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech IV. 2. vyd. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1961. 386 s. S. 138.
- ↑ KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech VI. 2. vyd. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1963. 440 s. S. 139.
- ↑ KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech V. 2. vyd. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1962. 492 s. S. 419.
- ↑ a b SVOBODA, Josef a kol. Encyklopedický slovník geologických věd, 1. svazek. 1. vyd. Praha: Academia, 1983. 920 s. S. 829–830.
- ↑ BERNARD, Jan H.; ROST, Rudolf a kol. Encyklopedický přehled minerálů. 1. vyd. Praha: Academia, 1992. 704 s. ISBN 80-200-0360-6. S. 354.
Literatura
- Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume I, 99–102
- DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu měď na Wikimedia Commons
- Měď na webu mindat.org (anglicky)
- Měď na webu Webmineral (anglicky)
- Měď v atlasu minerálů (německy)
- Mineral data publishing (PDF)
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Živce
Abellait
Abelsonit
Abenakiit-(Ce)
Abernathyit
Abhurit
Abramovit
Abswurmbachit
Abuite
Acetamid (minerál)
Adamin
Adamsit-(Y)
Admontit
Adranosit
Adranosit-(Fe)
Adulár
Aeschynit-(Ce)
Afanasjevit
Afthitalit
Afwillit
Agardit-(Ce)
Aguilarit
Aheylit
Aikinit
Akantit
Akcesorický minerál
Akimotoit
Aktinolit
Akvamarín
Albit
Alexandrit
Alkalický živec
Allanpringit
Alloriit
Almandin
Almarudit
Almbosit
Altait
Altmarkit
Amblygonit
Ametyst
Amfibol
Anatas
Andradit
Anhydrit
Antimonit
Apatit
Aragonit
Arsenopyrit
Atacamit
Augit
Auripigment
Aventurin
Azbest
Azurit
Baryt
Benitoit
Berthierit
Biotit
Bismoklit
Bixbit
Borax
Bornit
Botallackit
Boulangerit
Bournonit
Brochantit
Bromargyrit
Brookit
Brownleeit
Burckhardtit
Carobbiit
Cerusit
Chalcedon
Chalkantit
Chalkopyrit
Chlorargyrit
Chloritoid
Chromit
Chryzoberyl
Chryzopras
Cinabarit
Cohenit
Coquimbit
Cordierit
Covellin
Daubréeit
Dawsonit
Diamant
Digenit
Diopsid
Dolomit
Drahokam
Draselný živec
Dravit
Dualit
Elbait
Embolit
Enstatit
Epidot
Euchroit
Eyselit
Fenakit
Filatovit
Fluorit
Fluorrichterit
Forsterit
Frankdicksonit
Franklinit
Gadolinit-(Ce)
Gadolinit-(Y)
Gahnit
Goethit
Goslarit
Grafit
Granát (minerál)
Greenockit
Greigit
Griceit
Haüyn
Halit
Heliotrop
Hematit
Hephaistosit
Heteromorfit
Heyrovskýit
Hibbingit
Hokutolit
Horninotvorný minerál
Hutchinsonit
Hyalit
Hydrobiotit
Hydroxylapatit
Hydroxylborit
Hydrozinkit
Illit
Ilmenit
Islandský kalcit
Jacquesdietrichit
Jadeit
Jakobsit
Jamesonit
Jantar
Jaspis
Jodargyrit
Johannit
Křemen
Křišťál
Kalcit
Kalomel
Kaolinit
Kasiterit
Katoit
Kempit
Kladnoit
Klinoatacamit
Kočičí oko (beryl)
Kobaltin
Kolymit
Konfliktní surovina
Koršunovskit
Korund
KREEP
Krokoit
Krupkait
Kuprit
Kuzminit
Kyz
Labradorit
Larisait
Lazurit
Led
Lepidokrokit
Měď (minerál)
Macdonaldit
Mafity
Magnetit
Magnezit
Manganit
Markazit
Marshit
Mastek
Matlockit
Melanterit
Miersit
Minerál
Mirabilit
Molybdenit
Monazit-(Ce)
Monazit-(La)
Monazit-(Nd)
Monazit-(Sm)
Morganit
Morion
Moschelit
Muskovit
Wikipedista:Mykhal/Seznam minerálů, A–B
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.