Mapa znázorňuje všechny socialistické státy, které se k této ideologii přihlásily ve své ústavě. Socialismus se v jednotlivých státech výrazně liší jak v ideologii tak politické praxi. Hranice států odpovídají současnosti. Barvy ukazují, jak dlouho stát fungoval jako socialistický.

     Přes 60 let

     50 - 60 let

     40 - 50 let

     30 - 40 let

     20 - 30 let

     10 - 20 let

     Pod 10 let

Toto je seznam současných a historických suverénních států, které jsou odbornou literaturou klasifikovány jako socialistické. Charakteristickým rysem těchto států je systém vlády jediné, socialistické strany. Může jít i o vládu komunistické strany, jejíž ideologie je obvykle založena na marxismu-leninismu. Pro ekonomický systém je charakteristické plánované hospodářství nebo jeho elementy. Centrální místo v ústavě těchto států má závazek k dosažení socialismu. Samy sebe pak tyto státy označují jako reálně socialistické.

V průběhu studené války měla většina socialistických států blízké vztahy se Sovětským svazem. Ovšem třeba Jugoslávie za vlády Tita, Indie za Néhrúa či Egypt za Násira zaváděly vlastní modely socialismu a prostřednictvím Hnutí nezúčastněných zemí prosazovaly vlastní nezávislou a k soupeření velmocí neutrální politiku. Většina východoevropských zemí byla satelitními státy Sovětského svazu. Po čínsko-sovětské roztržce začala maoistická Čína soutěžit se Sovětským svazem o vliv v socialistických zemích.

Současné socialistické státy

Státy s vládou jedné strany

Vlajka	Stát	Ideologie	Vznik	Poznámky
	Čínská lidová republika	Komunismus Marxismus-leninismus Maoismus	1949
	Laoská lidově demokratická republika	Komunismus Marxismus-leninismus	1975
	Kubánská republika	Komunismus Marxismus-leninismus Castrismus	1959
	Korejská lidově demokratická republika	Čučche Songun	1948
	Vietnamská socialistická republika	Komunismus Marxismus-leninismus Sociálně-tržní hospodářství/Tržní socialismus	1976
Soubor:Flag of the Wa State-01.png	Stát Wa	Maoismus	1989	Stát Wa vyhlásil nezávislost na Myanmaru roku 1989. Aby předešel konfliktu s Myanmarem, formálně uznal jeho svrchovanost nad celým svým územím. Myanmarská vláda mu za to udělila vysokou autonomii a dnes to je de facto nezávislý stát. Je řízen maoistickou Stranou spojeného státu Wa a udržuje kontakt s ČLR.
	Bolívarovská republika Venezuela	Marxismus	1999

Současné ústavně-socialistické státy

Vlajka	Stát	Ideologie	Vznik	Forma vlády	Poznámky
	Lidově-demokratická republika Alžírsko[1]	Arabský socialismus	1962	Mnoho-stranická poloprezidentská republika, ústavně-socialistický stát
	Bangladéšská lidová republika	Socialismus Sociální liberalismus Marxismus-leninismus	1971	Mnoho-stranická parlamentní republika, ústavně-socialistický stát
	Eritrejský stát	Socialismus	1993	Vláda jedné strany, ústavně-socialistický stát
	Guinea-Bissau	Demokratický socialismus	1973	Mnoho-stranická poloprezidentská republika, ústavně-socialistický stát
	Guyana	Marxismus-leninismus	1966	Mnoho-stranická prezidentská republika, ústavně-socialistický stát
	Indie	-	1947	Mnoho-stranická parlamentní republika, ústavně-socialistický stát
	Federální demokratická republika Nepál	Komunismus Marxismus-leninismus Lidová mnoho-stranická demokracie	2007	Mnoho-stranická parlamentní republika, ústavně-socialistický stát
	Republika Nikaragua	Socialismus Křesťanský socialismus Sandinismus	1979	Prezidentská republika s vládou dominantní strany
	Saharská arabská demokratická republika	Demokratický socialismus Sociální demokracie	1970	Vláda jedné strany, prezidentská republika
	Demokratická socialistická republika Srí Lanka	Sociální demokracie Socialismus Anti-imperialismus	1948	Mnoho-stranická poloprezidentská republika, ústavně-socialistický stát
	Spojená republika Tanzanie	Sociální demokracie (Demokratický socialismus)	1964	Poloprezidentská republika s vládou jedné strany
	Christiánie	Anarcho-socialismus	1971	Anarchistická komunita	Mezinárodně neuznané území, dánská vláda jej však zákonem respektuje
	Rojava	Anarcho-socialismus Demokratický konfederalismus	2014	Anarcho-socialistická federativní polopřímá demokracie	Mezinárodně neuznané území
	Povstalecké autonomní území Zapatista	Anarcho-socialismus	1994	Anarcho-socialistická konfederace	Mezinárodně uznávané jako součást mexického státu Chiapas, de facto nezávislé území

Jiné

Vlajka	Stát	Ideologie	Vznik	Forma vlády	Poznámky
	Běloruská republika	Tržní socialismus (Marxismus-leninismus)	1994	Prezidentská republika	Tržní socialismus je v Bělorusku budován prezidentem Alexandrem Lukašenkem. 70 % podniků vlastní stát a v mnohém se napodobují doby bývalého SSSR. Nejsilnější stranou v parlamentu jsou pro-vládní komunisté, většinu však ovládají nezávislí poslanci.

Bývalé socialistické státy

Evropa

	Stát	Ideologie, poznámky	Existence
	Albánská socialistická republika[2]	titoismus (1944–1948) marxismus-leninismus (1948–1968) maoismus (1968–1978) „albánský socialismus“ (do 1990)	1943/46- 1991
	Bulharská lidová republika[3]	marxismus-leninismus	1946- 1990
	Německá demokratická republika[4]	marxismus-leninismus	1949–1990
	Socialistická federativní republika Jugoslávie[5]	marxismus-leninismus (1945–1948) titoismus (od 1948)	1945–1992
	Polská lidová republika[6]	marxismus-leninismus	1945- 1989
	Portugalsko	"demokratický stát založený na vládě práva otevírá cestu k socialistické společnosti"	1976–dosud
	Rumunská lidová republika[7]	marxismus-leninismus	1947- 1989
	Svaz sovětských socialistických republik[8]	leninismus (1917–1924) marxismus-leninismus (1924–1991) stalinismus (1924–1953)	1922–1991
	Československá republika Československá socialistická republika[9]	marxismus-leninismus	1948- 1989
	Maďarská republika rad Maďarská lidová republika[10]	marxismus-leninismus („gulášový socialismus“ 1956–1989)	1919 1949–1989
	Běloruská sovětská socialistická republika, Běloruská republika	marxismus-leninismus (1919–1991, v rámci SSSR) tržní socialismus (1994–doposud, pod budováním prezidenta Alexandra Lukašenka, nejsilnější stranou v parlamentu jsou stále komunisté)	1919–1991, 1994–doposud

Afrika

	Stát	Poznámky	Existence
	Republika Egypt[11]	1952 pozemková reforma; 1955 založení Hnutí nezúčastněných zemí spolu s Jugoslávii a Indii; 1956 znárodnění Suezského průplavu; 1960 zavedení plánovaného hospodářství, znárodnění bank a většiny moderní ekonomiky; 1962 národní kongres přichází s plánem "totální revoluce" s cílem družstevní socialistické společnosti, tolerováno však držení soukromého majetku; od roku 1964 dle ústavy "demokratický socialistický stát" (arabský socialismus, "nasserismus"), islám státní náboženství, Arabská socialistická unie jako politická organizace, zvyšující se sovětská vojenská pomoc; 1971 uzavřen přátelský pakt s SSSR; 1972 vyhoštění sovětských vojenských poradců; 1976 odvolání smlouvy o přátelství se Sovětským svazem[12]	1952/56- 1976
	Alžírská lidově demokratická republika[13]	FLN od roku 1963 jedinou povolenou stranou; 1963 zestátnění podniků a znárodnění půdy (státních statků); 1966 znárodnění majetku zahraničních těžebních společností; 1971 znárodnění hlavních ropných rafinerii a ropovodů; od roku 1970 plánované hospodářství[zdroj?	od 1963
	Angolská lidová republika[14]	1974 vyhlášení Angolské lidové republiky ,od roku 1976 podpora Kuby a SSSR pro vládní stranu MPLA proti povstalcům z UNITA a FNLA; 1975–2002 občanská válka; 1989–1991 stažení kubánských vojsk[15]	1975- 1992
	Derg (Prozatímní vojenská správa socialistické Etiopie) Etiopská lidově demokratická republika[16]	1975 znárodnění zahraničních i tuzemských průmyslových podniků vojenskou vládou Derg, pozemková reforma s rozvojem družstev; 1978 uzavřen přátelský pakt s SSSR, v roce 1987 vyhlášena Etiopská lidově demokratická republika; 1974–1991 občanská válka; 1990 opuštění marxismu[17]	1973/87- 1991
	Beninská lidová republika	1974 zřízení marxisticko-leninistického státu; 1975 lidová republika, znárodňování; 1989 opuštění marxismu-leninismu[18]	1974- 1990
	Horní Volta Burkina Faso	1983 vojenský převrat, zřízení afrického socialismu; 1987 převrat s přechodem na ortodoxní marxismus; 1991 rozchod se socialismem.[19]	1983–1991
	Eritrea[20]	marxismus-leninismus od roku 1993[20]	od 1993
	Ghana	1957 nezávislost na Velké Británii, od roku 1960 spolupráce se Sovětským svazem a transformace ekonomiky podle socialistického vzoru, kolektivizace zemědělství; 1966 vojenský převrat[21]	1957–1966
	Guinejská revoluční lidová republika	africký socialismus; 1958 nezávislost na Francii, orientace na Sovětský svaz, systém jedné strany pod vedením Ahmeda Tourého; po smrti Tourého v roce 1984 rozchod se socialismem[22]	1958–1984
	Guinea-Bissau	[23]	1973- 1991
	Kapverdy	[24]	1975- 1991
	Komorský stát	maoismus, africký socialismus, nacionalismus Převratem v lednu 1976 se dostal k moci Ali Suali a jeho Demokratické sdružení komorského lidu. Nový vládce přerušil spolupráci s Francií, zavedl velké změny v patriarchální společenské struktuře po vzoru čínské kulturní revoluce, zakazoval tradiční zvyky, legalizoval marihuanu, opíral se o mládež a milice zvané Moissy. Dalším převratem v květnu 1978 byl Suali svržen a zavražděn.[25][26]	1976–1978
	Konžská lidová republika	1970 vyhlášení Lidové republiky Kongo, marxismus-leninismus státní ideologii; 1974 znárodnění většiny ropných společností a pojišťoven; v roce 1981, i přes smlouvy se Sovětským svazem mírné otevření západu; 1990 zavedení pluralitního systému; 1991 přejmenování na Republiku Kongo[27]	1970- 1991
	Libyjská arabská republika Velká libyjská arabská lidová socialistická džamáhíríje	1969 vojenský převrat Muammara Kaddáfího, vyhlášení Arabské republiky Libye, znárodnění bank, většiny ropných společností a pojišťoven; 1973 znárodnění zbývajících ropných společností; 1977 vyhlášení Libyjské socialistické lidové arabské džamáhíríje; od roku 2004 privatizace; 2011 občanská válka, Kaddáfí svržen a na útěku zastřelen	1969–2011
	Demokratická republika Madagaskar	1973 znárodnění bank, pojišťoven; 1975 přijetí socialistického státu, sbližování se socialistickými zeměmi východu a Čínou, úzká spolupráce se Severní Koreou; od roku 1985 také opatrné otevření na západ a omezená liberalizace; 1992 začátek třetí republiky[28]	1973/75- 1992
	Mali	[29]	1960–1968
	Mosambická lidová republika	1975 nezávislost Mosambiku, vyhlášena Lidová republika Mosambik, znárodnění zdravotnictví a vzdělávání, vytváření kolektivních farem, marxisticko-leninistická strana FRELIMO jedinou povolenou stranou; 1977–1992 občanská válka; 1980 opušténí marxisticko-leninistické orientace ve prospěch socialismu obecně; v roce 1990 zavedení pluralitního systému[30][31]	1975–1990
	Zambie	africký socialismus 1964 nezávislost na Velké Británii; 1967 ustanovení tzv. "zambijského humanismu" jako státní ideologie, jehož cílem bylo socialistické směřování země; 1973 ustanovení systému jedné strany; 1991 rozchod se systémem jedné strany a africkým socialismem[32]	1967–1991
	Seychely	[33]	1977–1991
	Demokratická republika Svatý Tomáš a Princův ostrov	znárodnění plantáží[34]	1975–1990
	Senegal	africký socialismus[35]	1960–1980
	Somálská demokratická republika	1969 založení Somálské demokratické republiky; 1970 znárodnění zahraničního vlastnictví, sblížení se Sovětským svazem a arabskými státy; 1974 dohody o vojenské spolupráci s SSSR; 1976–1991 SRSP vládnoucí stranou[36]	1970/76- 1991
	Demokratická republika Súdán	arabský socialismus 1969 vojenský převrat, nastolení systému vlády jedné strany – Súdánské socialistické unie (SSU), znárodnění bank a společností, závislost na Sovětském svazu; 1971 pokus o převrat pravicových sil, zhoršení vztahů se Sovětským svazem; 1972 navázání přátelských vztahů s USA a západním Německem; v roce 1973 přijetí nové Ústavy potvrzující postavení SSU jako vládnoucí strany a islámu jako státního náboženství; 1976 ukončení spolupráce s Libyí; 1983 zavedení šaríi v celé zemi; 1985 Numairi svržen vojenským převratem, obnovení přátelských vztahů se Sovětským svazem a Libyí, diplomatické vztahy s Íránem; od roku 1989 islamistická diktatura Umara al-Bašíra[37]	1969- 1989
	Tanzanská sjednocená republika[38]	africký socialismus od roku 1977 zaveden systém vlády jedné strany; 1987–1988 účast na občanské válce v Mosambiku proti RENAMO; 1992 nastolení pluralitního systému[39]	1977- 1992
	Uganda	africký socialismus; 1966 puč Miltona Oboteho nastolení vlády jedné strany, 1967 socialistická ústava, zrušení feudalismu, znárodnění několika finančních, obchodních a průmyslových podniků; 1971 vojenský puč Idiho Amina a rozchod se socialismem[40]	1966–1971

Amerika

	Stát	Ideologie, poznámky	Existence
	Chile	demokratický socialismus; 1970 volební vítězství marxisty Salvadora Allendeho, znárodnění klíčových průmyslových odvětví a vyvlastnění zahraničních společností, pozemkové reformy;[41] 1973 vojenský puč Augusta Pinocheta za pomoci CIA, Allende spáchal sebevraždu[42]	1970–1973
	Guyanská kooperativní republika[43]	středový socialismus	od 1970
	Grenada	demokratický socialismus;[44] 1979 převrat Maurice Bishopa a socialistické strany New Jewel Movement, vojenské dohody o spolupráci s Kubou a Sovětským svazem, socialistické reformy; 1983 americká invaze a potlačení revoluce[45]	1979–1983
	Jamajka	demokratický socialismus[46]	1972–1980
	Kuba[47]	castrismus; 1959 revoluce a pozemková reforma; v roce 1960 znárodnění ropných rafinérií, 1961 vyhlášení socialistické republiky a vyvlastnění cizího majetku, 1972 přistoupení k RVHP; 1976 přijetí marxisticko-leninistické ústavy a prosazovaní plánovaného hospodářství	od 1959
	Nikaragua	středový socialismus; na podzim 1979 sandinistická revoluce svrhla režim diktátora Anastasia Somozy Debayleho, k moci se dostala levicová strana FSLN složená z bývalých partyzánů; budování demokratického socialismu: pozemková reforma, kampaně na podporu gramotnosti a vytvoření státního systému zdravotní péče; 1981–1990 válka s "contras" podporovanými USA; 1991 porážka FSLN v parlamentních volbách[48]	1979–1991
	Bolívarovská republika Venezuela[49]	socialismus 21. století	od 1998
	Bolivijský mnohonárodnostní stát	socialismus	od 2006

Asie

	Stát	Ideologie, poznámky	Existence
	Afghánistán Demokratická republika Afghánistán[50]	středový socialismus (1973–1978 a 1987–1992) marxismus-leninismus (1978–1987)	1978- 1992
	Bangladéšská lidová republika[51]	středový socialismus	od 1971
	Barmská socialistická federativní republika[52]	„barmský socialismus“	1974- 1991
	Čínská lidová republika[53]	maoismus (do 1976) tengismus (od 1976)	od 1949
	Indie[54]	středový socialismus	od 1950
	Indonésie	„indonéský socialismus“ („nasakom“) 1954 nezávislost na Nizozemsku, v roce 1957 vytvoření "indonéského socialismu" (pod vedením prezidenta Sukarna) s principem "nasakom", který propojuje komunistické, národní a náboženské prvky dohromady, 1957–1958 vyvlastnění nizozemského majetku a znárodnění holandských společností, 1960 agrární reformy, 1966 svržení Sukarna, zakládající člen Hnutí nezúčastněných zemí[55]	1949–1966
	Irák[56]	arabský socialismus („ba'athismus“)[57]	1968–2003
	Jemenská lidová demokratická republika[58]		1967–1990
	Demokratická Kampučia Kampučská lidová republika[59]	maoismus (1975-1979) marxismus-leninismus (1979-1993)	1975- 1993
	Korejská lidově demokratická republika[60]	marxismus-leninismus (do 1977) čučche (1977–2009) songun (od 2009)	od 1948
	Laoská lidově demokratická republika[61]	marxismus-leninismus	od 1975
	Mongolská lidová republika[62]	marxismus-leninismus	1923- 1992
	Islámská republika Pákistán	islámský socialismus, 1971 prezidentem Zulfikár Alí Bhutto, vyhlášena pozemková reforma, znárodněny banky a průmysl, školy a univerzity; 1973 přijata nová ústava a odvrácení se od prezidentského systému vlády; Bhutto předsedou vlády, Fazl Iláhí Čaudhurí novým prezidentem; 1977 vojenský převrat generála Muhammada Zijáula Haka a islamizace, 1979 poprava Bhutta po kontroverzním soudním procesu.[63] Od 1979 je vládní stranou Pákistánská lidová strana. Krédo strany je: "Islám je naše víra, demokracie je naše politika, socialismus je naše ekonomie; všechnu moc lidu" [64]. Pákistánská lidová strana bývá považována za liberální v otázce lidských práv (například boj za práva žen) [65].	od 1971
	Srílanská demokratická socialistická republika[66]	středový socialismus	1948–1977
	Sýrie[67]	arabský socialismus („ba'athismus“)[68]	od 1971
	Tannu Tuva	marxismus-leninismus; 14. srpna 1921 byla vyhlášena nezávislost Tuvy, v praxi však šlo o loutkový stát Sovětského svazu, kde o všem rozhodovala Tuvinská lidová revoluční strana; Tannu Tuva kopírovala sovětskou politiku, např. likvidace buddhistických klášterů; diplomatické styky s ní navázali jen SSSR a Mongolsko; 11. listopadu 1944 se Tuva připojila k SSSR[69]	1921–1944
	Vietnamská demokratická republika Socialistická republika Vietnam[70]	marxismus-leninismus (1945–1976) marxismus-leninismus (od 1976)	od 1945

Oceánie

	Stát	Ideologie, poznámky	Existence
Zdroj: >Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití. Zdroj: Wikipedia.org - čítajte viac o Seznam socialistických států Navigace: Módní doplňky > Šperkařství Šperky Chytré hodinky Galanterie Hodinářské firmy Hodinky Hodiny Módní doplňky Minerály Pokrývky hlavy Sklářství Zlatníci Zlatnictví Příbuzné výrazy : Řetízek (ozdoba) Šátek Beadweaving Bižuterie Bolo Dřevěný motýlek Deštník Digitálky Fiží Galanterie Hodinky Kšandy Kapesník Korálek Kravata Lanyard Modista Motýlek (oděvní doplněk) Odznak Pléd Placka (odznak) Rukávník Spona na kravatu Sponka do vlasů Tabulky (kolárek) Vějíř Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia. Copyright.sk © 2024