Minsk Менск, Мінск
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	53°54′8″ s. š., 27°33′41″ v. d.
Nadmořská výška	280 m n. m.
Stát	Bělorusko Bělorusko
Hlavní město	Minsk
Administrativní dělení	9 rajónů
Minsk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	509 km²
Počet obyvatel	1 982 400 (2018)
Hustota zalidnění	3 894,7 obyv./km²
Etnické složení	Bělorusové (79,3 %) Rusové (10 %) Ukrajinci (1,5 %), Poláci (0,7 %), Židé (0,3 %)(2009)
Náboženské složení	Pravoslaví, katolictví
Správa
Starosta	Anatol Sivak
Vznik	1067
Oficiální web	www.minsk.gov.by
Telefonní předvolba	+375 17
PSČ	220000
Označení vozidel	7
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Minsk (bělorusky: původně: Менск (do roku 1939); oficiálně: Мінск; ukrajinsky: Мінськ; rusky: Минск; polsky: Mińsk (Litewski)) je hlavní a největší město Běloruska. V Minsku žije na ploše 409 km² 1 982 400 lidí (2018)^[1]. Město se administrativně dělí na 9 obvodů (rajónů). Hustota zalidnění činí asi 7030 obyvatel na 1 km². Město je hlavním hospodářským i kulturním centrem Běloruska a sídelním městem Společenství nezávislých států.

Geografie

Minsk leží v mírně zvlněné a lesnaté krajině ve střední části Běloruska; průměrná nadmořská výška je 280 m, průměrné roční srážky 646 mm. Minsk je křižovatkou hlavních dopravních tepen východní Evropy.

V rámci územního dělení Běloruska má zvláštní status a je centrem Minské oblasti (Мінская вобласць) a Minského rajonu (Менскі раён). Minsk leží na řekách Svislač a Njamiha (Няміга) na 53°54'8” s. š. a 27°33'41” v. d.

Historie

Středověk

První zmínka o Minsku je z roku 1067. V roce 1326 se Minsk stal součástí Velkovévodství litevského a roku 1499 získal městská práva. Od roku 1569 byl hlavním městem Minského vojvodství v Republice obou národů. Na začátku 18. století jej zničili Švédové. Jako důsledek tzv. druhého dělení Polska byl roku 1793 anektován Ruskem.

Sovětská éra

Po druhé světové válce, během níž jej okupovali tři roky Němci, byl sice Minsk přestavěn, ne však ale rekonstruován, jako jiná města. Ruiny staletých starých domů ustoupily stalinistické architektuře – objevily se tak velké bulváry a velkolepé budovy. Díky rozvoji průmyslu město zaznamenalo velký růst. Již v roce 1972 překročilo 1 milion obyvatel, o dalších čtrnáct let později to bylo 1,5 milionu. Noví obyvatelé Minska byli většinou venkované z celého Běloruska, kteří se sem nastěhovali za prací. Pro ně tak vznikla velká panelová sídliště; město několikrát muselo posouvat své hranice.

V dubnu a květnu roku 1991 zde probíhaly masové demonstrace na podporu politických a ekonomických požadavků při přestavbě skomírajícího Sovětského svazu. Od prosince téhož roku zde sídlí koordinační orgány SNS.

Nová doba

Během 90. let a po pádu SSSR se Minsk začal měnit. Stal se hlavním městem země, vznikla nová velvyslanectví, z budov bývalých úřadů SSR se staly úřady vládní. V 90. letech také došlo v zemi k ekonomické krizi, která město poznamenala. Muselo být zastaveno mnoho velkých projektů, objevila se nezaměstnanost. Od začátku 21. století však investic opět přibývá; staví se nové obytné domy, silnice i metro. Většinu těchto aktivit vykonává vláda, jelikož soukromý sektor není vzhledem k politické situaci dostatečně rozvinut a je omezován.

Hospodářství

Průmysl

Minsk je hlavním průmyslovým centrem Běloruska. Ve městě se nachází přes 250 továren a elektráren. Jeho průmyslový vývoj, který začal v 60. letech 19. století, byl následně podpořen výstavbou železnice, která proběhla v letech 70. Většina průmyslového vybavení města byla ale zničena během první. a zejména druhé světové války. Po válce byl rozvoj města spojen s rozvojem průmyslu, zejména odvětví spojených s vědou a výzkumem. Minsk se stal hlavním centrem strojírenství (zejména výroby dopravních prostředků), chemického průmyslu (gumárenství) a elektrotechniky (výroba televizí, rozhlasových přijímačů). Kromě těchto klíčových oborů zde došlo také k rozvoji zpracovatelského, potravinářského a textilního průmyslu. K nejznámějším podnikům patří MAZ (Minský automobilový závod) nebo MTZ (Minský traktorový závod). Tyto závody jsou věhlasné výrobou osobních i nákladních automobilů, autobusů, ale i tramvají, trolejbusů, zemědělské techniky atd. Jejich filiálky jsou po celé zemi. Během sovětských dob byl rozvoj průmyslu úzce svázán s dodavateli a odběrateli z SSSR, což vedlo po rozpadu svazu v roce 1991 k vážným ekonomickým problémům. Po přijetí neokeynesiánských opatření Alexandra Lukašenka v roce 1995 byla ale většina průmyslové produkce obnovena. Díky tomu neprošel Minsk v 90. letech 20. století masivní vlnou deindustrializace jako ostatní města SNS a východní Evropy. Kolem 40 % ekonomicky aktivních je stále zaměstnáno ve strojírenském průmyslu. Přes 70% produkce je exportováno, především do Ruska a ostatních členských států SNS. Oživení průmyslové výroby nevedlo ale k obnově vybavení (mj. v důsledku odrazování zahraničních investorů), proto není průmysl příliš konkurenceschopný na mezinárodním trhu.

Administrativní dělení

Současné administrativní členění Minska bylo ustanoveno v roce 1938 v souvislosti s výrazným nárůstem počtu obyvatel (218 tisíc obyvatel). Usnesení Výkonného výboru BSSR ze dne 17. března 1938 byl vytvořen Stalinský rajón (od 2. listopadu 1961 Zavodzký rajón), Varašylaŭský rajón (od 2. listopadu Sovětský rajón) a Kahanovický rajón (od 20. července 1957 Kastryčnický rajón). Moderní město je rozděleno do 9 administrativních rajónů (čtvrtí):

Адміністрацыйны падзел Менску

Podnebí

Mírné přechodné mezi kontinentálním a oceánským. Nejnižší naměřená teplota byla -39,1 °C a naopak nejvyšší 35,8 °C.

Vysoké školství

V dnešním Bělorusku mají asi 32 univerzit, z toho 12 se nachází právě v Minsku. Mezi nejznámější patří Běloruská státní technická univerzita nebo Běloruská státní univerzita.

Sport

Ve městě je velké množství hokejových klubů. Mezi ty nejznámější patří:

• HK Dinamo Minsk

Ve městě se konalo spoustu sportovních akcí. Mezi nejvýznamnější akce, které se zde konaly patří:

• Mistrovství světa v ledním hokeji 2014
• Evropské hry 2019

Doprava

Minsk je jedním z hlavních dopravních uzlů východní Evropy. Železniční tratě odtud vycházejí sice jen do 4 směrů, jde však o hlavní evropské magistrály ve směru jihozápad - severovýchod (Berlín - Varšava - Brest - Minsk - Orša - Smolensk - Moskva) a severozápad - jihovýchod (Riga - Vilnius - Maladzečna - Minsk - Homel - Kyjev). Ve stejných směrech vedou i hlavní silniční tahy, přičemž další významné silnice vedou na Sluck a Polock, resp. Vitebsk. Silnice a dálnice ve městě jsou v dobrém stavu. V Minsku se nachází mezinárodní letiště Minsk-1, zhruba 40 km od centra města pak leží vnitrostátní letiště Minsk-2, otevřené roku 1992. Hlavním osobním nádražím je Minsk Passažyrskij.

Městská doprava

Městskou hromadnou dopravu v Minsku tvoří metro, autobusy, trolejbusy a tramvaje. Minské metro má v současné době 20 stanic; do roku 2015 by jich mělo být již 25, konečný počet by pak měl činit 48 stanic. Městská hromadná doprava disponuje 8 tramvajovými linkami s 50 zastávkami a 70 trolejbusovými linkami s 330 zastávkami.

Vítězné náměstí, centrum Minsku

Obchodní dům Belarus

Chrám Panny Marie

Partnerská města

Minsk navázal přátelské vztahy s mnoha partnerskými městy v různých zemích:

• Káthmándú, Nepál
• Belo Horizonte, Brazílie
• Bengalúru, Indie
• Madrid, Španělsko
• Detroit, Spojené státy americké
• Eindhoven, Nizozemsko
• Lyon, Francie
• Murmansk, Rusko
• Nottingham, Spojené království
• Novosibirsk, Rusko
• Sendai, Japonsko
• Postupim, Německo
• Bakersfield, Kalifornie, Spojené státy americké
• Jerevan, Arménie
• Teherán, Írán
• Ankara, Turecko

Odkazy

Reference

Související článkyeditovat | editovat zdroj

• Metro v Minsku
• Tramvajová doprava v Minsku

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Minsk na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Minsk ve Wikislovníku
• Weather of Minsk - minsk.the.by online. Dostupné online. (ruština) 
• Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Шпацыр па старым Менску online. cit. 2012-05-23. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-04. (běloruština) 
• Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Менскія старажытныя бровары online. cit. 2012-05-23. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-25. (běloruština) 
• Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Менск, што мы губляем online. cit. 2012-05-23. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-19. (běloruština) 
• Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Менская ратуша online. Dostupné online. (běloruština) 
• Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Першая менская электрычная станцыя online. Dostupné online. (běloruština) 
• Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Першае менскае трамвайнае дэпо online. cit. 2012-05-23. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-24. (běloruština) 
• Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Лякарня габрэйская online. Dostupné online. (běloruština) 
• Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Вайсковы шпіталь у Менску online. cit. 2012-05-23. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-24. (běloruština) 
• Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Траецкі кляштар базыльянак online. Dostupné online. (běloruština) 
• Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Менск па-за фасадамі online. cit. 2012-05-23. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-24. (běloruština)